"U nás přichází iniciativa zespoda," říká Antonín Novotný starosta obce Podbřezí

<p>PODBŘEZÍ: V čele obce Podbřezí na Rychnovsku, kde se narodil a celý život žije, stojí Antonín NOVOTNÝ už od roku 1994. A letos, téměř po dvaceti letech „vlády,“ se stal jednoznačným vítězem ankety ERA Starosta roku 2013, tedy nejlepším starostou České republiky v obcích do 5000 obyvatel.</p> <p>O své práci říká: „Snažil jsem se vždy pomáhat – spíš jsem jako služebník než jako diktátor.“ Také tímto přístupem si lidi v obci získal na svou stranu – neustále se tu něco děje. Členové sedmi spolků (hasiči, myslivci, ženy, holubáři, hasiči v části Lhota, turisté a sportovci) baví sami sebe a přitom neváhají přiložit ruku k dílu ve prospěch celku. A výsledek? Podbřezí rozkvétá. </p> <p>Jedním z důvodů, proč jste se stal Era starostou roku 2013, bylo to, že podporujete spolkový život v obci. Řídíte se při tom heslem Nechceme, aby tu lidé bydleli, chceme, aby tu lidé žili. Co to znamená?</p> <p>Snažíme se v obci vytvořit takové klima, aby měli lidé radost z toho, co dělají. To znamená, aby měli pocit, že práce, kterou dělají, obec vnímá jako dobrou a prospěšnou. Když se totiž takové prostředí vytvoří, tak nemusíte lidi vůbec k ničemu nutit. Spolky samy přicházejí s náměty. U nás jde iniciativa opravdu zespoda, já si vůbec nic nevymýšlím. </p> <p>Jak to tedy funguje?</p> <p>Členové spolků mě pořád „tlačí“ do nějaké aktivity. Přijdou, požádají nás, zastupitele, o drobný, ne velký, peníz na konkrétní činnost, a my se jim snažíme vyhovět. Když se tohle pak dá dohromady, vytváří se celospolečenský život. Je to především otázka dobré komunikace s jednotlivými spolky – chodím na všechny výroční členské schůze, na každé rodičovské sdružení jak do školky, tak do školy, aby se udržoval neustálý kontakt obce s občanem. Jestliže chceme komunitně plánovat, tak musí být lidi informovaní. I já pak získávám zpětnou vazbu, čímž se vyřeší všechny problémy. </p> <p>Podbřezí má zhruba 500 obyvatel a působí tu 7 spolků. Jak jste toho docílili?</p> <p>Obec má v současnosti 540 obyvatel. Máme sedm spolků a nerad bych někoho vychvaloval, protože všechny pracují perfektně. Je pravda, že to vypadá, jako by polovina obyvatel obce byla členem některého ze spolků. Většinou se to samozřejmě prolíná, ale například hasiči mají zhruba 80 členů a členek. A úžasné právě je, že se spolky a jejich členové vzájemně „proplétají“ a že nakonec „vánočka“, která z toho vychází, je jedním velkým dílem. A z toho mám velmi dobrý pocit. Vytvořilo se tady určité prostředí, lidi baví a láká se scházet. Také nemají pocit, že nás otravují, když přijdou s nějakým nápadem. Každý jednotlivý námět se řeší.<br />
Nejnovější spolek jsou holubáři, kteří neměli kam „složit hlavu“ a přišli s náměty. Za dva roky jsme jim dali zhruba 20 tisíc Kč a dnes jsou velice aktivní – uspořádali mezinárodní výstavu a další akce. </p> <p>A výsledek?</p> <p>To všechno je mozaika, která vytváří spolkový život u nás v obci – ta v tom ovšem hraje absolutně nenásilnou roli. My spíš vytváříme podmínky pro zdravý rozvoj a sebedůvěru lidí, aby měli sami chuť k práci. V bytových domech, které jsme postavili, žije spousta mladých rodin s dětmi, které chtějí „žít“. Maminky jsou velmi aktivní, schází se s dětmi v knihovně, ve škole cvičí atd. </p> <p>Byl právě tohle jeden z důvodů, proč kdysi obec koupila budovu hostince?</p> <p>Stoprocentně. To bylo první, co jsem udělal, když jsem nastoupil na post starosty. Zamítli jsme žádost, aby z hostince byla autodílna, a nemovitost jsme koupili. Neumím si představit spolkový život bez takového zázemí. I když to není kulturní dům, ale jen hospoda se sálem, tak se téměř všechny spolkové akce odehrávají právě v hostinci. </p> <p>Kolik peněz z rozpočtu obce jde do spolkové činnosti?</p> <p>Je to různé, podle potřeby. Třeba hasiči nechtějí na činnost nic, ale přispěli jsme jim částkou 50 tis. na auto. Ročně nedáme spolkům v průměru víc jak 10 tisíc, ale jsou spolky, které dostanou míň. Z obecního rozpočtu tedy jde ročně 50 až 70 tisíc na spolkové aktivity. Na svoji činnost si většinu peněz vydělají spolky samy, protože jsou velice aktivní. Samozřejmě platíme například sportovcům spotřebu el. energie na hřišti, ale tím, že si práce spojené s údržbou udělají sami, tak se všechno zlevní. </p> <p>Čím dalším jim obec vychází vstříc?</p> <p>Spíše jim přispíváme na pomůcky, hasičům jsme koupili např. elektrocentrálu, ale na vlastní činnost nechtějí ani korunu. Spíše na hmotné statky. Například na posvícení zaplatí obec hudbu. </p> <p>Co všechno spolky dělají?</p> <p>Jsou tady dva plesy, které pořádají ženy a hasiči, sportovci organizují dvě diskotéky na hřišti. V létě máme pravidelný koncert dechové hudby Opočenka, také tzv. sranda mač na hřišti, kde soutěží několik skupin různě ustrojených sportovců. Jsem rád, že začali být aktivní hasiči v místní části Lhota. Na jejich poslední akci přišlo 300 lidí. Z vlastních zdrojů si koupili nové auto.<br />
To jsou společenské akce, ale mimo to se např. průběžně neustále zdokonaluje hřiště – máme nové osvětlení, i nové hřiště s umělou trávou. To se realizovalo v roce 2010 díky tlaku amatérských sportovců a projektu, který uspěl v rámci financování MAS Pohoda venkova, kdy jsme dostali dotaci více než dva mil. Kč. </p> <p>Takže využíváte možností získat prostředky z dotací?</p> <p>Dotace využíváme opravdu hodně. Letos jsme opravovali hřiště, většinou žádáme se svými projekty v rámci MAS. V současné době mají požádáno hasiči, kteří jezdí s historickou stříkačkou na výstavy a z dotace zakoupí velký přívěs, aby ji mohli naložit a převážet. Dále požádali o evropské peníze na zakoupení velkého stanového přístřešku, aby se měli účastníci akcí kde ukrýt v případě nepřízně počasí.<br />
Já sám hodně jezdím na školení týkající se projektů, nechávám se inspirovat a dnes už opravdu vím, co je potřeba do projektu dát, aby získal potřebné body a byl úspěšný. V minulosti jsme neměli dobré zkušenosti ohledně spoluprace s CEP, kdy jimi zpracované projekty neuspěly, proto jsem se rozhodl, že budu zpracovávat podklady pro získání dotací sám. Dostali jsme už peníze na nádrž ve Lhotě, na opravu školy, na hřiště a letos i na kabinety ve škole. Pravidla získání dotace znám velmi dobře, což je opravdu výhoda. </p> <p>Obec je tedy členem MAS Pohoda venkova?</p> <p>Jsem jedním ze zakládajících členů. Já jsem v tom už od začátku viděl možnost spolupráce a rozhodování zespoda. Líbí se mi, že rozdělování dotací v této akční skupině není závislé na nějakých kontaktech, ale na kvalitě projektu. Problém bývá, když někteří lidé nechápou, že projekt musí být opravdu dobře zpracovaný. Líbí se mi i projekty podporující meziobecní spolupráci. </p> <p>Zasadil jste se také o vznik Montessori mateřské školky, proč?</p> <p>Já jsem se zasadil hlavně o školu. Dva roky jsem byl členem komise vyhlašující vesnici roku a tehdy jsem viděl, že jsou i menší vesnice, které mají vlastní školu. To mě velmi inspirovalo. S novou paní ředitelkou dostala škola nový ráz, všechno začalo mít smysl a myšlenky na zrušení školy byly rázem pryč. Dnes školu navštěvuje celkem 31 dětí.<br />
Tehdy jsme se rozhodli pro celkovou rekonstrukci budovy, začali spolupracovat s odborníky a vznikla studie, která ukázala, že i z mála může vzniknout velice funkční objekt – vešla se nám tam i školka, kam chodí 25 dětí. V současné době se začnou dělat kabinety, vznikají nové učebny. Provoz školy nás stojí zhruba 300 tisíc ročně (je tam podlahové topení, moderní kuchyně). Montesori školka, jejíž provoz je zatím plně hrazen z dotace, vznikla na popud paní ředitelky, která hodně cestuje, dobře mluví anglicky a s tímto typem školky se setkala. Přesvědčila se, že to je jeden z nejlepších způsobů výchovy dětí. Je to samozřejmě 100 let stará myšlenka, původně koncipovaná pro výchovu úplně chudých dětí, které neměly své hračky a měly pouze přirozené domácí výtvory. Byl jsem zpočátku trochu nejistý, jak bude novinka přijata, ale nakonec má velký ohlas. Mně se na tomto principu líbí, že se k sobě dětí musí chovat korektně, učí se toleranci – je to náročné i pro pedagožky, které si v pokoře vůči dětem musí udržet autoritu svým postojem. </p> <p> Antonín NOVOTNÝ<br />
nar. 1944<br />
rodák z Podbřezí, nejmladší z 11 dětí<br />
Vychoval 8 dětí, má 21 vnoučat.<br />
„V Podbřezí jsem prožíval mládí, a proto k němu mám krásný vztah.<br />
Důležitá je úcta ke stáří. Snažím se držet s mladými krok – třeba v používání techniky.“</p> <p>Další info: http://www.podbrezi.cz/<br />
http://www.nadacevia.cz/…ta-roku-2013</p>