<p>JIHLAVA: Ve čtvrtek 29. května 2014 proběhla v Divadle otevřených dveří DIOD jednodenní kulturní konference nazvaná „Pojďte s námi o kultuře mluvit“. Kromě vystoupení zástupců města Jihlavy, prezentovali své názory také čtyři organizátoři místních kulturních akcí.</p> <p>Kulturní stánek DIOD dostál svému jménu a v odpoledních hodinách posledního květnového čtvrtka otevřel dveře všem, kdo chtěli diskutovat o situaci a vizi jihlavské kultury. Cílem veřejného jednání bylo jednak seznámení účastníků konference s plněním kulturní politiky města, jednak poskytnutí prostoru pořadatelům kulturních akcí, včetně diskuse k návrhům, jak nejvhodněji dále zajišťovat kulturní život ve městě. Setkání do večerních hodin moderoval tiskový mluvčí a asistent primátora, Radek Tulis. </p> <p> Po úvodní zdravici primátora statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslava Vymazala se slova ujal náměstek primátora PaedDr. Rudolf Chloupek se zhodnocením dosavadního plnění Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012 – 2014. Do pomyslného sloupce „co se podařilo“ zařadil zachování výše dotací, rekonstrukci budovy ZUŠ, na kterou byla poskytnuta městu dotace z regionálního operačního programu, dokončení rekonstrukce kostela Povýšení sv. Kříže, vytvoření nových naučných stezek a modernizace (digitalizace) kina Dukla, včetně nalezení vítěze v rámci zakázky na jeho dlouhodobý pronájem. Co se podle R. Chloupka zatím nepodařilo, je revitalizace parkánu za kostelem sv. Jakuba, přilákání většího počtu turistů a propojování jednotlivých atraktivit města.<br />
Nutno poznamenat, že město Jihlava je v otázce koncepčního kulturního plánování na velmi dobré úrovni. Operuje samostatným strategickým dokumentem (koncepcí), v Programovém prohlášení Rady města Jihlavy na léta 2010 – 2014 je oblast kultury uvedena jako jedna z pěti prioritních oblastí, a v neposlední řadě zde funguje odborná Komise pro kulturu.<br />
Vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy Mgr. Tomáš Koukal tematicky navázal s příspěvkem věnovaným financování místní kultury. Jihlava vynaložila na kulturu 4 % ze svého rozpočtu, přijala 89 žádostí v rámci třech vypsaných okruhů, a to ve výši 8,6 mil. Kč. Největší objem těchto žádostí patřil do hudebního oboru; město Jihlava pro své potřeby totiž monitoruje četnost zastoupených oborů podporovaných akcí. Dále bylo v grantových programech upuštěno od dlouhodobých, tj. tříletých grantů, které se z různých důvodů neosvědčily. Namísto toho může kulturní komise navrhnout „významné akce, které mají patřičnou úroveň, tradici, význam pro prezentaci města a ohlas účastníků i diváků“ do kategorie Vybrané kulturní akce, čímž jim je zajištěn příspěvek z rozpočtu města ve formě přímé dotace. Město není zřizovatelem žádné příspěvkové organizace, která by měla za úkol zajišťovat péči o kulturní program. Ač tato varianta byla na stole, Jihlava se pro ni nakonec nerozhodla a zůstala u otevřené grantové podpory širší škály kulturní nabídky.<br />
Blok řečníků ze strany zastupitelů města uzavřel Mgr. Vítězslav Schrek, dosud úřadující předseda Kulturní komise (2010 – 2014), aktivní hudebník a také iniciátor tohoto setkání. Jeho příspěvek „Vzestupy a pády jihlavské kultury“ byl ohlédnutím za vývojem jihlavské kultury v minulých dvaceti letech a současně bilancí nad vlastní působností na tomto poli. Přes patrný sebekritický podtón se v pozdějších reakcích dostalo panu Schrekovi vícero poděkování.</p> <p>Se svými názory vystoupili v diskusi také lidé angažovaní ve vytváření místní kultury. Doc. PhDr. Jiří Štilec, CSc., zakladatel festivalu Mahler – Jihlava (2002), poděkoval vedení města a zhodnotil vývoj k současnému stavu festivalu jako ohromný skok kupředu. Za organizátory uvedl, že pociťují velkou podporu. Komentoval dramaturgickou snahu propojovat v rámci festivalu „dovážené“ umělce s místními talenty, a napomáhat tím jejich spolupráci. Zazněla také mírná kritika města, kdy Jiří Štilec apeloval na užití zdravého rozumu v případech posuzování změn projektu. Podobně i poslední řečník, Ing. Milan Kolář, který se rozhodl ve svém sdělení s jemnou ironií diskutovat na téma „dobré víry“, narážel na některé byrokratické překážky, které s sebou přináší podmínky správného naplnění grantového řízení a vyúčtování poskytnutého příspěvku.<br />
Miloslava Kumbárová, majitelka soukromé galerie MK, z pohledu více než dvacetileté praxe místní kurátorky s politováním konstatovala změny v zájmu veřejnosti o prezentaci výtvarného umění klasickou formou a několikrát poukázala na přenášení důrazu na poutavou propagaci v médiích, namísto zaručení kvality nabízeného kulturního zážitku.<br />
Zamyšlení nad výtvarnou podobou města ve veřejných prostorách pronesla bývalá náměstkyně primátora a současná vedoucí výpravy v Horáckém divadle Jihlava, ak. mal. Irena Fila Wagnerová. Podle názoru výtvarné odbornice není kulturní prostředí veřejných prostor v dobrém stavu: „Za problém může být považována především ztráta jakékoliv koncepce v této oblasti na pomezí výtvarného umění, architektury a urbanizmu. Stalo se tak i díky zániku tzv. čtyřprocentního zákona o architektuře, který ukládal věnovat 1 až 4 % z celkového rozpočtu stavby na výtvarné řešení.“ Nezazněla však pouhá kritika, bylo uvedeno několik příkladů dobré (např. z Plzně, Liberce, Trutnova), ale i horší (převážně Praha) praxe. Správnou cestou je podle I. F. Wagnerové pořádání otevřených dílen a workshopů, přilákání inspirativních sochařů a současné výtvarné elity do města, uvažování nad brownfieldy, městskými vnitrobloky, hradebními parkány, přemýšlení o vytvoření nabídky rezidenčních pobytů a podněcování spolupráce města se soukromým sektorem i krajem.<br />
V následné diskusi si účastníci vyslechli názory také Marka Hovorky, ředitele Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů, nebo rozhněvanějšího občana, který označil mj. celý systém za špatný. Konstruktivnější se jevil další názor, který obhajoval návrh, že by Jihlava měla upustit od strategie propagace města jako „města festivalů“, neboť městské festivaly dnes nalezneme všude, a více se starat o vytváření „značky“ opřené o historickou jedinečnost města, a to tehdejší přítomnost velikána světové hudby Gustava Mahlera.<br />
Ačkoliv se na některé výtky těžko hledala slova, reagoval na závěr primátor a zdálo se, že Jihlavany povzbudil. Mají být na co hrdí, a navíc jsou v Jihlavě zastupitelé, kteří se nebojí o věcech diskutovat.</p> <p>Všechny debatované příspěvky a použité materiály, včetně zvukového záznamu diskuse, slíbilo město zveřejnit na svých webových stránkách: www.jihlava.cz<br />
https://www.facebook.com/mesto.jihlava?…</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.