středa
17. července 2024
svátek slaví Martina

Lidová kultura

Lidová kultura

Dobrému podnikatelskému záměru jde naproti i obec

KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ: Statek Bernard skrývá ve svých útrobách Centrum tardičních řemesel. Podobný nápad není ojedinělý, ale podle našich informací se jej málokomu podařilo zrealizovat. Zde je velmi úspěšně nakročeno a navíc získáte dojem, že to jde velmi hladce. Ptáme se proto  Hany Baškové, projektové manažerky Správy pamětihodností s.r.o., Statek Bernard, zda měla společnost při realizaci záměru nějaké potíže,  jak se daří projekt financovat,  ale i na konkrétní nabídku, která by vás mohla zajímat. 

Můžete představit Vaši společnost?

Naše společnost byla založena v roce 2006 a její hlavní činnost spočívá ve vybudování Centra tradičních řemesel a v zajištění jeho pravidelného provozu. Některé dílny jsou již obsazeny řemeslníky, například výroba patchworku, paličkované krajky, vonných svící, restaurátorská dílna, krejčovství nebo pekárna a cukrárna. V průběhu května zde otevře svoji dílnu vitrážistka, rádi bychom uvítali i šikovného truhláře, řezbáře, skláře či kováře. Od samého počátku, kdy byla rekonstrukce Statku Bernard ukončena, se tu každý měsíc pořádají rozličné akce pro veřejnost, vždy s kulturním programem a řemeslnými stánky, s důrazem na předvádění a prodej tradičních českých výrobků.

Můžete popsat „porodní“ bolesti při vzniku Centra? (Popřípadě poporodní)

Samotná rekonstrukce zchátralého objektu proběhla již se záměrem zde centrum vybudovat. I když rekonstrukce úspěšně skončila a vysloužila si dokonce ocenění jako nejlepší stavba Karlovarského kraje v roce 2007, ještě zdaleka nevypadá a nefunguje vše tak, jak si představujeme. Neřekla bych ale, že bychom museli překonávat nějaké zásadnější potíže, spíše drobné dětské choroby vyplývající z někdy odlišných představ všech zainteresovaných. Problémem je sehnat v našem regionu šikovné řemeslníky. Abychom tomu nějak napomohli, připravujeme projekt, který by jim měl pomoci rozjet podnikání a naučit je nezbytným administrativním dovednostem. Budoucnost statku je závislá na dotacích a podpoře obce.

Jaké jsou ceny dílen (orientačně)

Dílny jsou pronajímány a řemeslníci v nich normálně podnikají. Za dílnu platí přibližně 1000 Kč/m² za rok + energie. Ale většinu řemeslníků ze začátku zvýhodňujeme tím, že platí pouze energie.

Mají účastníci během dílen a kurzů kde přebývat?

Přímo v obci Královské Poříčí je slušná ubytovna, v našem objektu se ubytovací kapacity teprve vzniknou - první část se 20 lůžky chystáme na příští turistickou sezonu.

Jak se Vám daří zlákat lektory?

Zatím pořádají kurzy naši řemeslníci, např. kurz pletení výrobků z pedigu nebo výuka lukostřelby, další kurzy teprve připravujeme. Je pravda, že najít řemeslníka, který je opravdovým odborníkem a zároveň by uměl své řemeslo dobře předat druhým, není jednoduché.

Je možné si  na statku výrobky také zakoupit – pořádáte např. trhy?

Všichni řemeslníci, kteří zde mají své dílny, prodávají hotové výrobky, ale je také možné si u nich objednat nějaký konkrétní předmět podle přání. Trhy jsou běžnou součástí všech akcí na statku (viz výše).

Na jak dlouhé období je výuka jednoho řemesla rozložena?

Workshopy neboli výuka řemesel budou rozděleny do několika etap podle toho, jak dlouho chce návštěvník na statku pobýt. Pokud zavítá na pár hodin, tak si např. bude moci pouze ozdobit svůj hrneček a nechá si svůj suvenýr vypálit. Pokud se zdrží půl dne, tak si svůj hrneček vytočí na hrnčířském kruhu a poté dozdobí. A pokud hodlá na statku strávit několik dní, tak si může vytvořit celou svojí soupravu. A takhle odstupňovaně by měly být workshopy připraveny i k dalším řemeslům (keramika, řezbářství, výroba svící, výroba krajek či jiných textílií atd.).

Kdo je vlastníkem objektu?

Vlastníkem je obec Královské Poříčí.

Jak vysoký je nájem?

Tak, jako my zvýhodňujeme řemeslníky tím, že zpočátku neplatí nájem, tak stejné podmínky jsme si vyjednali s obcí, tzn., že zpočátku, kdy se statek rozjíždí, zde neplatíme nájemné, protože se do oživení statku musí investovat. Nájemné začneme platit s rozvojem podnikatelských aktivit na statku.

Participuje na projektu obec či kraj? Požádali jste také o peníze EU?

Obec podporuje naše aktivity i v tom směru, že zde na statku realizovala několik dotačních projektů, které sloužily pro jeho oživení. My  jsme v posledních letech připravili několik dotačních projektů. První byl na celkovou rekonstrukci, dále několik projektů na založení tradice některých kulturních akcí. Pro Karlovarský kraj jsme v loňském roce uspořádali akci „Dny evropského dědictví“. Celkem se na statku zatím realizovalo cca 8 projektů dotovaných z EU, rádi bychom uskutečnili projekty na dotvoření celého záměru Centra tradičních řemesel.

Aktivity Vašeho s.r.o. nejspíš zvýšily cestovní ruch. Pakliže ano, je to možné nějak doložit?

Přesto, že první akce na Bernardu se konaly teprve před Vánocemi roku 2006 a rok 2007 byl tedy prvním rokem provozu, za který máme údaje k dispozici, domníváme se, že počet návštěvníků 15 000 je příznivý. Po otevření návštěvnického okruhu, restaurace, infocentra a zavedení pravidelných otevíracích hodin řemeslných dílen, bude letos statek přístupný každý den. Při tomto provozu a dobudovávání některých součástí statku (jako např. rozsáhlejší parkoviště, amfiteátr na větší koncerty, zookoutek, ubytování, půjčovna kol atd.), bychom se po roce 2010 rádi dostali k 50 000 návštěvníků ročně.

Nejspíš v obci také vytvoříte pracovní místa. Jak sami vnímáte přínos pro obec?

Vloni byl statek otevírán zatím pouze na jednotlivé kulturní akce, takže přínos pro obec z cestovního ruchu byl  spíše propagační než ekonomický. Do reklamy se za rok 2007 investovalo přibližně 300 000 Kč, statek se také dostal do zpráv na ČT v souvislosti s Vánoční výstavou betlémů nebo do pořadu Toulavá kamera. A tak se obec stává známou víc než kdykoliv bývala a to nejen v regionu. V budoucnu při plném provozu by měl statek na sebe vázat jak přímo, tak nepřímo až 50 pracovních míst. Tím by se stal největším zaměstnavatelem v obci. K tomu je potřeba vzít v úvahu, že několik desítek tisíc návštěvníků ročně bude mít bezpochyby pozitivní vliv na většinu místních podnikatelských subjektů. Z reakcí návštěvníků z řad občanů Královského Poříčí a také z dobré spolupráce naší společnosti např. s místními školami soudíme, že ohlas místních je příznivý.

Je zájem o vaši nabídku i v zahraničí?

Postupně navazujeme kontakty v saském pohraničí a sledujeme zvyšující se počet německých návštěvníků na statku. Protože od letošního června dojde k pravidelnému provozu statku, postupně navazujeme kontakty s infocentry a všemi subjekty aktivními v cestovním ruchu v lázeňském trojúhelníku a snažíme se rozšířit povědomí i u lázeňských hostů (Rusové, Němci, Japonci atd.).

Chystáte v nejbližších dnech něco, co by mohlo zajímat čtenáře Místní kultury?

Ve dnech 6. – 8. června 2008 se bude konat největší akce letošního roku, Slavnosti tradičních řemesel, které budou spojeny s dokončením jednoho z našich projektů. Slavnostně zahájí provoz infocentra a naopak skončí workshop kovozpracujících řemeslníků – kovářů, cínařů, rytců apod., ale návštěvníci uvidí při práci i další řemeslníky. V červnu se rovněž otevře restaurace a první etapa návštěvnického okruhu s interaktivními prvky.

http://www.statek-bernard.cz/  

Díky za informace

Ludmila Kučerová

DŘEVĚNÝ SVĚT

17.05.2008

CHANOVICE: Tradiční řemeslná rukodělná výroba, trh s výrobky, doprovodný kuklturní program.

Děti do výšky 130 cm vstup ZDARMA!  

Vodní hamr se předvede

17.05.2008

ROKYCANY: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka pořádá na vodním hamru Dobřív 17. HAMERNICKÝ DEN, během něhož se bude předvádět práce na tomto unikátním historickém zařízení a proběhne soutěž učňů kovářského řemesla „Dobřívský cvoček“. Vystavené ukázky kovářských prací bude možné zakoupit přímo na místě.

Vstupné: dospělí 50 Kč; děti od 6 do 15 let 25 Kč; děti do 6 let a ZTP zdarma. Občerstvení je zajištěno po celý den.

Podrobný program naleznete v přiložené pozvánce.

Pozvánka na koncert do románského kostela

17.05.2008

DOLNÍ CHABRY: V jedinečném prostoru jedné z nejstarších staveb Prahy a okolí – románském kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech se koná odpolední koncert irské skupiny Cain Da Breth, která nám přiblíží irskou lidovou hudbu. Koncert začíná v 17.30 hodin, ale od 14 hodin již bude otevřen kostel a nově i zvonice k prohlídce. Lze se dostavit i s potomky, před kostelem se nachází loučka, kde je možno nechat je vyřádit.

Spojení: bus č. 162 od metra Kobylisy. Info na www.caindabreth.com , www.myspace.com/caindabreth , www.bandzone.cz/cainabreth .

Královničky

09.05.2008
VELKÁ BÍTEŠ: Svatodušní obchůzka spojená s obřadními zpěvy a tanci. Následuje lidová veselice na výstavišti za dědinou. Htraje houslová muzika Bítešanu.

IX. Národopisná slavnost

Foto z minulého ročníku: Hana Sládková  PRAHA 5: Ve dnech 17. – 18. května 2008 se opět po roce uskuteční Národopisná slavnost v Kinského zahradě na Smíchově. Tyto dva dny nabídnou bohatý program, který je v letošním roce zaměřen na duchovní i materiální projevy lidu spjaté se zvykoslovím. V  areálu Musaionu a přilehlé zahradě proběhne přehlídka masek doplněná o vystoupení českých i moravských folklorních souborů. Připravena je řemeslná dílna s předváděním tradiční rukodělné výroby. 

 Přpravena je také zajímavá výstava fotografií Jakuba Langhammera, dokumentující dnešní podobu zvyků.

Pozvání na slavnost přijaly vybrané skupiny z Čech a Moravy, které v komponovaných blocích předvedou lidové zvyky odehrávající se v průběhu jednoho roku, to vše s odborným výkladem ředitelky Národopisného muzea PhDr. Jiřiny Langhammerové.

Hlavním záměrem je seznámit návštěvníky i s méně známými zvyky či jejich regionálními variantami (např. masopustní tradice, májové zvyky, letnicové a žňové obřady, zvyky předvánoční a vánoční). Celá akce se odehráaje v prostorách muzea, tak také v zahradě Kinských.

Od roku 2005, kdy došlo ke znovuobnovení činnosti Národopisného muzea v Praze, se tato událost stalaLetohrádek Kinských nedílnou součástí života dané instituce. Národopisná slavnost je výjimečnou událostí nejen svým zasazením do neotřelých prostor příměstského letohradu, ale také svojí vysokou odborností, garantovanou předními českými etnology a folkloristy.

Pořad již tradičně vzniká ve spolupráci s Národním muzeem, Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu, útvarem ARTAMA a Sdružením pro dětskou taneční tvořivost.

Akce prioběhne pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma, za finanční podpory Ministerstva kultury a hlavního města Prahy.

Kontakt: Pavlína Čermáková, tel. 221 507 964

Kateřina Černíčková, tel. 221 507 965

Setkání cimbálových muzik Valašského království

od 15.05.2008 do 17.05.2008

Foto: Romana StejskalováFRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Město Frenštát Vás srdečně zve na hudební festival „Setkání cimbálových muzik Valašského království a hostů“ s mezinárodní účastí lidových hudeb valašské kultury Karpatského oblouku ze Slovenska, Polska, Těšínského Slezska a Valašska.

Kontaktní adresa: Školská 1362, Frenštát p. R., tel. 556 836 095, e-mail radomir.golas@centrum.cz , nebo Dům kultury Dr. Parmy 254, Frenštát p. R., tel.: +420 556 835 397, www.dumkulturyfrenstat.infomorava.cz , email: katerina.krestova@mufrenstat.cz.

Podrobný program naleznete v příloze.

Vstupte do otevřených zámeckých dveří

08.05.2008

MLADÁ VOŽICE: Zámek Mladá Vožice srdečně zve na již třetí Dny otevřených dveří, kdy si zde budete moci prohlédnout vše, co vás zajímá.

Zámecká brána bude otevřena ještě 8. května od 9 do 16 hodin.

Více informací na tel.: 724 571 074 a na www.zamekmladavozice.cz  .

Hanácká beseda a rekord

Hanácká besedaVYŠKOV:   Milovníci folklóru z Hané se rozhodli uspořádat zajímavou akci: setkání co největšího počtu Hanáků při společném tanci Hanácké besedy. Uskuteční se 16. května v 18 h na Masarykově náměstí ve Vyškově. Organizátoři požádali o zápis do knihy rekordů.

Haná se rozprostírá od úpatí hostýnských vrchů, přes Kroměříž, Přerov, Olomouc, Velkou Bystřici, Prostějov téměř po Brno, a i přes rozlehlost této oblasti si milovníci zdejšího folklóru myslí, že je Haná pořád nějak ve stínu Slovácka a Čech. Rozhodli se proto svůj kraj zviditelnit a zjistit kolik tanečníků se k Hané a jejímu folklóru hlásí. Předmětem zápisu je tanec Hanácká beseda tančený co největším počtem krojovaných tanečníků. Tito budou označeni pořadovým číslem a každý tanečník na konci obdrží certifikát o zápise. Každý soubor zabere podle počtu tanečníků prostor pro své vlastní kolo, pro účast není rozhodující zda v páru tančí muž a žena nebo dvě ženy, či dva muži. Zapojit se mohou i děti, které mají Hanáckou besedu secvičenou. Ze setkání by měla být pořízena fotodokumentace a videozáznam.

Záštitu nad akcí má město Vyškov a organizátoři spolu s vedením města mají zato, že by mělo být ctí každého Hanáka se této akce zúčastnit.

 

Potencionální zájemci se mohou přihlásit na:

j.otahalova@meuvyskov.cz 

telefon 721 661 655.

Mária Uhrinová

Metly ze Zubří dobře metou

Jiří Ondřej„My zme děcka ze Zubřího, z téj metlářskej dědiny, mama doma metly krútí, tata strúže žebřiny…“  Tak zní úvodní slova zuberské hymny, vzniklé v polovině 20. století. Valašská obec Zubří (5,4 tis. obyv., Zlínský kraj) je proslulá zejména sportovními výkony zdejších házenkářů a gumárenským podnikem. Starší období připomíná kromě zuberské krajky také metlařství, které bylo intenzivní zejména od poloviny 19. století. Výrobě metel se jako koníčku ještě dnes věnuje Jiří Ondřej, jehož um ocenil v roce 2005 ministr kultury udělením titulu Nositel tradice lidové výroby v oboru vyrábění březových metel.

Bříza bělokorá, plevelný strom nazývaný latinsky Betula pendula, byla u nás nejvíce rozšířena po konci doby ledové. Poté nastal její ústup a opětovný návrat přinesla kolonizace ve 13. a 14. století. Na Valašsku se bříza rozšířila zejména v 16. až 18. století v rámci pasekářské kolonizace. Z břízy se nejvíce využívalo březové proutí k výrobě metel. Proutí – základ metly Lidé během času zjistili, že nejvhodnější doba pro řezání březového proutí je ta, kdy strom nemá listy – tedy na jaře a na podzim. Za nejkvalitnější bylo považováno proutí mladé, pevné a pružné, ze stromů starých 5 až 7 let. Ze starších stromů se získávaly větvičky z vršku stromu, který se přitáhl pomocí zahnutého bidla. Nařezané větve se svázaly a nosily se domů na zádech, vozily na „trakači“ a větší množství pak na povozu. Doma se materiál složil pod střechu, protože na něj nesmělo svítit slunce a ani pršet. Zpracovávaly se jen větvičky náležitě vyschlé. Výrobci metel si proto někdy pomáhali tím, že otýpky proutí sušili na peci. To zejména když chtěli zpracovat podzimní proutí a metly prodat ještě před Vánocemi.

Pohled do historie

Málokdo dnes ví, že metla byla součástí středověkých mučících nástrojů. Provinilci s ní dostali pořádně zavyučenou. Nejčastěji se však používala k úplně jiným úkonům, totiž k úklidu domácnosti. Po opotřebení se však nevyhodila, protože dobře posloužila ve chlévě a na dvoře. Zprvu si metly většinou každá rodina vyráběla sama, a zejména od druhé poloviny 18. století začali dělat metly zejména nemajetní lidé. Výhodou totiž byl jednoduchý pracovní postup, dostupnost přírodního materiálu a jen pár potřebných pomůcek a nástrojů. Metly tehdy sloužily jako doplněk obživy – jejich výrobci je prodávali, a nebo směňovali za potraviny. Pokud se však našlo vhodnější živobytí, metlaři po něm ochotně sáhli. Jiří Ondřej říká: „Metly vyráběl už otec mé matky a její prastrýc, ale já jsem se vyučil nástrojařem. Metlařství se mi stalo pouze způsobem trávení volného času. Dříve metly uměla celá rodina. Vázali je rodiče i děti, které připravovaly zejména lipové lýko a březové větvičky. Já jsem také začínal tak, že jsem pomáhal otci a během let jsem se naučil celý pracovní postup. Dnes vyrobím kolem stovky metel, většinou pro sousedy a známé, ale jsou i vítanou odměnou například v plesové tombole. Toto tradiční řemeslo pravidelně předvádím ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhostěm a také na každoročním metlářském jarmarku v Zubří, který se koná již od počátku 90. let vždy koncem května. Výrobu tradiční zuberské metly jsem také předváděl na různých folklorních festivalech v Německu, Rakousku a Francii.

Pracovní postup prověřený generacemi

Kvalitní očištěné proutí a pružné a pevné lýko získané z kůry mladých větví lípy – to jsou výchozí suroviny. K nim se přidá speciální nůž „křivák“, pilka a dobrý provaz, který se zavěsí nahoře na fošnu a dole se uchytí do desky zvané „stahovačka“. Základ metly, pojmenovaný „duša“, tvoří drobné proutí. Svázané dlouhé proutí vytvoří „skrutek“. Obě části se dají na půl roku schnout. Následně se vezme pět dlouhých prutů, nahoře se vloží „duše“ a vše se sváže. Tak vznikne „hlavička“. Dvě „hlavičky“ se spojí dohromady, doprostřed se vloží prostředek rukojeti – „hykl“, což je kolík ze smrkového dřeva, a metla se pětkrát ováže lipovým lýkem. Zbývá jen ořezáním upravit dvě třetiny rukojeti, aby byla hladká a dobře padla do ruky. Životnost jedné metly, jejíž výroba trvá něco přes hodinu, se pohybuje kolem půl roku a závisí na četnosti použití. Nedoceněné řemeslo Podpora, kterou u nás věnovala podomácké produkci (např. košíkářství, zpracování slámy) v první polovině 20. století Zemská rada živnostenská a od padesátých let 20. století Ústředí lidových uměleckých řemesel, se výrobě metel zcela vyhnula. Opomíjela ji také národopisná dokumentace. Mizení metlařských dovedností bylo impulzem ke grantovému projektu, který pod názvem „Zuberští metlaři jako forma domácké výroby“ realizovalo v letech 2002 – 2005 Valašské muzeum v přírodě. Díky tomu se podařilo zdokumentovat tuto činnost na východní Moravě a ve Slezsku.

Eva Veselá

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Lidová kultura