Knihy, literatura, média

<p>BRNO: Na romantický a láskyplný měsíc květen připravil Český rozhlas Brno soutěž s názvem Sladký život s Českým rozhlasem Brno, na které spolupracuje s cukrárnami na jižní Moravě a Zlínsku.</p> <p>Soutěž Sladký život s Českým rozhlasem Brno proběhne od 16. do 20. května ve vysílání Českého rozhlasu Brno a ve 28 cukrárnách v Jihomoravském a Zlínském kraji. V soutěžním týdnu zazní každý den ve vysílání dopoledního pořadu Apetýt recepty „na sladké“. Ze slov z receptů bude poskládáno heslo. S heslem (pět slov) z celého týdne, je třeba zajít do některé ze soutěžních cukráren. Ten, kdo jako první heslo správně v cukrárně oznámí, získá velké perníkové srdce Českého rozhlasu Brno a další pak získají perníková srdíčka menší. Perníková srdce byla vyrobena jen k této příležitosti. Navíc jedno z velkých srdcí získá hlavní cenu – poukaz na víkendový pobyt pro celou rodinu do Rakouska. Kód k hlavní výhře zazní opět ve vysílání v poslední den soutěže. </p> <p>Soutěžní cukrárny:<br /> BLANSKO – Cukrárna Severka, BRNO – Kounicova ul., Smetanová cukrárna, BRNO-Slatina, Košvicova cukrárna, BŘECLAV – Cukrárna u Krpálků, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM – Zrůbkova cukrárna, HODONÍN – Cukrárna U babičky, HUSTOPEČE – Cukrárna Jitka, IVANOVICE NA HANÉ – Cukrárna Mirka, KROMĚŘÍŽ – Cukrárna Vendula, KUNŠTÁT – Švancarova cukrárna, KYJOV – Cukrárna Corso, LANŽHOT – Cukrárna U Sedláčků, LETOVICE – Cukrárna Delikas, LUHAČOVICE – Cukrárna Sněhurka, MIKULOV – Cukrárna Na Brněnské, MIROSLAV – Cukrárna Kmentová, MORKOVICE – Cukrárna Polišenská, OTNICE – Cukrárna U Žbánků, POHOŘELICE – Cukrárna Marta, SLAVIČÍN – Cukrárna Jasmín, STRÁŽNICE – Cukrárna Šebesta, TIŠNOV – Cukrárna Adina, UHERSKÉ HRADIŠTĚ – Cukrárna Alenka, VSETÍN – Cukrárna Eva, VYŠKOV – Cukrárna Janský, ZLÍN – Cukrárna Zlíňanka, ZNOJMO – Cukrárna Brtník, ŽIDLOCHOVICE – Cukrárna Jochmanová<br />
V soutěžních cukrárnách a dále potom na akcích Českého rozhlasu Brno, kterých ja na nadcházející měsíce naplánováno několik, zamíří k posluchačům a široké veřejnosti nové vydání rozhlasových novin „Moravská rodina“. Čtenářům nabídnou rozhovor s hercem Zdeňkem Junákem a také s jubilantem Janem Slabákem.<br />
Rubrika Co je dobré vědět je sestavena z témat poraden pořadu Apetýt od květin přes domácí mazlíčky po rady k reklamaci zboží. Jistě zaujmou i příběhy na nejrůznější témata z nového pořadu Siesta. Nechybí křížovka, sudoku, krajové recepty od posluchačů a další pohodové čtení.<br />
Kontakt a info:<br />
Alena Podlucká, Český rozhlas Brno, public relations,<br />
alena.podlucka@bo.rozhlas.cz,<br />
tel. 542 523 205, 606 728 998</p>

<p>PRAHA: Na knižním veletrhu Svět knihy 2011 (12. – 15. 5. 2011) bude na stánku č. P 610 nabízet knihy ze své produkce i Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS).</p> <p>Zatímco většinu knih zde získáte s 15% slevou, trilogii Pódia z krabičky a navazující Divadla svítící do tmy I. a II. díl. mapující historii a význam neprofesionálních malých scén (divadel malých forem, autorských divadel) v 60., 70. a 80. letech 20. století můžete na veletrhu koupit s rekordní slevou 85 %.<br />
Jednotlivé díly je možné koupit i jednotlivě.</p> <p>Bez zajímavosti jistě není, že vydání tohoto souboru s podtitulem Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén inicioval zesnulý ministr kultury Pavel Dostál.</p>

<p>ČR: Český rozhlas 6 není sice svým založením apriori zaměřený na kulturu a umění, přesto se v jeho vysílání dozvíte o všem podstatném, co se na naší kulturní scéně děje a ještě mnohem víc.</p> <p>Tématu se na Šestce věnují čtyři pořady Aréna, Songy a myšlenky, Kritický klub Jana Rejžka a Kaleidoskop. </p> <p>Aréna:<br />
Pokud vás zajímají kulturně-politické kauzy a to, co vývoj kultury u nás ovlivňuje, nenechte si ujít kulturně-politický magazín o politické kultuře a kulturní politice Aréna.<br /> Jeho cílem je hledat, odkrývat a nalézat souvislosti, propojení a vazby mezi politickou a kulturní scénou, ať už jde o film, divadlo, výtvarné umění, literaturu, design, architekturu či památkovou péči. </p> <p>Prostřednictvím několika dílů Arény mohou posluchači průběžně sledovat například současné turbulentní dění ve čtyřech hlavních příspěvkových organizacích Ministerstva kultury: Národní knihovny, Národní Galerie, Státní opery a České filharmonie. Aréna se často mění v otevřené názorové kolbiště, kterému vládne moderátorka Markéta Ševčíková. Jejími hosty jsou ale i laureáti různých ocenění, nadějní mladí umělci, donátoři umění, galeristé, umělečtí řemeslníci, úředníci ministerstev a kulturních institucí a podobně. S nimi se zamýšlí nad děním v oblasti, v níž pozvaní hosté působí.</p> <p>V jednom z minulých dílů to byli například designéři, kteří posluchačům přiblížili, kam kráčí tuzemský moderní design, jak k jeho vývoji přispělo 5 let udělování ceny Czech Grand Design, zda funguje propojení mezi návrháři a českým průmyslem. Hovořilo se také o úrovni designérské práce, ale i úrovni novinářů a médií, kteří o designu píší.</p> <p> Arénu si můžete naladit vždy ve středu ve 21 hodin a 10 minut.<br />
Audio archiv pořadu najdete zde. </p> <p>Songy a myšlenky<br />
Jinou dynamiku přináší další pořad Markéty Ševčíkové Songy a Myšlenky vysílaný každou neděli ve 23 hodin a 20 minut. V přívětivě klidné atmosféře „černé“ půlhodinky můžete spolu s moderátorkou nahlédnou do vnitřního světa těch, jež činí náš všední život barvitější a pestřejší, a kteří nás díky svým dílům nutí přemýšlet a snít. Malíři, sochaři, skladatelé, zpěváci, hudebníci, herci, režiséři, spisovatelé, tanečníci a fotografové v tomto pořadu s posluchači sdílejí nejen svoji životní cestu, myšlenky, sny, touhy a ambice, ale jak je zřejmé i z názvu pořadu, také svou oblíbenou hudbu.</p> <p>Výjimkou byl snad jen rozhovor s fotografem světového formátu, který s lehkostí dokáže oscilovat mezi světem módy a nablýskaných lifestylových časopisů a drsným prostředím válečných reportérů Antonínem Kratochvílem. Ten prý hudbu již dlouhá léta neposlouchá a proto rozhovor s ním o emigraci, útěcích z vězení, Cizinecké legii, focení a ženách prokládalo pouze šveholení ptactva, zurčení vody a ševelení lesa – největší prý to potěšení pro jeho rebelskou duši. </p> <p>Na internetových stránkách Českého rozhlasu 6 najdete ve formátu MP3 nejen tento rozhovor, ale i další: například s hudebním skladatelem, muzikologem, autorem filmové hudby (Knoflíkáři, Musíme si pomáhat, Horem pádem atd.) Alešem Březinou o jeho velké lásce k hudbě Bohuslava Martinů; s malířem Antonínem Střížkem o putování po Mexiku, barvách Fridy Kahlo, české výtvarné postmoderně, víře, naději a lásce; se scénáristou a režisérem Janem Novákem a jiné.<br />
Audio archiv pořadu najdetet zde. </p> <p>Kritický klub Jana Rejžka<br />
Kritice naší a zahraniční kultury se každý čtvrtek ve 20.10 hod. věnuje kontaktní pořad Kritický klub Jana Rejžka. V úvodu relace její protagonisté kritik a publicista Jan Rejžek a Vladimír Just (český teatrolog a literární a divadelní kritik ) reagují na ohlasy a náměty posluchačů. V další části pak hodnotí divadelní a filmové premiéry, nové výstavy, kulturní ankety atd., vzpomínají na právě zesnulé osobnosti a v závěru hovoří „o tom, o čem se nemluví“ – o aktuálních ožehavých problémech. </p> <p>Pořad Kritický klub Jana Rejžka vznikl jako rozhlasové pokračování bývalé televizní<br /> Katovny tehdy inspirované německým kritikem Marcelem Reichem-Ranickym a jeho Literárním kvartetem, v němž léta neúprosně a v živém vysílání hodnotil knižní novinky. Po zrušení Katovny v ČT pořad přenesli jeho autoři do Českého rozhlasu 6, kde časem nabyl současné ustálené podoby a získal velikou oblibu u posluchačů.<br />
Audio archiv pořadu najdete zde. </p> <p>Kaleidoskop<br />
Výjimečné postavení má ve skladbě stanice mluveného slova hudební pořad Kaleidoskop, který v pozdní sobotní noci (ve 23.20 hod) přináší třicetiminutové zastavení s hudbou, jež se ani ve veřejnoprávním rozhlase často nevysílá. Kaleidoskop připomíná u nás neprávem opomíjené osobnosti domácí a zahraniční populární hudby, představuje interprety alternativních žánrů nebo světové etnické muziky. U příležitosti životních výročí či úmrtí uvádí stručné profily hudebníků: nedávno to byl například medailónek předčasně zesnulého irského kytaristy Garyho Moorea nebo kanadské písničkářky Buffy Sainte-Marie vysílaný k jejím sedmdesátinám. Kaleidoskop pro Šestku pravidelně připravuje kritik a publicista Jan Rejžek.<br />
Audio archiv pořadu naleznete zde

<p>ŠPANĚLSKO: Media Vaca je název nakladatelství, která symbolizuje fakt, že v půlce krávy leží kniha. A v tomto podivuhodném nakladatelství dostali v roce 2002 geniální nápad.</p> <p>Oslovili víc jak 200 ilustrátorů z 20 zemí, aby si vybrali svoje nejoblíbenjěší slovo a doplnili jej kresbou.<br /> Po dvou letech spatřil světlo světa neobyčejný slovník „Mých prvních 80 000 slov,“ který později dostal i několik prestižních cen.</p> <p>Čeští autoři namalovali ilustrace ke slovům:<br />
vynálezce, senoseč, naděje, pumpa, vůně, oko. A tak je zde třeba obrázek Jirky Šalamouna, jehož brýlé jsou tak bystrozraké, že vidíme na rukou devět prstů. Paĺo Čejka ze Slovenska nakreslil číši vína, z které startuje raketa. Proč asi?</p> <p>Zvláštností českých slov zde uvedených je slovo robot. To si vybral americký kreslíř a znázorňuje robota na Měsíci, který si do hlavy leje pivo. Inu typicky český robot v americkém podání. Kdoví, jestli Američan vůbec tušil, že slovo robot vymyslel Josef Čapek. </p> <p> Je to opravdu nádherná kniha. Na každé straně slovníku se objeví kresba a vybrané slovo v původním jazyku ilustrátora. Pod ním najdete vysvětlení a celé toto dílo podtrhuje jméno autora. Když si ve slovníku, určeném dětem do 99 let, zalistujeme, objevíme nevídané věci od 294 autorů.</p> <p> Více se o knize i nakladatelství se dočtete na stránkách „ČÍTÁRNY“.CZ:http://www.citarny.cz/index.php?….</p>

<p>PRAHA: Česká televize je již tradičním partnerem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy a sama bude mezi vystavovateli.</p> <p>Svět knihy obohatí Česká televize tematickým výběrem z pořadů Cestománie a Na cestě, které se budou promítat ve veletržním kině, a sama Pro návštěvníky připravila bohatou nabídku knih a DVD z Edice ČT. Zopakuje úspěšnou akci s mimořádnými slevami, také doprovodný program je letos bohatší.</p> <p>Ve čtyřech dnech se odehraje deset akcí. Ve čtvrtek 12. 5., hned po slavnostním otevření stánku ČT, se představí charitativní projekt Čtení pomáhá. Všichni příznivci 13. komnaty si mohou na odpolední autogramiádě tvůrců a vybraných osobností, mezi nimiž nebudou chybět Iveta Toušlová, Kamila Moučková, Eva Hrušková, Pavel Nový, Jan Potměšil a další, připomenout 5. výročí pořadu.<br />
V pátek 13. 5. dopoledne rozhýbe publikum tým pořadu Za školu ukázkami soutěží a dovedností ze stejnojmenné knižní novinky. Páteční odpoledne je věnováno autogramiádě Hany Zagorové. Legenda české populární hudby bude podepisovat svou výpravnou knihu a DVD z prosincového koncertu ve vyprodané Lucerně. </p> <p>Sobota 14. 5. začne tajemně. Po loňském úspěchu se na Svět knihy vrací mistr záhad Arnošt Vašíček, tentokrát s přednáškou o největších tajemstvích světa, které objevil při svých cestách a mnohaleté badatelské práci. Také on bude podepisovat horkou novinku – knihu Planeta záhad. Odpoledne se všichni přítomní mohou nechat opájet slávou filmových hvězd první republiky, a to díky nové knize Aleše Cibulky Černobílé idoly… i jiní. Autor v ní prozrazuje o hvězdách stříbrného plátna mnohem více než ve svých žádaných kalendářích. Na autogramiádu se k němu připojí dvě slavné herečky té doby, Eva Gerová a Antonie Hegerlíková.<br />
Pozdní sobotní odpoledne opanuje Dvojka, která hledá souvislosti. Blíže se představí vybrané pořady ČT2 a jejich televizní tváře, Michal Prokop za Krásný ztráty, Jan Schmid a Jan Lukeš za revue Třistatřicettři, Václav Žmolík za Televizní akademii a Aleš Cibulka za cyklus O češtině. </p> <p>Neděle 15. 5. bude už tradičně patřit dětem. Autoři novinky, knihy komiksů Žížaláci, jim povypráví, jak se točí večerníčky, a děti si samy vyzkouší roli tvůrců v soutěži o nejhezčí figurku Žížaláků z modelíny. Koruna nedělního programu na stánku České televize bude vpravdě královská. Kdo uspěje ve Škole princů, získá stejnojmennou knihu a všichni pak podpisy autora Miroslava Adamce, princezny Lenky (Sarah Haváčové) a prince Petra (Matouše Rumla).</p> <p>Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy otevře své brány na Výstavišti v Holešovicích ve čtvrtek 12. května. Jeho 17. ročník je ve znamení arabské literatury a čestným hostem je Saúdská Arábie. Největší tuzemský knižní svátek končí v neděli 15. května.<br />
Stejně tak jeho doprovodný program Svět knihy ve filmu a o den dříve Svět knihy na jevišti. </p> <p>Bližší informace o programu České televize na veletrhu www.edicect.cz,<br />
o veletrhu www.svetknihy.cz a o projektu Čtení pomáhá www.ctenipomaha.cz</p>

<p>LYSÁ NAD LABEM: Osmý ročník Polabského knižního veletrhu proběhne v září letošního roku. Organizátoři festivalu již nyní oslovují potenciální vystavovatele a mediální partnery.</p> <p>Na veletrhu mohou vystavovat nakladatelství, knihkupectví, tiskárny, vydavatelství. Organizátoři slibují vytvoření vhodných podmínek.<br /> Již nyní má management veletrhu příslib od řady výborných autorů, kteří by jej měli navšívit a opět vyhlašuje nakladatelské soutěže o nejlepší tituly.</p> <p> Pro případné konzultace výstavních podmínek a zodpovězení Vašich dotazů se obracejte na manažera festivalu Jana Řehounka, telefon 603 238 523.</p> <p> Více informací najdete na www.vll.cz.<br />
Tel.: 724 395 809</p>

<p>TÁBOR: Tereza Horváthová spolu se svým manželem Jurajem založila před deseti lety dětské nakladatelství Baobab. Dnes celá rodina žije v Táboře a zde provozují i baobabí knihkupectví a galerii. Tábor se tak obohatil o další velmi zajímavé místo s jedinečnou atmosférou a velkým uměleckým i intelektuálním potenciálem.</p> <p>Jak vznikla tato galerie spojená s knihkupectvím Baobabu?</p> <p>My jsme se jako rodina a tedy částečně i nakladatelství, několikrát stěhovali, nejdřív z Prahy do Bechyně, a potom z Bechyně do Tábora. Už dlouho jsme snili o malém galerijním prostoru a tak když si moje sestra pronajala byt s bývalým ševcovským secesním krámkem, neváhali jsme. Prodáváme tu naše knihy a kvalitní výběr od našich spřízněných malých a středních nakladatelů. Pak tu máme jednu čistou zelenkavou stěnu 3×3 metry a dvě výlohy, kde je každý měsíc k vidění nová výstava. </p> <p>Kdo ve vaší galerii nejčastěji vystavuje?</p> <p>Pořádáme výstavy výtvarníku, kteří jsou Baobabu blízcí a také autorům a výtvarníkům spřízněným pohledem na věc, kteří jsou nějakým způsobem spojení s knihou, typografií, grafikou či naším pohledem na svět. Měli jsme tu Alžbětu Skálovou, Dagmar Urbánkovou, Terezu Říčanovou, Juraje Horvátha, ale i Blexbolexe, skupinu Kopr, Luboše Drtinu, Karla Halouna a mnohé další. Ten okruh je opravdu široký, stejně jako náš zájem o knihu a grafiku. Výstavní plán máme plný asi na dva roky dopředu. Vybíráme originální autory, kteří jdou vlastní cestou.</p> <p>Jaká výstava je u vás k vidění v současné době?</p> <p>Nedávno jsme měli vernisáž Pala Čejky, což je slovenský umělec, grafik, linorytec a také slampoetrista. V jeho díle se odráží dotek Váchalovského divokého, živého způsobu vyjádřování a zvláštní ironie, kterou máme rádi. Vystavil u nás sérii svých osobních motivů, které pro něj tvoří obraz Japonska. Kromě toho zde vystavuje i volné grafické listy, linoryty. </p> <p>Čím je vaše nakladatelství jiné než ty ostatní?</p> <p>Jsme malé nakladatelství. Začali jsme vydávat první knížky před deseti lety, to už jsme byli chvíli venku ze školy, a zdálo se nám podstatné podporovat současné autory. Máme rádi české knihy pro děti z 30. Let (Čapka, Ladu, Sekoru), nepřehlédnutelnou tvorbu filmovou i knižní let šedesátých (Štěpánek,Šalamoun, Mikulka…)… Po roce 1989 to ale v Česku vypadalo, jako kdyby už nic zajímavého nemohlo vzniknout. Vydávaly se především komerční pitomosti. V západní Evropě přitom v posledních dvaceti letech autorská dětská kniha zažila opravdový boom.<br /> V Česku také není běžné vydávat obrazové knihy: bilderbuchy (u nás je ty nejkrásnější v 80. letech dělala např. Daisy Mrázková). Úzké sepětí výtvarného projevu a textu nás v dětské knize zajímá nejvíc. Za 10 let se nám podařilo vystavit si okruh baobabích autorů: výtvarníků i spisovatelů, se kterými pracujeme na stále nových, rozmanitých projektech. </p> <p>Jak vidíte budoucnost knížek, pokud dojde ke zvýšení DPH?</p> <p>Tady v Česku se kniha žádným zásadním způsobem nepodporuje, nikdo z politiků o tom ještě ani nezačal přemýšlet. Kniha je na páté koleji (taková horší lokálka). Ať je třeba 25 procentní DPH, ale zároveň promyšlený systém podpůrných programů a grantů. Současná podpora je nesystematická, grantů je málo a také peněz v těchto grantech minimum. Ale v téhle „banánové“ republice nemůžeme žádné zásadní změny očekávat. Tady se peníze lijí do aut a betonu a kradou se ve velkém. Jestli se zvýší DPH bude to, zvlášť pro malé nakladatele katastrofa a peníze, které na tom stát vydělá budou minimální.<br /> Malý nakladatel, který se rozhodne vydat nekomerční kvalitní věc, má už teď malou šanci uspět na českém trhu. Síť kvalitních knihkupců není propojená, knihovny také nejsou zrovna zasíťované, chybí tu kvalitní informační zdroje o nových knihách a mnoho dalšího. Tato oblast je stále v plenkách. Málo se na tom pracuje a málo se o tom mluví. Teď se o tom mluví trochu víc v rámci zvýšení DPH.<br />
Obyčejní lidé jsou stále strašeni krizí a že se musí šetřit, a kniha je první věcí, na které se šetřit dá. Ano, svým způsobem je kvalitní kniha luxus, ale je to nejdosažitelnější luxus, který znám. Ovšem i přesto všechno si myslím, že by každé dítě mělo mít svoji knihovničku s kvalitními knížkami. Český člověk ale raději nakupuje se slevou (v levných knihách), než kvalitu. Nepřemýšlí o tom. Byla bych ráda, pokud by se téma knihy stalo tématem národním. Hezky to napsal v LN redaktor Jan Šulc: Malý nakladatel je stále ten obrozenecký nadšenec, který nosí balíčky s knihami na zádech a roznáší je knihkupcům. Pořád svému povolání musí mnoho obětovat a je třeba si uvědomit, že právě v kvalitních knihách je živá kultura, do které ve srovnání třeba s filmem není potřeba investovat tolik peněz.</p> <p>Jak podle vás tato galerie obohacuje místní prostředí, lidi, kteří zde žijí?</p> <p>Naše malinká galerie a knihkupectví přišla do Tábora s něčím novým, neokoukaným. Ta pravidelnost, se kterou se zde představují různí výtvarníci, vernisáže, přitáhla docela široký okruh lidí. Výstavy se snažíme dělat různorodé, aby si zde každý mohl najít něco, co ho zaujme. Co se prodeje knih týče, v Česku existují hlavně taková knihkupectví, kde najdete všechny knihy, které vycházejí, ale jak se v nich má nepoučený čtenář zorientovat? U nás máte předvybráno… Snažíme se nabídnout čtenářům výběr dobrých knih jak pro děti, tak i dospělé, katalogy, poezii, duchovní literaturu, komiksy od menších kvalitních nakladatelů, které máme rádi. Prodáváme tu i malonákladové knihy z Kopru, máme tu veškerý sortiment originálního českého papírnictví Papelote, diáře a notýsky z Tarakanu, a vše od Šechtla a Vosečka. Myslím, že tento maličký prostor je pro Tábor oživující.<br /> Nedávno jsme také založili občanské sdružení Baobab Tábor a za dva roky chystáme literární festival malých nakladatelů s podporou městské knihovny i města Tábor. Byla by to akce na 2 – 3 dny, ale mohla by přitáhnout ke knížkám nové okruhy lidí. Malí nakladatelé by se tu mohli dva dny potkávat, zároveň by tu probíhala čtení, přednášky i odborné diskuse se zahraničními hosty. Tak to je náš výhled do roku 2012. </p> <p>Odkazy:<br />
www.baobab-books.net</p> <p>Další nformace:<br />
Galerie-Knihkupectví Baobab<br />
Žižkova 250, Tábor</p> <p>Hodiny<br />
Pondělí – pátek:<br />
10:00 – 11:30<br />
15:00 – 18:00<br />
sobota: 10:00 – 12:00</p> <p>Výstava Palo Čejky v Baogalerii<br />
od 15. 4. do 15. 5. 2011</p>