Lidová kultura

ČESKÝ TĚŠÍN: Přestože prochází hlavní budova Muzea Těšínska v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň svým návštěvníkům v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 zajímavou stálou expozici věnovanou zdejší historii. Exponáty vypovídají o každodenním životě předešlých generací (vybavení domácnosti, tradiční nářadí nebo těšínský kroj).

Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby. Pozornost je věnována i těžbě uhlí či předmětům s církevní tematikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska. Součástí je také dlouhodobá výstava o historii Českého Těšína, která ukazuje proměny města, ke kterým došlo během jeho osmdesátiosmileté existence. Informace na tel.: 558 761 211, Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz,  http://www.muzeumct.cz/ .

BRNO: Národnostní menšiny v Brně po mnoho let otevřeně a se zaujetím šíří kulturu svého etnika mezi českými spoluobčany. Příslušníci cizích národů, kteří na Moravě tradičně žijí, se v moravské metropoli donedávna prezentovali dvakrát do roka. Letos ve dnech 12. – 15. 6. 2008 otevře město Brno všechna veřejná prostranství pro nový festival Babylon Fest, v jehož rámci jednotlivé menšiny představí svůj jazyk, specifické národní zvyky, folklor i současnou tvář krajiny, odkud přišli jejich předci. Jedním z národů, jehož zástupci žijí v Čechách a na Moravě už několikátou generaci, jsou Řekové.

 60 let v nové vlasti

Historicky je pobyt prvních příslušníků tohoto národa na území Koruny české datován do 15. století. Nejvýraznější příchod Řeků do Čech – až 13 tisíc osob – byl však zaznamenán koncem čtyřicátých let 20. století. Po 2. světové válce se v Řecku rozhořela válka občanská, jejímž důsledkem byla masová emigrace Řeků do všech světových stran. Letos uplyne šedesát let od doby, kdy i Československá republika přijala uprchlíky z Řecka. Byly to hlavně děti, ale také dospělí a senioři. Řecká národnostní menšina se díky české vládě začlenila do normálního života, dospělí se zapojili do pracovního procesu a dětem (ve většině případů bez rodičů) byla poskytnuta péče a vzdělání ve speciálně zřízených dětských domovech. Po několika desetiletích se politická situace v Řecku změnila a v roce 1983 byla dokonce pro politické uprchlíky vyhlášena amnestie. V rámci repatriace se domů vrátilo 4 tisíce Řeků, někteří ale už nového začlenění ve své původní vlasti nebyli schopni, a tak se do Československa vrátili zpět. Dnes u nás žije 3230 osob hlásících se k řecké národnosti, ale podle vlastních odhadů menšiny jde až o 7000 osob. Řeckou komunitu najdeme především v Praze, Brně, Ostravě, Jeseníku Krnově, Třinci, Karviné, Šumperku, ve Vrbně pod Pradědem, Havířově a v Bohumíně. Početně menší komunity Řeků žijí i v dalších místech, jako je Jablonec nad Nisou, Liberec, Hradec Králové, Javorník, Zlaté Hory, Jihlava, Vyškov, Olomouc, Strážnice, Znojmo a Mikulov.

Družit se a pomáhat si

Položíme-li si otázku, jaké jsou základní rozdíly mezi Čechy a Řeky, musíme konstatovat, že je to mentalita. „Řekové jsou velice družní, temperamentní a drží při sobě, a to nejen v rámci rodiny, ale i co se týká sousedských vztahů. Zvláště na vesnicích je to velice patrné. Lidé i dnes žijí v souladu s léty a staletími zažitými zvyky. Člověk má pocit, že není sousedům lhostejný, že ho mají rádi tak, jak má rád i on je, a že pomohou v těžkých chvílích,“ říká pan Vangelis Liolios, předseda nadačního fondu HELLENIKA sídlícího v Brně. Řecký komunitní život tu byl odpradávna velmi živý, a tak si organizace založená v roce 1994 dala za cíl podporovat kulturu řecké menšiny žijící jak ve městě, tak na celé jižní Moravě. Fond se soustřeďuje zejména na uchování a rozvoj řeckého jazyka, pěstování tradic a folklorního umění a na zachování řeckého kulturního povědomí. Helleniku řídí její správní rada, která má v péči i majetek nadačního fondu, což jsou řecké národní kroje v hodnotě 500 tisíc korun. Ty si půjčují taneční uskupení i soukromé osoby při oslavě tradičních řeckých svátků. Nadační fond v rámci grantového řízení každoročně žádá Jihomoravský kraj, statutární město Brno a dotační instituce v Řecku o finanční příspěvek na své aktivity. Síť řeckých krajanských organizací je v ČR bohatá; kromě Helleniky jsou např. v Brně registrovány Řecká obec Brno, Lyceum Řekyň v ČR a Česká společnost novořeckých studií. V roce 1996 vznikla Asociace řeckých obcí v České republice (AŘO ČR), která sídlí v Krnově a sdružuje jich celkem  dvanáct. Ty se řídí stanovami, jejichž text mají jednotlivé obce umístěn na svých webových stránkách.

Prezentace etnika

Na otázku, zda mají Řekové dostatečné možnosti uplatnit v ČR své zájmy a národnostní aktivity, pan Vangelis Liolios odpověděl: „Myslím, že Řekům se v ČR žije dobře. My, co jsme tady vyrostli a vystudovali, teď pracujeme, založili jsme rodiny a momentálně vychováváme děti už třetí emigrantské generace. Jsme tady doma a žijeme život jako každý jiný. Mám radost, že zájem o řecký jazyk a kulturu mají i mladí lidé. Vím asi o 6 komunitách, kde se vyučuje novořečtina, a řeckým folklorem se zabývají stále mladší děti.“ Dvakrát do roka prezentují Řekové svoje úspěchy v Brně: v květnu na festivalu národnostních menšin a etnických skupin s názvem „Návraty ke kořenům" na prosincovém benefičním koncertu „Žijeme v jednom městě“. Letos k nim přibude již zmíněný Babylon Fest, na který brněnský magistrát získal od EU grant ve výši 500 tisíc Kč. Aktivity NF Hellenika se nesoustřeďují pouze na Brno a okolí, kde žije cca 700 Řeků, ale fond spoluorganizuje i celorepublikové „řecké“ akce. O víkendu 12. a 13. dubna proběhlo v Mikulově "Symposion 2008", což je dvoudenní sympozium k 60. výročí příchodu řeckých dětí do Československa. První den přítomní navštívili místa, kde děti v Mikulově zpočátku pobývaly. Vlastní sympozium se uskutečnilo v mikulovském zámku, kde byla připravena vernisáž dobových fotografií. V mikulovském pravoslavném kostele sv. Mikuláše, s výzdobou od řeckého sochaře Nikose Armutidise, se již tradičně konala mše. Hellenika se rovněž angažovala v aktivitách spojených s budováním Památníku Řeků v Krnově.

Podpora řecké menšiny

Řekové jsou naší majoritní společností přijímáni pozitivně. Znalost českého jazyka, kultury, našich zvyků i mentality jim pomáhá při vzájemném soužití. Pro Řeky, tak jako pro každou menšinu žijící mimo svou původní vlast, je jedním z hlavních způsobů udržování svého národního povědomí jejich kulturní dědictví.

 Proto řecké spoluobčany velmi těší, že v Čechách je mnoho nadšenců a příznivců Řecka a řecké kultury a rok od roku jich stále přibývá. I podpora ze strany veřejné správy je značná. Zástupce řecké menšiny zasedá ve výboru rady vlády pro

národnostní menšiny (VRVMN), od roku 2002 má svého zástupce i ve výboru pro

 dotační politiku VRVNM, v poradním orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro záležitosti národnostních menšin, v poradním sboru náměstka ministra kultury pro otázky národnostní kultury a také člena v mediální komisi rozhlasu. Členové oblastních řeckých obcí jsou aktivní v zastupitelstvech krajských, okresních a městských úřadů.                                                

Oslavy 60.výročí příchodu Řeků do ČR probíhají v jednotlivých regionálních řeckých obcích po celý jubilejní rok 2008. Vzhledem k důležitosti těchto projektů požádal nejvyšší organizátor oslav – Asociace řeckých obcí v ČR – prezidenty obou republik o záštitu nad těmito oslavami. Podporu a pomoc přislíbil i velvyslanec Řecka v ČR, jeho excelence pan Vasilios Ikosipendantarchos, který se chce osobně angažovat při jejich přípravách.

Mária Uhrinová

KARVINÁ: Už týden se velmi úspěšně prodává dotisk CD v místním nářečí „po našymu“. Zvukový nosič, který poprvé nechalo vyrobit město Karviná loni v listopadu, obsahuje nahrávky v místním karvinském nářečí namluvené karvinskými rodáky, mezi nimiž je například také náměstek karvinského primátora Zbyněk Gajdacz.

Jak zabránit zapomínání

Nápad inicioval Daniel Kadlubiec, těšínský folklorista a lingvista, který vydal v roce 2002 knihu s názvem „Skoro zapómňane„ což by se dalo přeložit jako Málem zapomenuté. Publikace pojednává o životě v hornických koloniích a obsahuje také řadu historek, vyprávění i vtipů sepsaných v tomto nářečí v 19. a v první polovině 20. století. „Jen nářeční zápis nemůže lidem moc říct. Každý jazyk má svou intonaci, tempo, přízvuk, což může zprostředkovat jen rodilý mluvčí,“ vysvětlil Daniel Kadlubiec. Tak v Karviné přišli s nápadem, že knihu, kterou obdržely školy, muzea, knihovny a krajanské spolky, by měla doplnit zvuková verze. Ředitelka Regionální knihovny v Karviné Halina Molinová, která na přípravě CD spolupracovala, připomíná: „Jazykové dědictví a jeho zachování je velmi důležité. Odbor správy majetku magistrátu města Karviná dostal na tento projekt od Moravskoslezského kraje grant, takže jeho konečná cena bude přijatelná pro každého zájemce.“

Hlas je víc než pouhá písmena

Interpreti z řad místních lidí, kteří tímto dialektem mluvili a dodnes ho ovládají a používají, museli projít výběrem. Všichni přečetli stejný text a editoři pak vybrali ty nejlepší z nich. Hlasových zkoušek se úspěšně účastnil i náměstek karvinského primátora Z .Gajdacz, který tuto aktivitu přivítal: „Uchovávání lidových tradic je velmi důležité, aby další generace věděly, z jakých kořenů pocházejí." V září minulého roku se v ostravském studiu Českého rozhlasu uskutečnilo samotné nahrávání CD, zachycující Kadlubiecovy příběhy ze života obyčejných lidí na Karvinsku, především havířů. Tyto doplňují originální regionální písničky a havířské popěvky. „Na CD se z knihy dostal výběr. Chtěli jsme jeho namluvením uchovat i zvukovou podobu jazyka, který se mění a pomalu vymírá,"  řekl Z. Gajdacz a samotné nahrávání komentoval takto: „Dostali jsme texty předem k dispozici, abychom si to nacvičili. No, ale i tak to byla fuška. Nevím jak ostatním, ale mně zvukař vytýkal, že text příliš drmolím, a taky s mou výslovností nebyl vždycky spokojen."  Největší potíže dělaly interpretům foneticky přepsané texty, které chvílemi ani nemohli přečíst.

Zájem o CD v nářečí je obrovský

Ze studia se nahrávky dostaly do výroby a v prosinci dlouho chystané a očekávané cédéčko „po našymu“ spatřilo slavnostně světlo světa. Počáteční edice CD byla pokřtěna na zámku Fryštát za účasti autora, interpretů a představitelů města. Prvních 500 nekomerčních kusů posloužilo propagaci města a zamířilo také do škol. Náměstek primátora Z. Gajdacz, který na CD namlouval příhodu „O depání kapusty“ (O šlapání zelí) a příběh „Jak se hawiř chwolil“ (Jak se havíř vychvaloval), má z ohlasu veřejnosti radost. Skutečně nadšené přijetí CD „po našymu“ způsobilo, že se karvinská radnice rozhodla, že nechá dolisovat další várku zvukových nosičů, kterou dá do prodeje v městském informačním centru. „O CD byl na sklonku loňského roku při jeho vydání obrovský zájem, proto radnice vyčlenila peníze na jeho dotisk (cca 2000 ks). To vysvětluje tu symbolickou cenu. Navíc máme i autorská práva," vysvětlila ohledně příznivé ceny vedoucí odboru správy majetku karvinského magistrátu Helena Bogoczová. Od 18. března se za symbolických 50 korun prodává „po našymu“ v karvinských městských informačních centrech (MIC), tj. v budově radnice, na fryštátském náměstí i na nádraží ČD. Jak nám sdělili pracovníci MIC, vlnu zájmu o CD zvedla propagace v oblastním tisku a v místní TV. Regionální knihovna v Karviné oslovila také infocentra dalších měst v okolí s oznámením, že pracovníci karvinského MIC vyřídí rovněž objednávky zaslané mailem (micka@rkka.cz) nebo poštou. Se širší distribucí (prodejny CD) se zatím nepočítá.

Mária Uhrinová