Žitavská muzea jsou svázána s českou minulostí

<p>ŽITAVA: Žitavská městská muzea jsou tři a ve dvou jsou umístěna postní plátna. První exemplář pro kabinet rarit získal rodák z Moravské Třebové v roce 1564. Od roku 1854, kdy o zpřístupnění muzea a oficiální otevření muzea se zasloužil potomek českých exulantů Christian Adolf Peschek, dosáhly sbírky na 30 000 evidovaných předmětů. Mimo tyto předěly bylo období instalací postních pláten v posledních dvaceti pěti let jedním z nejúspěšnějších etap vývoje muzea.</p> <p>Unikátní Žitavská bible se stala symbolem města. Její ztvárnění má v historii křesťanství naprosto neobvyklou formu. Plátno o velikosti sedm krát osm metrů vzniklo v roce 1472 v žitavském klášteře rok po smrti českého krále Jiříka z Poděbrad. Jeho osudovou cestu, plnou záhad a dobrodružných peripetií ukončili žitavští historici se švýcarskými odborníky a plátno definitivně skončilo místo oltáře v kostele Svatého kříže. V čele mnohačlenného týmu stál do jeho instalace deset let dnes již senior exředitel žitavského muzea Dr. Volker Dudeck. Osudy druhého, menšího plátna nebyly tak dobrodružné, ale i tak je chloubou žitavských muzeí.<br />
Jako zázrakem se v Žitavě dochovala dvě jedinečná postní plátna z nichž především velkolepé osudy Velkého žitavského postního plátna budí pozornost. Zvyk zahalovat v kostelích celý oltářní prostor v době mezi popeleční středou až po velikonoční týden velikým plátnem byl ve středověku velmi rozšířen. Textilie tak oddělovala věřící od liturgických obřadů konaných u oltáře. Půst očí tak doplňoval půst tělesný. Původně bílá nebo fialová plátna byla později opatřena obsáhlým biblickým obrazovým programem. Sloužila stejně tak vnitřní meditaci jako i ilustrace křesťanské věrouky.<br />
Na celém světě se dochovalo jen osmnáct exemplářů obrazových postních pláten. Existuje jich třináct v Rakousku, dvě ve Švýcarsku, po jednom v Lichtenštejnsku, jižním Tyrolsku a dvě v Německu – v Žitavě. Žitavská plátna patří k nejvýznamnějším monumentálním uměleckým dílům, která evropské malířství sklonku středověku vůbec vytvořilo.<br />
Volker Dudeck (* 1947 v Solandu, pohraniční obec) historik umění, studoval na Humboltově univerzitě v Berlíně. Mezi lety 1990 – 2006 byl ředitelem Žitavských zemských muzeí. S jeho jménem je neoddělitelně spjato znovuobjevení, praktická záchrana a výsledná excelentní prezentace obou žitavských pokladů: Malého a Velkého postního plátna. Volkeru Dudeckovi se nejen podařilo celkově zrekonstruovat a přeorganizovat žitavská muzea, ale roku 2005 založil i kulturní a turistickou cestu „Via sacra“, která spojuje 16 jedinečných historických míst na pomezí Německa, Polska a České republiky. Pro svůj přínos celému regionu byl roku 2007 oceněn Saským řádem. Od roku 2003 působí také jako saský kulturní senátor.<br />
V letošním roce oslavuje Žitava 450 let veřejné knihovny, ale především vznik muzea. Poslední léta, kdy byla zpřístupněna obě postní plátna lze považovat za velice úspěšnou etapu v rozvoji města. Práce Volkera Dudecka přinesla úspěch nejen v oblasti muzejnictví, ale přispěla ke zvýšení atraktivnosti města a zaslouží si ocenění.<br />
Obě postní plátna jsou uložena v žitavském muzeu, které se nachází na Zeleném okruhu města.<br />
V letní sezóně je otevřeno od 10:00 do 17:00 každý den, od října do dubna je v pondělí zavřeno.<br />
Vstupné je 4,50 eur pro dospělé a 2,50 eur pro děti, studenty a ZTP.</p>