Knihy, literatura, média

<p>KLADNO: Výstava Mikoláš Aleš a střední Čechy v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně připomíná sté výročí úmrtí Mikoláše Alše (10. 7. 1913) jeho životními epizodami a ukázkami z díla vztahujícími se ke středním Čechám.</p> <p>Výstavu je možné si prohlédnout od 6. června do 23. července 2013 v otevírací době knihovny.</p> <p>Rodák z jihočeských Mirotic pobýval po většinu života v Praze a přece lze nalézt vazby, které ho spojují i s jinými městy a místy Čech, včetně těch ve Středočeském kraji. V letech 1876 až 1879 pobýval u velkostatkáře Alexandra Brandejse v Suchdole, kde vytvořil řadu obrazů a kreseb. V Příbrami se scházel s Marinou Kailovou, která se v roce 1879 stala jeho manželkou. Alšův vztah k oběma těmto místům je bohatě zaznamenán v literatuře. Knihy Mikoláš Aleš a Kolín a Mikoláš Aleš a Kladno ukazují zas jiným směrem, kde hledat stopy po jeho působení. Kolínským sokolům vytvořil návrh praporu, pro kladenského lékárníka předlohy ke sgrafitům na jeho domě U České koruny a reliéf u brány do bývalého pivovaru v Kladně-Kročehlavech připomíná Alšovo přátelství se sládkem Otakarem Zacharem. Ve Slaném se Aleš podílel na výzdobě průčelí Okresní hospodářské záložny a jeho lásku k české historii a krajině dokládá vedle četných ilustrací také drobná kresba Pivovar pod hradem Točníkem a Žebrákem.</p>

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Historická budova muzea v Hradci Králové, kterou projektoval významný český architekt Jan Kotěra, byla postavena v letech 1909 – 1912 a po sto letech se dočkala svého monografického zpracování.</p> <p>Ing. Arch. Zdeněk Lukeš, historik architektury o knize napsal: „Jedná se o velmi důležitou publikaci věnovanou stěžejní stavbě české moderní architektury 20. století a současné budově, která je vrcholných dílem Jana Kotěry (1871 – 1923), jednoho z nejvýznamnějších představitelů evropské secese a moderny. Podobně komplexní práce, přibližující vznik stavby, její realizaci i podíl umělců, řemeslníků a firem, které se na ní podílely, tu dosud chyběla. Význam budovy muzea v Hradci Králové nebyl dosud plně doceněn, proto jsem rád, že se podařilo tuto knihu připravit k vydání.“</p> <p>Autory krásné publikace, kterou vydalo královéhradecké nakladatelství Garamon, jsou Jiří Zikmund se synem Ladislavem a týmem spolupracovníků. Slavnostní představení knihy se uskutečnilo 21. května v Městské knihovně v Hradci Králové za účasti primátora města MUDr. Zdeňka Finka, jenž ocenil, že „Pavel Kubát a jeho vydavatelství Garamon vydává knihy, o kterých dopředu ví, že na nich nevydělá“. </p> <p>K tomu, jaká kniha je a co v ní čtenář najde, poznamenal jeden z dvojice autorů Ladislav Zikmund: „Zadání knihy a očekávání od této publikace bylo poměrně vysoké, protože už v roce 1987 Rostislav Vácha, významný český historik architektury, napsal v časopise Umění, že budova muzea v Hradci Králové na své monografické zpracování stále čeká. Čas plynul a stále se tohoto úkolu nikdo neujímal. Velkým očekáváním bylo, že se bude jednat o skutečně první odbornou monografii budovy muzea. Dále to neměla být kniha zaměřená jen pro několik málo odborníků, kteří v ní najdou nějaké nové poznatky, ale publikace, kterou si bude moci přečíst každý, a která bude architektonické a kulturní hodnoty stavby zprostředkovávat co nejširší veřejnosti. Vlastně tedy šlo o to, aby kniha byla přístupná co nejširšímu publiku, což jsou zároveň věci, které se poněkud vylučují. Kromě toho šlo o to, aby to byl zároveň také jakýsi průvodce stavbou. Tyto tři věci jsme museli skloubit, a jak se nám to povedlo nebo nepovedlo, musí čtenáři posoudit sami – úkol to byl, dle našeho názoru, rozhodně nelehký.“ </p> <p>O obsahu publikace dále řekl: „Snažili jsme se postupovat od nejobecnějších a nejširších souvislostí až k těm úplně konkrétním. Úvodní kapitoly se ujal prof. Vladimír Šlapeta, další z významných historiků architektury, a kapitoly o tom, z jakých materiálů, z jaké struktury je dům sestaven, Ing. Václav Jandáček. Postupně jsme se dostávali až k jednotlivinám, jako jsou vypínače a podobné drobnosti, abychom čtenářům zprostředkovali celistvý obraz stavby, která je dílem nejen Arch. Jana Kotěry, ale celé řady dalších stavitelů, stavebníků, firem, dodavatelů. Ti všichni mají podíl na tom, že budova muzea v Hradci Králové je jednou z nejvýznamnějších staveb v Hradci Králové ale v celé zemi.“ </p> <p>Jednotlivé části publikace o muzeu v Hradci Králové:<br />
Národní a mezinárodní měřítko<br />
Jan Kotěra a Hradec Králové<br />
Projektování, výstavby a vybavování<br />
Konstrukce, struktura, materiál<br />
Exteriéry<br />
Interiéry<br />
Druhý život budovy<br />
Medailony</p>

<p>BEROUN/PRAHA/KRAKOVEC: Více než pět desítek evropských básníků vystoupilo během pěti let na festivalu Stranou – evropští básníci naživo. Letos přibudou další, šestý ročník se koná od 12. června v Berouně, Praze a na hradě Krakovec.</p> <p>Také v tomto roce představí organizátoři nové knižní překlady do češtiny. Tentokrát půjde o novou sbírku básní Josipa Ostiho a rozsáhlou antologii současné slovinské poezie Padesáti hlasy hovořím. „Už se pomalu stává tradicí, že každý rok představíme při příležitosti festivalu sbírku některého z jeho hostů,“ říká programový ředitel festivalu Peter Kuhar.<br />
„Letos vychází v našem překladu antologie Padesáti hlasy hovořím, v níž je zastoupeno padesát slovinských autorů. Jak těch, kteří už jsou v českém prostředí známí, tak těch, jejichž tvorba vychází česky vůbec poprvé. A další knihou je sbírka Na kříži lásky od bosenského autora, žijícího léta ve Slovinsku, Josipa Ostiho,“ doplňuje Peter Kuhar.<br />
Festival začíná ve středu 12. června slovinským večerem v Knihovně Václava Havla v Praze. O den později se všichni básníci představí na slavnostním večeru v Muzeu Českého krasu v Berouně. V pátek 14. června nastane příležitost pro studenty berounských škol poznat pozvané autory a v knihovně budou probíhat čtení a besedy s básníky.<br />
Večer pak v kavárně Jiná káva uvede svůj poeticko-hudební program Voda v poušti dvojice Nataša Burger a Andraž Polič. Tato akce proběhne v úzké spolupráci s městem Beroun v rámci 31. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun.<br />
„V sobotu nás čeká vyhlídková jízda po Berounsku s cílem na hradě Krakovec, kde budeme celé odpoledne číst a přednášet poezii. Festival poté uzavřeme koncertem písničkáře a výjimečného kytaristy Vladimíra Merty,“ dodává jedna z organizátorek Lenka Daňhelová.</p>

<p>PLZEŇ: Západočeské galerie v Plzni dosáhla dalšího úspěchu v prestižní celostátní soutěži. Po ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2012 se její publikace umístila i v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis.</p> <p>Kniha Rytmy + pohyb + světlo. Impulsy futurismu v českém umění vydaná ke stejnojmenné výstavě získala 3. místo v kategorii „Muzejní publikace roku 2012“. Soutěž vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR a Asociace muzeí a galerií ČR a v jejím letošním XI. ročníku odborná porota hodnotila celkem 53 muzeí a galerií z celé České republiky se 73 soutěžními projekty. Při slavnostním vyhlášení vítězů v Národním muzeu – Českém muzeu hudby převzal cenu ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.</p> <p>Autorkou knihy je Alena Pomajzlová, grafické zpracování vytvořil Robert V. Novák. Knihu vydala Západočeská galerie v Plzni společně s nakladatelstvím Arbor vitae. Výstava Rytmy + pohyb + světlo. Impulsy futurismu v českém umění probíhala ve výstavní síni Masné krámy od října 2012 do ledna 2013 a s počtem 5281 návštěvníků představovala nejnavštěvovanější výstavu roku. Publikaci si lze zakoupit v obou výstavních síních Západočeské galerie v Plzni za 750 Kč.</p> <p>Poprvé se publikace Západočeské galerie umístila v loňském ročníku soutěže Gloria musaealis, kdy kniha Gabriel von Max (1840 – 1915) obsadila 1. místo v kategorii „Muzejní publikace roku 2011“.</p> <p>Mgr. Eva Reitspiesová<br />
Public Relations</p> <p>Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace<br />
Pražská 13<br />
301 00 Plzeň</p> <p>Tel. +420 377 908 514<br />
Mobil +420 731 474 266<br />
Email reitspiesova@zpc-galerie.cz</p>

<p>ČESKY TĚŠÍN: První číslo 56. ročníku časopisu Těšínsko přináší dvě studie, vzpomínku na básnířku Františku Pituchovou, anotace, výroční zprávu o činnosti Muzea Těšínska v uplynulém roce a představení obce Dolní Lutyně.</p> <p>Úvodní studie je věnována vztahům rakouského rodu hrabat z Hohenemsu s těšínskými Piastovci ve druhém desetiletí 17. století. Na základě četných pramenů sleduje Radim Jež životní osudy Anny Sidonie Těšínské, která byla v roce 1616 provdána za hraběte Jakuba Hannibala z Hohenemsu. Čtenář se v první části článku doví, jak probíhaly zásnuby a dvanáctidenní svatební veselí na zámku v Těšíně, jehož se účastnili zástupci císaře Matyáše, polského a španělského krále i stovky šlechticů.<br />
Ve druhém příspěvku historička Veronika Chmelařová popisuje sérii střetů mezi studenty evangelické a těšínské jezuitské školy, vrcholící ve 20. letech 18. století. Jejich průběh, postoje zástupců katolické a evangelické strany i řešení samotných konfliktů přibližuje nejen každodenní svět těšínského studentstva, ale také specifickou sféru konfesijního soužití obyvatel.</p> <p>Distribuce:</p> <p>Michaela Piechová<br />
piechova@muzeumct.cz<br />
+420 558 761 224<br />
www.muzeumct.cz/…is_tesinsko/</p> <p>S pozdravem</p> <p>Michaela Gawlasová<br />
vedoucí útvaru komunikace s veřejností</p> <p>Muzeum Těšínska, příspěvková organizace<br />
Hlavní třída 15, 737 01 Český Těšín</p> <p>tel: +420 558 761 227, 602 592 690<br />
fax: +420 558 761 223<br />
e-mail: gawlasova@muzeumct.cz<br />
www.muzeumct.cz<br />
www.muzeumtesinska.cz</p>

<p>ČR: Další přímý přenos společného projektu moravských stanic Českého rozhlasu MORAVSKÝ ROK, který letos putuje pro moravských a slezských hradech a zámcích, navštíví v sobotu 1. června 2013 majestátní hrad Bouzov.</p> <p>Jeho historie sahá až do 14. století a mezi první vlastníky patřili Búz z Bouzova, moravský markrabě Jošt nebo král Jiří z Poděbrad. Od roku 1696 jsou osudy hradu spojeny s Řádem německých rytířů. Byl to právě velmistr tohoto řádu, arcivévoda Evžen Habsburský, který se zasloužil o radikální přestavbu Bouzova, během níž získal hrad svou romantickou podobu, kterou známe dodneška.</p> <p>Toto v mnoha ohledech magické místo nám představí kastelánka Zuzana Šulcová, herec Igor Bareš, myslivec a písmák Jiří Ženožička a mnozí další. Projedeme se na ponících, přiblížíme atmosféru zdejšího Dne dětí, kuchař Peter Ontek připraví jednu osvědčenou rybí specialitu (Bouzov má totiž rybu ve svém obecním znaku) a nezapomeneme ani na posluchačskou soutěž o dárek z bouzovské sklárny. Hrát a zpívat bude skupina Quanti Minoris. Slovem provázejí Zora Ježková a Aleš Spurný, režii má Michal Bureš. </p> <p>Poslouchejte Český rozhlas Brno, Olomouc a Ostrava. Začínáme po desáté hodině v sobotu 1. června. </p> <p>Kontakt a info:<br />
Alena Podlucká, Český rozhlas Brno<br />
public relations<br />
alena.podlucka@bo.rozhlas.cz<br />
tel. 542 523 205, 606 728 998</p>

<p>ČR: V květnových dnech vychází nové číslo časopisu ZVUK Zlínského kraje, jaro/léto 2013. Z velké části je věnováno významnému cyrilometodějskému výročí, které si v letošním připomínáme.</p> <p>Tématu se věnuje úvodní zamyšlení v rubrice Tož, rozhovory s arcibiskupem Mons. Graubnerem i Miroslavem Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti a další příspěvky. Ústřední téma čísla doplňuje množství dalších článků, rozhovorů, reportáží, informací o aktuálních výstavách a vydaných knihách. Vzpomínku na Květu Legátovou a kardinála Štěpána Trochtu obsahuje rubrika Osobnosti. V čísle najdete také obsáhlý rozhovor se spisovatelem Antonínem Bajajou.<br />
Obsah nového čísla stejně jako další informace o časopise lze nalézt na webových stránkách krajské knihovny: www.kfbz.cz/zvuk.htm. </p> <p>Ukázka čísla je publikována zde. </p> <p>Časopis je k dostání v oddělení pro dospělé čtenáře v budově Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně (třída Tomáše Bati 204) a u vybraných knihkupců. </p> <p>Časopis ZVUK Zlínského kraje reflektuje aktuální kulturní a společenské dění v regionu. Vychází od roku 1990, v současnosti jej dvakrát ročně vydávají příspěvkové organizace Zlínského kraje: Krajská knihovna Františka Bartoše, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzeum regionu Valašsko, Slovácké muzeum Uherské Hradiště a Muzeum Kroměřížska.</p>

<p>ČR: Vyšlo další číslo vlastivědného a národopisného časopisu slováckého regionu Malovaný kraj věnujícího se historii, folkloru, osobnostem, turistice, přírodě a mnoha dalším zajímavostem regionu. Cena dvouměsíčníku v celobarevné úpravě a s laminovanou obálkou je nadále 35 korun.</p> <p>Upozornit lze kupř. na článek věnující se příchodu Charvátů na Valticko v 16. století, teorii proč se z římského tábora u někdejšího Mušova nestalo pozdější středověké město nebo popis škod z dob okupace na zámcích na Břeclavsku. Historii známého poutního místa přibližuje příspěvek Velehradský klášter v proměnách času. Za vandrujícími řemeslníky a podomními obchodníky se zájemce vypraví na hanácké Slovácko. Odtud to bude mít jen kousek na území Modrých hor – tedy na Velkopavlovicko, kde se seznámí s trasami dávných stezek.<br />
Malovaný kraj nabízí i trojici medailonů, a to osob velmi rozdílného postavení – knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna, malíře Rudolfa Gajdoše a tuláka z Vrbice Martina Kratochvíla řečeného Kozípírko. V cyklu Cimbálové muziky dostala prostor CM Bálešáci ze Starého Města. Otištěno je rovněž pojednání o zbytcích kdysi honosného mlýna v Dolních Věstonicích a programy hned několika letních folklorních festivalů na Slovácku. V tradičním fotoseriálu slováckých měst a obcí přišla řada na Lanžhot a na zadní straně obálky je snímek seníku z Veletin.</p> <p>Časopis o 32 stranách, do něhož rovným dílem přispívají odborníci i laikové, lze zakoupit v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.<br />
Existuje také možnost koupit si tento dvouměsíčník v elektronické podobě, a to na http://cs.publero.com<br />
Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na internetových stránkách www.malovanykraj.cz</p>