Útěcha Elišky Jakubíčkové
PRAHA: V Galerii U Prstenu probíhá výstava Elišky Jakubíčkové, jedné z nejvýraznějších představitelek současné expresivní malby. Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Kurátorkou výstavy, která potrvá až do 10. ledna 2020, je Lucie Šiklová.
Eliška Jakubíčková, jedna z nejvýraznějších představitelek současné české expresivní malby. Je mistrem kaligrafického gesta na velkém formátu. Její gestické formulace podmiňuje předem promyšlený a prožitý význam zobrazovaného, a vůbec nepředstavují bezobsažné malířské gesto. Na svých plátnech dává formu a objem entitám, se kterými si člověk tyto veličiny obvykle nespojuje, jako jsou strach, bolest, radost, blízkost, laskavost, soucit. Poselství její tvorby tak vyjadřuje řetěz názvů klíčových obrazů, podle nichž se většinou jmenují jednotlivé její výstavy. Skrze své obrazy nabízí možnost zakoušet téměř fyzicky jejich tíhu či lehkost.
Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Sledujeme-li názvy výstav Elišky Jakubíčkové, zjistíme, že sleduje z hloubi vlastně jedno jediné téma. Autorka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá člověčenstvím, jeho podmínečností i přesahy. Biblická témata, oproštěná od vyznavačských konotací, nabývají u Jakubíčkové aktuální a zásadní význam. Pavlovo Bůh je láska přestává být opakovanou evangelizační floskulí a nutí k zamyšlení. Onu lásku, a s ní právě i tu tolik člověku potřebnou útěchu, potkává podobně jako Jakub Deml třeba i ve „šklebící se“ macešce. V současné hektické a sebestřednost podporující době, kdy se člověk topí v tekutosti okolního světa a obecné zmatení znepřehledňuje i vlastní vnitřní svět, Jakubíčkové sdělení, které nese skupina písmen útěcha, je samo útěšné.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818