Lidová kultura

Na Staroměstském náměstí proběhne vánoční vystoupení folklórního souboru „Synové Putny“. Kromě rumunské státní hymny zazní také další písně významné pro rumunské dějiny a kulturu.

Folklorní soubor „Synové Putny“ byl založen v prosinci roku 2012 a skládá se z žáků a studentů ve věku od 12 do 20 let pod vedením otce Bogdana Vasile Negrea.

Rumunský kulturní institut v Praze 
Nerudova 256/5, Malá Strana, 118 00 Praha 1

Na obálce najdete fotografie rekonstrukcí dávných zvyků adventního a vánočního období. Takřka hned v úvodu časopisu jsou pak čtenáři zváni na prohlídku zajímavé velehradské Expozice Bible pro malé i velké.
Jiný příspěvek s výmluvným názvem Satanovi zbrojnoši na Moravě je zaměřen na vpád Matouše Čáka Trenčanského na jihovýchodní Moravu v letech 1314 – 1315. V seriálu Zaniklé obce Břeclavska a Hodonínska se tentokrát autorská trojice zaměřila na ves Vojšice nedaleko Malé Vrbky na Horňácku. Upozornit se dá rovněž na článek o počátcích kinematografie v Uherském Brodě. O kus dál našlo své místo pojednání o tom, jak se dostal na Podluží vánoční stromek. Z medailonů nechť jsou připomenuty aspoň dva – týkají se primáše Josefa Kučery z Uherského Hradiště a krojové tvůrkyně Jany Burešové ze Spytihněvi. Opominout byste neměli výňatky z frontové korespondence z doby 1. světové války, již domů posílal vojín Jakub Kratochvíl z Brumovic.
Začíná zde i nový seriál Pozapomenuté písně, a to nivnickou variantou písničky Vandrovali hudci. Naproti tomu příspěvkem o CM Hradisko ze Ždánic končí dlouholetý cyklus popisující cimbálové muziky jihovýchodní Moravy. Z drobností si pak jistě zaslouží zmínku anotace knížky Půvaby řeky Olšavy či ohlédnutí za besedou Slovácko před kamerou, jež se konala 19. října v uherskohradišťském kině Hvězda.
A na závěr dlužno dodat, že v tomto vydání nechybí ani pravidelně dvakrát ročně uveřejňovaný blok poezie.

Časopis o 32 stranách, do něhož rovným dílem přispívají odborníci i laikové, lze zakoupit v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Kurz povede Miroslav Stecher (Nositel tradice lidových řemesel) z Českých Budějovic. Na výrobu fanfrnochu si buď můžete přinést svou vlastní nádobu (nutné, aby měla rozšířený okraj, aby na ní držel úvaz), koňské žíně a kůži, případně stuhu na ozdobu nebo si můžete předem objednat v muzeu džbán dovezený z keramičky v Hrdějovicích (malý stojí 140 Kč, velký 240 Kč). Na místě bude k dispozici koženka, provázek a umělé žíně (silný vlasec). 

Je volných posledních několik míst. Vzhledem k omezené kapacitě je nutné nahlásit se předem. 

Zájemci co nejdříve napište na: irena.novotna@muzeum-st.cz, či zavolejte na tel. 380 422 609. Vstupné:  30 / 15 Kč (děti). Fanfrnoch se hodí nejen k doprovodu lidových písní a koled, ale také např. při práci v hodinách hudební výchovy a podobně.

Ilona Hraničková
propagační pracovník

Stane se Vám pěknou památkou nebo dárkem. V příjemném odpoledni 9. 12. 2017 si také můžete prohlédnout vánoční výstavu „Bílá jako sníh, černá jako káva“, podívat

 se, jak šikovné dámy paličkují, háčkují, pletou apod. Přijďte si i vy vyzkoušet svoji zručnost.

Malý hrneček (může být i s podšálkem) a malou skleničku si přineste s sebou.

Cena: 50,- Kč/osoba. V ceně je zahrnutý materiál a návštěva výstavy, která potrvá od 25. listopadu 2017 do 7. ledna 2018

- 

Poličské muzeum se rozhodlo zahájit výstavu charakteristickou chutí a silnou vůní černého a druhého nejoblíbenějšího nápoje na světě.  V sobotu 25. listopadu 2017 od 14.000 hodin proběhne vernisáž výstavy Bílá jako sníh, černá jako káva a celá se ponese ve znamení tohoto dobrého nápoje. Těšit se můžete na ochutnávku různých druhů a zajímavé povídání o kávě i raw stravě neboli živé stravě bez tepelné úpravy. Během vernisáže budete mít také možnost nakoupit si kvalitní zrnkovou kávu a využít jí třeba jako netradiční vánoční dárek. To vše ve spolupráci s odborníkem a kavárníkem Josefem Jílkem z Rócafé Litomyšl.

„Prostřednictvím tří témat a to narození, prostřený stůl a dárky, představíme návštěvníkům bohaté muzejní sbírky textilu a porcelánu ze dvou století. Připomeneme zrození Ježíška, který nemá ani chatrné plínčičky, i narození děťátka a jeho křestní soupravičky. Také je potřeba si uvědomit, že nejlépe prostíráme stůl o Vánocích. Proto si na výstavě prohlédneme krajkové ubrusy i soupravy porcelánového nádobí. A jelikož dárky jsou nejvzácnější ty vlastnoručně vyrobené, ukážeme, jak byly dívky vedeny k dovednostem ve vyšívání, háčkování i pletení“ uvádí kurátorka výstavy Mgr. Stanislava Cafourková.

Přečtěte si několik zajímavostí, které jste pravděpodobně nevěděli. Například to, že káva je ovoce. Kávové bobule, boby kávovníku, jsou jedlé plody, které mají kávová zrna uvnitř. Říká se jim "fazole", protože jsou velice podobné fazolím nebo že v Turecku bylo zvykem to, pokud manžel nepoctil svou ženu kávou, tak to bylo důvodem k rozvodu. Naštěstí tento zvyk už v dnešní době není praktikovaný. Nyní žijeme ve světě rovnosti, kde by si měli manželé a manželky navzájem připravovat kávu. 

Věděli jste, že asi 100 šálků kávy je smrtelná dávka kofeinu? Většina případů předávkování kávy nepochází z běžného pití kávy, ale z více ERM, kreativní způsoby konzumace kávy, jako je například kávový klystýr. Takové množství kofeinu ve vašem těle může vést k infarktu nebo záchvatům, nebo že první webová kamera byla vynalezena, aby sledovala, kolik kávy zbylo v konvici na univerzitě v Cambridge. Zní to bizarně, ale od roku 1991 do roku 2001, se vyvíjela první webová kamera a do dnes se mohou studenti univerzity Cambridge pyšnit za její první vynálezce.
 

A co jízda na kávu? Ano, káva může nahradit fosilní paliva. Kávová zrna jsou hořlavá a vědci se domnívají, že by mohli nahradit fosilní paliva, jako jeden z našich hlavních zdrojů energie a pohonných hmot. Ve skutečnosti v roce 2011, britští inženýři vytvořili vůz, který jezdí na kávová zrna, a zlomili rekord o nejrychlejší auto, které funguje na ekologické palivo. Mimo jiné byla káva původně potravina, ne pití. V kombinaci kávového zrna s tukem se vytvoří energetická koule, která se žvýkala a dodávala tělu kofein. A mezi její kladné vlastnosti patří i to, že u lidí, kteří pijí přiměřené množství kávy je menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba nebo demence v stáří. Přiměřené množství je ve studii definováno mezi třemi až pěti šálky za den.

Výstava potrvá až do 7. ledna 2018.

Podrobnosti v tiskové zprávě ke stažení ZDE

Festival má každoročně charitativní nádech, a tak i letos v závěru Galakoncertu ve Frenštátě pod Radhoštěm bude ve spolupráci s ředitelkou Charity Frenštát pod Radhoštěm Lenkou Tabachovou a zástupcem společnosti Ferrit předán finanční dar Pepíkovi Maliníkovi z Mniší. (podrobnosti v příloze)

Více o programu na www.souzneni-festival.cz/program-2017 nebo na www.facebook.com/souzneni.

O vzkříšení myšlenky uspořádat výstavu se postarali členové Musejního a archeologického spolku Slovácké muzeum

Vyvrcholením prodloužené výstavy se tehdy stala návštěva prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše v neděli 22. srpna 1937. Byly lámány návštěvnické rekordy. Průměrně denně ji navštívilo 4087 platících návštěvníků domácích i ze zahraničí. Svým společenským, hospodářským, kulturním a politickým významem předčila veškerá očekávání a všechny následující výstavy ji nedokázaly překonat. Bylo vybudováno 33 pavilonů, z nich největší byl průmyslový s výstavní plochou přes 900 m² a celé výstaviště zaujalo plochu více než 100 000 m². Malý výstavní sál Slováckého muzea zaplní dobové plakáty, archiválie, propagační nálepky, odznaky, pohlednice, vstupenky, katalogy, fotografie, ale také zlatá a stříbrná medaile, udělená za výstavní expozice. Součástí bude i připomenutí tehdejší expozice keramiky a umění.

„Myšlenka uskutečnit v Uherském Hradišti výstavu, která by ukázala krásu a význam Slovácka, se zrodila již před 1. světovou válkou v roce 1914. Na přípravě se podílel tehdejší starosta města Uherského Hradiště ing. František Beneš, knihkupec a nakladatel Alfred Kiesswetter, P. Obdržálek, farář v Bílovicích, továrník ing. Alois Jaroš, obchodník František Zapletal a také Velehradský hospodářský spolek. Jako místo výstaviště byl plánován park před dnešní Obchodní akademií,“ sáhla do minulosti Blanka Rašticová, autorka výstavy, a přidala dva důvody, které zhatily prvotní plány. „Uprostřed příprav se organizátoři dozvěděli, že obdobná výstava bude ve stejném termínu pořádána také v Holešově. Na jednání zástupců přípravných výborů bylo dohodnuto, že výstava v Uherském Hradišti se uskuteční až v roce 1915.  Válečné události však realizaci výstavy zabránily.“

O vzkříšení této myšlenky se postarali členové Musejního a archeologického spolku Slovácké muzeum, kteří v roce 1935 předložili městské radě v Uherském Hradišti návrh, aby se výstava uskutečnila v roce 1937. „Podstatným impulsem znovu se pustit do příprav uskutečnění výstavy byla skutečnost, že v kraji postupně mizely lidové zvyky a tradice, stejně jako další projevy lidové kultury. Zprvu se uvažovalo o výlučně národopisné výstavě. Bylo počítáno s tím, že muzeum, rozšířené přístavbou bude tvořit jádro výstavy,“ přiblížila Rašticová počáteční kroky realizátorů.

Své představy však postupně korigovali. „Uvědomili si, že v regionu došlo k velkým změnám zejména v oblasti hospodářské, že zde vzniklo průmyslové centrum ve Zlíně, nově působí řada silných hospodářských podniků a že všechny tyto změny by bylo vhodné na výstavě prezentovat. Nově se proto hlavním cílem výstavy stala propagace nejen národopisu, ale také hospodářského a kulturního povznesení kraje. Výstava si kladla za cíl seznámit veřejnost s historií i soudobým životem Slovácka, se všemi jeho kulturními i hospodářskými hodnotami. Výstava se stala příležitostí představit přírodní krásy Slovácka a uplatnit slovácký folklor, zejména při velkých národopisných slavnostech. V rámci celého projektu byla uspořádána také celostátní výstava turistiky, lázeňství a rekreace pod heslem: Poznej svou vlast,“ popsala Rašticová jen zlomek z výstavního plánu, který musela z 10 000m², což byla tehdy výstavní plocha pavilonů, zhustit do malého sálu Slováckého muzea.

Hlavní budova, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště – malý sál. Vernisáž čtvrtek 16. listopadu a potrvá do neděle 28. ledna 2018.

Bližší informace:

PhDr. Rašticová Blanka, mobil: 774 124 014, e-mail: blanka.rasticova@slovackemuzeum.cz