Vimperk hledá jméno pro zvon
<p>VIMPERK: Sbírka na nový vimperský zvon, jenž by měl jak pro současné, tak budoucí generace Vimperáků rozeznívat třikrát denně městskou zvonici, běží již více než půl roku a do 19. 2. 2013 se podařilo od dárců získat 151 028 Kč.</p> <p>Zda se podaří zvon pořídit v roce, kdy si město připomíná 750 let uplynuvších od první písemné zmínky o Vimperku, ukáží následující měsíce. Nicméně je již určena váha a tónina zvonu, vybírá se zvonař, který zvon odlije a připravují se podklady pro výzdobu zvonu. Ta je, vzhledem k umístění na turistům přístupném místě, důležitá. Výzdoba je pochopitelně spjata i se jménem zvonu. Vybrat to pravé jméno, které zvon ponese po dlouhá staletí, je náš společný úkol. </p> <p>HISTORICKÁ JMÉNA ZVONŮ<br />
Podle legendy se první zvon jmenoval Srdce lidské. V Čechách byl za otce zvonů považován Patronus z roku 1509 a největším českým zvonem je Zikmud. Oba z pražské katedrály. V českobudějovické Černé věži vysívaly či dodnes visí zvony Budvar, Stříbrný, Octava, Bumerin, Poledník. V samotném Vimperku býval zvon jménem Vítězný a dnes je v městské zvonici zavěšen zvon Maria Hilf, v sousedním kostele malý zvonek Marie, přestěhovaný sem z Volar. Ve Volarech či v Husinci mají zvony Pasováky. V prvním případě je jméno spojováno se Zlatou stezkou (vedoucí z Pasova), v druhém případě byl zvon v Pasově zakoupen. Většina zvonů však nese jméno po některém světci či světici.</p> <p>ZDROJ
Mohlo by vás také zajímat...
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818