Kraj Vysočina

Výstava představuje výsledky bezmála pětiletého výzkumu, který od roku 2013 plošně mapoval moderní architekturu Třebíče. Poslední dva roky výzkumu byly zaměřené na vyhodnocování získaných dat. Při bližším zkoumání získaných dat se ukázalo, že rod Herzánů zásadním způsobem formoval obraz Třebíče. Výstava s názvem Herzan: stavitelský rod z Třebíče, na které spolupracoval i žijící příslušník rodu, architekt Lubor Herzán, bude slavnostně zahájena 24. ledna 2019 v 17 hodin v konírně zámku Třebíč. K vidění bude až do 31. března 2019.

„Herzáni vždy reflektovali současné trendy a uchovávali si neotřelý pohled na využití tendenčních stylů, které aplikovali citlivě v kontextu s místem, historií a tradicí. Těší mě, že díky výzkumu Národního památkového ústavu se podařilo znovuobjevit tento stavitelský rod, který napříč generacemi naplňoval sen o moderním stavebním podniku a významně ovlivnil architektonický ráz Třebíče,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Na počátku zrodu úspěšné stavební firmy stálo kvalitní řemeslo. Herzánové začínali jako tesaři, postupně se etablovali jako stavitelé a po znárodnění si našli cestu jako architekti. Angažovali se ve veřejných spolcích, představitelé posledních generací se věnovali mládeži a jejímu formování prostřednictvím sokolnických aktivit a táborničení. Právě dřevěné předměty k táborákovým aktivitám, které zpracovával ve volném čase architekt Jiří Herzán, budou rovněž součástí výstavy.

K výstavě vychází neprodejný kritický katalog.

Kritický katalog vznikal jako komplexní dílo, které formou kapitol věnovaných jednotlivým členům rodu popisuje jednu linii stavitelského rodu Herzánů. Katalog uzavírá kapitola o Luboru Herzánovi, který nemalou měrou pomohl s jeho realizací a zasloužil se o rozklíčování existující části archivu firmy Herzán. Alespoň částečným zrcadlem informací o Herzánech, které jsou v katalogu obsaženy, je výstava. V chronologickém sledu představuje zásadní stavby realizované Herzány a poukazuje na významné souvislosti. Důležitou inspirací při tvorbě konceptu a zadání instalace výstavy byla volnočasová tvorba Jiřího Herzána, který zpracovával dřevo do výtvarných předmětů a do předmětů určených k táborákovým aktivitám. K výstavě jsou připraveny edukační aktivity pro školáky a přednášky Lubora Herzána. Symbolem výstavy se stala statická konstrukce COLridor II, která demonstruje snažení rodu Herzánů – tesařské, stavitelské a architektonické ambice.

Založení premonstrátského kláštera v Nové Říši je tradicí kladeno do roku 1211 a za jeho zakladatele jsou považováni Markvart z Hrádku a jeho manželka Vojslava. Vzhledem k tomu, že první dochovaný písemný doklad o klášteru pochází až z roku 1248 a ani jména zakladatelů nenacházíme v žádných pramenech z doby uváděné tradicí, vyskytují se již od 19. století pochybnosti o založení kláštera již zmiňovaného roku 1211. V přednášce bude prezentován stav současného poznání o založení kláštera, jeho zakladatelích a vztahu fundátorského rodu ke klášteru.

Přednáškový cyklus Rodinné stříbro – Památky kolem nás se stal pevně ukotvenou tradicí, která si získala své příznivce a své publikum. Jeho součástí je nejen péče o kulturní památky, ale i další zajímavá témata z historie. Přednášející vycházejí jak z řad zaměstnanců územního odborného pracoviště v Telči, tak z externích institucí a organizací.

Krátce o přednášejícím

Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph.D., vystudoval historii a archeologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde obhájil dizertaci v oboru historie na téma Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek a ve studiu dále pokračuje. Působí na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu v Telči jako archeolog, zabývá se dějinami jihozápadní Moravy, problematikou tamních hradů,
klášterů, osídlení a problematikou manských systémů.

Patrový nárožní dům v jádru renesanční, později barokně přestavěný, byl stavebně upraven po požáru v roce 1821. Stávající podoba fasády je však dílem modernistických úprav z 20. let 20. století. Štukové motivy inspirované kubismem a rondokubismem odpovídají dochovaným architektonickým návrhům místního stavitele arch. Ladislava Novotného, jenž se podílel na výstavbě počáteckých vil v ulicích Horní a Lázeňská a na mnohých dalších přestavbách či novostavbách ve městě. V centrální části průčelí domu byl zachován zdobný barokní erb pánů z Hradce i pamětní deska připomínající narození Tomáše Pešiny z Čechorodu.

Zásadní podíl na kvalitní a příkladné obnově měšťanského domu má Město Počátky, investor celé akce. Ačkoli se nejedná o kulturní památku, zástupci města připravili velmi kvalitní zadání a při výběru zhotovitele neváhali oslovit licencované restaurátory. Majitelem objektu je Město Počátky, dům slouží k obytným účelům.

Obnova, která proběhla za využití tradičních technologií, byla podpořena z Grantového projektu fondu Vysočiny – Památkově chráněná území.