Už zase Masopust! Pojďte si zatančit a zazpívat.

"Spolek Pronáměstí pro Vás všechny občerstvení u stánků na náměstí nachystá, polévka a pochoutky ze zabijačky, čaj, horká medovina, svařené víno, koláče a další dobroty chybět nebudou. Průvod se v mnoha krámcích zastaví, muzikanti pro radost zahrají a zazpívají. Hospodyně, opakujte mazurku, ať si s naším medvědem zatancovat můžete a hospodáři, drobné groše si střádejte, abyste klibnu nebo jiná zvířata od nás koupiti mohli. Výtěžek z masopustního koledování hnedle v Domově sv. Josefa v Žirči předáme, kde místní klienty masopustním „rejděním“ rozveselit hodláme.

Uvidíte-li průvod maškar, prosím, věnujte i malý obnos na pomoc lidem, kteří nemají to štěstí a chybí jim zdraví. Nové rehabilitační zařízení pro ně zakoupeno bude! Děkujeme.

Akci podporují Johnova pekárna Josefov, Řeznictví Uhlíř Jaroměř a Cukrárna Vilma Dvůr Králové nad Labem, děkujeme!"                                   

Za muzikanty a maškary Jarka Holasová

Masopust… představoval v minulosti období mezi dvěma postními dobami. Byl oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst, protože následovalo období čtyřicetidenního půstu. Doba Masopustu nastává po svátku Tří králů a její konec je závislý na datu Velikonoc, končit tedy může od poloviny února až do počátku března o Masopustním úterý před Popeleční středou. Probíhaly během ní taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Toto období vrcholí na Tučný čtvrtek, kdy bývala zabíjačka a hostina a v poslední tři dny (neděle, pondělí, úterý), které se nazývají Končiny, Ostatky, Fašank nebo přímo Masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a taneční zábavy.

V noci před Popeleční středou ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den, na Popeleční středu, se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Její termín připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, nepočítají se neděle. Počátky Masopustu a Masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie,

což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.