Výstava Rok 1918 a umění v Plzni
PLZEŇ: Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1928; výstava se pokusí v tomto časovém rozmezí zachytit dopad velkých historických událostí na kulturní a umělecký život v Plzni, přičemž osou této sondy je vznik samostatného Československa 28. října 1918. Tato událost byla významným podnětem regionálního uměleckého života.
Demokratický étos samostatné republiky vyzýval k emancipaci regionální kultury, kterou centralistický, hierarchizovaný kulturní model monarchie přehlížel. To se projevilo v kulturních iniciativách bezprostředně po roce 1918 ve výtvarném umění mj. vznikem regionálních uměleckých hnutí a jejich výstavní a kulturní osvětovou aktivitou, již motivovala u progresivních spolků a osobností snaha zasadit umělecký život v regionu do celorepublikových souvislostí.
V Plzni tento otevřený myšlenkový proud současně narážel na lokální konzervativismus: Plzeň předválečných a těsně poválečných letech se v oblasti výtvarného umění jeví jako město provinciální a myšlenkově zpátečnické. V letech 1919 – 1926 zde lze současně sledovat zajímavý vývoj při hledání regionální umělecké identity v demokratickém prostoru samostatného státu počínaje vznikem progresivní Umělecké skupiny iniciovaným Janem Konůpkem a konče úspěšnou účastí Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni na celostátně organizovaném projektu Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně v r. 1928. Tento úspěch – deset let od vzniku Republiky – symbolicky uzavírá časové vymezení výstavy.
V epilogu pak bude krátce připomenuta dokumenty, fotografiemi a ilustrativními uměleckými díly likvidace demokratického spolkového života v letech 1948 – 1952. Výstava přiblíží situaci regionálního uměleckého života v souvislostech vzniku samostatného Československého státu prostřednictvím uměleckých děl, plzeňských kulturních časopisů, dokumentů a fotografií spojených s národní kulturou a vznikem republiky. Na historii místních uměleckých spolků, jejich uměleckého a ideového programu, aktivit a vývoje v letech 1919 – 1928 ukáže význam jejich veřejného působení v životě a kultuře společnosti spjatý se vznikem moderního demokratického Československa.
Zastoupení umělci: Antonín Doležal, F. V. Eisenreich, Emil Filla, Josef Hodek, Jan Konůpek, J. D. Krajíček, Bohumil Krs, Adolf Liebscher, Josef Mánes, Josef Mandl, Alois Moravec, Jaroslav Krátký, František Muzika, Václav Patzak, František Pořický, Josef Skupa, Václav Špála, František Šutty, Otokar Walter.
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818