<p>DOBRUŠKA, OPOČNO, NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ: Pavel Svoboda je nejen uměleckým ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka, ale také špičkovým varhaníkem. Je hnacím motorem a duší této akce, která získává stále větší renomé, přesto stíhá koncertovat v ČR i po celé Evropě. Svými odpověďmi „odtajnil“ mnohé ze zákulisí festivalu a vystavil tak nejlepší pozvánku na některý z koncertů letošního ročníku.</p> <p>S jakým cílem jste vytvářel dramaturgii festivalu?</p> <p>Dramaturgie je pro mě vždycky dilema. Jednak chci vyhovět širokému publiku, které je z velké části laické, a na druhé straně také uspokojit odbornou veřejnost, která na koncerty přijíždí i z větší vzdálenosti. Festival se dostal do povědomí, třeba i díky televizi, píší o něm celostátní média, a tak na koncerty přijíždějí i fajnšmekři. Z tohoto hlediska je to třeba vyvažovat.</p> <p>Na co kladete jako umělecký ředitel důraz?</p> <p>Chci, aby na festivalu hráli ti nejlepší muzikanti z daného oboru, o kterých vím nebo je znám, i když třeba ne osobně. Snažím se v rámci finančních možností, které jsou vždy nějakým způsobem omezené, získat to nejlepší, co je možné. Skloubit požadavek na co největší kvalitu za cenu únosných nákladů je vždy věc určitého kompromisu. Ale věřím, že se program bude líbit.</p> <p>Přicházíte i letos s nějakými dalšími novinkami?</p> <p>Novinky určitě jsou a navazují na loňský rok, kdy jsme rozšířili působnost z Dobrušky na Opočno a Nové Město nad Metují. Právě tam se letos mění koncertní prostory, kdy využijeme sál novoměstského zámku a klášterní kostel. V Opočně bude také změna, jeden z koncertů se uskuteční v Mariánském kostelíku.<br /> V letošním roce zavádíme jako novinku koncert vítěze nějaké prestižní soutěže. Letos to bude tenorista Petr Nekoranec, který vyhrál Mezinárodní pěveckou soutěž v Karlových Varech. Přestože je mladý, má rozjetou velkou kariéru. </p> <p>Má třetí ročník nějaké nosné téma?</p> <p>Vyložené propojení nebo linie neexistuje. Už s ohledem na široké publikum je program sestaven tak, aby byl pestrý, aby to nebyla jedna stylová linie. Věnovat se konkrétnímu období nebo výročí by velice omezovalo dramaturgii, festival by ztratil na pestrosti.</p> <p>Prozradíte, která osobnost z oblasti kultury bude letos oceněna?</p> <p>Předání ceny festivalu za přínos do oblasti kultury a hudby bude součástí zahajovacího koncertu v kostele sv. Václava v Dobrušce. Prvním laureátem byl Luboš Sluka, vloni doc. Václav Rabas. V letošním roce převezme ocenění Ivo Kašpar z Opočna, který je předsedou tamního Kruhu přátel hudby. Více než dvacet let neúnavně pořádá koncerty klasické hudby a s minimálním rozpočtem dělá doslova zázraky. Jsem přesvědčen, a spolu se mnou celý organizační výbor, že právě jeho práce si ocenění zaslouží. </p> <p>Pojem mezinárodní naplňuje festival hned několikrát – cembalista Stéphane Béchy, ale symbolicky i Dagmar Pecková, trvale žijící v zahraničí nebo Jana Boušková, profesorka Královské konzervatoře v Bruselu. Neuvažujete o pořádání jednoho z koncertů např. v Polsku?</p> <p>To bylo v původních představách. Momentálně to není z finančních i dalších důvodů realizovatelné, ani nemáme partnery, kteří by koncert organizačně zajišťovali. Do budoucna tuto variantu nemůžu vyloučit, ale momentálně není aktuální. </p> <p>Tak rozsáhlý a výjimečný projekt má určitě i výjimečný rozpočet. Kdo se podílí na financování?</p> <p>Rozpočet festivalu je ve srovnání s ostatními srovnatelnými festivaly mnohonásobně menší. Příspěvky měst jsou v řádu desetitisíců, ale díky grantu z Ministerstva kultury můžeme pozvat opravdu špičkové sólisty a současně udržet ceny vstupného jako přijatelné a únosné téměř pro všechny, kdo mají zájem o kvalitu.</p> <p>Co vy osobně očekáváte od letošního ročníku a na co se nejvíce těšíte?</p> <p>Těžká otázka. Nejvíce se ale asi těším na poslední koncert, je zaměřen výhradně na J. S. Bacha a pro mě kompozičně nejzajímavější. Budou to houslové, varhanní a cembalové koncerty v nastudování dirigenta a varhaníka Adama Viktory, což je uznávaný specialista na barokní hudbu. Věřím, že tato hluboká muzika bude v prostředí kostela sv. Václava opravdu nádherným zážitkem. Těším se, že si koncert užiju. Velice zajímavý bude ale každý z interpretů – všichni jsou špičkoví a v mezinárodním měřítku uznávaní. </p> <p>Kam se za poslední rok posunula Vaše kariéra, kde jste všude hrál?</p> <p>Bylo toho hodně. Hrál jsem v Německu, v poslední době s Václavem Hudečkem v Luhačovicích, také v poutním místě u Zlína – Štípa, což natáčela televize. Teď se chystám do pražského Rudolfina, kde budu hrát s filharmonií z Českých Budějovic, pak mám abonentní koncerty s orchestrem v Žilině, předtím letím do španělského Toleda na Mezinárodní varhanní festival. Je to trošku honička, trochu divoké, ale pro mě je to radost! Dělám to rád. </p> <p>Nedávno jste uspořádal benefiční koncert v kostele sv. Václava, jehož výtěžek jste spolu s dalšími účinkujícími věnoval na opravu zvonice. Máte k tomuto kostelu osobní vztah?</p> <p>Určitě. Sice to není v době církevních restitucí populární téma, ale faktem je, že kostel bývá perlou každého města, a když dobrušská zvonice potřebovala novou střechu, tak jsem navrhl spojit dvě věci – udělat si generálku před našimi koncerty a tím, že zahrajeme bez honoráře, použít vstupné na opravu zvonice. Sešly se dvě příjemné věci a bylo to fajn. </p> <p>Připravujete debutové CD, v jaké fázi jsou přípravy?</p> <p>Skladby jsou natočené a je potřeba vše sestříhat, vybrat nejlepší záběry, udělat master a pak CD vydat. Musím si ale udělat pár dní času, což se mi zatím nedařilo. Je to barokní muzika, převážně Bach a CD bych chtěl vydat v příštím roce. </p> <p>Když sám jdete na koncert, co si vyberete?</p> <p>Teď jich moc nestíhám. S manželkou bychom chtěli jít v září na festival Dvořákova Praha do Rudolfina, kde bude Beethovenův koncert s výborným basilejským orchestrem. </p> <p>Více info: http://www.mhf-vek.cz/</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.