<p>TEPLICE: Koncem 19. století bylo město proslulé nejen lázeňskou tradicí, ale i bohatým kulturním životem. Řadilo se k největším městům rakousko-uherské monarchie a bylo významným průmyslovým centrem. Přesto zde chyběla kulturní instituce, v té době již obvyklá ve všech větších městech – muzeum. Od roku 1873 zde existovalo pouze soukromé muzeum chomutovského rodáka A. H. Fassla.</p> <p>Kromě Fasslovy sbírky, na tehdejší dobu pozoruhodně velké, se v Teplicích nalézalo pouze několik malých soukromých kolekcí (Claryho, Czermacka aj.).<br />
Kulturní a společenské poměry ve městě ovlivňovali především představitelé německých zámožných rodin – průmyslníci a příslušníci inteligence – lékaři, učitelé, vyšší úředníci. Průmyslníci prezentovali své úspěchy na průmyslových a živnostenských výstavách, které se konaly i v Teplicích, poprvé v roce 1875.<br />
Na těchto výstavách byly také představeny předměty sběratelské hodnoty a v roce 1884 zde byla prvně formulována myšlenka založení muzea v Teplicích. Podnět k tomu vzešel od předsedy výtvarné sekce této výstavy, majitele teplické továrny na hasičské stříkačky, čerpadla a stroje Reginalda Czermacka, který byl sám vášnivým sběratelem starožitností. Czermack se v roce 1885 stal jedním ze zakladatelů Horského spolku v Teplicích, jehož jednou z činností bylo také shromažďování předmětů muzejní povahy. Uvažovalo se o odkoupení Fasslových sbírek a jejich převedení do majetku města. Avšak ani po intervencích teplického rodáka, historika a poslance zemského sněmu a říšské rady, dvorního rady Dr. Hermanna Hallwicha, neučinilo městské zastupitelstvo kroky k odkoupení této sbírky.<br />
V roce 1894 vyvinul R. Czermack nové úsilí za podpory H. Hallwicha a poslance říšského sněmu, pozdějšího starosty města Teplice, ing. Adolfa Siegmunda. Začali jednat s A. H. Fasslem a navrhli odkup jeho sbírek za 10 000 zlatých. Czermack již na jaře 1894 vypracoval stanovy Muzejní společnosti, které byly schváleny výnosem místodržitelství z 29. 9. a 22. 10. 1894. Zároveň rozesílal nabídky ke vstupu.<br /> Dne 3. listopadu 1894 se v claryovském zámku sešli představitelé teplické společnosti a proběhlo zde zakládající shromáždění Muzejní společnosti. O vánocích vyzvali obyvatelstvo k vytváření a poskytování sbírek, které měly být prozatímně uloženy v budově gymnázia.<br /> Ještě v roce 1894 byly vytištěny stanovy. Cílem Muzejní společnosti bylo zřídit muzeum, rozšiřovat znalosti o přírodě, historii a umění shromažďováním a vystavováním památek každého druhu a podporovat řemeslné a průmyslové aktivity. Budoucí muzeum k tomu mělo přispívat stálými expozicemi, výstavami a odbornou prací se sbírkami. V roce 1897 získala Muzejní společnost subvence a mohla tak odkoupit Fasslovy sbírky. Ve Školní ulici čp. 17 pronajala celé patro a 2. prosince 1897 slavnostně otevřela muzeum pro veřejnost. Správa muzea byla v rukou výkonného výboru Muzejní společnosti. Prvním kustodem byl jmenován A. H. Fassl.<br />
Vrcholným orgánem Muzejní společnosti bylo valné shromáždění členů, konané každoročně. V čele společnosti stálo 10 – 15členné předsednictvo, volené na dva roky. Členové se dělili na zakládající (platili vstupní příspěvek min. 100 zl. ročně), podporující (25 zl.), řádné (5 zl.) a mimořádné (1 zl.). Většina členů pocházela z řad úředníků, notářů, průmyslníků, bankéřů, učitelů, lékařů, majitelů dolů či obchodníků. Předsedou Muzejní společnosti byl zvolen kníže Carlos Clary Aldringen, který tuto funkci vykonával do roku 1904.<br />
V roce 1939 byla teplická Muzejní společnost připojena k říšskému muzejnímu svazu. Právní existence Muzejní společnosti trvala do roku 1941, kdy byl ustaven nový muzejní spolek.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.