<p>PRAHA: Národní kulturní památka Vyšehrad, příspěvková organizace hl. města Prahy, otevřela novou stálou expozici Vyšehrad v dějinách pražského opevnění v Cihelné bráně. Prostor bývalé strážnice, vedle vstupu do kasemat, byl zrekonstruován podle architektonického návrhu H3T Architekti.</p> <p>Expozice je postavena na audiovizuální projekci dobových rekonstrukcí, obrazů, fotografií a plánů. Tyto obrazové materiály dále komunikují s interaktivním 3D modelem současné Prahy.</p> <p>„Naším cílem bylo vytvořit srozumitelný a poutavý příběh o proměnách Vyšehradu. Vyšehrad však vždy reagoval na vývoj města pod ním, a proto sledujeme především souvislosti mezi rozvojem Prahy, jednotlivých pražských měst a jejich opevnění,“ říká kurátorka expozice Kristýna Cihlářová. Tvůrci výstavy přišli s originální koncepcí expozice, která je založena na možnosti propojování současnosti a minulosti pomocí jednotlivých projekcí, např. vymezení pražských měst a jejich opevnění, přímo na soudobý model Prahy.<br />
„Výhodou 3D modelu Prahy je, že návštěvník na něm vidí, kudy asi vedly staré zemské stezky, podél kterých se formovalo osídlení pražské kotliny, srůstající postupně v jednotlivá města, a zároveň kudy vedly určité části středověkých či barokních hradeb, a jak se proměňoval Vyšehrad v běhu staletí“, doplňuje Ondřej Šefců, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze.</p> <p>Počáteční vize obnovení stálé expozice v Cihelné bráně byla taková, že se na Vyšehradě vytvoří multifunkční prostor, který se bude moci proměňovat. To se podaří naplnit 13. listopadu 2014, kdy ke stávající expozici přibyde nová projekce mapující proměny pražských bran. „K vidění budou dobové veduty, historické a současné fotografie, které mapují stavební vývoj jednotlivých městských bran a zároveň ukazují, jak vypadají současná místa, kde brány dříve stávaly. To vše za pomoci 3D modelu, na kterém se bude ukazovat pražské opevnění i konkrétní pozice městských bran v dnešním městském organismu,“ říká autor prezentace, architekt Petr Kučera.<br />
U příležitosti vernisáže proběhnou v listopadu 3 doprovodné vycházky, zaměřené na jednotlivá období stavebně-historického vývoje Vyšehradu a prezentující tak tři jeho zcela odlišné tváře (Vyšehrad coby bájné místo a královský hrad, Vyšehrad coby samostatné město a Vyšehrad coby barokní pevnost). </p> <p>Vycházky povede architekt Petr Kučera a budou probíhat 15., 22. a 29. 11. od 14 h na Vyšehradě.</p> <p>Ojedinělý 3D model Prahy by kurátorka Kristýna Cihlářová ráda oživovala pomocí projekcí i v budoucnosti. //„Prezentace o pražských hradbách a bránách je pouze začátek. Současný model Prahy nabízí nebývalé možnosti, jak poutavým a názorným způsobem ukázat jakékoli téma, které se týká stavebně-historického a urbanistického rozvoje Prahy a Vyšehradu. Náš model a expozice v Cihelné bráně je v tomto ohledu unikátní a nemá v Praze obdoby.“</p> <p>Vernisáž výstavy Pražské brány: 13. listopadu v 19 h v Cihelné bráně na Vyšehradě</p> <p>Doprovodné vycházky: 15., 22. a 29. 11. od 14 h na Vyšehradě (sraz v Cihelné bráně na Vyšehradě)</p> <p>Více na: http://www.praha-vysehrad.cz/</p> <p>Kontakt pro média: Daniel Brátka, daniel.bratka@v3net.cz, +420 731 411 025</p>
ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.