<p>DUCHCOV: Město spojené se známým filozofem, světoběžníkem, dobrodruhem a osvícenským vzdělancem Casanovou, najdeme v podhůří Krušných hor. Nyní zde žije devět tisíc obyvatel, kteří mohou být na své město hrdí. Významnou roli při tom hraje i kultura.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>První písemná zmínka o Duchcově pochází roku 1240. Tehdy se však místo nazývalo Tockczaw, později Duchczow, německy Dux. V roce 1460 udělil Jiří z Poděbrad Duchcovu městský znak a městskou pečeť. Výsady pak městu potvrzuje i Vladislav Jagellonský. Po zpustošení za třicetileté války přichází období rozvoje spojené s příchodem rodu Valdštejnů. S nimi je svázán velký stavební rozvoj města i první pokusy o dobývání hnědého uhlí. Ve druhé polovině 19. století se stal Duchcov důležitou železniční křižovatkou a zároveň došlo k rozvoji těžby uhlí, na nějž navázal průmysl. Tato skutečnost znamenala další rozkvět města – šlo o příliv nových obyvatel a následnou výstavbu. Uhlí však mělo pro město nejen přínos, ale v polovině 20. století málem přispělo k jeho zbourání. Těžba uhlí se dostala do těsné blízkosti Duchcova.</p> <p>Finance a kultura</p> <p>„Město zřizuje několik organizačních složek. Všechny sídlí v budovách, které jsou ve vlastnictví města. Jde o Kulturní centrum (jeho součástí je i kino), Městskou knihovnu, Muzeum města a Městské informační centrum. V minulém roce byla na jejich činnost vyčleněna z městského rozpočtu částka 9 milionů 847 tisíc Kč. Další finanční prostředky pak město vkládá do údržby a opravy objektů, v nichž tyto organizace sídlí“ vysvětluje ing. Jitka Pajerová, vedoucí odboru školství a kultury Městského úřadu Duchcov.</p> <p>Kulturní centrum</p> <p>KC spravuje Dům kultury a kino Lípa. Z městského rozpočtu obdrželo (spolu s Kinem Lípa) příspěvek 5 milionů 425 tisíc Kč. Dům kultury (DK) byl dříve hotel Krone – Koruna, který vznikl v letech 1861 – 1862 rozsáhlou přestavbou objektu hospodářského zázemí duchcovského zámku. Velký sál má kapacitu při divadelní úpravě 160 míst, malý sál nabízí 40 až 80 míst. Poslední větší úpravy se uskutečnily v roce 2005, kdy byla realizována nová podlaha s parketami ve velkém sále. Tato akce byla hrazena z rozpočtu města a stála 460 tisíc Kč. V Kulturním centru se v minulém roce konalo celkem 61 kulturních akcí, z toho jich pro děti bylo 14. Největší návštěvnost zaznamenaly programy pro děti – 182 osob, dále divadelní představení – 160, koncerty – 74, společenské akce – 63, zájezdů bylo uspořádáno 40. Největší zájem byl o vzdělávací koncert „Vývoj rocku“, na který přišlo 380 zájemců a na Vánoční show pro děti – 282 malých diváků. Celkem navštívilo akce KD vloni 15 708 osob a to včetně Casanovských slavností.<br />
Budova Kina Lípa byla postavena v roce 1929 a nachází se u vstupu do zámecké zahrady. Sál je možné využívat i pro další kulturní a společenské akce. Pódium má rozměry 13×6 metru, k dispozici jsou dva divadelní tahy. Vestibul kina slouží jako výstavní prostor pro práce dětí duchcovských mateřských a základních škol. Ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie získalo město dvě částky a to 200 a 550 tisíc Kč. Do digitalizace kina, včetně potřebné výměny sedadel, investovalo město 4 miliony 910 tisíc Kč. Kino má digitální systém Dolby Digital EX 7.1., rádiový odposlechový systém pro nedoslýchavé, nový koberec, vyřešené problémy se vzduchotechnikou a 214 komfortních sedaček. V roce 2012 bylo odehráno 227 představení, průměrná cena vstupenky byla původně 60 Kč, po digitalizaci je 100 Kč. Pro školy se realizovalo 7 projekcí. </p> <p>Městská knihovna</p> <p>V roce 1897 byla v Českém domě založena Barákova lidová knihovna, pojmenovaná podle novináře a buditele Josefa Baráka. Došlo ke sloučení knižních sbírek České besedy, Sokola a místního odboru Národní jednoty severočeské. V roce 1912 knihovna měla 1441 čtenářů a realizovala 8701 výpůjček. Pro čtenáře v okolí města připravovala k zasílání padesátisvazkové soubory knih.<br />
Po vydání knihovnického zákona v roce 1919 začalo knihovnu financovat město Duchcov. Během německé okupace se podařilo převážnou část knihovny uchovat, a tak půjčování knih bylo obnoveno hned po osvobození v roce 1945. Od poloviny 60. let nesla knihovna název Městská knihovna, zřizoval ji Okresní úřad Teplice a metodicky spadala pod Okresní knihovnu v Teplicích.Od roku 1961 působila duchcovská knihovna metodicky na knihovny v okolních obcích.<br />
Od roku 1993 se stalo zřizovatelem knihovny opět město Duchcov, které vloni poskytlo knihovně příspěvek ve výši 2 miliony 86 tisíc Kč. Nyní má knihovna centrální knihovnu v Bílinské ulici č. 12 a dvě pobočky – na Osecké ulici a v Domě s pečovatelskou službou. Knihovní fond čítá 46 tisíc knihovních jednotek, v roce 2011 měla knihovna 541 čtenářů, kteří si půjčili 104 015 svazků knih a periodik.<br />
V knihovně se používá knihovnický systém Clavius, k dispozici je 9 internetových míst. V rámci regionálních funkcí poskytovaných Regionální knihovnou v Teplicích využívá duchcovská knihovna půjčování výměnných souborů (mění se podle nabídky 1 – 4× ročně), teplická knihovna sleduje právní předpisy a upozorňuje na ně, a je také sběrným místem pro statistiku knihoven ve svém obvodu.<br />
Na zahradě knihovny jsou k vidění tři kamenné prvky – náhrobník z 30. let 18. století, náhrobek duchcovských měšťanů a sokl barokní sochy sv. Prokopa.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>Muzeum vzniklo v roce 1896, ale už dříve byly na zdejším zámku muzejní sbírky. Projevily se snahy místních Němců, kteří chtěli dokladovat starobylost německého osídlení Duchcova. Muzeum úzce spolupracovalo s odborníky, ti však nebyli nakloněni českým národním snahám. K největšímu rozšíření sbírek došlo v období do 1. světové války – šlo o sbírky prehistorické, historické či přírodovědné. O sbírky pečovali místní představitelé německé maloburžoazie. Muzeum v té době sídlilo v budově dnešní knihovny. Po vzniku Československé republiky usilovali zástupci duchcovského muzea o to, aby muzeu zůstal zachován německý charakter. V roce 1922 bylo založeno menšinové české muzeum. Po roce 1963 se nemá o sbírky kdo starat, poté jsou přestěhovány na znovuotevřený duchcovský zámek. Pak se sbírky dostávají do okolních muzejních institucí. V roce 1994 došlo k obnovení muzea a dnes sídlí v měšťanském domě na Masarykově ulici.<br />
Vloni přispělo město na činnost muzea částkou 1 milion 523 tisíc Kč. Dnes tvoří muzejní fond 1330 sbírkových předmětů. Návštěvníci mohou zavítat do expozice věnované městu Duchcovu, celoročně jsou přístupné výstavy v Poppelově výstavní síni, k dispozici je badatelna s unikátní knihovnou B. Marra o Giacomo Casanovovi. V roce 2012 se uskutečnilo 9 výstav, na které přišlo téměř 900 zájemců. Celkem navštívilo muzeum 1030 osob, z toho bylo 79 návštěvníků v badatelně.</p> <p>Městské informační centrum</p> <p>MIC se nachází v zrekonstruované budově v sousedství Městského muzea. Jeho prostory jsou využívány také k výstavním účelům. Místní občané i turisté tu najdou klasickou nabídku – od informací o památkách, jízdních řádech až po prodej map, publikací atd. V letní sezoně nabízí také vstup na vyhlídkovou věž kostela Církve československé husitské.<br />
Loňský příspěvek města na provoz činil 813 tisíc Kč.</p> <p>Divadlo „M“</p> <p>Divadlo založili v roce 1994 manželé Marie a Milan Petrovští jako hudební divadlo. Soubor divadla vystupuje nejen v Duchcově, ale po celé naší republice i v zahraničí. Od založení odehrál víc jak pět tisíc divadelních představení. Nabídku tvoří 28 titulů pro děti i dospělé – jde o hudební pohádky pro děti, hudební komedie, kabarety i písničkové pořady. Ročně divadlo odehraje v Duchcově 30 – 35 představením z toho asi polovinu pro děti. Divadlo pořádá každoročně první sobotu v měsíci srpnu autorskou pěveckou soutěž neprofesionálních zpěváků milostné písně „Růže od Casanovy“.<br />
V porotě soutěže zasedají významné osobnosti našeho kulturního života – např. Eva Pilarová nebo Vlastimil Harapes.</p> <p>Největší kulturní akce</p> <p>„Nadregionální charakter mají Casanovské slavnosti pořádané každoročně druhý pátek a sobotu v měsíci červnu. Od letošního roku se v Duchově koná také část ANIFESTU. Na tuto akci získalo město dotaci z Krajského úřadu Ústeckého kraje ve výši 50 tisíc Kč a dar 300 tisíc Kč od Severočeských dolů a.s. Chomutov. Na koncerty v rámci Letních tónů Duchcova město obdrželo 45 tisíc Kč od Krajského úřadu Ústeckého kraje,“ dodává ing. Jitka Pajerová.</p> <p>Ke kulturnímu životu přispívají i spolky</p> <p>Spolky,ale také zájmové, sportovní a další neziskové organizace podporuje město na základě podané žádosti o finanční dotaci. Díky této podpoře svoji činnost ve městě rozvíjí rybáři, myslivci, střelecký klub, dobrovolní hasiči, modeláři, baráčníci, Společnost přátel města Duchcova, Duchcovský pěvecký sbor při Základní umělecké škole Ivana Kawaciuka a další. Svá představení tu také realizuje zmíněné Divadlo „M“. </p> <p>Město se chlubí řadou památek</p> <p>Hlavní památkou je zdejší zámek spojený s osobou G. Casanovy. Původně renesanční panské sídlo ze 16. století bylo barokně přestavěno a rozšířeno za účasti architekta Jean-Babtista Matheye a následně ještě na počátku 19. století klasicistně upraveno. Zámek je ve správě Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Nabízí v 1. okruhu stálou expozici, 2. okruh tvoří Galerie Giacomo se sezonními výstavami a zájemci mohou navštívit také Knížecí zahradu.<br />
V těsné blízkosti zámku se nachází barokní kostel Zvěstování P. Marie, který v roce 1945 vyhořel. Barokní je i kaple sv. Barbory se sochou sv. Jana Nepomuckého, stejně jako kašna se sochou sv. Floriána, sloup Nejsvětější Trojice na náměstí, měšťanský dům v Husově ulici č. 13 nebo sloup Nejsvětější Trojice v Zámecké zahradě. Heymannův dům, v jehož zahradě se nachází barokní kaple, byl postaven v roce 1685. Secesní evangelický kostel, náležející dnes Církvi československé husitské, byl dostavěn v roce 1902. Budova českého gymnázia byla postavena ve 20. letech minulého století atd.</p> <p>FOTO<br />
Ing. Jitka Pajerová<br />
Vedoucí odboru školství a kultury<br />
MÚ Duchcov<br />
Tel. 417 514 426</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“