Útěcha Elišky Jakubíčkové
PRAHA: V Galerii U Prstenu probíhá výstava Elišky Jakubíčkové, jedné z nejvýraznějších představitelek současné expresivní malby. Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Kurátorkou výstavy, která potrvá až do 10. ledna 2020, je Lucie Šiklová.
Eliška Jakubíčková, jedna z nejvýraznějších představitelek současné české expresivní malby. Je mistrem kaligrafického gesta na velkém formátu. Její gestické formulace podmiňuje předem promyšlený a prožitý význam zobrazovaného, a vůbec nepředstavují bezobsažné malířské gesto. Na svých plátnech dává formu a objem entitám, se kterými si člověk tyto veličiny obvykle nespojuje, jako jsou strach, bolest, radost, blízkost, laskavost, soucit. Poselství její tvorby tak vyjadřuje řetěz názvů klíčových obrazů, podle nichž se většinou jmenují jednotlivé její výstavy. Skrze své obrazy nabízí možnost zakoušet téměř fyzicky jejich tíhu či lehkost.
Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Sledujeme-li názvy výstav Elišky Jakubíčkové, zjistíme, že sleduje z hloubi vlastně jedno jediné téma. Autorka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá člověčenstvím, jeho podmínečností i přesahy. Biblická témata, oproštěná od vyznavačských konotací, nabývají u Jakubíčkové aktuální a zásadní význam. Pavlovo Bůh je láska přestává být opakovanou evangelizační floskulí a nutí k zamyšlení. Onu lásku, a s ní právě i tu tolik člověku potřebnou útěchu, potkává podobně jako Jakub Deml třeba i ve „šklebící se“ macešce. V současné hektické a sebestřednost podporující době, kdy se člověk topí v tekutosti okolního světa a obecné zmatení znepřehledňuje i vlastní vnitřní svět, Jakubíčkové sdělení, které nese skupina písmen útěcha, je samo útěšné.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.
PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.
ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.
BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818