čtvrtek
13. června 2024
svátek slaví Antonín
Pohled do interiéru konírny
© Archiv muzea



Konírna slouží velkým zemědělským strojům

RYMICE: Rekonstrukce konírny v areálu hospodářského dvora v Muzeu v přírodě Rymice je u konce. Sloužit bude jako sanační pracoviště a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje.

Autor článku: 
Martina Malá

„Opravou této budovy jsme ukončili revitalizaci celého hospodářského dvora. Věřím, že se i díky této akci ještě více zvýší atraktivita celého Muzea v přírodě Rymice,“ řekla Martina Miláčková, ředitelka Muzea Kroměřížska, pod jehož správu soubor lidových staveb patří.

Výjimečnost místa ocenil rovněž hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Zlínský kraj má muzeum v každém ze svých čtyř okresů. K těm nejvýznamnějším na Kroměřížsku patří Muzeum v přírodě Rymice. Návštěvníkům ukazuje, jak na venkově východní Hané žili a hospodařili naši předci v předchozích staletích. Je naší povinností historický odkaz minulých generací zachovat pro ty další. Rymice patří mezi místa v regionu, která rozhodně stojí za návštěvu a já bych sem všechny výletníky velmi rád pozval,“ uvedl hejtman.

Rekonstrukci konírny sledovala také radní pro oblast kultury a školství Zlínského kraje Zuzana Fišerová. „Jsem potěšena, že se nám v Rymicích podařilo zrekonstruovat další část areálu. S obnovou hospodářského dvora a nyní i konírny výrazně pomohl dotační systém Evropské unie,“ připomněla radní.

Budova konírny dlouhá léta chátrala a byla v dosti nevyhovujícím stavu. „Zatékalo do ní, chyběla zde elektřina i zabezpečovací zařízení. Kvůli zatékání došlo k degradaci dřevěných prvků krovu, výplní otvorů a poškození obvodového zdiva,“ popsal výchozí situaci investiční technik muzea Pavel Klíma.

Práce zahrnovaly řadu činností. K nejsložitějším patřilo odvlhčení objektu. „Budova má nyní novou střechu včetně krovů, novou fasádu včetně výplní otvorů a částečně opraveny vnitřní omítky. Je vymalovaná a doplněná o elektronický zabezpečovací systém a požární signalizaci,“ dodal investiční technik. Vzhledem k tomu, že objekt je nemovitou kulturní památkou, dohlíželi na celou revitalizaci, zejména na zdivo, památkáři.

Rekonstrukcí vznikl vhodný prostor pro vstupní prohlídku nových neošetřených sbírkových předmětů, sanační pracoviště s prostorem pro tyto předměty před jejich konečným uložením a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje a nářadí. Dispoziční řešení zahrnuje i dílnu pro údržbu objektů muzea.

„Průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje zpřístupníme odborné veřejnosti a školám. Pro děti bude jistě velmi atraktivní podívat se na to, jak vypadala například obilní mlátička, stabilní motor nebo žebřinový vůz. Při mimořádných akcích bychom depozitář mohli otevřít i běžným návštěvníkům,“ uvedl vedoucí Muzea v přírodě Rymice a etnograf Petr Hlavačka.

S budovou konírny má muzeum ještě další plány. Připravuje projekt fotovoltaické elektrárny. Energeticky by zásobovala hospodářský dvůr, přebytky elektřiny by využívaly i další objekty muzea a Zlínského kraje.

Rekonstrukce konírny stála přes 16 milionů korun, příspěvek Evropské unie činil téměř 14 milionů korun. Příprava byla zahájena v únoru 2021, stavební práce začaly v srpnu 2023. Konírna je součástí hospodářského dvora, který byl veřejnosti zpřístupněn po náročné revitalizaci za 126 milionů korun v roce 2022. Návštěvníci v něm získali nové zázemí a mohou si prohlédnout expozici Od kvásku ke klásku, která představuje tradiční postupy spojené s výrobou chleba. Muzeum v přírodě Rymice tvoří sedm objektů lidové architektury východní Hané a tvrz s hospodářským dvorem. V loňském roce jej navštívilo téměř sedm tisíc turistů.

 

Mohlo by vás také zajímat...

KUKS: Letní počasí, výletní nálada a množství akcí přivedlo do Kuksu návštěvníky z východních Čech, ale i z celé České republiky. Festival Malá loutková inventura, který se tento týden odehrál v Kuksu, přitáhl dětské i dospělé diváky nejen na loutková představení, ale také komentované prohlídky. Divadelní soubor z Běloruska sice nedorazil, bonusem pro návštěvníky ale byly další atrakce. Zaujal třeba workshop s řezbářem loutek.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
11.06.2024

ČR: Již po devatenácté se 10. června uskutečnilo předávání Výročních cen OSA, které oceňují přední domácí hudební skladatele a textaře v rámci populární a klasické hudby, a to celkem ve 14 kategoriích. 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba
Co se děje
12.06.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Divadlo Drak se vrátilo z týdenního zájezdu na Kubu, kam bylo vybráno s inscenací Veroniky Poldauf Riedlbauchové Do hajan! spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů. Inscenaci v Havaně viděly desítky kubánských dětí z pozvaných škol i desítky zahraničních promotérů a odborníků na divadlo pro děti a mládež z celého světa. Divadlo Drak si tak z festivalu přiváží i několik pozvání na další zahraniční festivaly a mnoho cenných kontaktů i zkušeností.

Celá ČR, Královéhradecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
11.06.2024

ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama.  Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.

Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.  

Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.

Celá ČR, Pardubický kraj
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Památky
Články a komentáře
12.06.2024