ČR-PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav mapuje v rámci své výzkumné činnosti další oblast českého profesionálního tance. Studie Lidový tanec autorek Jarmily Teturové a Kateřiny Černíčkové popisuje vývoj vedoucí k současné situaci tanečního folkloru v Česku.
Lidový tanec je sedmou studií on-line edice Český tanec v datech, která od roku 2019 mapuje český tanec z hlediska aktuálního vývoje infrastruktury, produkce, profesních a ekonomických podmínek. „Estetickým hlediskům se v edici věnujeme jen rámcově a spíše optikou historického vývoje, kdy se pokoušíme shrnout větší časové období daného tanečního žánru či oboru, a snažíme se vystihnout jeho současné hlavní rysy. Daleko více nás zajímají ekonomické, sociální podmínky, v nichž umělci tvoří, a také problémy, na které narážejí,“ říká jeden z editorů Roman Vašek.
Situace lidového tance je specifická tím, že v něm pracuje jen deset profesionálů v rámci poloprofesionálního souboru Ondráš, jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Další projevy tohoto kulturního fenoménu jsou čistě amatérské. Autorky přibližují novodobý vývoj a objasňují, jaká rozhodnutí a události vedly k současné podobě tanečního folkloru v Česku. Samostatná kapitola je věnována historii profesionálních souborů, které vznikaly po roce 1945. Nejvýznamnější postavení mezi nimi měl početný Československý státní soubor písní a tanců, který často propagoval československou kulturu v zahraničí a který zanikl po roce 1989. Studie vymezuje problematiku i terminologii a přináší i statistiky počtu folklorních kolektivů, lokalizaci jejich působení v rámci územně-správních celků (krajů); zabývá se jejich repertoárovým zaměřením a věkovou strukturou aj. Studie věnuje pozornost i festivalové infrastruktuře a přináší pro komparaci informace o postavení lidového tance v okolních státech.
Edice Český tanec v datech bude pokračovat dalšími studiemi, například sborníkem textů o problematice publika nebo studií o uplatnění tance v eventové kultuře.
Studii lze stáhnout na tomto odkazu.
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: V nejnovějším průzkumu Vnímání veřejné služby hodnotí diváci Českou televizi jako důvěryhodnou, objektivní a vyváženou. Ve všech sledovaných bodech navíc došlo k nárůstu hodnocení. Největší pozitivní změnu, o pět procentních bodů, zaznamenala ČT u dotazu, zda předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti kolem nás. Úspěch zaznamenala veřejnoprávní televize i na mezinárodním poli, podle výzkumu Digital News Report patří Česká televize společně s Českým rozhlasem mezi nejdůvěryhodnější tuzemská média.