Olomoucký kraj

<p>OLOMOUC: Velkolepou výstavu Poklady starého Egypta, sestavenou ze sbírek Josefa Ferdinanda Habsburského a dalších sbírkových fondů, které se za poslední dvě století nashromáždily v českých veřejných sbírkách, otevřelo 10. října 2013 olomoucké Vlastivědné muzeum.</p> <p>Svým rozsahem a kvalitou představuje vystavená kolekce jedinečný soubor v kontextu dějin sběratelství egyptských starožitností v českých zemích.</p> <p>Vedle čtyř rakví a dvou mumií zahrnuje desítky hodnotných předmětů (kanopy, vešebty, skaraby atd.), které ilustrují vývoj faraonské civilizace především v 2. a 1. tisíciletí př. n. l., a poskytuje tak jedinečný obraz starověké kultury země na Nilu. Jistým doplňkem zvyšujícím atraktivitu celé výstavy jsou pak osobní dopisy J. F. Champolliona a I. Roselliniho z první moderní egyptologické výpravy z let 1828 – 1829 adresované jejich mecenáši Leopoldu II. Toskánskému, které na výstavu zapůjčil Národní archiv.</p> <p> Arcivévoda sbírku zakoupil při návštěvě Egypta v roce 1903. O pět let později ji daroval nově vznikajícímu přírodovědeckému muzeu v Olomouci, které neslo jeho jméno. Sídlilo v bývalém klášteře klarisek, dnešní hlavní budově Vlastivědného muzea v Olomouci. Zde mohli návštěvníci tuto jedinečnou kolekci obdivovat až do roku 1949. Následně byly předměty na dlouho uloženy do depozitářů a návštěvníkům zpřístupňovány pouze formou putovních výstav. V roce 1981 přešla kolekce do sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a stala se součástí jediné reprezentativní egyptologické sbírky v tehdejším Československu.</p> <p> Výstavu Poklady starého Egypta uspořádalo Vlastivědné muzeum ve spolupráci s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur, Olomouckým krajem a Univerzitou Palackého. Na vernisáži byla přítomna celá řada významných hostů, včetně světově proslulého egyptologa Miroslava Vernera.<br />
Výstava potrvá do 15. března 2014 a doplní ji řada přednášek, výtvarných dílen, výukových programů pro školy a komentovaných prohlídek. Výstavu provází obsáhlý katalog.</p> <p> Doprovodný program výstavy

<p>OLOMOUC: Byli jste nebo stále jste příznivci Beatles a vlastníte fanouškovský předmět, který váš vztah k „broukům“ připomíná? Pokud ano, právě vám je určena výzva Muzea umění Olomouc, které chce fenomén Beatles a beatlemánii na Hané připomenout v únoru příštího roku výstavou v kavárně Café ´87.</p> <p>„Máme zájem o cokoliv dobového – plakáty, fotografie, kytary nebo oblečení inspirované Beatles,“ shrnul výzvu kurátor výstavy David Hrbek.<br />
Padesát let uplyne 9. února příštího roku od chvíle, kdy Beatles dobyli Spojené státy v televizní show Eda Sullivana. Při této příležitosti by chtělo olomoucké muzeum fenomenální britskou kapelu a především její kulturně společenský vliv připomenout výstavou, na níž by se měli podílet obyvatelé Olomouce a okolí, kteří v 60. a v 70. letech kouzlu Beatles propadli za železnou oponou. „Kult Beatles ovlivnil milióny lidí po celém světě, Haná jistě nezůstala stranou. Chtěli bychom prostřednictvím předmětů, které jsou nějakým způsobem spojené s s kapelou a které jsou snad ještě dnes k dispozici po domácnostech napříč Hanou, vytvořit malý vhled zpět do doby před půl stoletím a podívat se, jaký vliv Beatles měli na kulturní klima v regionu,“vysvětlil Hrbek.</p> <p>„Co nás zajímá? Jednoduše všechno, třeba oblečení, které si Hanáci nechali šít podle vzoru Beatles, kytary vyráběné podle jejich vzoru, dobové fotografie zachycující hanáckou beatlemánii a další předměty exkluzivní povahy. Budeme samozřejmě vděční i za tipy, které nás k těmto předmětům dovedou,“ řekl Hrbek s tím, že případní zájemci se mohou hlásit do 15. prosince na adrese hrbek@olmuart.cz nebo na telefonech 585 514 213 či 724 334 314.<br />
Výstava v kavárně Café ´87 bude zahájená v neděli 9. 2. 2014 v 18.30 hodin. Od 20 hodin na vernisáž naváže koncert olomouckých kapel, které zahrají cover verze Beatles v Jazz Tibet Clubu.</p> <p>ZDROJ

<p>olomouc: Jedinečný umělecký zážitek si vychutnají posluchači při klavírních koncertech v Redutě. Moravská filharmonie Olomouc se bude pyšnit novým koncertním křídlem z dílny renomované firmy Steinway.</p> <p>Pane řediteli, proč jste se rozhodl pro nový nástroj?<br />
„Jedním z důvodů byly naše komerční aktivity v oblasti natáčení soudobé hudby pro americkou společnost Parma Rec. Ltd. Boston. Při zakázkách natáčení sólových projektů s klavírem vždy naši partneři požadovali Steinway. Nemohli jsme jim vyhovět, a tak jsme z těchto důvodů nemohli tyto lukrativní zakázky realizovat. Klavíry Steinway patří mezi jedny z nejvyhledávanějších na světě. Tato značka se vyskytuje ve všech významných koncertních síních ve světě, ale už i u nás v České republice. Pořízením tohoto nástroje stoupla hodnota našeho koncertního sálu i komerční potenciál Moravské filharmonie,“ odpověděl V. Kvapil, ředitel MFO.<br />
Výběru toho nejlepšího nástroje se zhostil český klavírní virtuos Karel Košárek, který se společně s ředitelem Moravské filharmonie Vladislavem Kvapilem vypravil do Německa, do sídla firmy v Hamburgu a téměř 5 hodin zkoušel jednotlivé klavíry, až vybral z šesti připravených koncertních křídel ten pravý, se zajímavým výrobním číslem 595 363.<br />
Koncertní křídlo se podařilo získat díky dotaci Magistrátu města Olomouce.<br />
„Značka Steinway patří k absolutní světové špičce. Jsem opravdu rád, že Moravská filharmonie Olomouc, organizace, kterou zřizujeme a podporujeme, bude moci tento Rolls-Royce mezi klavíry už brzo využít a ve svém domovském koncertním sále Reduta nabídnout jeho prostřednictvím návštěvníkům nevšední hudební zážitky,“ sdělil RND. Jan Holpuch, náměstek primátora. </p> <p> 4. 11. nastane akce „ kulový blesk“<br />
Klavír Steinway, který váží 480 kg a měří 274 cm bude přepravován z Německa speciálním nákladním vozem do Reduty. Z Reduty bude putovat stávající koncertní křídlo Bösendorfer do Moravského divadla Olomouc, odkud bude zase divadelní nástroj zn. Petrof převezen do Vlastivědného muzea v Olomouci, kde jej budou moci využít při pořádání komorních koncertů nejen pro aktivity MDO a MFO, ale i pro akce konzervatoře a ZUŠ v Olomouci. </p> <p>Poprvé se nový klavír představí veřejnosti v Redutě na koncertě 5. 12. (Pocta Emilu Viklickému). </p> <p>Mgr. Markéta Kvapilová<br />
Public Relations / Festival Office<br />
Moravská filharmonie Olomouc<br />
tel.: 585 206 515, 606 314 046<br />
email: m.kvapilova@mfo.cz, festivaly@mfo.cz<br />
web: www.mfo.cz</p>

<p>OSTRAVA: V polovině října proběhla oslava patnácti let existence antikvariátu a klubu Fiducia, který byl založen Ilonou a Jiřím Rozehnalovými 19. 10. 1998.</p> <p>Po půl roce působení v Mariánských Horách se se svými aktivitami antikvariát přesunul do centra města na místo, kde Fiducia působí dodnes a kde své aktivity postupně rozšířila o pořádání přednášek, debat, akcí pro děti, výstav, festivalů a vydavatelskou činnost. </p> <p>Za 15 let existence uspořádal Antikvariát a klub Fiducia několik tisícovek akcí, festivalů, veřejných debat a do Ostravy přivezl řadu významných osobností české i zahraniční kultury. V současnosti je Antikvariát a klub Fiducia médii i veřejností považován za jedno z nejvýznamnějších nezávislých kulturních center regionu. </p> <p>Za dobu působení Antikvariátu a klubu Fiducia se výrazně vyprofilovaly obě galerie, které v prostoru sídlí, a to Fotografická galerie Fiducia a Galerie Dole. Obě galerie byly několikrát za sebou vyhodnoceny grantovou komisí Ministerstva kultury jako nejlepší galerijní projekty v ČR, a to v letech 2010, 2011 a 2013. Obě galerie tak uspěly v konkurenci těch nejprestižnějších českých galerií, jako je například Galerie města Brna či DOX. </p> <p>Od roku 2004 začala Fiducia pořádat Šumné procházky s režisérem Radovanem Lipusem a Martinem Strakošem, které se staly jednou z nejnavštěvovanějších aktivit klubu, a pokračuje v této tradici dodnes. </p> <p>Antikvariát a klub Fiducia se od roku 2004 aktivně angažuje také v tématech spojených s rozvojem Ostravy. Kromě debat o záchraně industriálních památek, jimiž v roce 2004 odstartovala tradice veřejných debat v našem klubu, se Fiducia angažovala i v mnoha dalších aktivitách, jejichž snahou je rozvíjet demokratickou diskusi a pojmenovávat problematická témata spojená s rozvojem Ostravy. </p> <p>Podrobnou tiskovou zprávu k výročí 15 let Antikvariátu a klubu Fiducia naleznete v příloze a níže. </p> <p>V rámci oslav vyšlo speciální pexeso, placky, tašky a trička klubu. </p> <p>Za Antikvariát a klub Fiducia<br />
Ilona Rozehnalová</p>

<p>OLOMOUC: Nadace Malý Noe pomáhá dětem vyrůstajícím bez péče svých biologických rodičů. Realizuje různé projekty a také každým rokem pořádá s Moravskou filharmonií Olomouc benefiční koncert.</p> <p>Patronem nadace je houslový virtuos Václav Hudeček, který na těchto koncertech v posledních třech letech vystupuje s komorním orchestrem Moravské filharmonie Camerata Moravia. Ani letos tomu nebude jinak. </p> <p> Tentokrát se koncert koná 1. 11. v 19 h v Redutě a vedle Václava Hudečka se posluchači mohou těšit na výběr z české poezie v podání Hany Maciuchové. </p> <p>Večerem bude provázet hudba A. Vivaldiho a G. P. Telemanna. </p> <p>Všichni účinkující se vzdali honoráře, výtěžek z koncertu poputuje na projekty nadace. Poslední vstupenky je možné zakoupit v Infocentru v podloubí radnice v Olomouci.</p> <p> Více informací o nadaci na www.malynoe.cz.</p>

<p>OLOMOUC: Dokumentace projektu Šantovka Tower, výstavby výškové bytové budovy jako součásti obchodního centra v Olomouci, byla bez předchozí konzultace předložena k projednání ve smyslu zákona o státní památkové péči v březnu tohoto roku Územnímu odbornému pracovišti Národního památkového ústavu (NPÚ) v Olomouci.</p> <p>To se vyjádřilo zamítavě.<br />
Negativní vyjádření následně podpořila také Památková rada Olomouckého pracoviště NPÚ.<br /> S ohledem na kulturní hodnotu historického jádra Olomouce a závažnost hrozícího poškození byl záměr předložen Vědecké radě NPÚ, která je vrcholným specializovaným poradním orgánem pro posuzování nejsložitějších odborných otázek státní památkové péče v ČR. Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu projednala na svém zářijovém zasedání záměr stavby výškového obytného domu v bezprostřední blízkosti historického jádra Olomouce nazvaný Šantovka Tower a jednomyslně přijala následující závěr: Záměr stavby výškové budovy Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské<br /> památkové rezervace Olomouc je z hlediska památkové péče nepřijatelný. </p> <p> Z hlediska památkové péče spočívá nepřijatelnost navrhované stavby ve čtyřech rovinách:<br /> v zásahu do panoramatu historického jádra Olomouce, v narušení vnímání hlavních městských dominant, v uplatnění navrhované novostavby v pohledech zevnitř městské památkové rezervace a ve změně měřítka, prostorových vztahů a ztrátě vazby architektonické dominanty s veřejně významnou funkcí stavby, která je dosud pro historické jádro Olomouce charakteristická.</p> <p> Výšková budova Šantovka Tower by měla vyrůst jako součást nového obchodního centra ve vzdálenosti zhruba 900 metrů od olomoucké radnice. Architektonická kvalita zmíněných staveb není přesvědčivá a nelze je považovat za přínosné ani urbanisticky. Návrh výškové budovy Šantovka Tower prolamuje ochranné pásmo, jež bylo zřízeno právě proto, aby ochránilo vzhled historického jádra jako celku, jeho lidské měřítko a pohledovou dominanci historických veřejných a církevních staveb. Připuštěním takové stavby by byly popřeny základní zásady ochrany historického jádra Olomouce.</p> <p> Celá tisková zpráva <p> Celý text vyjádření Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu

<p>OLOMOUC: Přehlídka animovaného filmu v Olomouci (PAF) se dlouhodobě zabývá širokým pojetím fenoménu animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění.</p> <p>Jedná se o plnohodnotný celoroční projekt, který se věnuje dramaturgické a produkční činnosti, vlastní ediční řadě publikací, přípravě kurátorských výstav, projekcí, workshopů a seminářů v tuzemsku i v zahraničí. Přehlídka se prezentuje na konferencích, sympoziích a festivalech za hranicemi i v rámci České republiky.<br /> Vyústěním celoročních aktivit je pak čtyřdenní festival filmové animace a moderního umění s dnes již mezinárodním renomé, pořádaný každoročně na začátku prosince v Olomouci.</p> <p>12. ročník Přehlídky animovaného filmu představí pestrost vizuální kultury ‚šedivých‘ padesátých let.</p> <p>PAF proběhne od čtvrtka 5. prosince do neděle 8. prosince.</p> <p>Letos PAF nabídne svým návštěvníkům celkem šest programových sekcí, připravených vždy odborníky na danou oblast. </p> <p> Organizátoři si považují, že hlavní programovou sekci pro Přehlídku animovaného filmu dramaturgicky připravil Pavel Ryška.</p> <p>Více v příloze.</p>

<p>OLOMOUC: Dotýkat se exponátů je nejen povoleno, nýbrž přímo žádoucí! Takovou výzvu vysílá k veřejnosti Arcidiecézní muzeum Olomouc. Svou stálou expozici doplnilo o speciální část určenou především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům.</p> <p>přínos ale bude mít i pro vidomé, kteří si díky páskám na oči mohou vyzkoušet, jak své okolí vnímají lidé se zrakovým handicapem. V prvním patře muzea tak lze od úterý 22. října hmatem poznávat repliky vybraných uměleckých skvostů, mezi nimiž nechybějí odlitky reliéfů z románského Zdíkova paláce nebo gotické Šternberské madony.<br />
Podle historičky umění Martiny Potůčkové muzeum navazuje na úspěšnou loňskou výstavu Doteky Olomouckého hradu, která nejen nevidomé návštěvníky seznamovala s příběhem někdejšího sídla moravských Přemyslovců a přilehlého církevního okrsku. „Stálá hmatová expozice v prostoru bočního schodiště v prvním patře Arcidiecézního muzea vychází ze stejného záměru, tedy zprostředkovat umělecký a kulturní prožitek při poznávání historie Dómského návrší a některých významných artefaktů ze stálé expozice. Tentokrát k tomu využíváme šest hmatových exponátů,“ řekla Potůčková.<br />
Návštěvníci se podle ní mohou dotýkat dokladů vysoké úrovně vrcholně románské olomoucké architektury éry biskupa Jindřicha Zdíka, a to například stavebního článku se zobrazením Tří králů a modelu románského sdruženého okna. „Vrcholně gotické umění pak reprezentuje Šternberská madona – mimořádně kvalitní příklad sochařství tohoto období, jehož originál je součástí stálé expozice Arcidiecézního muzea, a pozdně gotické okno z dómské křížové chodby,“ upozornila kurátorka s tím, že většina exponátů jsou sádrové odlitky. Dvě kopie ale muzeum nechalo vyhotovit z autentických materiálů. „Týká se to románské terakotové dlaždice s gryfem a pergamenové listiny se dvěma voskovými pečetěmi olomoucké kapituly,“ doplnila Potůčková.<br />
Přestože je expozice určena v první řadě slabozrakým a nevidomým, kteří mohou využít také tištěného průvodce v Braillovu písmu a černostiku, její návštěva může být podle kurátorky velkým zážitkem také pro vidomé návštěvníky. „Nabízíme k zapůjčení pásky na oči, díky kterým mohou zakusit svět nevidomých, tedy spolehnout se při vnímání uměleckého díla na hmat,“ dodala.</p> <p>Vystavené exponáty:<br />
1. Fragment se zobrazením Tří králů, Olomouc, 2. čtvrtina 12. století, patinovaná sádra (odlitek)<br />
2. Dlaždice s gryfem, Olomouc (?), 2. čtvrtina 12. století, terakota (odlitek)<br />
3. Následník Mistra Toruňské madony, Šternberská madona, 90. léta 14. století, sádra (odlitek)<br />
4. Listina se dvěma pečetěmi olomoucké kapituly sv. Václava, Olomouc, 1208, pergamen, vosk (faksimile)<br />
5. Románské sdružené okno Zdíkova biskupského paláce, před 1141, sádra (model)<br />
6. Pozdně gotické okno dómské křížové chodby, druhá třetina 14. století, sádra (model)</p> <p>ZDROJ