Č. KRUMLOV/Č. BUDĚJOVICE: Časopis Místní kultura se snaží sledovat dění okolo otáčivého hlediště v zahradě českokrumlovského zámku a průběžně informovat své čtenáře. Na začátku roku 2006 jsme zveřejnili oficiální tiskové prohlášení Ministerstva kultury ČR, kterým oznamovalo prodloužení termínu pro odstranění točny do 31. 12. 2008. Z oficiálního stanoviska tehdejšího primátora Českých Budějovic Miroslava Tettera vyplynulo, že město se snaží točnu zachovat případně pro ni najít vhodnější místo. Tajemník nynějšího primátora cca před měsícem reagoval na naše dotazy stejným způsobem, jako se řeší celý problém; tedy odpovědi odložil na neurčito. Informoval nás pouze, že došlo k posunu (bez bližší specifikace), a problematika by měla být vbrzku uzavřena. Od té doby marně čekáme na odpovědi, mimo jiné také na to, zda město stále usiluje o zachování točny v zahradě českokrumlovského zámku, zda existují koncepční materiály, případně studie a projetky pro definitivní řešení této problematiky a také, k jakému řešení se osobně přiklání současný primátor Českých Budějovic, Mgr. Juraj Thoma.
Abychom zjistili, zda jednání směřují k zachování, odstranění či přemístění otáčivého hlediště, jaký je nyní postoj kompetentních orgánů a kdy bude problematika dořešena, obrátili jsme se na Mgr. Petra Pavelce, ředitele NPÚ v Českých Budějovicích, který nám na dotazy k „otáčku“ odpověděl bez vytáček a obratem:
1) Změnil se od roku 2006 oficiální postoj komise ICOMOS?
Postoj Centra světového kulturního dědictví k točně v zahradě zůstává i nadále negativní
2) Jaké je nynější oficiální stanovisko ministerstva kultury a orgánů památkové péče? NPÚ jednoznačně preferuje přesunutí točny mimo zámeckou zahradu. Tento postoj vychází z oficiálního dopisu bývalé ministryně kultury H. Třeštíkové z 24. ledna 2007, ve kterém se český stát oficiálně zavázal točnu přemístit do roku 2016 (dopisem disponuje MK ČR). Tento postoj vnímá ministerstvo kultury i dnes jako závazný a koná kroky pro jeho naplnění. Je to postoj instituce i můj osobní názor, který jsem naposledy formuloval ve stručnosti v deníku Dnes dne 19. 10. 2007. (Článek viz níže.)
3) Bude koncem letošního roku „točna“ odstraněna nebo přemístěna na jiné místo?
Vzhledem k tomu, že probíhají aktivity vedoucí k odstranění točny ze zámecké zahrady, NPÚ souhlasil s prodloužením smlouvy na její provoz na rok 2009 a pokud se budou věci vyvíjet i nadále v tomto směru je NPÚ připraven prodlužovat smlouvu až do roku 2015.
Otáčivé hlediště znovu v centru pozornosti
Diskuse o otáčivém hledišti v Českém Krumlově se podobá letu bumerangu. S velkou energií se vždy znovu rozletí, opíše dráhu emotivních prohlášení a různých navržených řešení a vrátí se k výchozímu stavu. Z hlediska památkové péče je to stav neuspokojivý. Současná točna je nevzhledná stavba na tom nejméně vhodném místě. V centru historické zámecké zahrady, na křížení smysluplně komponovaných osových cest a přímo proti skvělé architektuře Bellárie. Památkář zde nemá příliš prostoru ke kompromisu a chtít po něm, aby se s točnou sžil, je podobné jako nutit vegetariána, aby jedl maso, řečeno s trochou nadsázky. Zastánci točny proti tomu připomínají pozoruhodnou tradici nočních plenérových představení a jejich neopakovatelnou atmosféru. Ti z nich, kteří vnímají krásu zahrady i ve dne, přeci jenom vědí, že točna do zahrady nepatří, jak to nedávno na stránkách tohoto deníku vyjádřil i režisér Jiří Menzel. Mohlo by se namítnout, že točna v zahradě je pouhou vadou na kráse, která v zásadě nebrání údržbě zahrady. Odpůrce točny může při denní procházce v této části hledět jinam a večerní zážitek rozptýlí všechny pochybnosti. I při věcném přístupu a velké míře tolerance ale vážným problémem zůstává trvale nevyužitá Bellárie a omezená možnost využívaní zadní části zahrady s jezírkem, hudebním pavilonem a dalšími kouzelnými místy. Problematický je i vlastní divadelní provoz točny. Prostředí zahrady podstatně limituje budoucí rozvoj již tak omezených scénografických možností i divadelního zázemí. Dalším opakovaně diskutovaným bodem je nesouhlas výboru UNESCO s existencí točny v zámecké zahradě. Odpůrci i příznivci točny se shodují v tom, že zápis do seznamu světového kulturního dědictví vedle egyptských pyramid a jiných proslulých světových památek je velkou poctou. Je to ale také mimořádná komerční výhoda a jako v každém jiném seriozním obchodním vztahu je zde smlouva a dobrovolní smluvní partneři. V tomto případě Česká republika a UNESCO a je na těchto dvou partnerech, jak s tímto smluvním závazkem naloží. Podstaty diskuse o točně se to netýká. Památková ochrana zámecké zahrady se řídí památkovým zákonem stejným pro památky UNESCO i pro ty „obyčejné“ a spor o točnu začal v roce 1988, tedy čtyři roky před zařazením města Českého Krumlova na seznam světového dědictví. Je zřejmé, že točna je dnes také otázkou politickou. Otevírá se pravidelně v době voleb i při návštěvách významných osobností a politická rozhodnutí opakovaně posunují provoz točny do dalších let. Problém je ale třeba řešit, nikoliv odsouvat. Podle mého názoru řešení existuje a lze ho shrnout do několika základních kroků: 1. Stávající otáčivé hlediště využívat do doby technické opotřebovanosti. 2. Z části výnosů točny zřídit fond na vybudování točny nové. 3. Ze zainteresovaných stran vytvořit akceschopný subjekt, který se soustředí na získání dalších finančních prostředků, a vybudování nové točny v lokalitě za jihozápadní stranou dnešní zámecké zahrady. 4. Novou točnu koncipovat jako důstojnou pokračovatelku divadelní tradice otáčivého hlediště v Českém Krumlově, která splní technické, estetické i divadelní požadavky 21. století. Provoz nového divadla zahájit po dožití staré točny. 5. Provoz nové točny propojit s dalšími aktivitami v zámecké zahradě. Realizace tohoto plánu otevírá nové horizonty. Bellárii oživují komorní koncerty, malé divadelní formy a oborové semináře. V zahradním jezírku plují loďky s návštěvníky, bránou zahrady se prochází do areálu nového přírodního divadla…
Petr Pavelec
Místní kultura děkuje řediteli NPÚ v českých Budějovicích za vyčerpávající informace.