V Poličce pokřtili knihu: Svatý Jakub - Pozoruhodný příběh kostela
POLIČKA: Vyšla výjimečná publikace, která představuje poutavou historii kostela i poličské farnosti a zároveň mapuje pět let prací na velké obnově svatojakubského kostela a přibližuje ji formou rozhovorů s projektantem, historiky, restaurátory, archeoložkou nebo pracovnicí památkové péče. Kniha je výjimečná svým obsahovým i obrazovým zpracováním. Celkové vyznění textu je jednotné a není zatížené přespříliš odborným jazykem. Publikaci tak jistě ocení nejen lidé z oboru, ale v podstatě kterýkoli zvídavý čtenář. Křest knihy s úvodním slovem jejího autora Boba Fliedra se uskutečnil 11. prosince na půdě kostela.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás. Důkaz toho, že novogotika se nemusí jen trpně ohlížet do minulosti, ale může svou historickou předlohu nápaditě obohacovat. Svědek ojedinělé regionální rebelie, při níž lidé roku 1949 zabránili Státní bezpečnosti zatknout zdejšího oblíbeného děkana Jaroslava Daňka. To všechno patří k charakteristikám kostela svatého Jakuba v Poličce, kterému vdechl život Přemysl Otakar II., po jehož dlažbě kráčel Karel IV. a který v polovině 19. století fakticky přestal existovat. Slavného zmrtvýchvstání se dočkal roku 1865. Na začátku 21. století rozdává z toho, co nabral, a kvete do krásy: navzdory nedávné době, která to s kostely moc dobře nemyslela, přináší dál naději „hostům na této zemi“, od roku 2010 je národní kulturní památkou a v letech 20172021 se mu dostalo kompletní opravy za zhruba 70 milionů korun, již umožnila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie.
„Kniha mapuje pět let prací na velké obnově svatojakubského kostela a formou rozhovorů s projektantem, historiky, restaurátory, archeoložkou nebo pracovnicí památkové péče přibližuje, co všechno a jakým způsobem se v kostele vykonalo. Fotografie z toho období zprostředkovávají atmosféru velké obnovy, nabízejí srovnání různých předmětů před restaurováním a po něm a ukazují utajené detaily a průhledy, jinak návštěvníkům chrámu skryté. Úvodní část knihy představuje historii kostela a duchovní správy od založení města v roce 1265,“ uvádí autor knihy Bob Fliedr.
“Vůbec poprvé se čtenářům dostávají do ruky souvislejší informace o životě svatojakubské farnosti v době vlády komunistů. Kniha podává čtivou formou ucelenou zprávu o kostele svatého Jakuba v proměnách času i o lidech s kostelem spojených,“ dodává.
Bohuslav „Bob“ Fliedr se narodil roku 1958 v Poličce. Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor geodézie a kartografie. V 80. letech pracoval jako technický redaktor při výrobě map a zároveň studoval v neoficiálních kurzech filozofii a teologii. Novinářské vzdělání získal v polovině 90. let na Institutu žurnalistiky Roberta Schumana v Bruselu. Jako novinář pracoval v Magazínu AD, Lidových novinách a časopisu Týden. Od roku 2000 působil v redakci publicistiky ČT. Mimo jiné je také znám jako autor mnoha písní s křesťanskou tematikou. V letech 2011-2012 působil jako manažer komunikace v Nadačním fondu proti korupci. Stál při založení Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku v roce 2016 a také byl jeho prvním ředitelem.
Co pro Vás znamená kostel sv. Jakuba?
Místo, do něhož se tak intenzivně a v takové úplnosti vtisknuly dějiny církve u nás, že by mohlo sloužit jako učebnice těchto dějin.
Jak dlouho Vám trvalo napsání knihy?
Zhruba rok.
Je těžké být spisovatelem v dnešní době?
Považuji se spíše za publicistu než za spisovatele. Zda je těžké psát v dnešní době? Pro někoho je to úžasná doba na psaní, covid vás přišpendlí k počítači a písmenka se jen valí. U mě to nebylo tak jednoznačné. Covid mi komplikoval přístup do archivů a živý kontakt s aktéry velké opravy kostela, s nimž jsem dělal rozhovory do knihy. Řadu rozhovorů jsme proto produkovali emailovou cestou.
Co je na této práci krásné a co těžké?
Pro mě byl nejtěžší rozjezd, upřesnění koncepce. Jakmile se to vylouplo a já měl knížku v hlavě, šlo už jen o to dát ji na papír. Co se týká toho krásného, to mají asi všichni autoři stejné – dlouhé měsíce prsty okopáváte klávesy počítače, a najednou vám přistane na stole – Plod.
Co podle Vás dnešní čtenář chce číst?
Nejlepší by asi bylo zeptat se samotných čtenářů. Je to hodně individuální.
Co je podle Vás na psaní takové knihy nejtěžší a co nejsnadnější?
Viz odpověď na třetí otázku od konce.
Slavnostní křest knihy se koná v sobotu 11. prosince 2021 od 14.00 hodin na půdě kostela Sv. Jakuba v Poličce. Účast je možná dle platných vládních nařízení (očkování / prodělané onemocnění + respirátor). Pokud to situace dovolí, bude následovat neformální setkání na faře. Sledujte www.farnostpolicka.cz pro případ nenadálých změn.
Zde si můžete prohlédnout krátké propagační video: Svatý Jakub - Pozoruhodný příběh kostel v Poličce a jeho lidí - YouTube
Mohlo by vás také zajímat...
ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818