ČR: Velká monografie komplexně představující rozsáhlé knižní ilustrační dílo Adolfa Kašpara spatřila po letech příprav světlo světa. Na své si přijdou nejen milovníci výtvarného umění a obdivovatelů tvorby Adolfa Kašpara obzvlášť, ale i odborná veřejnost, které přináší novinka souborný přehled tvorby jednoho z nejvýznamnějších tuzemských ilustrátorů.
Na vzniku nové publikace se podíleli autoři Pavlína Janíčková, Stanislav Balík a Pavel Ševčík, v jehož nakladatelství Veduta Štíty publikace vychází. Novinka byla pokřtěná v rodišti Adolfa Kašpara, v Bludově. Křest knihy se uskutečnil za účasti vnuků malíře Adolfa Kašpara, Pavla a Mirka Horníkových a také nejmladšího člena rodiny Viktora Horníka.
Monografie představuje soubor všech Kašparových knižních ilustrací, které byly až dosud rozptýleny ve dvaaosmdesáti knihách. Na více jak 3000 ilustracích, jimiž doprovodil většinu zásadních románů a sbírek povídek českých autorů 19. a počátku 20. století – Němcové, Jiráska, Raise, Nerudy, Vrchlického a dalších, vykreslil náladu národní historie i tehdejší přítomnosti, které mají také pro současnost historický a dokumentační význam.
Kašparovo dílo, jež je uměleckou kritikou považováno za pokračování a završení mánesovské a alšovské tradice českého výtvarnictví, bylo hojně oceňováno již za jeho života. Přáním autorů je, aby tato kniha znovu přilákala zájem odborné obce i široké veřejnosti ke Kašparově knižní ilustrační tvorbě.
Adolf Kašpar se soustředil i na volnou tvorbu, kterou by měl obsáhnout další připravovaný díl monografie. Ten se bude věnovat právě akvarelům, olejomalbám, grafikám a užité grafice. Stejně jako první díl, má další část knihy obsahovat bohatý doprovodný materiál.
„Kašpar sám si posteskl, že vždycky chtěl být malířem. Ilustrátorství pro něj bylo především zdrojem obživy. Myslím si, že vůbec není na škodu, že byl výborný ilustrátor. Knižní ilustrace ve 20. letech minulého století, tedy v době, která představuje vrchol jeho ilustrační práce, udělala největší pokrok. Vznikaly nové technologie tisku a on byl u toho!“ říká Pavlína Janíčková, autorka životopisné části nové monografie a dodává: „Měl tak příležitost tyto technologie zkoušet. Společně s nakladatelem Janem Vilímem byl u zrodu nové techniky hlubotisku nazvané neotypie.“ Právě tato technika umožnila, aby akvarely, ztrácející během reprodukce barevnost, na svou dobu nebývale vynikly.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“