Jens Bierke z Budyšína byl v Liberci na zkušené
<p>HORNÍ HANYCHOV: Celý týden v červnu se Jens Michael Bierke, odborný pracovník z budyšínského Turistického informačního centra, seznamoval s fungováním cestovního ruchu na Liberecku. Základnu mu poskytlo Turistické informační centrum v Liberci Horním Hanychově. Jeho cílem bylo seznámit se s nabídkou infocenter pro německé turisty a vyměnit si poznatky z marketingových aktivit.</p> <p>Město Budyšín udržuje již mnohaleté přátelské vztahy s Jabloncem nad Nisou, odkud jezdila v minulosti pravidelná autobusová linka. S Kulturním centrem v Jablonci nad Nisou spolupráci rozvíjí Budyšínští již delší dobu. Jens Bierke tam absolvoval i jazykový kurs češtiny. S Libercem to bylo první důkladnější setkání při vzájemném poznávání a monitorování možností spolupráce.<br />
V programu pobytu bylo i poskytování informací turistům, což často překvapilo německé návštěvníky, když je přivítal Němec a poskytl jim s bravurou informace o lanovce, cestách na Ještěd nebo co mohou v Liberci navštívit. V průběhu praxe navštívil Galerii-Lázně, Technické muzeum a především Městské informační centrum. Některá místa poznal již z dřívějších návštěv: „Na Ještěd jsme šli se třídou pěšky pod lany, bylo to hrozné, ale se svými dětmi už jsem tam byl i lanovkou,“ potvrzuje, že Ještěd pro něj není neznámým místem.<br />
Ocenil návštěvu golfu pod Ještědem a velice byl spokojen absolvováním Stezky Karoliny Světlé. U Skalákovny už hodně pozdě večer mu přišlo k chuti opékání buřtů. Značnou část pobytu věnoval diskusi o propagaci cestovního ruchu a možných návštěvách českých turistů v Budyšíně, stejně jako o návštěvách německých občanů do Liberce a okolí. Podivoval se však malému využití elektronických médií v našich informačních centrech. V Budyšíně jsou dva monitory, na nichž promítají turistické informace stejně jako komerční nabídky. Svůj pobyt uzavřel Jens Bierke v Městském informačním centru. „Bylo to moc zajimavy i prijemni pobyt! Moc jsem se ucil, a to nejen v cestine.“ Zhodnotil stručně svou praxi v Liberci budyšínský Jens Bierke.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818