Jihočeský kraj

<p>JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, profesní organizace zřizovaná Jihočeským krajem, uspořádala na Lipně pracovní seminář, kterého se v úterý 20. 8. 2013 zúčastnilo více než šedesát podnikatelů z oblasti cestovního ruchu a starostů z lipenské oblasti.</p> <p>Na setkání přijeli kromě hoteliérů, majitelů penzionů a restaurací také podnikatelé ze sousedního Rakouska, zátupci agentury Czechtourismus, Ministerstva pro místní rozvoj, Evropského parlamentu či reprezentantka jedné z největších cestovních kanceláří v Ruské federaci. Na místě získali nejdříve informace o vývoji situace v cestovním ruchu v České republice i v jihočeském regionu, struktuře turistů přijíždějících do České republiky nebo potenciálu ruskojazyčné klientely nebo srovnávacích statistických údajích.<br />
Diskuse pak otevřela celou řadu nejrůznějších témat – např. od daňové politiky státu, přes komplikované udělování víz zahraničním turistům až po nabídky, které jih Čech nabízí unikátně. Několikahodinový seminář skončil konkrétním výstupem – lipenští podnikatelé oznámili záměr založit společný subjekt, navenek zastupující společný zájem celé oblasti okolo největší české přehrady.<br />
„Tento krok vnímám jako nesmírně důležitý,“ řekl jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Jednak svědčí o tom, že podnikatelé a starostové na Lipensku umějí přemýšlet strategicky a chtějí držet pohromadě, za druhé se pak bude Jihočeskému kraji, potažmu Jihočeské centrále cestovního ruchu, mnohem snadněji a úspěšněji vycházet vstříc a jednat s jedním partnerem, nikoliv složitě s mnoha nejrůznějšími subjekty.“</p>

<p>TÁBOR: Ten, kdo využívá a pozorně po léta sleduje kulturní nabídku, kterou zprostředkovává Divadlo Oskara Nedbala v Táboře, nemůže než konstatovat, že je nad obyčej pestrá a kvalitní. Netýká se to jen divadelního umění, ale i koncertní a výstavní činnosti, stejně tak dalších rozmanitých pořadů. V nejrůznějším slova smyslu lze o tomto kulturním stánku říci, že je příkladný – výstavní.</p> <p>Divadlo Oskara Nedbala v Táboře je architektonicky originálním komplexem původní pseudorenesanční divadelní budovy z roku 1887 a nápadité přestavby bývalého sousedícího empírového domu ‒ s využitím jeho přilehlých prostor ‒ uskutečněné roku 1965. Vznikl tak jedinečný divadelní stánek s dvěma hledišti pro 350 a 650 diváků, která jsou postavena v pravém úhlu proti společnému jevišti.<br />
Rok 1965 je také rokem zahájení činnosti stálé divadelní scény bez vlastního souboru s cílevědomou dramaturgickou koncepcí, vychází především ze záměru průběžně přibližovat divácké obci města Tábora a jeho okolí co nejúplněji nejkvalitnější obraz českého divadelního dění.<br />
Na obou jevištích tak pravidelně hostuje na tři desítky pražských a většiny oblastních divadelních souborů, jejichž produkce je uváděna převážně v předplatném rozčleněném do několika řad, specifikovaných jednak dle žánrů, jednak poměrem v zastoupení klasiky či novinek. To pro diváka představuje mimořádnou možnost porovnávat během každé sezóny výsledky různorodé režijní a herecké práce, a to v jejich špičkové inscenační podobě.<br />
Oba divadelní sály jsou zároveň využívány jako koncertní síně pro vážnou hudbu a v neposlední řadě dávají prostor pořadům hudebně-zábavných skupin všech druhů. Nedílnou součástí divadla je i komorní síň, divadelní klub a kavárna. Pořadům konaným v červenci a srpnu v rámci Táborského kulturního léta slouží kromě toho ještě přilehlý terasovitý divadelní park.<br />
Divadlo ve svých prostorách pečuje také o permanentní výstavní činnost. Nabízí profesionálním i neprofesionálním výtvarníkům a fotografům hned tři divadelní prostory k prezentaci jejich prací. Výstavní síní a foyery projdou ročně tisícovky návštěvníků.<br />
V současnosti v divadle probíhají či se připravují čtyři výstavy. V galerii Evárium výstava Hory na exlibris ze sbírky Jiřího Hlinovského, ve foyer Malého divadla vystaví své fotografie pod názvem Yachting ‒ Sailforfun chýnovský fotograf a příznivec cestování Lukáš Rešl (1983), ve foyer Malého divadla je umístěna 2. repríza expozice Oskar Nedbal ‒ Život a dílo a ve Výstavní síni bude od 10. 9. otevřena výstava Sport v grafice, na níž budou prezentovány grafiky od tvůrců nejen z Česka, ale také z Belgie, Běloruska, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Srbska, Španělska a Ukrajiny.</p> <p> Zřizovatelem divadla jako své příspěvkové organizace je Jihočeský kraj.</p> <p> Informace o nejbližším programu, výstavách, předplatném aj.

<p>HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Celkem 10 tisíc lidí si již prohlédlo výstavu věnovanou Andy Warholovi v sále Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Jubilejní desetitisícátou návštěvnicí se v pondělí 19. srpna 2013 stala Anna Vácová z Blatné na Strakonicku.</p> <p>„Nemohu tomu ani uvěřit, že jsem tou desetitisícátou návštěvnicí právě já,“ uvedla bezprostředně poté, co se to studentka umělecké školy v Praze dozvěděla,<br /> Kromě kulturního zážitku si Anna Vácová odvezla z Hluboké tašku s dárky, mezi kterými byla například fotografická knížka o jižních Čechách nebo jihočeský med. Jubilejní návštěvnici ji předal hejtman Jiří Zimola, jako představitel zřizovatele uvedené galerie.<br />
„Společně se Zemskou výstavou je výstava věnovaná Andy Warholovi jedním z našich letošních stěžejních projektů na jihu Čech. Proto mě těší, že je o ni takový zájem,“ řekl Zimola. </p> <p>Výstavu o Andy Warholovi, americké pop-artové ikony, si mohou zájemci v Hluboké prohlédnout do 29. září 2013.</p> <p>Mgr. Radek Šíma<br />
oddělení informací a styku s veřejností<br />
Odbor kancelář hejtmana<br />
Krajský úřad Jihočeského kraje<br />
U Zimního stadionu 1952/2<br />
370 76 České Budějovice<br />
ID DS: kdib3rr</p>

<p>VOLYNĚ: V Galerii Na shledanou, nacházející se v prostoru smuteční síně na hřbitově Malsička, vystavuje do 14. 9. 2013 Daniel Vlček. Ojedinělá galerie vznikla v místě pro umění poněkud nezvyklém.</p> <p>Zvuk patří k hlavním námětům Daniela Vlčka (*1978). Vnímá ho jako vlnění, které prochází v čase prostorem a princip pohybu zvuku přenáší autor do svých posledních obrazů. Zvuk vzniká, šíří se různými směry, rozptyluje se a mizí. Jako šablony Vlčkovi často slouží gramofonové desky. Obkreslí je a jako živou vlnu je pošle po obraze nebo je vrství a překrývá, stejně tak jako ve své souběžné DJ´ské hudbební kariéře. Vedle hudby je pro něj charakteristická recyklace. Sbírá staré věci či technologie, používá je ve své práci a nachází pro ně nové významy,<br />
Výstava Zobrazení času do konce skladby pro volyňskou Galerii Na shledanou zahrnuje uvedené postupy. Obelisk sestavený z gramofonových desek je pozdravem všem mrtvým sběratelům, jejichž pozůstalosti Vlček skupuje v hudebních bazarech. Černé obrazy po stranách vstupu i zvuková vlna v zadní části galerie jsou inspirované renesanční nástěnnou technikou kontrasgrafito. Do tmavé svrchní vrstvy se vyrývají vzory a objevuje se spodní světlý podklad. </p> <p> Další návrat k historické technice představuje řada desek z umělého mramoru. Ten se používal v baroku k výzdobě kostelů jako levnější náhražka skutečného mramoru. Ještě levnější Vlčkova varianta pouze ze sádry, barev a rozlámaných CD´ček může odkazovat k socialistické dlažbě původní smuteční síně. </p> <p> Směřování Galerie Na shledanou vychází z přesvědčení, že galerie mají prostřednictvím výtvarného umění reagovat na otázky vycházející z daného místa nebo dobové situace. Cílem galerie je zpřístupnit současné umění, aby mohlo být vnímáno jako součást veřejného života a veřejného prostoru na malém městě.</p> <p> Výstavy v Galerii Na shledanou vznikají při rezidenčních pobytech. Vybraní umělci v průběhu několikadenního pobytu vytvoří pro konkrétní prostor specifické dílo, které se před příchodem dalšího autora zabílí. Městské muzeum ve Volyni vytváří pro umělce i galerii Na shledanou vlastivědné a kulturní zázemí a Galerie Na shledanou doplňuje převážně regionální program muzea o republikový kontext. Doprovodné akce sledují výstavní program, témata opět reagují na místní situaci: funerální architektura, funerální užité i výtvarné umění, normalizační architektura. Dobře prosvětlený prostor lze shlédnout zvenku v otvírací době hřbitova, klíče od galerie je možné si půjčit v Městském muzeu ve Volyni nebo v Informačním centru na náměstí.</p> <p> Sponzorem Galerie Na shledanou je Ministerstvo kultury ČR a firma Barvy Laky Renovo, Bavorov.</p> <p>Daniel Vlček, Zobrazení času do konce skladby, Městské muzeum ve Volyni, Galerii Na shledanou, do 14. 9. 2013 </p> <p>www.muzeum-volyne.cz</p>

<p>PÍSEK: V rámci interaktivní výstavy Play se na nádvoří galerie Sladovna koná o tomto víkendu workshop Bublifukárium. Hravou formou se účastníci pod vedením lektorky Karey Rawitcher vydají do bublinové říše fantazie.</p> <p>Interaktivní výstava PLAY je součástí dlouhodobě se vyvíjejícího mezinárodního projektu putovních výstav a doprovodných akcí ORBIS PICTUS PLAY autorů Jiřího a Radany Waldových. Výstavu umělecky koncipuje Petr Nikl pro Galerii Sladovna, kterou proměňuje ve třech patrech v hravý prostor určený dětem i dospělým pro jejich přímou interakci se všemi rozmístěnými objekty, pro jejich otevření se hře a vzájemné komunikaci. </p> <p> Součástí výstavy PLAY v Galerii Sladovna jsou objekty využívající různé světelné a zvukové efekty a jejich kombinaci. V prvním patře, v části galerie nazývané Vysoké trámy, vznikl zatemněný prostor, ve kterém se uplatňují světelné efekty a různé formy projekce na stěny i do prostoru. Ve druhém patře, v tzv. Nízkých trámech, je zachováno denní světlo a s ním kouzelné výhledy do okolí galerie. V tomto světlém prostoru jsou umístěny především objekty zvukové, které mohou návštěvníci různými způsoby rozeznít. V nejmenším prostoru Bílých trámů se nachází Leporelohra, která je koncipována jako permanentní tvůrčí dílna. </p> <p> Workshop Bublifukárium, neděle 18. 8., 14.00 – 16.00 hodin, nádvoří Sladovny Písek. Vlastní bublifuky vítány. V případě špatného počasí se akce ruší.</p> <p>www.sladovna.cz</p>