Jihočeský kraj

Museum Fotoateliér Seidel slaví úspěchy doma i v Evropě. Sto let staré fotografie Josefa Seidela vybrané tak, aby ilustrovaly soužití Čechů, Němců a Rakušanů na Šumavě, představilo 11. února zastoupení Jihočeského kraje v Bruselu v evropské instituci Výbor regionů. Výstava "Jižní Čechy známé i zapomenuté" byla odhalena u příležitosti diskusního fóra věnovaného Kohezní politice po roce 2014.

Koheze, tedy územní, sociální a ekonomická soudržnost, je pro příhraniční oblasti mimořádně důležitá. „Jižní Čechy byly historicky pulsujícím místem mezi Bavorskem, Rakouskem a Čechy a jen nevolí osudu se v průběhu dvou diktatur staly územím na periferii. Proto je politika soudržnosti pro evropské společenství aktuální téma, o kterém by se mělo více mluvit," říká organizátor diskusního fóra a zástupce Jihočeského kraje v Bruselu Petr Šebek.

Řešení tohoto problému například na Šumavě může být příkladem pro celou Evropu.  Potvrzuje to i radní Jihočeského kraje Jaromír Slíva, který je zároveň starostou města České Velenice ležícího přímo na česko-rakouské hranici. „Stále patříme k chudším regionům v Evropě, kde jsme se ocitli bez našeho přičinění se vznikem železné opony. Očekáváme proto, že podle principu solidarity v Evropě, kdy silnější pomůže slabšímu, bude vůle to změnit," zdůrazňuje Slíva.

Výstavu, která je instalovaná v budově Výborů regionů, přivezlo do Bruselu českobudějovické občanské sdružení TAM-TAM. Fotograf David Veis z tohoto sdružení míní, že Seidlovy fotografie jsou cenné hlavně tím, že jsou pravdivou obrazovou kronikou Šumavy a říká: „Nedělám si iluze, že se může vbrzku na Šumavu vrátit sousedské soužití Čechů, Němců a Rakušanů v té podobě, jak je zachytil Josef Seidel před sto lety. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že překonávání bariér na Šumavě je povinností mé generace."

JINDŘICHŮV HRADEC: V těchto dnech slavnostně otevřelo Muzeum Jindřichohradecka, jehož zřizovatelem je Jihočeský kraj, novou knihovnu a badatelnu. Nové prostory pro odborné pracovníky i veřejnost vznikly v patře západního křídla budovy bývalého kláštera minoritů u kostela sv. Jana Křtitele ve Štítného ulici v Jindřichově Hradci. Celkové náklady, na nichž se podílely ministerstvo kultury a město Jindřichův Hradec, se pohybují mezi 30 a 40 miliony korun. Na rekonstrukci přispěl také Jihočeský kraj investicí 14 milionů korun.
„Otevření badatelny je tečkou za celkovou rekonstrukcí areálu, která v případě kostela trvala třicet let. Přilehlé prostory muzea opravujeme od devadesátých let. Doposud jsme sídlili v bývalém jezuitském semináři v kapacitou i vybavením nevyhovujících prostorách, a to jak pro pracovníky, tak pro sbírky. Náš fond, který patří z hlediska rozsahu i kvality k nadprůměrným, si to zaslouží. Dnešním dnem se tak muzeum zařazuje mezi instituce 21. století," podotkl ředitel Muzea Jindřichohradecka Jaroslav Pikal.
Nová badatelna nabízí zázemí šesti badatelům a dostatečný komfort studujícím.

Odborná knihovna čítá na třicet tisíc svazků; z toho je patnáct tisíc ve sbírkovém a patnáct tisíc v odborném fondu.

Při příležitosti svého otevření prezentuje muzeum v nové badatelně tři staré vzácné tisky, které zrestaurovali studenti Střední grafické školy v Praze.

„Vystavujeme Melantrichovu bibli z roku 1549, latinský misál z roku 1451 a latinsko-německou bibli z 18. století. Vybírali jsme tisky, které nesou známky regionálního původu. Jeden pochází z knihovny Rudolfa Šebky, významného představitele jindřichohradeckého veřejného života, další má například rukopisné vpisky z 18. století," zmínila odborná knihovnice a správce sbírkového knižního fondu Štěpánka Běhalová s tím, že několik tisíc unikátních tisků pochází také ze známé Landfrasovy tiskárny.

V půdních prostorách byly také vybudovány nové depozitáře včetně tzv. pohotovostního, který dosud muzeu citelně chyběl. Řádně vedená sbírka je totiž neustále mírně v pohybu - je doplňována o nově získané předměty, jiné jsou hromadně připravovány pro zápůjčky mimo muzeum nebo pro radiační či restaurátorské zásahy. Právě v této přechodné době by měly být uloženy bezpečně, tj. chráněné proti zcizení nebo poškození v důsledku nevhodných mikroklimatických podmínek.

Podle krajského radního pro kulturu Františka Štangla připravuje Jihočeský kraj jako partner pro areál, potažmo Muzeum Jindřichohradecka, další rozvojové projekty financované z mimorozpočtových zdrojů - například z ROP či Integrovaného operačního programu.
„Chceme dokončit opravu kostela sv. Jana Křtitele, který je v našem majetku. Pak bychom v objektu areálu chtěli zřídit expozici výroby a tradice gobelínů,"  prozradil Štangl.
Pro veřejnost bude badatelna otevřena v pondělí a ve středu od 12.30 do 15.30 hodin, odborná veřejnost má možnost studovat fondy i mimo tyto dny po předchozí domluvě s pracovníky muzea.

Zpřístupňují se také některé tiskoviny v digitalizované podobě. „Nejvýznamnější takovou žádanou tiskovinou je například týdeník Ohlas od Nežárky, který vycházel v letech 1871 - 1942. Popisoval veškeré místní dění - od jednání městské rady až k poslednímu pejskovi, který se zaběhl, tam našli místní všechno,"  říká Běhalová.

TZ/luk