Výstava o málo známé větvi Lichtenštejnů v Moravském Krumlově

<p>MORAVSKÝ KRUMLOV: Nevelké městečko na Znojemsku žije od 1. listopadu 2013 dlouho avizovanou výstavou s názvem „380 let knížectví Lichtenštejn. Držba Lichtenštejnů v Moravském Krumlově 1622 – 1908“.</p> <p>V tamní galerii Knížecí dům byl realizován výstavní projekt, který doposud nemá na místní skromné muzejní poměry obdoby a jenž volně navazuje na loňskou výstavu o vedlejší větvi Lichtenštejnů v Regionálním muzeu v Mikulově. Městské muzeum, které je zde dílčí organizační složkou Městského kulturního střediska Moravský Krumlov, získalo od svého zřizovatele, tj. Města Moravský Krumlov, důvěru a dostatečný obnos financí na realizaci nesnadného úkolu. Šestitisícová obec ještě stále od osudného listopadu 2011, kdy byla odvezena Slovanská epopej, přešlapuje na rozhraní a uvažuje, kam by mělo směřovat úsilí z hlediska svého turistického zatraktivnění. Je jasné, že 18 – 25 000 turistů ročně do roku 2010 a v osudném roce 2011 až 62 000 turistů, kteří navštívili Muchova plátna v Moravském Krumlově, citelně chybí, což má obrovský dopad na rozvoj celého regionu severního Znojemska, jeho zaměstnanost a kvalitu kulturního vyžití. Vzhledem ke spádu, s jakým byla plátna do Prahy odvezena, připravilo město ještě před slibovanou rekonstrukcí části prostor zámku v letní sezoně 2012 výstavu moderního umění ze sbírky MAREK. Tu zhlédlo na 3500 návštěvníků, lačnících se dostat po 20 letech do objektu arkádového zámku, klenotu zaalpské renesance. Od podzimu 2012 je pak soustavně na zámku prováděna rekonstrukce pěti místností reprezentačního východního křídla v prvním patře a zároveň Rytířského sálu, kde byla vystavena Muchova epopej.<br />
Opravy zámku, jenž je v majetku firmy Incheba Praha spol. s.r.o., jsou financovány ze společných dotací majitele, města, Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury. Z tohoto důvodu se zde v roce 2013 nemohly konat kromě koncertů a zahájení festivalu Concentus Moraviae významnější projekty. Letos, kdy již bude vytyčená část zámku opravena, by se zde měly konat kulturní akce a výstavy.<br />
Výše jmenovaná výstava má za cíl oprášit stále přetrvávající hodnoty v podobě dochovaných památek a odkazu, jenž zde Lichtenštejnové za své téměř 300leté působení zanechali. Jde o jakousi rehabilitaci rodu, na jehož působení bylo i zde nahlíženo spíše negativně. Zároveň jde o to poukázat, že v Moravském Krumlově existuje i po odvozu pláten i jiné turisticky lákavé téma. Přestože tato výstava nemá přes své kvality ambice nahradit tento ztracený turistický fenomén a získat zpět ztracenou návštěvnost, má vyjadřovat stálou snahu města o prezentaci navenek. Instalace přibližuje období držby rodu Lichtenštejnů a připomíná výročí 380 let od založení titulárního říšského knížectví Liechtenstein v roce 1633. To bylo tvořeno panstvími Moravský Krumlov a Uherský Ostroh se sídlem právě v Moravském Krumlově, tomuto účelu přejmenovaného na Liechtenstein. Jde o málo známou skutečnost, že Gundakar z Lichtenštejna, mladší bratr nechvalně proslulého pobělohorského místodržitele Karla I., zde založil samostatnou državu. Tato skutečnost se udála o celých 86 let dříve, než bylo založeno říšské knížectví Liechtenstein v západní Evropě. Kromě archiválií je jedním z mála dochovaných pozůstatků této skutečnosti pečetidlo města Liechtenstein, zapůjčené na tuto výstavu z Moravského zemského archivu v Brně – Státního okresního archivu ve Znojmě. Valná část vystavených sbírek pochází z místních fondů Městského muzea. Je zde vystavena například dvoutolarová stříbrná medaile, ražená v roce 1629 u příležitosti uzdravení Ferdinanda III., spolu s dalšími dobovými medailemi a mincemi, vzácné cechovní korouhve a truhly z 3. třetiny 18. století, nejstarší vyobrazení města, sbírka restaurovaných palných a chladných zbraní apod. Velká část předmětů byla zapůjčena ze Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou, pobočky NPÚ v Českých Budějovicích. Jde o část krumlovského svozu, ze kterého byly vybrány především šlechtické portréty a původní mobiliář zámku. Velkou zajímavostí je zakrvácená uniforma knížete Mořice z Lichtenštejna, který byl zraněn v roce 1813 u Kleinzschocheru, kde se odehrála jedna z potyček v rámci Bitvy národů u Lipska. Z uniformy se zachoval bílý kabátec, košile a přilba se zlaceným hřebenem s motivem lva.<br />
Z dalších výpůjček zde byl nasimulován „budoár kněžny Marie Eleonory z Lichtenštejna“. Tato pokroková žena nechala ve městě v roce 1789 postavit rodovou hrobku, dále dala impuls k založení anglického parku s monumentálním tunelem do Ivančic a dílčím přestavbám interiéru zámku. Na výstavě se dále podílelo také Moravské zemské muzeum v Brně, Masarykovo muzeum v Hodoníně a projekt byl zaštítěn spoluprací s Historickým spolkem Liechtenstein, o.s.<br />
Autorem libreta výstavy je hodonínský historik PhDr. Marek Vařeka, Ph.D, a kurátorkou výstavy se stala Mgr. Hana Prymusová z Městského muzea v Moravském Krumlově. Výstava se mohla uskutečnit za přispění Jihomoravského kraje, Lázní Slatinice, a. s. a firmy Valvoline. </p> <p>Výstavu můžete zhlédnout do 31. března 2014 v galerii Knížecí dům.</p> <p>Na výstavu navazuje cyklus odborných přednášek, který zahájí prof. Tomáš Knoz z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univezity, dne 14. ledna na téma Bělohorská doba: vzestup rodu Lichtenštejnů. Dále zde budou přednášet 28. ledna prof. Jiří Kroupa, vedoucí Semináře dějin umění na stejné univerzitě. Jeho téma se bude týkat architektury lichtenštejnských staveb v raném novověku. Na dějiny krumlovské větve Lichtenštejnů se 4. února zaměří spoluautor výstavy, PhDr. Marek Vařeka, Ph.D., z hodonínského muzea. Poslední přednáška Ing. Pavla Juříka, předsedy pražského Historického spolku Liechtenstein, seznámí 25. února krumlovské publikum s historií a současností česko-lichtenštejnských vztahů a možností jejich rozvoje.</p>