ROŽMBERK: Experimentální projekt restaurování středověké věže Jakobínky v Rožmberku nad Vltavou získává další rozměr. Tesařští učni z Čech a Francie si tu osvojují tradiční rukodělné techniky a pomáhají tak s další fází stavby středověkého lešení okolo věže. Během třech květnových týdnů probíhá první z chystaných specializovaných workshopů na věži Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou.
V rámci výměnného pobytu programu ERASMUS přijelo osm tesařských učňů z Francie, aby nasbírali cenné zkušenosti a zapojili se tak do probíhajícího projektu restaurování a obnovy středověké hlásky. Společně s nimi se učí tradičním rukodělným technikám stejný počet tesařských učňů ze Střední školy řemeslné v Jaroměři.
Autorem projektu na stavbu neobvyklého dřevěného lešení je tesařský mistr Petr Růžička. Účastníci rožmberské tesařské praxe tak mají ojedinělou příležitost učit se a pracovat pod vedením odborníka na slovo vzatého. „Během tohoto společného řezání se mladíci učí pracovat se sekerami. Pomocí nich formátují fošny, vyrábějí kolíčky na lešení a pomáhají při manipulaci s vrátkem, který vytahuje do požadované výšky lešenové vazby,“ popisuje náplň práce účastníků workshopu Petr Růžička.
„V praxi si chceme v maximální možné míře ověřit historické stavební postupy a technologie. Záměrem je zachránit a zpřístupnit významnou památku a současně také zachraňovat a uchovávat znalost historických řemesel,“ uvádí autor projektu Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích. „Velmi nás proto těší příležitost zapojit do neobvyklého procesu stavby středověkého lešení i mladé a nadějné tesařské učně, kteří mohou nabyté zkušenosti uplatnit během své budoucí praxe a šířit dál povědomí o jejich využitelnosti i v dnešní moderní a technicky vyspělé době nejen v Čechách, ale i v zahraničí,“ pochvaluje si Petr Pavelec.
Projekt restaurování a obnovy věže Jakobínky začal na podzim 2013 ručním kácením stromů v nedalekém lese a jejich následným ručním odkorňováním a opracováním. Přípravy na stavbu netradičního středověkého lešení byly zahájeny v září 2015 slavnostním zatlučením kotvících kůlů pomocí autentického historického nástroje zvaného beranidlo. Vzhledem ke svažitému terénu okolo věže bylo nutné vyměřit základové prahy pro stavbu lešení. K tomuto účelu však nebyl využit moderní nivelační přístroj, ale ověřený historický postup – zavěšená krokvice a latě. Lešení postupně roste na deseti základových prazích a v průběhu letních měsíců 2016 by mělo dosáhnout do výšky 50 m až ke krakorcům. Na jaře následujícího roku bude na vrcholu věže osazena funkční replika středověkého otáčecího jeřábu, jehož autorem je také Petr Růžička.
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory společnosti E.ON.
Mgr. Jitka Skořepová
vztahy k veřejnosti, PR
ŽATEC: V roce 2025 oslaví Domov pro seniory a pečovatelská služba v Žatci 70. výročí svého založení. U této významné příležitosti se domov obrací na širokou veřejnost, bývalé i současné klienty a zaměstnance s prosbou o pomoc při sestavení unikátní brožury mapující bohatou historii péče o seniory v Žatci.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.