<p>JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ: Vždycky nás zajímá, jak vypadají námi podpořené projekty i ve skutečnosti a ne jen na papíře. Proto se naše dvě projektové manažerky, Veronika s Lucií, vydaly v pátek 30. května na cestu na sever, do Jablonného v Podještědí, aby zde prozkoumaly výstupy projektu Můj pohled z Jablonného.</p> <p>Obklopeny malebnými Lužickými horami se zde zúčastnily vernisáže výstavy historických fotografií z domácích archivů a zhlédly komunitní česko-německé divadelní představení v nedaleké vesničce Petrovice.</p> <p>Dominikánský klášter, který sousedí s dominantou městečka Jablonné v Podještědí, bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy, v páteční podvečer ožil fotografiemi. Sesbírané rodinné fotografie, které zde byly vystaveny v rámci výstavy „U nás v Jablonném“, dokumentovaly život městečka v průběhu 20. století. Fotografie dědečků a babiček současných obyvatel Jablonného vrátily návštěvníky do období války, na prvomájový průvod či do doby, kdy byl v Jablonném internační tábor pro vojáky z někdejší Podkarpatské Rusi.<br />
Po zhlédnutí výstavy se návštěvníci přesunuli do nedalekých Petrovic na premiéru divadelního představení, jež během posledních několika měsíců secvičili obyvatelé Jablonného a okolí pod vedením zkušené lektorky Martiny Čurdové. Působivý příběh o několika generacích jedné rodiny tzv. Volyňských Čechů dokumentoval jejich cestu z Volyně, přes Argentinu až do Jablonného. Slovy realizátorů projektu „jakákoli podobnost se skutečnými postavami nebyla čistě náhodná.“<br />
Představení se uskutečnilo v petrovickém kostele Nejsvětější Trojice, který byl pro tuto příležitost speciálně uklizen a otevřen. O budoucnosti této nejohroženější památky Libereckého kraje na závěr diskutovali návštěvníci spolu s místními obyvateli v hospodě U Lípy.</p> <p>A jakže se to našim kolegyním líbilo? „Zaujala mě autentičnost celého vyprávění, které bylo postaveno na skutečných událostech,“ sdělila Veronika. „Líbilo se mi, jak byla zapojena opravdu celá komunita, včetně malých dětí i starších lidí. I když bylo představení omezeno technickými možnostmi prostoru, sršela z něj upřímná radost z realizace.“</p> <p>Převzato z webu Nadace VIA
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.