Přednáška o nejstarších dějinách kláštera v Nové Říši
TELČ: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči pokračuje v roce 2019 v přednáškovém cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás. Další přednáška Nejstarší dějiny kláštera v Nové Říši se koná ve středu 16. ledna 2019 v 18.00 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Přednášejícím je archeolog telčského pracoviště Národního památkového ústavu Stanislav Vohryzek. Vstup zdarma.
Založení premonstrátského kláštera v Nové Říši je tradicí kladeno do roku 1211 a za jeho zakladatele jsou považováni Markvart z Hrádku a jeho manželka Vojslava. Vzhledem k tomu, že první dochovaný písemný doklad o klášteru pochází až z roku 1248 a ani jména zakladatelů nenacházíme v žádných pramenech z doby uváděné tradicí, vyskytují se již od 19. století pochybnosti o založení kláštera již zmiňovaného roku 1211. V přednášce bude prezentován stav současného poznání o založení kláštera, jeho zakladatelích a vztahu fundátorského rodu ke klášteru.
Přednáškový cyklus Rodinné stříbro – Památky kolem nás se stal pevně ukotvenou tradicí, která si získala své příznivce a své publikum. Jeho součástí je nejen péče o kulturní památky, ale i další zajímavá témata z historie. Přednášející vycházejí jak z řad zaměstnanců územního odborného pracoviště v Telči, tak z externích institucí a organizací.
Krátce o přednášejícím
Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph.D., vystudoval historii a archeologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde obhájil dizertaci v oboru historie na téma Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek a ve studiu dále pokračuje. Působí na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu v Telči jako archeolog, zabývá se dějinami jihozápadní Moravy, problematikou tamních hradů,
klášterů, osídlení a problematikou manských systémů.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Ve skleníku Fata Morgana stále poletují pestrobarevní tropičtí motýli. Výstava, která se v letošním roce zaměřila na migraci, se koná už jen do 2. června. Návštěvníci se ve skleníku Fata Morgana stále setkají s oblíbenými babočkami rodu Morpho s blankytně modrými křídly, „sovími motýly“ Caligo memnon, nechybí noční obr druhu Attacus atlas, který patří mezi největší žijící motýly na světě. Nechybí ani „letající víly“ Idea leuconoe a další pestrobarevné babočky a otakárci, kteří se ladně vznášejí prostorem skleníku. Součástí letošní výstavy motýlů je i expozice vyhynulých druhů tropických motýlů s názvem Ztracená krása. Tu Botanická zahrada Praha pořádá ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové.
RYMICE: Rekonstrukce konírny v areálu hospodářského dvora v Muzeu v přírodě Rymice je u konce. Sloužit bude jako sanační pracoviště a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje.
HRADEC KRÁLOVÉ-ZAHRANIČÍ: Na konci května čeká Divadlo Drak týdenní zájezd do Havany na Kubě, kde ve dnech 27.–29. 5. odehraje tři reprízy inscenace Do hajan! na 21. Světovém kongresu ASSITEJ a Festivalu scénického umění pro děti a mládež. Inscenace režisérky Veroniky Poldauf Riedlbauchové byla vybrána do programu této mezinárodní přehlídky spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů.
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818