ZDENKA TICHOTOVÁ ze Spirituál kvintetu slaví jubileum sólovým výběrem

Naladit se na něj můžete video teaserem zde: http://y2u.be/Ulog6QuhalM

„Abych byla upřímná, nebylo to rozhodnutí mé, ale mého muže a kapelníka. Pokud vím, začal album sestavovat jako překvapení k mým narozeninám, a také ke 45. výročí mého fungování ve Spirituál kvintetu. Takže je to jakási procházka téměř celou mojí muzikantskou kariérou spojenou se Spirituál kvintetem,“ komentuje Tichotová vydání svého profilového alba.

Může být s podivem, že tato šarmantní dáma s osobitým a v tom nejlepším slova smyslu prostým vokálním projevem za celou svou bohatou kariéru, kterou započala v roce 1973 trampským zpíváním s bratry Nedvědy a ve skupině Brontosauři, se „sólovky“ dočkala až nyní. Jak ale sama přiznává, vícehlasé zpívání ji vždy maximálně uspokojovalo. „K tomu samozřejmě patří také to, že interpret občas převezme i hlas vedoucí nebo, zejména pro zpestření repertoáru, zazpívá úplně sólově. A pokud jde o různé žánry,  nijak moc jsem neexperimentovala, ale postupně jsem pochopila, že je dobré si svůj styl podržet, ale při tom je nanejvýš důležité rozumět tomu kterému žánru, cítit jeho zákonitosti a nejít mu `proti srsti`,“ vysvětluje letošní jubilantka.

Tichotové slova potvrzují posluchačům Spirituál kvintetu dobře známou věc, a totiž jak skvěle její hlas padne k mixu folklórních, folkových, gospelových i renesančních vlivů. Ač její sóla nebyla častá, vždy stála za to, viz třeba strhující gospel What Month Was Jesus Born In, á capella tradicionál Ty víš, jak mi lhát či na tomto albu debutující song House Of The Rising Sun.

„House of the Rising Sun je ohromně působivý příběh ženy, které ten ‚dům‘ zničil život a zároveň se k němu vrací na sklonku života. A já jsem byla úplně okouzlená jednou nahrávkou a poslouchala jsem jí pořád dokola, a pak jsem si to pořád dokola zpívala, až jsem si tu písničku chtěla zazpívat i veřejně a také ji nahrát,“ říká Zdenka Tichotová k jedné ze dvou dosud nevydaných písní, jež se na albu objevují. K té druhé – Isabell – pak dodává: „Je to píseň z poloviny 16. století napsaná s doprovodem vihuely, což je něco mezi loutnou a kytarou. Je to ukázka z našeho soukromého ’loutnového‘ programu, ve kterém na loutnu hrál můj muž - je totiž odborník na starou muziku - a já zpívala. Chtěli jsme tedy, aby se na albu objevilo i něco z jiného soudku.“

Kromě Jiřím Tichotou vybraných 24 nahrávek z let 1985–2019, které jsou zde opatřeny novým zvukovým remasteringem, je vítaným doplňkem alba soubor dokumentárních, mnohdy raritních fotografií napříč lety a především pak erudovaný text publicisty Jiřího Černého, přesahující hudební portrét směrem k profilu ženy s v mnoha ohledech mimořádným osudem. Album je tak plnohodnotnou poctou šarmantně jemné zpěvačce i celému Spirituál kvintetu, který se na jaře 2020 chystá definitivně uzavřít dlouhou a parádní existenci. 

Zdroj: Lukáš Kadeřábek, SUPRAPHON a.s.