Jihočeský kraj

<p>VIMPERK: Sbírka na nový vimperský zvon, jenž by měl jak pro současné, tak budoucí generace Vimperáků rozeznívat třikrát denně městskou zvonici, běží již více než půl roku a do 19. 2. 2013 se podařilo od dárců získat 151 028 Kč.</p> <p>Zda se podaří zvon pořídit v roce, kdy si město připomíná 750 let uplynuvších od první písemné zmínky o Vimperku, ukáží následující měsíce. Nicméně je již určena váha a tónina zvonu, vybírá se zvonař, který zvon odlije a připravují se podklady pro výzdobu zvonu. Ta je, vzhledem k umístění na turistům přístupném místě, důležitá. Výzdoba je pochopitelně spjata i se jménem zvonu. Vybrat to pravé jméno, které zvon ponese po dlouhá staletí, je náš společný úkol. </p> <p>HISTORICKÁ JMÉNA ZVONŮ<br />
Podle legendy se první zvon jmenoval Srdce lidské. V Čechách byl za otce zvonů považován Patronus z roku 1509 a největším českým zvonem je Zikmud. Oba z pražské katedrály. V českobudějovické Černé věži vysívaly či dodnes visí zvony Budvar, Stříbrný, Octava, Bumerin, Poledník. V samotném Vimperku býval zvon jménem Vítězný a dnes je v městské zvonici zavěšen zvon Maria Hilf, v sousedním kostele malý zvonek Marie, přestěhovaný sem z Volar. Ve Volarech či v Husinci mají zvony Pasováky. V prvním případě je jméno spojováno se Zlatou stezkou (vedoucí z Pasova), v druhém případě byl zvon v Pasově zakoupen. Většina zvonů však nese jméno po některém světci či světici.</p> <p>ZDROJ

ČESKÝ KRUMLOV: Na základě smlouvy o spolupráci za účelem řešení projektu mezi Městem Český Krumlov a Univerzitou Karlovou v Praze, Filozofickou fakultou ze dne 17. 4. 2012 probíhá v Českém Krumlově řešení projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb. Řešitelským pracovištěm projektu je Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra kulturologie, poskytovatelem podpory je Ministerstvo kultury České republiky. Místem řešení projektu jsou města Český Krumlov, Blatná a Velké Meziříčí. Řešení projektu je plánováno na roky 2012 až 2015. Cílem je navrhnout a prakticky vyzkoušet různé možnosti zjišťování a vyhodnocování přínosů kultury rozvoji města a jeho obyvatelům. Ty by měly poskytnout vedení města vodítko a nástroje pro rozhodování o podpoře kulturních organizací a akcí. V loňském roce proběhly v rámci projektu výzkumy obyvatel, školní mládeže a organizací i jednotlivých lidí působících aktivně v kultuře. Výzkumy přinesly poznatky, s nimiž se mohli zájemci seznámit na veřejné prezentaci 14. února. Podle výsledků výzkumu mají obyvatelé Českého Krumlova zájem o rozmanité oblasti kultury, včetně okrajových. Tomu odpovídá poměrně vysoká účast i na specifických akcích, jako jsou Festival barokních umění nebo Jazzky Krumlov. Za přínosné pro město přitom považují pořádání těchto akcí také lidé, kteří se jich sami neúčastní. Kulturní zařízení ve městě pokládají obyvatelé za celkově poměrně dobré, pouze menší část je hodnotí spíše negativně. Za jednoznačně dostatečnou považují pouze nabídku kulturních akcí pro návštěvníky města. Častějším návštěvám kulturních akcí brání lidem (kromě obvykle uváděných nedostatku času, rodinných povinnosti a financí) především nedostatečná nebo nevyhovující nabídka. Zlepšení nabídky by také, kromě snížení vstupného, mohlo pomoci vyšší návštěvnosti. Nevyhovující možnosti kulturního vyžití jsou významným důvodem odstěhování obyvatel, kteří nejsou plně rozhodnuti žít v Českém Krumlově trvale. Prvořadými důvody pro odstěhování, je spíše nedostatečná nabídka vyhovující práce a bydlení. Avšak kulturní vyžití, je spolu s možnostmi sportování, vybaveností města obchody a službami na dalším místě. Tyto důvody se vyskytují nejčastěji u lidí s vysokoškolským vzděláním. Postojům obyvatel odpovídají názory lidí, kteří ve městě působí aktivně v oblasti kultury. Za klíčové problémy, které by se měly řešit, považují odstranění nedostatků týkajících se zařízení a jejich vybavení pro kulturní akce. Za důležité považují také rozšíření nabídky pro specifické skupiny (např. mládež, seniory nebo handicapované). Navíc požadují zvýšení atraktivity a zlepšení propagace kulturních akcí pro obyvatele a posílení propagace kultury v cestovním ruchu. Rovněž by se podle nich měla zlepšit spolupráce a komunikace mezi organizátory kulturních akcí ve městě. Výsledky výzkumu byly mimo jiné využity v návrhu prvních praktických kroků k zajištění kvalitních kulturních služeb ve městě. Mezi nimi jsou například: zpracování koncepce rozvoje kultury a navázání grantového systému podpory kulturních služeb na tuto koncepci, pomoc při získávání grantů či dotací z jiných než vlastních prostředků města, opatření v oblasti propagace kultury nebo průběžné sledování vývoje poptávky a hodnocení nabídky kulturních akcí ve městě. Součástí praktických opatření jsou také investiční akce. Aktuálně se jedná o revitalizaci kina Luna. Na základě vyhodnocení průběhu a výsledků realizace budou navržená opatření na konci roku aktualizována a případně doplněna o další. S tím, co se povedlo uskutečnit, a s nově navrženými opatřeními budou obyvatelé Českého Krumlova seznámeni na veřejné prezentaci v závěru letošního nebo začátkem příštího roku. Rada města Český Krumlov vzala zprávu o výsledcích projektu „Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb“ v roce 2012 na vědomí a schválila návrhy opatření k podpoře veřejných kulturních služeb na základě dosavadních výsledků projektu. Dále uložila místostarostce Ing. Jitce Zikmundové MBA, postupovat podle návrhu opatření a předložit radě města jako první, návrh zadání tvorby koncepce podpory kultury ve městě včetně harmonogramu a finančních potřeb. „ Výzkumy v oblasti kulturních služeb probíhají v Českém Krumlově již od roku 1992 a jedná se tedy o unikátní a dlouhodobý projekt. Jejich výsledky slouží jako podklady pro zpracování strategických plánů a žádostí o dotace. Výzkum veřejných kulturních služeb v Českém Krumlově bude i nadále pokračovat a výsledky budeme průběžně zveřejňovat na webových stránkách města. Doporučuji každému se s nimi seznámit a sledovat další jeho etapy“, uvádí mistostarostka města Jitka Zikmundová Úplnou zprávu o projektu, výsledcích a navržených opatřeních naleznete na webových stránkách města Český Krumlov ve virtuálu občan, sekci zajímavosti. V případě dalších dotazů se na mne neváhejte obrátit. Olga Kneiflová BBS. kancelář starosty město Český Krumlov náměstí Svornosti 1 Český Krumlov e-mail olga.kneiflova@mu.ckrumlov.cz tel: 380 766 121 GSM: 608 762 403

<p>JIHOČESKÝ KRAJ: I v roce 2013 nabízí kraj pomoc obcím do 10 000 obyvatel, školám, občanským sdružením, nadacím a dalším veřejnoprávním a neziskovým subjektům, jejichž projekty získají příslib dotace z evropských fondů či jiných evropských dotačních titulů.</p> <p>Jihočeský kraj vyhlásil 8. března 2013 příspěvkový program na financování úroků z úvěrů či půjček, které si výše uvedené subjekty musejí vzít na předfinancování svých projektů. Úroky jsou většinou výdajem, který z evropských peněz nelze hradit, což zejména pro neziskové organizace znamená zvýšenou finanční zátěž a mnohdy zásadní překážku pro podání žádosti o evropskou dotaci.<br />
Na příspěvkový program uvolnil Jihočeský kraj pro tento rok 1,5 milionu korun. Maximální výše krajského příspěvku na úroky z bankovního úvěru nebo z půjčky od státního fondu činí 200 tisíc korun a může pokrýt max. 75 procent celkové částky úroků.</p> <p>Jihočeské veřejnoprávní a neziskové organizace mohou předkládat žádosti o příspěvek do 15. 5. 2013.</p> <p>Podmínky pro žadatele a veškerá dokumentace programu jsou k dispozici na internetových stránkách Jihočeského kraje ve složce Aktuální výzvy – granty a příspěvky Jihočeského kraje.</p> <p>Jihočeský kraj i letos usnadní veřejnoprávním a neziskovým organizacím cestu k evropským penězům<br /> 13.03.2013</p>

<p>PÍSEK: Prácheňské muzeum v Písku rozšíří v letošním roce svou bohatou činnost o mezinárodní akce ve spolupráci s městskými muzei v německých partnerských městech Wetzlaru (Hessensko) a Deggendorfu (Bavorsko).</p> <p>V uplynulých letech už proběhlo několik samostatných výměnných výstav, přednášek a setkání. V loňském roce se ředitelé muzeí Jiří Prášek (Prácheňské muzeum v Písku), Anja Eichler (Städtische Museen Wetzlar) a Birgitta Petschek-Sommer (Stadtmuseum Deggendorf) opakovaně setkali a vznikla přitom řada zajímavých nápadů. Díky podpoře města Písek a Česko-německého fondu budoucnosti se letos uskuteční celý cyklus akcí pro veřejnost i pro odborné pracovníky muzeí.<br />
V březnu seznámí Jiří Prášek deggendorfské publikum s jihočeskými velikonočními zvyky a naváže tak volně na svou loňskou mimořádně úspěšnou přednášku o historii Písku, kterou přednesl při příležitosti uzavřením partnerství mezi oběma městy v přeplněném historickém sále deggendorfské Staré radnice. V dubnu pak na oplátku navštíví Písek Erich Kandler, archivář města Deggendorf, aby zde vyprávěl poutavý příběh historického deggendorfského mostu přes řeku Dunaj.<br />
Na jaro a léto jsou pro pracovníky Prácheňského muzea v Písku připraveny odborné exkurze za wetzlarskými a deggendorfskými kolegy, které by měly oběma stranám přinést užitečnou výměnu zkušeností a nových trendů v oblasti muzejnictví.<br />
V září oslaví Deggendorf – partnerské město Písku – tradiční Bavorsko-český kulturní týden a jedním z hlavních témat slavnostního programu bude reprezentativní výstava vybraných exponátů ze sbírek Prácheňského muzea. Přiblíží bavorským sousedům život obyvatel Písku v minulých stoletích a bude doplněna o komentované prohlídky ředitele píseckého muzea.<br />
V říjnu navštíví Písek ředitelka wetzlarského muzea Anja Eichler, aby zde prezentovala zcela ojedinělou sbírku z evropské bytové kultury a historického uměleckého řemesla. Shromáždila ji wetzlarská lékařka Irmgard Lemmers-Danforth a nyní je k vidění v nákladně zrekonstruovaném paláci Papius.<br />
Konečně v prosinci představí ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek wetzlarskému publiku tradiční české vánoce včetně malé výstavy jihočeských dřevěných betlémů. Pro zahraniční návštěvníky města připravuje Prácheňské muzeum nové propagační materiály v německém a anglickém jazyce, na objednávku pro ně budou nabízeny také komentované prohlídky expozic muzea.</p> <p>Bc. Kateřina Koželuhová<br />
oddělení informací a styku s veřejností<br />
Odbor kancelář hejtmana<br />
Krajský úřad Jihočeského kraje<br />
U Zimního stadionu 1952/2<br />
370 76 České Budějovice<br />
kozeluhova@kraj-jihocesky.cz<br />
tel: 386 720 445</p>

<p>JINDŘICHŮV HRADEC: Ve dnech 6. – 7. března 2013 se v prostorách Muzea Jindřichohradecka konala konference „Archeologická prospekce a nedestruktivní archeologie“ v Jihočeském kraji, Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a Dolním Rakousku.</p> <p>Na konferenci se sešlo na 90 významných archeologických odborníků z Jihočeského kraje, Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, Prahy nebo Plzně. Konference byla zahájena hejtmanem Jihočeského kraje Mgr. Jiřím Zimolou, starostou Jindřichova Hradce Ing. Stanislavem Mrvkou, vedoucí Odboru památkové péče a kultury Krajského úřadu Jihočeského kraje Ing. Kamilou Hrabákovou a ředitelem Muzea Jindřichohradecka PhDr. Jaroslavem Pikalem. Konferenci doprovázela i výstava názorných panelů s výsledky průzkumu a terénní prohlídka významných lokalit v Jihočeském kraji. Ze zajímavých přednášek a příspěvků vznikne sborník a panely budou vystaveny v prostorách Krajského úřadu Jihočeského kraje a následně pak v kulturních zřizovaných organizacích Jihočeského kraje, zejména v muzeích.<br />
Akce se konala v rámci projektu Porta culturae, který je financován z Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007 – 2013 a spolufinancován Jihočeským krajem.</p>