Peripetie soužití dvou bratrských národů a jejich následného rozchodu inscenují autoři ve dvou rovinách. Diváci na scéně sledují proces vzniku originální česko-slovenské loutkové hry, příběhu českého Kašpárka a slovenského Jánošíka, archetypů obou národních loutkářských kultur, kterou čeští a slovenští loutkoherci chtějí připomenout společnou loutkářskou tradici a zároveň oslavit skutečnost, že je české a slovenské loutkářství od roku 2016 zapsáno na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Pohledy zúčastněných Čechů a Slováků na chystanou inscenaci i na společnou minulost ale nejsou shodné. A tak se při své spolupráci, stejně jako kdysi v rámci společného státu, snaží aktéři na divadelních prknech najít jednak společnou řeč, zároveň ale prosadit svůj pohled na věc.
„Myšlenka na aktuální projekt se začala v souvislosti s blížícím se výročím rozpadu federace rodit někdy v roce 2020 v diskusích uměleckých šéfů Jakuba Vašíčka a Kataríny Aulitisové. Tentokrát bylo cílem vytvořit jednu ucelenou, skutečně „federativní“ inscenaci hranou společně členy obou souborů, která by připomněla 75 let soužití ve společném státě,“ řekl k projektu ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský.
Ikona klasického českého loutkového divadla Kašpárek, upovídaný a prospěchářský filuta, který se snaží ze všeho vymluvit, a ještě z toho i něco bezpracně získat, se v nové koprodukční inscenaci na divadelních prknech setkává se slovenským lidovým romantickým, a zároveň poněkud patetickým hrdinou Jánošíkem. Autorům scénáře, Tomáši Jarkovskému a Peteru Galdíkovi, se podařilo na typických charakterech obou hrdinů vystavět vtipný a vypointovaný příběh, který si pohrává s rozdílnostmi našich národních povah a především kultur.
„Velmi rychle jsme narazili na stereotypy, které jsme přenesli do inscenace a které jsou důležitým zdrojem jejího humoru, protože je vnímáme s odstupem a nadhledem," doplňuje Peter Galdík, dramaturg Bratislavského bábkoveho divadla a spoluautor inscenace.
„Pro soužití v jednom útvaru je totiž důležité nejen umět ustoupit, ale také poslouchat
a navzájem se vnímat."
„Inscenační tým byl sestaven tak, aby v něm generačně byli za obě divadla zastoupeni jednak „pamětníci“, kteří v Československu prožili významnou část svých životů, jednak zástupci střední generace, která se do federace narodila, a pak ti nejmladší, kteří se narodili až po jejím rozpadu,“ upřesňuje celkovou koncepci projektu režisér Jakub Vašíček.
Za Divadlo Drak jsou to členové uměleckého souboru Pavla Lustyková, Milan Hajn a Šimon Dohnálek. Batislavské bábkové divadlo v inscenaci zastupují Frederika Kašiarová, Ľubomír Piktor a Ľuboš Janák.
Scénu a loutky navrhl scénograf Karel Czech a vycházel při tom z konceptu klasického kukátkového loutkového divadla. Ten ale pojímá s výraznou výtvarnou nadsázkou, která si dále pohrává s kulturními archetypy a stereotypy, jak jsou zakořeněny na obou březích řeky Moravy. Totéž podtrhují také kostýmy Terezy Vašíčkové, které našly svůj předobraz ve slovenském folklóru a českém lidovém loutkářství. Z lidových melodií a popěvků ve svém základu čerpá i hudba Daniela Čámského, který mezinárodní inscenační tým doplňuje.
Na Slovensku měla inscenace svou premiéru již v lednu 2023 a dočkala se zde nebývalého ohlasu a vstřícného diváckého přijetí.
„Jsme divadla pro děti a mládež a tuto inscenaci budeme hrát i pro diváky, pro které je rozpad v roce 1993 dávnou historií. Proto je velmi užitečné připomínat si a zkoumat fenomén našeho vztahu. Z pragmatického rozhodnutí, které stálo při vzniku Československa, totiž vzniklo něco, co přežilo původní záměr a žije dodnes. Proto je důležité, aby se to nerozpustilo v samozřejmosti," uzavírá Tomáš Jarkovský.
