Unikátní sbírka mapových pohlednic Tomáše Grima

<p>ČR: Velice zajímavou sbírku vlastní RNDr. Tomáš Grim, PhD. Nazval ji Československo a Česko na mapových pohlednicích s dodatkem Československý a český stát ve 20. a 21. století a pod tímto názvem ji také prezentuje. K mapám má totiž majitel sbírky velice blízko. Pracoval jako geograf a vedoucí kartograf kartografického a reprodukčního oddělení Zeměměřičského úřadu, nyní je jeho archivářem.</p> <p>Základní předpoklad vzniku mapových pohlednic našeho státu je nutno hledat v 28. 10. 1918, tedy ve dni vyhlášení samostatného československého státu, s nímž úzce souvisela potřeba zpracování map nového území.<br />
První vydané pohlednice měly ovšem nejprve propagovat myšlenku na vznik takového státu a teprve poté Československo jako samostatný stát. Majitel sbírky k tomu uvádí, že pohlednice se v tomto směru staly významným informačním a propagačním prostředkem. Buď na ně byly některé z uvedených map přeneseny, nebo pro ně byly vytvořeny nové. Vznikly tak speciální mapové pohlednice, které se objevily nejprve v zahraničí, po vyhlášení státu i doma.<br />
V unikátní Grimově sbírce se odrážejí milníky historie našeho státu. Z informací samotného sběratele je zřejmé, že v ní nechybí pohlednice, které zobrazují vznikající stát v podobě odpovídající tehdejším okamžitým představám o průběhu jeho hranic. Na domácí půdě se však objevily i pohlednice, které byly v přímém rozporu s českým státotvorným úsilím a výrazně proti němu působily. Další mapové pohlednice – například poštovní obálky s přítiskem mapy Republiky československé – se objevily v pozdějších letech a byly vydány doma i v cizině. Jedná se o období vrcholného rozvoje Československa, ale i období snah o jeho zničení. Éru po druhé světové válce zobrazují pohlednice, na nichž je československý stát obnoven, ale zmenšen o Podkarpatskou Rus. Zastoupeno je také období po rozpadu Československa a vzniku České republiky (1. 1. 1993).<br />
Na otázku Co bylo impulsem k vytvoření sbírky mapových pohlednic, RNDr. Tomáš Grim odpověděl: „Své první mapové pohlednice jsem získal v rámci nákupu map z jisté pozůstalosti (mapy sbírám od 18 let). O něco později jsem na jedné burze v Opavě objevil pohlednici s mapou Československa z doby po roce 1928. Byla v umělém jazyce esperantu. Tehdy jsem se rozhodl, že začnu tyto mapové pohlednice cílevědomě sbírat.“ Dále také upřesnil, že nejvzácnější exponáty sehnal v již zmiňované pozůstalosti a pak v antikvariátech v Brně a v Praze a na burzách v Praze.<br />
Sbírku prezentoval její majitel v druhé polovině září v Dobrušce, tedy městě, které má díky více než šest desetiletí trvající existenci Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (dříve Vojenského topografického ústavu), kde se vyrábějí mapy pro potřeby nejen naší armády, ale celé Severoatlantické aliance, k vojenskému zeměměřičství velice blízko. Není tedy divu, že zájem o výstavu byl značný a navštívilo ji také mnoho těch, kteří se na vzniku map aktivně podílejí. </p> <p>A v čem je tedy největší cena sbírky? „V určité ojedinělosti tématu, v okolnostech vzniku těch nejstarších mapových pohlednic, v jejich srozumitelnosti a vysoké vypovídací hodnotě přes jednoduchost sdělení a omezenost referenční plochy.“</p>