středa
28. srpna 2024
svátek slaví Augustýn

Středočeský kraj

Středočeský kraj

ITALSKÝ CIRKUS MEDRANO U NÁKUPNÍHO CENTRA OAZA KLADNO

od 30.07.2013 do 04.08.2013
Až do 4. srpna mají obyvatelé Kladna a okolí možnost navštívit italský cirkus Medrano. Ten je umístěn vedle nákupního centra OAZA Kladno v Arménské ulici. Cirkus Medrano se řadí mezi nejdůležitější světové cirkusy vůbec. Představení, které návštěvníci uvidí u nákupního centra OAZA Kladno, bylo speciálně sestaveno pro turné v České republice. Největší evropský cirkus Medrano se nese v duchu tradice italských cirkusů s úžasnými akrobatickými čísly, nadanými žongléry a klauny. Návštěvníkům se ale představí také zvířata, která ovládají neuvěřitelné cirkusové dovednosti. Návštěvníci uvidí např. koně, slony, žirafy, tygry, klokana nebo velblouda. „Představení, které diváci v cirkuse Medrano u nákupního centra OAZA Kladno uvidí, nabídne i čísla, díky kterým cirkus získal ocenění dvou zlatých klaunů na cirkusovém festivale v Monte Carlu,“ říká Jaroslav Lindner, marketingový ředitel nákupního centra OAZA Kladno. Hraje se každý den, od pondělí do pátku vždy v 17.30 hodin, v sobotu v 15 a v 17.30, v neděli v 11 a 15 hodin. Vstupné je pro dospělé od 250 do 300 Kč, pro děti od 200 do 350 Kč. Na stránkách cirkusu (medrano.it) je možné vytisknout si kupon s 50 Kč slevou na vstupné. www.oazakladno.cz

Sběratelé zkamenělin vystavují

Autor článku: 
Patrik Pařízek

<p>BEROUN: Již jen do neděle 18. 8. mají návštěvníci a zájemci o zkameněliny možnost vidět zcela unikátní nálezy ze sbírek soukromých sběratelů z celé České republiky.</p> <p>V Muzeu Českého krasu v Berouně vystavuje 21 soukromých sběratelů výsledky své neúnavné činnosti v lomech a sutích a s návštěvníky se tak podělí o to nejlepší, co za svůj život našli.</p> <p>Na výstavě uvidíte celkem 1163 zkamenělin, kromě legendárních trilobitů, z nichž někteří dosahují obřích rozměrů, se zde setkáte také se schránkami hlavonožců, mlžů, plžů, pravěkými žraloky, rybami, tajemnými členovci, podivuhodně tvarovanými ostnokožci a budete mít také výjimečnou příležitost studovat dosud teprve třetí stopu dinosaura z Čech. Sběratelé vystavují také četné zkamenělé kapradiny či plavuně od nás i ze zahraničí a dokonce i zcela nové, vědě dosud neznámé a nepopsané druhy zakmenělin!</p> <p>Výstava nemá svou velikostí a kvalitou zastoupených exponátů obdobu v celé České republice a tyto nálezy již veřejnost takto pohromadě neuvidí.</p> <p>Využijte této mimořádné příležitosti a přijďte do Muzea Českého krasu v Berouně, kde na vás čeká vskutku nevšední zážitek!</p>

Nezapomeňte, 13. ročník festivalu Okoř se blíží

Autor článku: 
Johana Turner

<p>OKOŘ: Už za tři týdny bude vše připraveno! Objednali jsme nejlepší počasí, budeme sekat trávu a malovat ji na zeleno, oblohu na azurovo, sluníčko do zlata a na podium jsme se snažili dostat ty nejlepší formace u nás.</p> <p>Okoř si užijeme, všichni! Slibujeme! Těšíme se na vás na srpnovém festivalu Okoř v sobotu 17. srpna.<br /> Vstupenky jsou stále ke koupi v předprodejní síti Ticketportal. Několik posledních ročníků bylo vyprodáno, obrovský zájem pokrýt nestačíme, proto doporučujeme koupit s předstihem.<br />
V malebném areálu pod zříceninou hradu Okoř zahrají Miro Žbirka v jediném letošním koncertu v rockové sestavě, skupina Kryštof, Tomáš Klus, Nightwork, Ondřej Brzobohatý, Xindl X, Eddie Stoilow, Vypsaná fixa, Anna Veselovská a Doctor P.P.<br />
Co speciálního si pro letošní ročník festivalu připravil Miro Žbirka? Sám prozrazuje: „Okoř je letos jediným festivalem, kde zahrajeme v plné ´rockové´ sestavě s celou kapelou. Tím se dostane i na skladby, na které v symfonickém nebo akustickém podání nedošlo. Moc se na to těším!“</p> <p>Stanové městečko, posílená doprava a zábava pro děti bude připravena tak jako každý rok. </p> <p>Pravidelně aktualizované informace naleznete na úplně nových webových stránkách www.festivalokor.cz a http://www.facebook.com/!/festivalokor .<br />
Press kit s rozhovory s vybranými interprety a fotografie stahujte na http://kestazeni.turner.cz.</p> <p>Ceny vstupenek:<br />
v předprodeji 400 Kč<br />
na místě v den konání festivalu od 13 h 450 Kč<br />
Děti do 12 let a vozíčkáři mají vstup zdarma. </p> <p>Program:<br />
14:00 Anna Veselovská<br />
14:50 Tomáš Klus<br />
16:10 Xindl X<br />
17:25 Ondra Brzobohatý<br />
18:35 Eddie Stoilow<br />
19:50 Nightwork<br />
21:20 Miro Žbirka<br />
22:50 Kryštof<br />
00:15 Vypsaná Fixa<br />
01:30 Doktor P. P. </p> <p>Festival Okoř se zařadil mezi Čisté festivaly, kde se bude třídit odpad.</p> <p>Pořádá agentura Hanky Petřinové, www.petrinova.cz , agentura@petrinova.cz<br />
Tiskový servis Johana Turnerová, johana@turner.cz, 606 232 055. </p> <p>Mediálními partnery jsou: radio City , Metro, rádio Relax, žena-in.cz, Náš region, musicweb.cz a MusicJet.cz .</p> <p>Johana Turnerová<br />
johana@turner.cz, 420 606 232 055, www.turner.cz</p> <p>Pro Agenturu Hanky Petřinové, www.petrinova.cz, www.festivalokor.cz</p>

Ouvertura akademického malíře Petra Říhy

od 01.08.2013 do 31.08.2013

<p>NYMBURK: Městské kulturní středisko v Nymburce ve spolupráci s místní občanskou aktivitou Galerie j2 a hostincem U Gregorů připravilo výstavu prací nymburského rodáka, akademického malíře Petra Říhy. Výstava s názvem Petr Říha / Ouvertura představí průřez umělcovy tvorby a jeho aktivit a současně jeho nejnovější výtvarné práce.</p> <p>Výstava Petr Říha / Overtura bude zahájena vernisáží dne 1. srpna 2013 v 17 hod. v kapli sv. Jana v Nymburce.</p> <p> V kapli sv. Jana budou vystaveny současné Říhovy práce, především tapiserie a malba. Výstava zde potrvá do 22. srpna 2013. Souběžně bude v hostinci U Gregorů k zhlédnutí expozice, která nechá nahlédnout do širokého spektra umělcovy tvorby a jeho aktivit. Expozice v hostinci U Gregorů bude k vidění do 31. srpna 2013.</p> <p> Petr Říha (*12. 11. 1953, Nymburk) je výrazná osobnost české textilní tvorby. Věnuje se především tapiserii, malbě, sochařství a fotografii. Realizoval projekty pro architekturu, divadlo a televizi. Zúčastnil se více než sta samostatných a společných výstav u nás i v zahraničí a více jak třiceti sympozií věnovaných textilní tvorbě a tvorbě v kovu, papíru, dřevu, kameni, sněhu a ledu. V mezinárodním měřítku se mu opakovaně dostalo vysokého uznání a ocenění jeho tvorby.<br /> Petr Říha absolvoval nymburské gymnázium (1973) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér textilního umění Bohuslava Felcmana (1979). Společně s Pavlou Říhovou a Jiřím Teperem založili v roce 1983 divadlo a nakladatelství Atelier Abrakadabra. V roce 1991 atelier vydal knihu básní Jiřího Tepera Milovaný obraz v grafické úpravě Clary Istlerové. Milovaný obraz získal ocenění Nejkrásnější kniha Československa 1992 a ve Frankfurtu nad Mohanem titul Nejkrásnější kniha světa 1993. Na konci osmdesátých let Petr Říha spoluzakládal v Praze textilní studio Žararaka. V letech 2001 – 2003 a 2006 – 2009 pedagogicky působil v ateliéru textilní tvorby, který vedl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. </p> <p> Nymburskou výstavu Ouvertura prací Petra Říhy lze považovat i za ouverturu k výstavě nazvané Dobrýho pomálu, která se uskuteční ve dnech 1. – 30. listopadu 2013 v Galerii Lapidárium v Praze.</p> <p> Informace o akademickém malíři Petru Říhovi převzaty z textu Jana Červinky (Galerie j2).</p>

Bedřich Ludvík bude ve Vlašimi pracovat pro slávu jiných

Autor článku: 
Karel Souček

<p>VLAŠIM: Po celý srpen bude vlašimské Muzeum Podblanicka patřit třem výtvarníkům. Své fotografie zde představí Pravoslav Flak a Václav Sadílek, malby pak Martin Kitzberger. Vernisáž proběhne 1. srpna v 17 hodin a hrát a zpívat na ní bude dramaturg, scénárista, režisér, spisovatel a písničkář Bedřich Ludvík.</p> <p>Ten nám ochotně odpověděl na několik otázek.</p> <p>Jaký máte vztah k výtvarníkům, kteří budou ve Vlašimi vystavovat?</p> <p> Nejdéle znám kameramana a uměleckého fotografa Pravoslava Flaka. Je to spolužák z FAMU a krajan ze Šumperka. Já se v Šumperku narodil a on tam jezdil k babičce. Ale tehdy jsme se neznali. Taky si vzal za ženu naši spolužačku z FAMU, Věrku, na kterou jsem si já taky myslel. Ale když ji má on, tak je Věrka v dobrých rukou. Martina Kitzbergera jsem poznal přes Pravoslava. Oba se zabývají železničním modelářstvím – Martin tak, že vedle svých nádherných barevných obrazů vytváří krajinu našeho největšího modelového kolejiště, Království železnic, které vyrůstá U Anděla v Praze na Smíchově. Václava Sadílka znám nejmíň, vídáme se jen na vernisážích spolku FOTOLEJ. Ale to neznamená, že neobdivuji jeho fotky, obzvlášť když znám svéráznou technologii jejich vzniku! Jakou ale neprozradím.</p> <p>Co se vám vybaví při vyslovení názvu Vlašim?</p> <p> Cesta podél zámecké zahrady, pak v té zahradě nějaká slavná stavba (čínský pavilon – pozn. redakce), kterou jsem měl točit a pak netočil. Dále se mi vybavuje věž továrny na střelivo Salier and Bellot, ve které se „volným pádem“ vyrábějí kule do loveckých nábojů. Vlašimské svazarmovské letiště, kam bych měl jet až dostavím své rádiem řízené letadlo a pan Plos z Vlašimi mi ho laskavě pomůže zalétat. A nakonec hvězdárna, kde jsem pro FEBIO natočil podstatnou část dokumentu Jak se žije na amatérských hvězdárnách. </p> <p>Budete na vernisáži jen hrát a zpívat nebo dojde i na vyprávění?</p> <p> Je to vernisáž. Jsem tam proto, abych upoutal na díla svých přátel a ne na sebe. Takže zahraju pár písní a pak už je to všechno o jejich obrazech, fotografiích a o nich. Abych mohl hrát a vyprávět, to by si musela, třeba vlašimská knihovna, objednat některý můj pořad. Pak hraju a vyprávím do roztrhání těla.<br /> Teď budu pracovat pro slávu jiných.</p> <p>Kolik písniček stihnete? </p> <p> Obyčejně hraji tři písně, pro každého výtvarníka jednu. Ono taky záleží na akustice prostoru. Ve výstavních síních bývá akustika s tak velkou ozvěnou, že se tam dají hrát jenom pomalé písně. </p> <p>Na čem nyní pracujete?</p> <p> Byl jsem dlouhá léta dramaturgem hrané tvorby České televize a jako takový jsem pomáhal na svět desítkám televizních i distribučních filmů. Seriály o rozhlednách, památných stromech, pramenech či pražských věžích, které měly u diváků takový úspěch, jsem vždy točil mimo svou práci, o dovolené. Když jsem se to všechno naučil a měl připravenu řadu dalších projektů, tak mě Česká televize propustila. Jen tak, ze dne na den. Pomohly mi odbory, které se mě zastaly, a režisér Petr Koliha. Ten mi nabídl práci na vznikajícím dětském kanále ČT:D. Takže tři roky před důchodem se podílím, s o generaci mladší partou lidí, na vzniku dětského kanálu, což je úžasné a já za to České televizi děkuji! </p> <p>A vaše další aktivity?</p> <p>Musel jsem slíbit, že po dobu zaměstnání v televizi nebudu v ČT točit žádné své projekty. To ale neznamená, že nedělám nic. V Království železnic na Smíchově mají mé a Flakovo DVD o vzniku toho kolejiště. V New Yorku na Ground Zero brzy najdete DVD o nahrávání Requiem Juraje Filase za oběti útoku na „dvojčata“, které jsem točil minulý týden v Rudolfinu. V Motolské nemocnici točím Libora Škrlíka, jak maluje své hravé obrázky na zdi šesti pater dětského oddělení. A samozřejmě jezdím po republice, nejraději se spisovatelkou Terezou Boučkovou, a v klubech, kavárnách či knihovnách hrajeme a zpíváme mé písně.</p>

Keltský svátek Lughnasad

27.07.2013

<p>NIŽBOR: Oslavu keltského svátku Lughnasad se uskuteční dne 27. července 2013 od 14 hod na zámku Nižbor.</p> <p>Více v přiložené pozvánce. </p> <p>Mgr. Irena Benková, ředitelka<br />
Ústav archeologické památkové péče středních Čech,<br />
příspěvková organizace<br />
Nad Olšinami 3/448; 100 00 Praha 10<br />
tel./fax: +420 274 817 993<br />
mobil: +420 606 930 657</p>

ČIPERKA Z ČEPERKY

Autor článku: 
Jaromír Košťák

<p>ČEPERKA: Pro paní kronikářku Jar. Hlaváčkovou z obce Čeperka na Opatovicku jsem kvůli její veliké životní a společenské aktivitě použil snad výstižného atributu Čiperka. Je kronikářkou, píše do občasníku Čeperák i do regionálního tisku o událostech, které se týkají nejen obyvatel Čeperky.</p> <p>Několika články vstoupila do vlastivědně historického sborníku s názvem obce, který byl vydán k 225. výročí. Většinu své životní dráhy věnovala mateřské škole, z toho více jak dvacet let jako ředitelka.<br />
30. výročí výstavby (1945 – 2010) uctila sborníkem.</p> <p>Nejdřív kronika</p> <p>Píše ji deset let do knihy o rozměrech 43×31 centimetrů. Roční zápis je tvořen 16 – 20 stranami. Někdy obsahuje i fotografii, ale musí zachycovat událost, a jak říká paní kronikářka – poprvé, zajímavě a vzácně. Snímky do přílohy pořizují a vkládají spolupracovníci. Nepoužívá počítač. Jeho výhody jí však donedávna zprostředkovával vnuk L. Černohorský. Když se však oženil a přestěhoval, píše rukou.<br />
Je členkou Ochrany životního prostředí a vyjadřovala se za své spoluobčany proti plánované spalovně nebezpečného odpadu, která měla stát u elektrárny v Opatovicích n. L., tedy v těsné blízkosti obce. V této souvislosti sbírala podpisy a v počtu 6000 je předala na KÚ v Pardubicích. Zapojila se i do dalších aktivit, např. proti velkokapacitní papírně.<br />
Účastní se téměř všech seminářů pro kronikáře každoročně pořádaných v Pardubicích, naposledy letos v březnu na téma Obecní kronika 21. století.</p> <p>Životní okolnosti</p> <p>Paní Hlaváčková pochází z muzikální rodiny a její prababička byla dcerou jednoho z bratranců Veverkových – vynálezců ruchadla. Ze strany otce jsou to zaměstnanci ČSD a lékaři. Narodila se na Rumbursku v české vlastenecké rodině, která se v souvislosti s událostmi v roce 1938 přestěhovala do rodné obce tatínka, tedy do Čeperky. Smutné dny 30. 9. 1938 a 15. 3. 1939 sledovala poslechem rádia. Dodnes vzpomíná na dojemně recitované Halasovy verše Zpěv úzkosti v podání Zdeňka Štěpánka.<br />
Současnou radostí paní Jar. Hlaváčkové je návštěva univerzit 3. věku. Vlastní osvědčení o absolvování Pedagogické fakulty KU, Lékařské fakulty v Motole, Tělovýchovné a Filozofické fakulty KU, na které pokračuje v 6. semestru studiem psychologie. Splnil se jí sen – studovat v Praze.<br />
Má ráda přírodu, poznávací zájezdy, práci na zahradě, koncerty a hudbu vůbec. Řídí se moudrostí socioložky J. Šinkorové, že „Život bez perspektiv je pouhé přežívání“.</p> <p>Nahlédnutí do sborníku s názvem Čeperka</p> <p>Celkem 105 stran tisku, desítky fotografií, 14 kapitol, dokladový materiál, vyčerpávajícím způsobem a čtivě prezentován. Např. na stranách 57 – 59 najdete příspěvek včetně fotografií z nejrůznějších archivů s vypovídajícím názvem – Železniční neštěstí ve Stéblové.<br />
Úryvky:<br />
„Stalo se 14. listopadu 1960. Výpravčí ze Stéblové se snažil všemožně zastavit vlak, který vyjel v 17,22 z Pardubic. Jenomže ten plný lidí vracejících se z práce právě projel. U Stéblové se oba vlaky, každý jedoucí šedesátikilometrovou rychlostí srazily… V nastalém pekle zemřelo 110 lidí (dalších 8 v nemocnici) a 110 bylo raněno. Nastal obrovský zmatek… Tatínka jsem našla až pátý den po srážce. Identifikovala jsem ho pouze podle pitevního protokolu a jedné hnědé boty… Z naší rodiny zahynula ještě sestřenice… a strýc…“<br />
Na str. 70 vložila půlstránkovou informaci o mateřské škole.</p>

Keltské slavnosti podesáté

Autor článku: 
Jaromír Košťák

<p>DOBŠICE: Keltské slavnosti byly spojeny s poutí v den svátku Petra a Pavla, a měly středočeský rámec pod záštitou hejtmana. Uspořádala je obec s pouhými dvěma sty obyvateli.</p> <p>Kromě hudby a pouťových atrakcí měli dostatek jídla a pití. Kolem 13. hodiny se střídala místní kapela pojmenovaná podle domácí řeky Cidlinky s Nezmar triem od Znojma. Nechyběla desítka dalších kapel včetně kolínské Kmochovky. </p> <p>Nebývá zvykem, že do podobných událostí je zapojeno vedení obce; hned u vstupu na stadión vítal hosty starosta Ing. Fr. Malý, vedoucí knihovny H. Novotná v podobě konferenciérky pozvala přítomné do skanzenu, kde měli zájemci možnost zjistit, jak dávní Keltové razili duhovky, mleli obilí nebo v hliněné peci připravovali některé pokrmy. </p> <p> V rámci akce proběhla také výstava obecních kronik, Expozice místních tradic, spolků a rodáků. Kronik bylo vystaveno celkem 16. Vede je Libuše Novotná od r. 1964, od r. 1972 již samostatně. Události fotograficky dokumentuje včetně nezvyklostí, jako je vánoční čaj vařený u kapličky nebo zabijačková polévka tradičně rozvážená po vsi. Ve skutečnosti to jsou stovky fotografií, které dokumentují místní historii.</p> <p>Redakčně upraveno</p>

Žáci mapují stopy totality nejen na Benešovsku

Autor článku: 
Karel Souček

<p>DIVIŠOV: Až do konce července se v divišovské synagoze koná výstava s názvem Stopy totality. Navazuje na stejnojmennou loňskou výstavu a obohacuje ji o nové panely místních žáků.</p> <p>Její prohlídku si lze objednat na telefonním čísle 607 574 962 nebo emailem synagoga.divisov@gmail.com.</p> <p>Na současné výstavě žáci divišovského kroužku Zapomenutí – Stopy totality prezentují svoji celoroční práci.<br /> Tedy dva panely zachycující život Josefa Nepraše z Drahňovic a Zdeňka Sternberga z Českého Šternberka v 50. letech minulého století. „Tito pánové byli perzekuováni totalitním režimem,“ vysvětlila Kateřina Müllerová ze synagogy.<br />
Tyto dokumenty jsou prezentovány vůbec poprvé, zbytek výstavy tvoří ostatní panely, které byly v synagoze instalovány již loni v říjnu. Celkem je tedy k vidění devatenáct rozměrných panelů všech škol, které se do projektu Stopy totality zapojily ve školním roce 2012/13.<br />
„Divišovský zájmový kroužek Zapomenutí svou práci slavnostně ukončil právě vernisáží 22. června. V průběhu školního roku navštěvovali žáci benešovský archiv a katastrální úřad, pracovali s dobovým tiskem či kronikami a pořádali besedy s pamětníky. Panel o panu Sternbergovi vypracovali ve spolupráci se slečnou Kateřinou Řehákovou a všechny použité texty i fotografie byly panem Sternbergem autorizovány,“ uvedla Kateřina Müllerová.<br />
Na vernisáži se sešlo 35 pozvaných hostů. Výstavou prováděli žákyně a žáci divišovské školy pod vedením vychovatelky Jitky Müllerové, na klávesy zahrál bývalý žák divišovské školy Martin Vošvrda.</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Středočeský kraj