Ve Vamberku vznikne skanzen paličkované krajky
VAMBERK: Zcela unikátní ruční krajka vyráběná tradiční technikou k Vamberecku patří už po staletí. Podnik Vamberecká krajka má za sebou šedesátiletou existenci. Svou tradici, založenou na čtyřsetleté historii krajkářství v regionu, chce prezentovat v nově připravované expozici. Originální skanzen paličkované krajky by měl být otevřen v květnu 2009.
Je čím se chlubit
Město má eminentní zájem na zachování výroby krajek i na tom, aby tento fenomén, za kterým do regionu přijíždí mnoho turistů, byl co nejlépe prezentován. Sídlí zde například Muzeum krajky, které je součástí Muzea a galerie Orlických hor (zřizovatelem je Krajský úřad v Hradci Králové). Proslulou krajkářskou školu, založenou zde v roce 1889, vamberská radnice dodnes intenzivně podporuje. Známým a hojně navštěvovaným se také stalo každoročně organizované setkání krajkářek, které má každý druhý rok také mezinárodní účast a je doplněno Bienále české krajky. V soutěžním klání vybírá odborná komise nejlepší krajku. Vítěznou práci město odkoupí a ta se následně stane součástí muzeálních sbírek.
Tradice řemesla úspěšně pokračuje
V současné nabídce podniku je široký sortiment výrobků od obrazových a závěsných krajek přes bižuterii a ozdoby až po oděvy a 
interiérový textil. Díky spolupráci s významnými umělci a návrháři předměty z pravé vamberecké krajky (tato je chráněna mezinárodně platnou ochrannou známkou) ani po letech neztrácejí na ceně, ale naopak získávají historicko-uměleckou hodnotu. A právě společnost Vamberecká krajka CZ iniciovala myšlenku na zřízení unikátního skanzenu. Následně se pak projekt připravoval ve spolupráci s hradeckým Centrem evropského plánování. Vloni vznikaly architektonické návrhy, v současnosti se pracuje na konkrétních částech nové expozice. Rovněž se jedná o přesunu současného Muzea krajky Vamberk, jehož sbírky zůstanou i nadále v majetku Královéhradeckého kraje, z náměstí do zamýšleného areálu. Ve skanzenu by se měla prohlídková trasa rozšířit o depozitáře a výtvarný ateliér, kde budou vamberecké krajkářky, umělci i návrháři předvádět své dovednosti. Jak uvedla mluvčí společnosti Vamberecká krajka CZ Eva Kijonková, v audiovizuálním sálu se bude promítat nový dokumentární film o výrobě ručně paličkovaných krajek, nebude chybět ani sál pro pořádání konferencí a seminářů a malé informační centrum zaměřené na tradici a současnost vamberecké krajky. „Rádi bychom tímto způsobem nabídli každému zájemci o vamberecké krajky prostor pro realizaci. Chceme přitáhnout zejména mladé návrháře a výtvarníky,“ zdůraznila mluvčí.
Svět vamberecké krajky bude stát hodně peněz
Na financování projektu i na provoz areálu bude dohlížet nově založená obecně prospěšná společnost „Svět vamberecké krajky“. (Pod tímto názvem projekt taky vstoupil do povědomí veřejnosti.) V dozorčí radě o.p.s. zasedají tři zástupci Městského úřadu Vamberk a dva zástupci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Náklady, které se mají pohybovat kolem 50 milionů korun, hodlají organizátoři získávat z více zdrojů. Věří, že projekt pdopoří i Evropská unie z fondů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu. Na projektovou dokumentaci bylo dáno 100 tisíc korun ze soukromých zdrojů, stejně tak jako dalších 300 tisíc korun na vypracování podkladů a na práce spojené s podáním žádosti o dotaci.
Mária Uhrinová
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Milena Lenderová vstoupila do povědomí zájemců o historii v roce 1999, kdy poprvé vyšla její zásadní kniha K hříchu i k modlitbě s podtitulem Žena v minulém století. Pěkně vypravená publikace prozrazovala jak autorčinu odbornou fundovanost, tak i její mimořádnou schopnost sdělit výsledky svého bádání čtenářům srozumitelným a poutavým způsobem. Po právu tehdy vzbudila pozornost odborníků i laiků. Od té doby se řada jejích knih bohatě rozrostla. Milena Lenderová zároveň přednášela na vysokých školách a v letech 2001-2007 byla děkankou Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice. A jak sama říká, mezi studenty našla i spolupracovníky pro některé své publikace. "To máte radost, když je kolem vás pět nebo šest lidí, kteří jsou na stejné vlně, které zajímají stejné věci a kladou si stejné otázky jako vy. Já totiž nejsem úplně solitér a dokážu psát v partě, dokonce mě to baví." Rozhovor s přední českou historičkou Milenou Lenderovou si můžete poslechnout v našem novém podcastu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818