pátek
27. září 2024
svátek slaví Jonáš

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina

Na Vysočině probíhá výzkum tradiční lidové stravy

TŘEBÍČ: Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizaci, společně s etnografkami a dalšími odbornými pracovníky především krajských muzeí se zaměřuje v současné době mimo jiné na dokumentaci a výzkum tradiční lidové stravy na Vysočině. 

Cílem výzkumu je soustředit informace o regionálních stravovacích zvyklostech, současných i minulých, o tom, jaké recepty se dnes i v dobách našich babiček připravovaly a připravují, z jakých surovin, k jakým příležitostem; ve spojení s dokumentací tradičních receptů, ale i objevováním a „záchranou“ těch již téměř zapomenutých.

Výzkum tradiční lidové stravy na Vysočině probíhá formou elektronického dotazníku. Ten je možné vyplnit na webové stránce muzea nebo získat písemně, společně s dalšími informacemi, na adrese Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace, Regionální pracoviště tradiční lidové kultury, PhDr. Katina Lisá, vedoucí pracoviště, Zámek 1, 674 01 Třebíč, tel. 568 824 658, e-mail: k.lisa@muzeumtr.cz.

Jedná se o dílčí aktivitu projektu I-CULT: Mezinárodní kulturní platforma podpořeného z programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Rakousko-Česká republika 2014-2020, do kterého jsou zapojeny subjekty ze čtyř krajů: Kraje Vysočina, Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a ze spolkové země Dolní Rakousko. Projekt má základní čtyři témata: archeologie, etnografie, sklářství a Příběh hranice.

„Zájemci a pamětníci mohou  nabídnout recepty na pokrmy, které se v jejich rodně vaří už od nepaměti, od polévek a všedních jídel až po sváteční pokrmy. Vítány jsou také nabídky starých kuchařských knih nebo ručně psaných sešitů nebo jejich kopií, které by bylo možné trvale uložit a uchovat ve sbírkách muzea. Společným výstupem projektu budou v roce 2020 výstavy ve Znojmě a v Jindřichově Hradci a vydání dvojjazyčné česko-rakouské kuchařky s vybranými recepty z jednotlivých partnerských regionů. Zvažováno je rovněž vydání samostatné horácké kuchařky s širším výběrem tradičních regionálních pokrmů,“ upřesňuje Katina Lisá, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina.

 

ZDROJ

Další informace + dotazník ZDE

 

Setkání k nezaplacení na faře v Horních Dubenkách

HORNÍ DUBENKY: Malá obec na Vysočině, s poetickým názvem, ale běžnými starostmi odlehlé vsi…  Pokud si ji ale zadáte na internetu do vyhledávače, zjistíte, že tohle místo zas tak ospalé není. Jeden z prvních odkazů vás nasměruje na tamější aktivní farní sbor Českobratrské církve evangelické. Právě kostel a církevní prostory se staly zázemím pro řadu kulturních a společenských akcí a také projekt Kultura na vsi, jehož cílem je přivádět na venkov kvalitní a cenově dostupnou kulturu. V obci se tak vlastně stále „něco“ děje a tradiční akce jako turnaje, karnevaly, hody doplňují další, i třeba úplně obyčejné a polozapomenuté, jako jsou přástky. Iniciátorem a hnacím motorem všech těchto inspirativních aktivit na podporu spolkového života v obci je paní Eva Tkadlečková a její manžel, kteří se sem s rodinou přestěhovali teprve na podzim roku 2016. Když se jim v Horních Dubenkách podařilo loni v září uskutečnit v rámci projektu Kultura na vsi komorní koncert Jardy Svobody, známého frontmana kapely Traband, nedalo mi to, abych jim za Místní kulturu nenapsala…

Autor článku: 
Irena Koušková

Můžete nám svou obec stručně představit?

Horní Dubenky je obec s šesti sty obyvateli – leží kousek od Počátek nebo Horní Cerekve. Do větších měst je to vlastně všude stejně daleko, cca 30 km do Jihlavy, Jindřichova Hradce nebo do Pelhřimova. Najdete tu Chadimův mlýn s dobovou řemeslnou expozicí, možností ubytování a s biochovem krav. Možná znáte pivo z minipivovaru Kozlíček nebo francouzskou restauraci Bistrot de papa. K Horním Dubenkám patří také Janštejn se svými sklárnami a firmou Brokis s designovými svítidly.  Jsme vlastně malá vesnice, ale máme tu školu, školku, dům s pečovatelskou službou, poštu, obchody s potravinami, hospodu, lékařské ordinace, nová dětská hřiště.

Obec má dlouholetou reformační tradici – bratrský, později evangelický sbor zde v minulosti měl rozhodující vliv na dění v obci. Po vydání Tolerančního patentu (1781) se zdejší nekatolíci odhodlali a požadovali zřízení vlastního evangelického sboru, což se jim po velkém úsilí podařilo v listopadu 1783, za dva a půl roku začali stavět kostel, za půl roku – v říjnu 1786 byla toleranční modlitebna a. v. dokončena.

 

Jak aktivní je tu spolkový život?

V obci působí „dobrovolní hasiči“ a ti pořádají několik setkávání během roku – kromě výchovy malých hasičů a tréninku těch velkých je to také spoluorganizování nohejbalového turnaje, dětského dne a karnevalu. Zvou nás rovněž na rybí či vepřové hody a v jejich režii je i každoroční pálení čarodějnic. Obec navíc organizuje setkávání seniorů. Evangelický sbor už přes dvacet let připravuje letní divadelní festival Parrésia – ráj srdce a labyrint světa, festival slova a divadla, kdy se během letních nedělí setkávají evangelické bohoslužby s divadelními představeními nebo výstavou, více zde: http://www.horni-dubenky.cz/parresia.html

 

Jak vznikl projekt Kultura na vsi? Můžete své kulturní a společenské aktivity přiblížit?

Když jsme s manželem a dětmi na podzim 2016 přišli do Horních Dubenek, vyprávěl nám pan starosta o stěhování obyvatel a o nutnosti dojíždět za prací – doslova řekl, že tu jsou lidi za trest. Máme s manželem dlouholeté zkušenosti právě s organizováním spolkového života a aktivizací občanské společnosti. A tak jsme k již tradiční Parrésii vymysleli projekt Kultura na vsi. Název možná trochu hanlivý, ale každopádně zcela vystihující podstatu – chceme k nám na venkov přivádět kulturu, kvalitní kulturu, která je i cenově dostupná. Máme výhodu zázemí ve sborových prostorách a velkou oporu v samotných členech evangelického sboru, kteří nám dali zelenou.

K divadelnímu festivalu Parrésia  (4–5 divadelních představení, výstava, otevřený piknik, setkání u Studánky Páně pod Javořicí) tedy přibyly koncerty – k tradičnímu adventnímu také velikonoční a pak další ještě během května, června, září a října. Zavedené sborové biblické hodiny v postní a adventní době rozšiřujeme o sborové dny a besedy s hosty s přizváním širší veřejnosti. Prostory kostela s využitím volného prostranství mezi sborovými budovami využíváme pro instalace kratších či dlouhodobějších venkovních výstav, které propagují svobodu vyznání, demokracii, upozorňují na zlo totalitních systémů či na znevýhodňující podmínky pro obyvatele mimoevropské lokality (spolupracujeme s organizací PostBellum či Ekumenická akademie). 

Od roku 2018 pořádáme jedenkrát za měsíc setkávání žen na faře (setkání napříč generacemi), vždy s nějakou výtvarnou/rukodělnou aktivitou, Přástky na faře (pletení adventních věnců, pletení z proutí či pedigu, háčkování, recyklační dílny, malování na hedvábí, tkaní na různých stavech.) Rádi zveme nejen hornodubenské k účasti na celorepublikových projektech Noc kostelů a Férová snídaně, na komorní koncerty, tematické výstavy, jednoznačný je pro nás důraz na osobní rozhovor a pozvání.

Hledali jsme také, jak vhodně připomenout výročí Listopadu 89 – volba nakonec padla na scénické čtení z knihy Mé dětství v socialismu v rámci cyklu LiStOVáNí.  Naslouchali jsme desítkám příběhů známých osobností jejich emocím a vzpomínkám na jejich dětská léta v období před listopadem 89 – vzpomínky na dobu, ve které žila naprostá většina z nás – doba, která byla někdy až absurdní, mrazivá a bolavá, ale i přesto mohou být vzpomínky dojemné a krásné. 

Na konci roku, ještě před začátkem Adventu se také zapojujeme do celorepublikového projektu Krabice od bot, kdy zajišťujeme vánoční dárky pro děti v nesnadné životní situaci, pro sociálně potřebné rodiny a seniory.  A v rámci sborového adventního a vánočního programu také nabízíme možnost nákupu potravin a rukodělných výrobků s certifikátem Fair Trade nebo prezentujeme nabídku keramiky a drobných dárků od chráněných dílen Diakonie apod. 

 

Jak komunita kolem fary funguje?

Vše, co evangelický sbor v Horních Dubenkách pořádá, je otevřeno pro každého, kdo má chuť, odhodlání a odvahu přijít. Církevní, politickou či jinou příslušnost k organizacím nezkoumáme a nevyžadujeme.  Ano, největší část diváků a posluchačů tvoří členové hornodubenského sboru, ale  divadelní představení a koncerty lákají návštěvníky převážně z Horních Dubenek a Janštejna a pak z okolních vesnic a měst (Batelov, Jihlávky, Horní Cerekev, Počátky), ale i z větší dálky (Strmilov, Jindřichův Hradec, Jihlava). Akce jsou také hojně navštěvovány chalupáři ze širokého okolí, kteří již s letním festivalem a koncerty v Dubenkách „počítají“.  Na Přástky chodí ženy převážně místní a spřátelené.  Na besedy, výstavy a třeba Noc kostelů přicházejí také zvídavci zblízka i dáli – díky za ně.

Všechny nabízené aktivity jsou pro příchozí zdarma, resp. rádi přijímáme dobrovolný příspěvek, u Přástek je to úhrada spotřebovaného materiálu. Dobrovolné vstupné bychom chtěli držet už jen z principu "kultury na vsi", tj. dostupné kultury v místě bydliště.

 

Daří se spolupráce s umělci? Co u vás oceňují?

Kultura na vsi nám přináší také jeden velmi příjemný bonus, je to přátelské osobní sdílení s pozvanými. Vím, že to už si tak široká veřejnost neužije, ale pro nás (rodinu a úzkou část organizátorů) je to „setkání k nezaplacení“. Jako samozřejmé považujeme nabídnutí oběda či večeře před a po koncertu/divadle – o pohoštění se starají ženy ze sboru, pokaždé jiná. Účinkující u nás doma také kolikrát nocují. Nejednou se stalo, že po oficiálním koncertě či představení se rozeběhl také ještě neoficiální „mejdan“ nebo beseda v úzkém kruhu. Takhle nám Trombenici (Prague Klezmer Band) hráli v kuchyni melodie z Vinnetoua, Iveta Dušková vyprávěla o Indiánech a přírodě. Víme, jaké je to hrát s orchestrem v chladicí věži jaderné elektrárny, jak nelehké je v sobotu natáčet v Děčíně a v neděli pak účinkovat v Horních Dubenkách. Vnímáme, že to „spočinutí“ oceňují i divadelníci, hudebníci apod.

 

Koho byste chtěli pozvat v nejbližší době?

Mám v „oblíbených“ asi šedesátipoložkový seznam, rozjednaných možností je také dost. Trochu nám narostla křídla, a tak jednáme s Janem Potměšilem či Štěpánem Rakem. Pokukujeme po Vladimíru Mertovi či Karlu Plíhalovi nebo po Divadle Ungelt. A sháníme peníze třeba na…  Víte co, nechte se pozvat!

Za rozhovor děkujeme Evě Tkadlečkové

Informace o aktivitách Českobratrské církve evangelické v Horních Dubenkách: http://www.horni-dubenky.cz/kalendar-akci.html

 

Návštěvnost krajských kulturních organizací v Kraji Vysočina

KRAJ VYSOČINA: Návštěvnost krajských kulturních organizací mírně klesla. Celkový počet návštěvníků kulturních organizací zřizovaných Krajem Vysočina se za uplynulý rok zastavil na čísle 438 074. Do výsledku návštěvnosti se nejvýrazněji promítly aktivity související s probíhajícím projektem „Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic“. 

Autor článku: 
luk

Hrad Roštejn, který spravuje Muzeum Vysočiny Jihlava, největší sbírkotvorná organizace zřizovaná krajem, patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším výletním cílům Vysočiny. Jeho branami projde ročně i přes 50 tisíc návštěvníků, jako tomu bylo v rekordním roce 2015. První omezení provozu přišlo již v roce 2017. I přesto, že v roce 2018 byla větší část objektu zcela uzavřena, navštívilo tento lovecký hrádek více než 28 tisíc zájemců. Znovuotevření všech obnovených interiérů hradu s novými expozicemi a prohlídkovými trasami se milovníci Roštejna dočkají v létě letošního roku, ale stavební úpravy nádvoří, předhradí i fasád se budou záporně projevovat až do podzimu 2020. Zmiňovaný projekt, díky kterému je opravdu na co se těšit, je podpořen Evropskou unií z programu Integrovaný regionální operační program. Snížení počtu návštěvníků zapříčinilo také stěhování telčské pobočky Muzea Vysočiny Jihlava do nových prostor - Univerzitního centra Telč Masarykovy univerzity.

Celkovému kolísání návštěvnosti se v budoucnu nelze vyhnout. Z důvodu celkové obnovy expozic není už v současné době veřejnosti přístupné Muzeum řemesel v Moravských Budějovicích, které je pobočkou Muzea Vysočiny Třebíč. V letošním roce bude zahájena výstavba chybějícího návštěvnického zázemí Hradu Kámen, který je pod správou Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Naopak do celkové návštěvnosti se kladně propisuje Muzeum Vysočiny Třebíč – úspěšný projekt „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“, dokončený v roce 2013, byl rovněž podpořen Evropskou unií. Návštěvnicky mimořádný rok 2018 mají za sebou také krajské galerie. V Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě se naplno projevilo osobní nasazení personálních posil v oblasti edukačních programů, vztahů s veřejností i v týmu kurátorek. V Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě se překvapivě nepromítlo omezení v důsledku investiční akce, která si vyžádala téměř půlroční uzavření výstavních prostor z důvodu stavebních úprav – naopak, celková návštěvnost se zvedla díky výjezdním výtvarným dílnám mimo prostory galerie a také mimořádným a velmi atraktivním výstavním projektům nadregionálního charakteru v druhé polovině roku.

„Horácké divadlo Jihlava mělo naplánovány změny v rozvrstvení repertoáru mezi velkou a malou scénou a avizovalo o 15 představení méně než v předchozím roce. Kromě toho se divadlo potýkalo se zdravotními problémy hereckého souboru a zrušeno muselo být šest představení,“ popsal důvody poklesu návštěvnosti HDJ v porovnání s rekordním rokem 2017 vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Ladislav Seidl. S celkovým počtem diváků převyšujícím 60 tisíc jde o úspěšný rok, ve kterém se projevily náročnější tituly dramaturgie 78. sezóny „Sdílení“.

Krajská knihovna Vysočiny přivítala více než 167 tisíc fyzických návštěvníků i přes to, že se dlouhodobě potýká s prostorovým omezením pro svou činnost. Jedná se však o stav, který má již své řešení. Výstavba nové budovy krajské knihovny byla zahájena v srpnu 2018, realizátor stavby se zavázal objekt předat k užívání v roce 2020.

Podrobnější informace o tom, jak se dařilo krajským příspěvkovým organizacím na úseku kultury v roce 2018 a s jakým očekáváním vstoupily do roku 2019, jsou zveřejněny na internetových stránkách Kraje Vysočina v sekci Kultura, památky a cestovní ruch „Ohlédnutí za uplynulým rokem 2018 v příspěvkových organizacích“. Data za uplynulé roky jsou k dispozici v sekci Analytické a statistické služby Kraje Vysočina.

 

ZDROJ

Interaktivní výstava Leonardo připomene 500 let od úmrtí Leonarda da Vinci

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Rok 2019 je pětistým výročím úmrtí renesančního malíře, sochaře, architekta, hudebníka, spisovatele, přírodovědce, vynálezce a konstruktéra Leonarda da Vinci, který je pokládán za nejvýznamnější renesanční osobnost vůbec. Nyní si tohoto renesančního génia a mnoho jeho vynálezů můžete připomenout na Zámku ve Žďáru nad Sázavou díky interaktivní výstavě Leonardo, která poběží do 30. dubna a zaručeně nadchne jak malé, tak i velké.

od 01.02.2019 do 30.04.2019
Autor článku: 
TZ/ika

Výstava Leonardo vás vnoří do mysli tohoto génia

Pokud jste už jako malé děti stály v němém úžasu před jeho malbami, vynálezy a patenty či jste někdy zatoužili jako on prozkoumat anatomii těla, máte nyní jedinečnou příležitost si to splnit.  Až do 30. dubna to vše můžete zažít na Zámku ve Žďáru nad Sázavou v rámci interaktivní výstavy Leonardo.

Díky ní se budete moci ponořit do jeho hluboké mysli a zblízka prozkoumat všechny jeho vynálezy i vědecké práce. „Interaktivní technologie naší výstavy vám například umožní sestavovat anatomické modely těla, hrát si ve velké replice Leonardova slavného vojenského tanku, digitálně manipulovat a promítat obrazy Mony Lisy, zatočit si s Vitruviánským mužem, reprodukovat Leonardovy nákresy, zúčastnit se Poslední večeře Páně nebo si třeba jen otestovat své pozorovací schopnosti v malovacím kvízu,“ dodává k výstavě Martina Sedláková, marketingová manažerka Zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.

Více v přiložené TZ.

Zdroj: Zuzana Hanušová, PR.Konektor

Výstava Leonardo

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Letos uplyne 500 let od úmrtí Leonarda da Vinciho. Nechávaly vás už jako malé děti v němém úžasu malby, vynálezy a patenty Leonarda da Vinciho? Toužili jste někdy jako on letět, hrát si v tanku či prozkoumat anatomii těla? Tak proč si své dětské sny konečně nesplnit? 

od 01.02.2019 do 30.04.2019
09:00 - 17:00

Kvůli realizaci těchto dobrodružství není třeba kupovat letenky do Florencie či Paříže. Až do 30. dubna je můžete zažít v rámci výstavy Leonardo na Zámku ve Žďáru nad Sázavou. Tato interaktivní výstava pohltí každého, od tří až do sta let.

Díky moderním technologiím budete moci sestavovat anatomické modely, hrát si ve velké replice Leonardova slavného vojenského tanku, digitálně manipulovat a promítat obrazy Mony Lisy, zatočit si s Vitruviánským mužem, reprodukovat Leonardovy nákresy, zúčastnit se Poslední večeře Páně nebo si třeba jen otestovat své pozorovací schopnosti v malovacím kvízu.

NÁŠ TIP: Výlet na zámek doporučujeme naplánovat na celý den. Nezapomenutelným zážitkem je také cenami ověnčené Muzeum nové generace. Při koupi společné vstupenky s výstavou Leonardo navíc ušetříte nějakou tu korunu třeba na něco dobrého ze zámecké kavárny nebo z dárkového obchůdku ;).

Přehlídka Dospělí pro radost dětem 2019

HAVLÍČKŮV BROD: 28. ročník regionální postupové přehlídky činoherních divadelních souborů hrajících pro děti a mládež DOSPĚLÍ (pro radost) DĚTEM umožňuje postup na celostátní přehlídku Popelka Rakovník. Uskuteční se v termínu 3. až 5. května 2019 v havlíčkobrodském KD Ostrov.

od 03.05.2019 do 05.05.2019
Autor článku: 
TZ/ika

Rádi v Havlíčkově Brodě Váš soubor opět (nebo i poprvé) přivítáme na tomto našem tradičním divadelním setkání. Pořadatel zajišťuje rozborové semináře jednotlivých představení za účasti lektorů splňujících podmínky pro postup na celostátní přehlídku.
Více podrobnějších informací o možnosti účasti na této přehlídce a přihlášku najdete v přiloženém souboru.

ADIVADLO, z. s.
Na Ostrově 28
580 01 Havlíčkův Brod
Telefon: +420 739 039 522
E-mail: adivadlo.h.brod@seznam.cz
Web: www.adivadlo.cz

 

Malé události v podání malíře Vladimíra Hanuše

NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ: Výstava v Malé galerii Horácké galerie s názvem Malé události představuje díla z cyklu Nejzazší meze z roku 2018, v nichž je, stejně jako v další tvorbě Vladimíra Hanuše, kladen důraz na intenzivní barevnost vyzařující energii.

od 31.01.2019 do 31.03.2019
Autor článku: 
TZ/jal

Návštěvníkům Horácké galerie není tvorba východočeského výtvarníka neznámá. V roce 2008 pořádala Horácká galerie výstavu s názvem Červená těla krajin, na níž byla k vidění zejména díla datovaná po roce 2000.

 

Vladimír Hanuš se narodil 19. května 1961 v Rychnově nad Kněžnou. Po absolvování gymnázia pokračoval v letech 1988 až 1994 studiem na Akademii výtvarných umění v ateliérech Františka Hodonského a Karla Malicha. V roce 1996 získal stipendium The Pollock-Krasner Foundation v New Yorku a o deset let později se zúčastnil rezidentního pobytu v mezinárodním ateliéru ve Schwandorfu. Autorova první samostatná výstava proběhla v roce 1993 v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou. Kromě malby se autor zabývá také kresbou, nástěnnými asamblážemi, prostorovými objekty a fotografií.

 

 

 

V univerzitním centru v Telči vzniká filmový klub

TELČ: Začátkem února začíná v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči nový projekt – Filmový klub. Začíná 1. února a promítat se bude každý pátek od 19.30 v historickém sále nebo knihovně. Po každé projekci bude neformální beseda na dané téma. Dramaturgem filmového klubu je student FAMU, spolupracovník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a rodák z Kamenné na Vysočině David Dittrich.

od 01.02.2019 do 22.02.2019
19:30
Autor článku: 
TZ/klapka

Cílem ale není jen promítat filmy. Snahou je vytvořit otevřený prostor, kde bude možné o filmech i aktivně diskutovat. V únoru se můžete těšit na několik tematických bloků, které se budou věnovat především ožehavým celospolečenským problémům. Filmový klub otevře v poslední době velmi aktuální téma Státu a dopravy, o kterém referuje český dokument Dál nic pojednávající o stavbě českých dálnic (1. února). Další blok bude věnovaný extremismu v České republice (8.února). V úvodních projekcích čeká návštěvníky i blok Češi pomáhají, který ukáže, že jsme sice malý národ, ale máme silnou vůli a smysl pro pomoc ostatním (15.února). Únorové pásmo bude zakončeno tématem domácího násilí (22. února). O tom, jak bude Filmový klub pokračovat v březnu, případně i dále, rozhodnou především diváci. Přijďte se podívat!

https://www.facebook.com/events/673787833015182

Pomníky Velké války připutují na Vysočinu

TELČ: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči zve na putovní výstavu Pomníky Velké  války. Její zahájení proběhne v pondělí 4. února 17 h v Lannerově domě (Hradecká 6), sídle Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči. Výstava bude otevřena v pracovní dny od 13 do 17 h, a to do pátku 15. února. Vstup zdarma.

Autor článku: 
Ilona Ampapová

Oslavy 100. výročí vzniku samostatného československého státu a také ukončení útrap první světové války, která se kvůli svým strašlivým rozměrům nazývala a nazývá Velkou, doprovázely četné pietní akty, vzpomínkové akce a také prezentace odborného či popularizačního charakteru. Jednou z nich je výstava Pomníky Velké války, za jejímž zrodem, přípravou a vlastní realizací stojí územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci. Premiéru si tato výstava odbyla při vernisáži 8. listopadu 2018 v Krkonošském muzeu v Jilemnici.

„Válečný konflikt přinesl potřebu důstojného uctění památky jeho obětí, proto začala už v jeho průběhu vznikat pietní místa na hřbitovech i na veřejných prostranstvích. Touto výstavou chceme vzpomenout na padlé vojáky, ale také poukázat na uměleckou hodnotu pomníků, mezi nimiž se nachází řada hodnotných realizací,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Výstavu tvoří celkem 16 panelů, na nichž je prezentováno 28 pomníků a monumentů. Každé krajské pracoviště Národního památkového ústavu tedy nominovalo dva vybrané zástupce, jež autoři výstavy považovali buď za nejzajímavější, nejhodnotnější, v něčem unikátní, nebo je oslovil jejich pohnutý příběh.

„Kraj Vysočina reprezentují pomník v Rynárci (okres Pelhřimov) a pomník padlých na Husově náměstí v Polné (okres Jihlava). Oba jsou dílem táborského sochaře Jana Vítězslava Duška (1891–1966), který byl jedním z nejvýznamnějších českých sochařů 30. let 20. století“, prozradil spoluorganizátor výstavy Miloslav Záškoda z telčského pracoviště NPÚ.

Jednoduchou kompozici rynáreckého pomníku tvoří kromě žulových bloků také reliéf zobrazující dívku – anděla vznášejícího se nad hroby padlých, z jejichž oběti byl zrozen mír. Výjimečnost pomníku spočívá v tom, že jsou zde zřejmé francouzské umělecké vlivy a zároveň je to jedna z prvních autorových realizací v Kraji Vysočina. Husově náměstí v Polné dominuje pomník padlých odhalený v roce 1929 a odrážející bouřlivé politické a společenské změny 20. století.

 

Výstava bude rovněž přístupná o víkendu 2. a 3. února od 14 do 18 h v důstojných prostorách nově vybudované hasičské zbrojnice v Budkově (okres Třebíč). Navazuje na pietní akt, uskutečněný v Budkově 28. září 2018, a reaguje také na zvýšený zájem občanů o vlastní historii a na podobné akce, které přispěly k obnově pietních míst v okolních obcích.

www.npu.cz/uop-telc.

Masarykova univerzita oslaví 100 let od svého založení

TELČ: V roce 2019 si Univerzitní centrum Masarykovy univerzity v Telči připomene hned dvě významné události. V pondělí 28. ledna uplyne 100 let od založení Masarykovy univerzity a v březnu to bude 15 let, kdy vzniklo Univerzitní centrum v Telči. Ve středu 30. ledna proběhne od 17:00 v knihovně UC Telč slavnostní přípitek a ojedinělá přednáška o historii a rozvoji MU v letech 1919-2019.

30.01.2019
17:00
Autor článku: 
TZ/ika

„Výročí, kterému se v rámci příprav říká MUNI100, je nepochybně mimořádné a oslavy budou opravdu velké,“ řekl ředitel UCT Jaroslav Makovec, „jsem rád, že se nám podařilo připravit i telčský program oslav, takže se určitě máme na co těšit,“ dodává.

Ve středu 30. ledna proběhne od 17:00 v knihovně UC Telč slavnostní přípitek a ojedinělá přednáška o historii a rozvoji MU v letech 1919-2019. Přednáška reflektuje dějiny MU z pohledu jejího měnícího se poslání a identity v očích zřizovatelů, politického vedení státu, akademiků a studentů. Proměnu mise brněnské univerzity nahlíží z pohledu vývoje universitas ve středoevropském prostředí a ukazuje alternativy vývoje, konfliktní linie a argumentaci soupeřících skupin uvnitř i vně univerzity od jejího počátku až do současnosti. Přednášející, proděkan Filozofické fakulty MU Lukáš Fasora, je mimo jiné autorem knihy „Masarykova univerzita v Brně: Příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě" či spoluautorem jubilejní publikace „Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury“, která bude mít svůj křest právě v rámci stoletých oslav tento týden v Brně. 

To ovšem není jediná akce, která se v Telči chystá. V březnu či dubnu budou v historickém sále univerzitního centra pořádány projekce filmu Hovory s TGM, který vznikl v roce 2018, a jehož hlavním partnerem byla právě Masarykova univerzita. V sobotu 18. května se chystá velký venkovní koncert Symfonického orchestru Masarykovy univerzity a na letní měsíce výstava 100 příběhů MUNI.

Bližší informace k oslavám naleznete na stránkách https://muni100.cz nebo  www.uctelc.cz.

Facebook: www.facebook.com/UniverzitnicentrumTelc

Pozvánka na přednášku přiložena.

Zdroj: Mgr. Jaroslav Makovec, ředitel, Masarykova univerzita | UCT Univerzitní centrum Telč

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Kraj Vysočina