Knihy, literatura, média

POLIČKA: Město několikrát do týdne ožije kulturou. Poličské kulturní léto se svými návštěvníky tentokrát vydá na cestu do světa literatury. Do Poličky zavítá trojice mladých literátů – Jan Delong, Jan Nemček a poličský rodák Marek Šindelka. Sobota 20. července bude v prázdninové Poličce patřit literárnímu večeru, jehož hostem bude mimo jiné poličský rodák, básník a prozaik Marek Šindelka, držitel prestižní Ceny Jiřího Ortena a loňský vítěz ocenění Magnesia Litera. Dále vystoupí Jan Nemček, laureát Literární ceny Vladimíra Vokolka, který v současné době pořádá autorská čtení s názvem Literární sprcha. Literární trio doplní Jan Delong, zakladatel Literárních večerů v Třinci, který je také laureátem Literární ceny Vladimíra Vokolka a Literární soutěže Františka Halase. Akce Poličského kulturního léta lákají však i návštěvníky z okolí. „Tento víkend budu náhodou v Poličce a od místních knihovníků vím, že tu bude literární večírek s velmi zajímavými básníky. Nejvíce se asi těším na Honzu Delonga, protože jsem slyšela, že každé jeho čtení stojí za to. V každém případě se nechám příjemně překvapit od všech tří,“ uvedla Monika Holoubková. Poličské kulturní léto přináší řadu kulturních akcí – letní kina, divadla (nejen) pro děti, tvořivé dílny, cestovatelské a jiné přednášky. Multižánrový festival pořádá Centrum Bohuslava Martinů a Městská knihovna Polička ve spolupráci s o.s. MaTami, o.s. Pontopolis a o.s. Náš Martinů. Projekt rovněž podporuje město Polička a řada dalších institucí. Bližší informace a kompletní červencový i srpnový program najdete na webové stránce www.letopolicka.cz.

<p>BRNO: Prázdninové vysílání Českého rozhlasu Brno myslí na dospělé i na děti. Doba prázdnin a dovolených je spojena s cestováním a poznáváním nových míst, proto naše vysílání obohatíme tradiční soutěží pro děti s názvem Prázdniny u babičky a dospělým nabídneme Prázdninové pohlednice s reportážemi ze zajímavých míst jižní Moravy a Zlínska.</p> <p>Oblíbené dětské zpívání Prázdniny u babičky je tradičním prvkem prázdninového vysílání Českého rozhlasu Brno. Také letos se od poloviny července a během srpna můžete na našich vlnách potkávat s dětskými zpěváčky. I když se zpívání jmenuje Prázdniny u babičky, děti nemusí být na prázdninách u prarodičů – mohou volat odkudkoli a stačí, když si připraví svou oblíbenou, nejlépe lidovou písničku a zazpívají ji do vysílání. Šanci mají každý všední den od 15. července v pořadech Dobré ráno, Apetýt i Rendez-vous. Každého zpěváčka odměníme pěknou cenou. </p> <p>Po celé prázdniny budou naši reportéři rozesílat rozhlasové pohlednice z různých zajímavých a třeba i méně známých míst jižní Moravy a Zlínska. Od pondělí do pátku v ranním vysílání si posluchači nejprve mohou zasoutěžit o zajímavé ceny. Soutěžní otázka bude spjata s místem, které důkladněji představí reportáž Prázdninové pohlednice s příběhem místa a lidí s ním spojených, vysílaná v tentýž den po Radionovinách po 17. hodině. Prázdninová pohlednice nahradí ve vysílání publicistický pořad Otázky a odpovědi, který nabídneme posluchačům opět v září. „S rozhlasem se vydáme třeba do Dolních Kounic do kláštera Rosa Coeli,“ láká k poslechu Prázdninové pohlednice šéfredaktorka Hana Ondryášová, „nebo vystoupáme na Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm.“<br />
Letní seriál s tipy na prázdninové výlety zakončíme 30. srpna návštěvou brněnské zoologické zahrady.<br /> Další informace, seznam míst Prázdninové pohlednice naleznete na internetových stránkách Českého rozhlasu Brno: brno.rozhlas.cz</p> <p>Kontakt a info:<br />
Alena Podlucká<br />
Český rozhlas Brno<br />
manažerka komunikace<br />
alena.podlucka@bo.rozhlas.cz<br />
tel. 542 523 205<br />
606 728 998</p>

<p>KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zajímavou pozvánkou do pohádkové říše vládkyně Orlických hor Princezny Kačenky je nový turistický Průvodce Orlickými horami a jejich podhůřím, který se dostal na pulty knihkupectví a do informačních center zejména rychnovského regionu na přelomu června a července, tedy na samém vrcholu turistické sezóny.</p> <p>„Jedná se o druhé rozšířené vydání přibližující část severovýchodních Čech ohraničenou na jedné straně masivem Orlických hor a na druhé širokým údolím řeky Orlice, oblast, která si i přes negativní vlivy civilizace stále ještě zachovává původní přírodní ráz a svému návštěvníkovi nabízí nejen mnohá romantická krajinná zákoutí, mnohdy i s původní lidovou architekturou, ale i moderní služby,“ řekl o této potřebné i poučné publikaci, která vychází v aktualizovaném provedení po 29 letech, její autor Josef Lukášek, známý především díky několika knihám pohádek.</p> <p>Na začátku knihy doplněné ilustracemi a barevnými fotografiemi se čtenář seznámí s devatero artikuly Princezny Kačenky, kterými je třeba se řídit při pobytu v její říši – Orlických horách a jejich podhůří. Další blok je věnován zajímavostem zeměpisného, geologického, dějepisného a přírodopisného charakteru, jež se mohou vždy hodit. Po získání tohoto přehledu si už turista může vybrat, zda se vydá podle návrhů autora za poznáním okolí Deštného, Rokytnice, Rychnova nad Kněžnou, Dobrušky a Opočna nebo třeba Vamberka, Kostelce nad Orlicí či polského příhraničí. Cenné informace a samozřejmě také tipy na putovní trasy se díky novému průvodci dozvědí turisté pěší i ti na kolech, motocyklech či za volanty automobilů.</p> <p>A v čem se tento průvodce liší od svého předchůdce? „Především jsme rozšířili povídání o paní našich hor princezně Kačence a Kačenčině pohádkové říši. Ale ani Rampušákovi jsem nezůstal nic dlužen. Nejenom, že tento patron lyžařů a Horské služby radí turistům, jak se na horách chovat, ale v průvodci naleznou čtenáři také povídání o jeho vzniku,“ doplnil vstupní informace Josef Lukášek a k tomu, co považuje za zásadní, dodal: „Turistické trasy byly nově srovnány podle změn turistického značení. Protože došlo ke změnám vlastnických vztahů u některých pozemků, po kterých vedly, byla v průběhu let řada tras přeznačena a nyní vedou trochu odlišně. Pokusili jsme se tedy známými z Klubu českých turistů tyto změny zachytit. V kapitolkách „Víte, že …“ jsme s kolektivem spolupracovníků upřesnili některé údaje a rozšířili o další drbečky a zajímavosti. A úplně na závěr je přidána kapitola „Polsko nejsou jen tržnice“, která upozorňuje na krásu a zajímavou historii příhraničních měst v zemi našich sousedů.“</p> <p>V závěru publikace, vydané nakladatelstvím OFTIS Ústí nad Orlicí, Josef Lukášek směrem k těm, co si ji opatří, konstatuje: „Nabídli jsme vám řadu cest, které vedou po nejrozmanitějších koutech našeho regionu. Doufáme, že jste v něm nalezli zalíbení a rádi se sem budete vracet.“</p> <p>Nezbývá než dodat, že Orlické hory a jejich podhůří si svého průvodce, který turistům i návštěvníkům usnadní pobyt a orientaci v tomto regionu, určitě zaslouží a že vydání knihy tohoto charakteru bylo trefou do černého. To potvrdily i pracovnice Informačního centra v Dobrušce, kde je první várka Průvodce Orlickými horami a jejich podhůřím již rozebrána, a tak bylo okamžitě objednáno dvojnásobné množství.</p> <p>Důležité informace na závěr:<br /> Průvodce Orlickými horami a jejich podhůřím vychází v nákladu 3000 ks v knižní podobě ve velmi praktickém malém formátu tak, aby se pohodlně vešel do batohu či kabely a současně je v nabídce jako elektronická kniha buď ve verzi pdf nebo pro mobil.</p>

<p>PRAHA: V rámci výzkumného projektu Institutu umění − Divadelního ústavu (IDU) "Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 ‒ 2015) byla vydána kniha Kreativní průmysly − příležitost pro novou ekonomiku II.</p> <p>Nové a rozšířené vydání publikace se věnuje fenoménu kreativních průmyslů a kreativní ekonomiky.</p> <p>Kniha nabízí čtenářům náhled do historického vývoje konceptu od druhé světové války po současnost a základní přehled o obsahovém vymezení a užívání konceptu v politické praxi včetně popisu vztahu mezi tržními odvětvími kreativních průmyslů a nekomerčním uměním, podporovaným z veřejných rozpočtů.</p> <p> Kromě textů Martina Cikánka, přináší rozšířené vydání i čtyři nové kapitoly. Eva Žáková se ve své kapitole věnuje současnému stavu vymezení a základní charakteristice jednotlivých oblastí kulturních a kreativních průmyslů v České republice. Další kapitola Evy Lehečkové je lingvistickou analýzou terminologie, která je zaměřena na ústřední termín kulturní a kreativní průmysly a jeho varianty a poukazuje na jazykové rysy ovlivňující jejich užívání. Text Zory Jaurové se zabývá tématem kreativních měst, jejich atributů, historii a způsobu hodnocení a text Pavla Bednáře je věnován tématu kreativních klastrů. </p> <p> Kniha je určena jak pro akademickou sféru, tak i pro samotné představitele kulturních a kreativních oblastí. </p> <p>Zároveň může posloužit jako vhodné argumentační východisko pro zástupce orgánů státní správy a samosprávy, kteří jsou odpovědní za vytváření strategií a realizaci konkrétních podpůrných opatření v oblasti kultury i v dalších oblastech, jakými jsou oblasti podnikání či vzdělávání. </p> <p> Výzkumný projekt Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 ‒ 2015), který je financován z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) formou dotace Ministerstva kultury ČR, byl zahájen v březnu 2011. Cílem je především získání kompletních informací kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů v ČR a následná analýza těchto dat a zjištění. </p> <p> Knihu lze zakoupit na recepci IDU, Celetná 17, Praha 1 nebo prostřednictvím internetového knihkupectví IDU

<p>KARLOVY VARY: Zhruba před dvěma roky se Krajská knihovna Karlovy Vary rozhodla, že bude kromě stávajícího speciálního fondu balneologické literatury, budovat v rámci regionální knihovny také speciální fond o sklářství, výrobě keramiky a porcelánu, jelikož tato odvětví průmyslu patří již neodmyslitelně ke zdejšímu kraji.</p> <p>Bohužel prostředky na nákup nového fondu jsou značně omezené a přesto, že na nákup odborné literatury jich je tradičně věnováno 60 – 70 % z celkového objemu prostředků, stále to nestačí na všechny tituly, které by měla knihovna ráda ve svém knihovním fondu.<br />
Pro období podzim 2012 až červen 2013 se grantovému oddělení knihovny podařilo získat na nákup odborného fondu – zejména balneologické literatury a publikací o keramice a porcelánu – 65 tisíc korun ze Státního fondu kultury ČR. Celková částka, která byla na nákup tohoto úzce profilovaného fondu určena, byla se spoluúčastí knihovny téměř 100 tisíc korun.</p> <p>Knihy v rámci tohoto projektu, byly z důvodu specifičnosti svého tématu, vyhledány a zakoupeny zejména v antikvariátech. Jedná se převážně o tituly, vážící se k našemu regionu vydané v 19. století a v první polovině století 20. Dále pak archivní fond balneologické literatury apod. Nalézt takové zajímavosti a speciality v nabídce antikvariátů není vůbec jednoduché a odd. akvizice krajské knihovny muselo odvézt takřka detektivní práci. Nově vydané knihy byly pořízeny z nabídky knihkupectví Beta – Dobrovský. Knihovní fond pořízení z dotace Státní fondu kultury ČR obsahuje také poměrně velký objem skript, vydaných Západočeskou univerzitou v Plzni. Tato skripta jsou z nejrůznějších oborů, jako matematika, kybernetika, lékařství či výtvarné umění.</p> <p>Výběr z nových titulů:<br />
Nakonečný, Milan: Lexikon psychologie<br />
Kovařík, Jiří: Jiří Kovařík I.<br />
Kotler, Philip: Marketing management 14. aktualizované vydání<br />
Stephanides, Eduard: Karlsbad z roku 1883<br />
Habermann, Georg: Franzesbad und seine Umgebung z roku 1865<br />
Kohlík, Alois: Základy sklářství z roku 1947<br />
Babák, Edward: Tělověda z roku 1908<br />
Hořejší, Josef: První český průvodce pro Mariánské Lázně z roku 1924</p> <p>Michaela Němcová<br />
Krajská knihovna Karlovy Vary<br />
tel. 353 502 804<br />
T-mob. +420 736 514 048<br />
sekretariat@knihovnakv.cz<br />
www.knihovna.kvary.cz</p>

<p>NECHVALICE: Ptáci z podzemí je název rozsáhlého básnického almanachu, který bude pokřtěn v pražské Galerii Portheimka 16. července. Jeho editorem i spoluautorem současně je básník a publicista Vladimír Stibor z Nechvalic u Sedlčan, který nám ochotně odpověděl na několik otázek.</p> <p>Jaký je záměr vydání almanachu a komu je určen?</p> <p> Chtěl jsem zcela volně navázat na celostátní básnický almanach Před hradbami noci z roku 2004, což se povedlo až nyní, po dlouhých devíti letech. Smyslem, alespoň jsem o tom hluboce přesvědčen, je dokázat, že antologie české poezie má na knižním trhu své místo, neboť vypovídá mnohé o naší společnosti. Doufám a věřím, že si najde své čtenáře mezi studenty i mezi těmi, kteří se o poezii zajímají hlouběji.</p> <p>Kolik básníků nabízí a kolika básněmi je každý zastoupen?</p> <p> V almanachu Ptáci z podzemí se sešlo 54 básníků. Stojí rozhodně za zmínku, že věkové rozpětí autorů je od osmnácti až do osmdesáti let. Nejstarší básník je dokonce až z USA, kam se před mnoha lety odstěhoval. V antologii je každý účastník zastoupen dvěma až třemi básněmi, kniha je doplněna ilustracemi Aleny Stiborové.</p> <p>Podle jakých kritérií jste básníky vybíral?</p> <p> Výběr veršů byl někdy docela obtížný. Vzhledem k tomu, že kniha není „nafukovací“, muselo se vybírat jen to nejlepší. Je sice pravdou, že v almanachu se nesejdou desítky Holanů či Seifertů, ale řekl bych, že laťka kvality byla nastavena trochu výš, než bývá obvyklé.</p> <p>Jsou všechny básně v almanachu nové, dosud nepublikované?</p> <p> Dalo by se říci že ano. Občas se objevují básně z chystaných rukopisů nových básnických sbírek, ale těch je poskrovnu. Jedná se, pomůžeme-li si pragmatickým slovníkem, o současnou poetickou produkci.</p> <p>V jakém stádiu nyní kniha je a kdy vyjde?</p> <p> Rukopis Ptáků z podzemí již leží několik dní v tiskárně u nakladatele pana Milana Hodka z Prahy. Nenastanou-li nečekané potíže, měla by knížka spatřit světlo světa každým dnem.</p> <p>Kde a kdy proběhne křest a kdo se ujme role kmotra?</p> <p> Slavnostní křest se bude konat v úterý 16. července od 17 hodin v Praze na Smíchově ve známé Galerii Portheimka. Recitovat by měl jeden z největších propagátorů české poezie Mirek Kovářík, pár básní přednese i Vratislav Podroužek z Nechvalic. Kmotrem sborníku, jenž zároveň pronese úvodní slovo, by se měl stát spisovatel a básník Petr Žantovský.<br />
Jsem nesmírně rád, že v almanachu reprezentuje Příbramsko několik mladých básnířek, například Luciana Stiborová či Ludmila Setěkovská. Jako editor bych chtěl popřát Ptákům z podzemí příznivý let i dobré přistání.</p>

<p>ZLÍNSKÝ KRAJ: 400 knihoven, 5741 akcí, 88 tisíc čtenářů, 2,5 milionu návštěvníků a přes 5 milionů výpůjček = knihovny ve Zlínském kraji. O tom, že v knihovně nejsou jen knihy, se knihovny snaží přesvědčit své čtenáře a veřejnost už řadu let.</p> <p>Své prostory prezentují jako místa pro trávení volného času dětí, mládeže i dospělých. Tomu přizpůsobují vybavení nábytkem, technikou a především nabídku kulturních a vzdělávacích akcí. Připravují v mnohem větší míře programy pro děti a teenagery, besedy pro školy, setkání s autory, divadelní představení, soutěže a další atraktivní akce.<br />
„Jen v loňském roce se ve veřejných knihovnách Zlínského kraje uskutečnilo 5741 kulturních a vzdělávacích akcí, a to je o 352 více než v roce předchozím“, říká Zdeňka Friedlová ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše. </p> <p>Mnohé knihovny se se svými aktivitami připojily k celostátním kampaním a akcím organizovanými Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP): Březen – měsíc čtenářů, literární soutěž pro děti Kde končí svět, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu, vyhlásily a ocenily Čtenáře roku nebo pořádaly nocování spojené se soutěžemi a čtením v knihovně – Noc s Andersenem. O pestrosti pořádaných akcí vypovídají i jejich názvy: Srdíčkové odpoledne, Prázdninové leporelo, Muzikoterapie, Pirátský bál, Literární cyklotoulky, Poseroutkování… Knihovny také hostily populární spisovatele a známé osobnosti: Kateřinu Tučkovou, Terezu Brdečkovou, Lucii Lomovou, Radku Denemarkovou, Markétu Pilátovou, Ludvíka Vaculíka, Jiřího Černého, Adolfa Dudka, Tomio Okamuru a další.</p> <p>Ve Zlínském kraji působí 400 veřejných knihoven. Knihovní síť doplňují specializované knihovny – například univerzitní, školní, muzejní, archivní, lékařské, firemní a další. Loni využilo služeb veřejných knihoven přes 2 a půl milionu návštěvníků, přes 88 tisíc čtenářů má průkazku do knihovny. Počet vypůjčených dokumentů přesáhl 5 milionů. Více než čtvrtina všech vypůjčených dokumentů pochází z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, která je největší veřejnou knihovnou v kraji. „Největší zájem mají čtenáři tradičně o beletrii – romány pro ženy, detektivky, životopisné příběhy nebo školní povinnou četbu. Čtvrtinu z celkového počtu výpůjček knih představovaly tituly naučné literatury. Naučná literatura se tradičně více půjčovala v knihovnách velkých měst a méně ve venkovských knihovnách,“ uvádí Jana Tomancová vedoucí útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje při krajské knihovně. </p> <p>Knihovny úzce spolupracují se školami, muzei, spolky, sdruženími, které působí v městech a obcích. Pokračují v automatizování svých procesů a obnově technického vybavení, některé zakoupily čtečky elektronických knih za účelem vzdělávání svých uživatelů nebo k půjčování. V roce 2012 přibylo v kraji 23 knihoven, které mají vlastní webovou stránku, 29 obecních knihoven kraje má nově na webových stránkách umístěn svůj elektronický katalog.</p> <p>Podrobnější údaje o činnosti knihoven přináší sborník Knihovny Zlínského kraje – Činnost a výsledky veřejných knihoven 2012, který v těchto dnech vydala Krajská knihovna Františka Bartoše.<br />
Ročenka je dostupná i online na webových stránkách: www.kfbz.cz/…ost_2013.htm</p>