ČIPERKA Z ČEPERKY

<p>ČEPERKA: Pro paní kronikářku Jar. Hlaváčkovou z obce Čeperka na Opatovicku jsem kvůli její veliké životní a společenské aktivitě použil snad výstižného atributu Čiperka. Je kronikářkou, píše do občasníku Čeperák i do regionálního tisku o událostech, které se týkají nejen obyvatel Čeperky.</p> <p>Několika články vstoupila do vlastivědně historického sborníku s názvem obce, který byl vydán k 225. výročí. Většinu své životní dráhy věnovala mateřské škole, z toho více jak dvacet let jako ředitelka.<br />
30. výročí výstavby (1945 – 2010) uctila sborníkem.</p> <p>Nejdřív kronika</p> <p>Píše ji deset let do knihy o rozměrech 43×31 centimetrů. Roční zápis je tvořen 16 – 20 stranami. Někdy obsahuje i fotografii, ale musí zachycovat událost, a jak říká paní kronikářka – poprvé, zajímavě a vzácně. Snímky do přílohy pořizují a vkládají spolupracovníci. Nepoužívá počítač. Jeho výhody jí však donedávna zprostředkovával vnuk L. Černohorský. Když se však oženil a přestěhoval, píše rukou.<br />
Je členkou Ochrany životního prostředí a vyjadřovala se za své spoluobčany proti plánované spalovně nebezpečného odpadu, která měla stát u elektrárny v Opatovicích n. L., tedy v těsné blízkosti obce. V této souvislosti sbírala podpisy a v počtu 6000 je předala na KÚ v Pardubicích. Zapojila se i do dalších aktivit, např. proti velkokapacitní papírně.<br />
Účastní se téměř všech seminářů pro kronikáře každoročně pořádaných v Pardubicích, naposledy letos v březnu na téma Obecní kronika 21. století.</p> <p>Životní okolnosti</p> <p>Paní Hlaváčková pochází z muzikální rodiny a její prababička byla dcerou jednoho z bratranců Veverkových – vynálezců ruchadla. Ze strany otce jsou to zaměstnanci ČSD a lékaři. Narodila se na Rumbursku v české vlastenecké rodině, která se v souvislosti s událostmi v roce 1938 přestěhovala do rodné obce tatínka, tedy do Čeperky. Smutné dny 30. 9. 1938 a 15. 3. 1939 sledovala poslechem rádia. Dodnes vzpomíná na dojemně recitované Halasovy verše Zpěv úzkosti v podání Zdeňka Štěpánka.<br />
Současnou radostí paní Jar. Hlaváčkové je návštěva univerzit 3. věku. Vlastní osvědčení o absolvování Pedagogické fakulty KU, Lékařské fakulty v Motole, Tělovýchovné a Filozofické fakulty KU, na které pokračuje v 6. semestru studiem psychologie. Splnil se jí sen – studovat v Praze.<br />
Má ráda přírodu, poznávací zájezdy, práci na zahradě, koncerty a hudbu vůbec. Řídí se moudrostí socioložky J. Šinkorové, že „Život bez perspektiv je pouhé přežívání“.</p> <p>Nahlédnutí do sborníku s názvem Čeperka</p> <p>Celkem 105 stran tisku, desítky fotografií, 14 kapitol, dokladový materiál, vyčerpávajícím způsobem a čtivě prezentován. Např. na stranách 57 – 59 najdete příspěvek včetně fotografií z nejrůznějších archivů s vypovídajícím názvem – Železniční neštěstí ve Stéblové.<br />
Úryvky:<br />
„Stalo se 14. listopadu 1960. Výpravčí ze Stéblové se snažil všemožně zastavit vlak, který vyjel v 17,22 z Pardubic. Jenomže ten plný lidí vracejících se z práce právě projel. U Stéblové se oba vlaky, každý jedoucí šedesátikilometrovou rychlostí srazily… V nastalém pekle zemřelo 110 lidí (dalších 8 v nemocnici) a 110 bylo raněno. Nastal obrovský zmatek… Tatínka jsem našla až pátý den po srážce. Identifikovala jsem ho pouze podle pitevního protokolu a jedné hnědé boty… Z naší rodiny zahynula ještě sestřenice… a strýc…“<br />
Na str. 70 vložila půlstránkovou informaci o mateřské škole.</p>