Knihy, literatura, média

<p>ČR: Knihovny v roce 2014 významně rozšířily služby pro své čtenáře na základě dohody s nakladateli. Nyní si mohou lidé vypůjčit současnou českou i zahraniční literaturu z produkce domácích nakladatelů také v elektronické podobě.</p> <p>eVýpůjčku mohou uskutečnit z pohodlí domova kdykoli bez nutnosti čekání na volný výtisk.</p> <p>Současná legislativa poskytuje českým knihovnám výjimku z autorského zákona pouze pro tištěné knihy a časopisy, které tak mohou nakoupit do svého fondu a bez souhlasu autorů půjčovat svým čtenářům. Tato výjimka neplatí pro knihy v elektronické podobě, avšak knihovny toto neodradilo. V českém prostředí vznikla zcela unikátní dohoda mezi nakladateli a knihovnami, která zpřístupnila e-knihy čtenářům v rámci standardních služeb knihoven. </p> <p>V rámci nové služby mají čtenáři přístup k současné beletrii i naučné literatuře, včetně bestsellerů, jakými jsou Stoletý stařík či Analfabetka od J. Jonassona nebo také k titulům oceněným cenou Magnesia Litera. Celkem jsou pro čtenáře k dispozici necelé dva tisíce e-knih. Nabídku zajišťuje portál eReading.cz, který počty dostupných e-knih pro knihovny průběžně rozšiřuje. </p> <p>eVýpůjčky jsou k dispozici na 21 dnů. Čtenáři si mohou z pohodlí domova vyhledat a půjčit e-knihu prostřednictvím knihovního katalogu bez nutnosti fyzického vyzvednutí či čekání na volný exemplář. Takto vypůjčené e-knihy mohou čtenáři otevřít pouze ve vybraných zařízení s aplikací pro iOS a Android a v e-inkové čtečce elektronických knih eReading.cz 4 Touch Light.</p> <p>eVýpůjčky měli jako první k dispozici čtenáři Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, která za tento projekt získala ocenění ministerstva kultura Knihovna roku 2014. Následně se služba rychle rozšiřovala i do dalších regionů. Současně je připraveno poskytovat eVýpůjčky přibližně 30 knihoven napříč celou Českou republikou jako v Táboře, Kladně, Liberci, Olomouci, Ústí nad Labem, Přerově či Sedlčanech a dalších.</p> <p>Kontakt:<br />
eReading: Martin Lipper, tel. 774 166 117, martin.lipert@ereading.cz<br />
SKIP: Vít Richter, tel. 603 223 627, vit.richter@nkp.cz</p> <p>Seznam knihoven, které poskytují nebo připravují službu eVýpůjčky v příloze.</p>

<p>ČR: Rada pro výzkum, vývoj a inovace, jeden z poradních orgánů vlády, schválila v listopadu 2014 aktualizaci Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR, který bude použit pro hodnocení v roce 2015.</p> <p>Do seznamu bylo zařazeno i Těšínsko, časopis s dlouholetou tradicí vydávaný Muzeem Těšínska (letošní čísla jsou 57. ročníkem). </p> <p>„Znamená to nejen, že se Těšínsko ocitlo mezi renomovanými periodiky s vysokou úrovní příspěvků posuzovaných na základě nezávislého recenzního řízení pod dohledem redakční rady a při zachování dalších striktních podmínek, ale i tu podstatnou skutečnost, že v něm otištěné texty lze uplatnit v hodnocení publikačních výstupů předkládaných ke schválení výše uvedené Radě, které jsou následně zapisovány do Informačního systému pro výzkum, vývoj a inovace (VaVaI),“ vysvětluje Radim Jež, tajemník redakce Těšínska a historik Muzea Těšínska.</p> <p>Právě vychází poslední dvě letošní čísla časopisu Těšínsko. Vzhledem k dlouhým svátkům a uzavření všech poboček Muzea Těšínska až do 5. ledna v nich bude ke koupi až ve druhém týdnu ledna 2015. </p> <p>Laičtí milovníci historie i odborníci v nich najdou texty pojednávající o různorodých tématech. Je mezi nimi například studie o historii Hostinské živnosti v Bruzovicích, veřejnou angažovanost žen na přelomu předminulého a minulého století popisuje text K činnosti dámských odborů Slezské matice osvěty lidové na Těšínsku.<br />
Těšínsko jako vlastivědný časopis monitoruje také současná témata, a to nejen historická, ale i přírodovědná. Zajímavé závěry přináší článek Mortalita obratlovců na rychlostní silnici R48 (z úseku mezi Českým Těšínem a Frýdkem-Místkem). O čem lidé na Těšínsku žertovali v době druhé světové války? Na to odpovídá článek K problematice válečného humoru ve Slezsku. Hlavním pramenem byly výsledky ankety, kterou v 60. letech mezi pamětníky provedli pracovníci Muzea boje proti fašismu v Životicích.</p> <p>Iva Lupková<br />
PR a tiskový servis Muzea Těšínska<br />
737 327 965, 558 761 227<br />
iva.lupkova@muzeumct.cz</p>

<p>TEREZÍN: Památník Terezín vyhlásil 21. ročník literární a 9. ročník výtvarné soutěže určené žákům ZŠ a studentům SŠ s názvem „… a na troskách ghetta budeme se smát…“</p> <p>Název pochází ze závěru neoficiální hymny terezínského ghetta, jejímž autorem je jeden z jeho nejvýraznějších divadelníků Karel Švenk.</p> <p>Umění v terezínském ghettu leckdy dávalo vězňům ‒ tvůrcům i ostatním ‒ naději a sílu do života. Posilovalo je ve víře, že nacismus bude poražen a oni osvobozeni. Herečka a bývalá nucená obyvatelka Terezína Jana Šedová v roce 1962 o těchto na vlastní kůži prožitých pocitech napsala: „Ztráta pocitu vlastní lidské důstojnosti lámala vězně nebezpečněji než hlad, těžká práce a špatné zacházení. A takové divadelní představení dovedlo často zázračně stmelit řadu bezejmenných transportních čísel. /…/ Kousek toho pocitu si však člověk odnesl do své studené ubikace. Taková jiskřička svítila a hřála po řadu dní.“</p> <p> Myslíte, že byste se v takovéto mezní situaci, kdy je člověk na hranici mezi životem a smrtí, dokázali sami zapojit do nějakého divadelního představení nebo hudebního vystoupení, abyste dali sílu svým kamarádům? Co by Vás jako diváky divadelních představení či koncertů v těžké životní situaci nejvíce posílilo? Dodala by vám umělecká tvorba (divadelní, hudební, výtvarná) skutečně naději, nebo dokonce i sílu pro další etapy vašeho života, a to nejen v Terezíně?</p> <p> Zamyslete se nad výše uvedenými otázkami a vytvořte výtvarné či literární práce, které zašlete na níže uvedenou adresu. Můžete si samozřejmě položit i otázky vlastní, které se také s vyhlášeným tématem úzce pojí. Při zpracování Vám ponecháváme možnost volby jakékoliv umělecké formy a techniky.</p> <p> Věkové kategorie výtvarné soutěže:<br />
I. žáci 1. – 5. ročníků ZŠ;<br />
II. žáci 6. – 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií;<br />
III. studenti gymnázií, SŠ a SOU.</p> <p> Věkové kategorie literární soutěže:<br />
I. žáci 6. – 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií;<br />
II. studenti čtyřletých gymnázií a 5. – 8. ročníků víceletých gymnázií, SŠ a SOU.</p> <p> Práce musí být předány nebo odeslány na níže uvedenou kontaktní adresu nejpozději do 17. dubna 2015.</p> <p> Počet zasílaných děl z jedné organizace – školy ovšem není nijak omezen. Detailní podmínky obeslání soutěže, výše cen a další informace naleznete na portálu české literatury <p> Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 9. června 2015 v Terezíně.</p> <p> Výherci získají řadu věcných cen i peněžní odměny. Tvůrci oceněných prací i školy, které navštěvují, budou v dostatečném předstihu o výsledku soutěží informováni.</p> <p> Kontaktní adresa:<br />
Památník Terezín, Vzdělávací oddělení – Mgr. Pavel Straka<br />
Principova alej 304, 411 55 Terezín<br />
tel.: 416 782 576, e-mail: straka@pamatnik-terezin.cz</p>

<p>ČELADNÁ: Když v loňském roce před Vánoci vydal Okrašlovací spolek Rozhledna se sídlem v Čeladné knihu „Cestami lesními od Lysé až po Radhošť“, jen se po ní zaprášilo. Takový byl zájem; proto také v červnu příštího roku vyjde její dotisk. Počátkem listopadu 2014 vyšla kniha druhá, evidentně ještě lepší, rozhodně rozsáhlejší a pestřejší.</p> <p>Má název „Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech“. Zájem o ní je obrovský. Není divu, že se 21. listopadu 2014 sešlo na jejím křtu více než 150 jejích příznivců a spoluautorů. </p> <p>Byla mezi nimi například 85 letá Marie Růžičková z Bojkovic, která jako nájemkyně Masarykovy chaty na Bezkydě bezmocně pozorovala její zničující požár v roce 1952. Přijela také Zdena Tomášková, poslední sekretářka Petra Bezruče, která již více než padesát let tráví každé léto v chaloupce na Javořince. Z Vacenovic u Kyjova přijela Vladimíra Klimecká, autorka úspěšné knihy „Druhý život Marýny G.“, jejíž některé texty tvoří motta kapitol druhé beskydské knihy.<br />
Po úvodním vystoupení známého folklorního souboru Grunik z Ostravice došlo na křest uvedené knihy, a to vodou z říček a potoků Předních i Zadních hor. Kmotry knihy se stali Milan Bajgar a Jan Folprecht (Ferdinandův pramen v BRC), Petr Henek (Čeladenka I Pstruží), Věra Golová a Pavol Lukša (Čeladenka II), Zuzana Švébišová (Ostravice I), Pavla Zemaníková (Ostravice II), Lubomír Jančura (Ostravice III), Vladimír Šigut (Černá), Antonín Baláš (Bílá), Oldřich Boháč (Morávka), Josef Blinka a Vladimír Ondruch (Bečva).<br />
Autor myšlenky vydání těchto knih a editor Petr Andrle z Čeladné poděkoval všem přítomným, neboť všichni do jednoho se podíleli na přípravě a zpracování křtěné knihy. Oznámil také zahájení prací na knize, která bude dovršením dosavadní tříleté práce. Po cestách a obydlích přijdou na řadu lidé, takže v listopadu 2015 bychom měli křtít knihu „O lidech v Beskydech“, doplněnou o snímky a popis nejzajímavějších přírodních zvláštností a zajímavostí Beskyd. Protože naše hory jsou jich plné a víme o nich málo, zrovna tak jako o mnoha lidech. Již během večera padaly návrhy, o kom všem by ta kniha měla být, telefony s nápady drnčely i o následujícím víkendu.<br />
Jednou z milých epizodek křtu byla chvíle, kdy člen Okrašlovacího spolku Jiří Jezerský, donedávna místostarosta Mariánských hor, předal předsedovi spolku Milanu Bajgarovi lékařský kufřík, který svého času používal zakladatel čeladenských lázní (1902) MUDr. Jan May. Ten byl totiž počátkem století mimo jiné také starostou Mariánských hor (předtím Čertovy Lhotky).<br />
Člen obecní rady, ředitel BRC Milan Bajgar vyslovil jednoznačné potěšení nad tím, že se touto činností vytvářejí tolik potřebné vazby občanské sounáležitosti mezi lidmi, kteří žijí a pracují v Beskydech, bez ohledu na to, zda jsou místními rodáky či „přistěhovalci“. Uvedl také, že vše začalo mimo jiné také před lety, kdy byl v Beskydském rehabilitačním centru spuštěn projekt vlastivědných přednášek, které se těší velkému zájmu. V roce 2015 vstoupí projekt pravidelných přednášek – vždy poslední čtvrtek v měsíci – do pátého ročníku. V souvislosti s tím vřele poděkoval i Petru Andrle, který později během křtu musel podepsat doslova desítky knih, protože někteří účastníci si k podpisu přinesli i první knihu. Ve stejném duchu poté hovořil i starosta Čeladné Pavol Lukša, který přispěl i několika náměty pro knihu budoucí.<br />
Mezi účastníky křtu, který se konal v důstojném prostředí Restaurace Golf v Čeladné (zde se sluší poděkovat její vedoucí, paní Naděždě Zimové za perfektní zajištění), byli místní publicisté, amatérští fotografové, zástupci obecních rad, amatérští i profesionální historikové, sběratelé pohlednic a nejrůznější pamětníci, které spojuje zájem o zprostředkování krásy a historie Beskyd, které jsou neustále nově nalézány a objevovány.<br />
V knize „Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech“ je otištěno i deset velice zajímavých a „silných příběhů“ lidí, kteří jsou svými osudy nesmazatelně spojeni s historií Beskyd. Vydáním obou knih, přípravou té třetí a dalšími aktivitami vstoupil Okrašlovací spolek Rozhledna pět let po svém založení do situace, kdy se od jeho práce očekává a bude očekávat mnohé. Jeho členové i příznivci jsou zárukou toho, že tomu tak bude. Koneckonců, málokterá slavnost knihy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se může pochlubit tak úžasně vysokým zájmem, jako křest, který se udál 21. listopadu 2014. Ten příští, v roce 2015, bude také 21. listopadu, aby se to nepletlo. Pouze půjde o sobotu.</p> <p>Kniha Osady a samoty Zadních hor je k dostání v Informačním centru v Čeladné a v areálu Beskydského rehabilitačního centra v obchodě a v recepci Apartmánového domu Lara. Dále v IC Frýdlant nad Ostravicí. A samozřejmě na e-mailové adrese ondrejnikrozhledna@seznam.cz </p> <p>Text doprovází několik snímků Stanislavy Slovákové z Příbora, autorky textu a Petra Pazdírka z Ostravy. </p> <p>Do nedávno vydané knize Osady a samoty Zadních hor se zájemci mohou zaposlouchat i prostřednictvím rozhlasového „pořadu Křížem krajem“: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3269027.</p>

<p>ČR: Vyšla audiokniha Velký král od českého autora současnosti, Vlastimila Vondrušky. Jedná se o první nezkrácené zpracování Vondruškova díla a zároveň i počátek jeho monumentální ságy o Přemyslovcích.</p> <p>Tetralogii Přemyslovská epopej, která má v audiu úctyhodných 100 hodin, načetl herec a dabér Jan Hyhlík.</p> <p>První díl románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Podaří se mu zcelit zakrvácenou zemi? </p> <p>Další informace </p> <p>Karolina Srncová<br />
editor-in-chief<br />
Tympanum, s.r.o.<br />
telefon: +420 778 068 806<br />
e-mail: srncova@tympanum.cz<br />
web: www.tympanum.cz<br />
FB: facebook.com/audioknihy</p>

<p>KOSTOMLATY: Vyvrcholením připomínek 100. výročí narození Bohumila Hrabala se stala o první prosincové sobotě vzpomínková akce na železniční zastávce Kostomlaty nedaleko Nymburka. Připravil ji Jan Řehounek, znalec osobnosti B. Hrabala, zakladatel Klubu čtenářů B. H., ale sám také autor, vydavatel a především občan města Nymburka, kde se podle Hrabala zastavil čas.</p> <p>Jubilant v Kostomlatech působil v druhé polovině 2. světové války v roli výpravčího a sepisoval knihu Ostře sledované vlaky. Tentokráte byly do Kostomlat sezvány osobnosti Středočeského kraje včetně hejtmana, za České dráhy a Správu železniční dopravní cesty se dostavil Karel Otava. Nechyběla knihovnice obce Kostomlaty Lenka Michálková. Vzpomínková akce se stala pro přítomné nevšedním zážitkem také proto, že akce skončila mimořádným zastavením rychlíku R 949 Bohumil Hrabal, kterým mohli odjet nejen do Nymburka herci a hosté nevšední události. </p> <p> Červený motoráček z nymburského hlavního nádraží sotva pojal nával slavnostně naladěných cestujících, mezi nimiž byly osoby v dobovém oblečení, zřejmě nejen pamětník, ale třeba také pracovník někdejší modré armády s kleštěmi na procvakávání už zapomenutých jízdenek vytištěných na tvrdých papírových kartičkách. (Kleště tehdy sloužily také k otvírání zamčených dveří nejen při vstupu do uzavíratelných částí vagonů.) </p> <p> Kostomlatský peron byl zaplněn stánky s občerstvením, kapelou s nezbytným vozembouchem, herci z nymburského divadelního spolku Hálek, v dobových uniformách pak třeba četník s puškou a nasazeným bodákem, nádražní přednosta s personálem včetně párkra, ale také mladík v letním vojenském stejnokroji německé armády s nepostradatelnou černou helmou. Pohybovaly se tady postavy civilních detektivů v pumpkách, tedy kalhotách ukončených pod koleny, v dlouhém zimním kabátě, na hlavě s kloboukem a služebně pátravým pohledem. Bylo slyšet i němčinu.</p> <p> Do kostomlatské výdejny jízdenek byla poskládána tehdejší robustní spojovací technika, stůl přednosty se štosem bílých a modrých papírů s povídáním o akci a s úryvkem z Hrabala, ale také s příležitostnými razítky. Ty se mohly otisknout na siluetu zadní části telegrafistky osobně … ehm … místo výpravčího Hubičky. Nechybělo ani místo doličné, tedy kanape. A venku čekala na odhalení zastřená pamětní deska umístěná na hlavní části budovy, která se jako jediná odlišovala pěkně renovovanou fasádní úpravou. Započatá renovace nádražní budovy totiž zatím dál nepokročila.</p> <p> Slavnostní řečnický ceremoniál, jakož i čtené ukázky z Hrabalových Ostře slevovaných vlaků a přiblížení tehdejší doby měl na starosti Jan Řehounek. Mluvil vtipně, výstižně a zásluhou přenosové techniky jej slyšeli i ve vlaku, který tady měl pravidelnou zastávku. Na jeho pokyn se všichni otočili k moderním soupravám, potleskem a máváním je pozdravili.</p> <p> Součástí vzpomínky na B. Hrabala se stala výstavka dětských kreseb, umístěných na stěnách nádražního peronu, a nejlepší byly vyhodnoceny. </p> <p> Bohumil Hrabal, kdysi neznámý libeňský autor, byl jedním z největších českých a evropských spisovatelů dvacátého století. Vytvořil svéráznou poetiku pábitelů, vypravěčů s obrovskou fantazií, podle kterých si lidé dělají představu o Češích a o národní povaze. Svým náhlým odchodem překvapil a zaskočil naši i světovou veřejnost. „Byl jako z jiného světa, protože nepsal o české politice, ale o českém národním životě“, napsal The Daily Telegraph. Hrabal nikdy neopustil svět malých lidí a navzdory fantazii se nikdy neuchyloval do fantastika, píše Die Welt.<br />
Také všesvětový New York Times vzpomněl Hrabala: „Psal o životě obyčejných lidí a intelektuálů bizarní perspektivy. Měl rád Čechy a češtinu a tuto lásku vnesl do svých děl.“ Doma byl Hrabal znám i jako stálý host mnohých hospod a restaurací. Měl rád pivo a hospodské vyprávění. Podařilo se mu překročit hranici mezi tvůrcem a publikem. Mnoho lidí ho znalo a každý se k němu hlásil. Popularita ho unavovala, a proto občas unikal do své „hluché samoty“. Prohlašoval, že je pouze zapisovatelem anonymních hovorů, které zaslechl od ostatních. To je mýlka. Ve skutečnosti to byl jeden z nejsložitějších a nejrafinovanějších tvůrců Evropy.</p>

<p>PŘÍCHOVICE: Interdiecézní centrum života mládeže Křižovatka Příchovice bylo v současné podobě dobudováno v roce 1993, ale na staré příchovické faře existuje už od roku 1979. Jezdí sem mládež křesťanská, ale vítán je kdokoliv. A mládež se tu počítá do věku velmi vysokého, až stařeckého.</p> <p>Přístup je jednoduchý. Každý se zapíše, přezuje. Pak kluci do levé části v patře, dívky do pravé. Tady jsou molitanové matrace, každý si jednu vezme a najde si svůj kout. Poté spěchá dolů do „krbovky“, kde je stále čaj, občas sušenky, či placky. Kdo co přiveze. Pak se povídá, hrají hry, či se každý zařídí podle svého. Dost se tu muzicíruje, hlavně na kytaru. Na jídlo se všichni scházejí ve stanovený čas. Zazpívá se, pak pan farář Jožka krátce požehná. Jí se skromně, ale nezažil jsem, aby nechutnalo. Na mytí nádobí se podílejí strávníci. Provoz zajišťují „týmáci“. Tedy malý tým dívek a chlapců, studentů, který tu tráví životní praxi. Poděkování za pokrm je na místě. Není všude ve světě samozřejmostí, dosyta se najíst.<br />
Cena pobytu? Na klavíru je kasička, na ní napsáno: Dobrovolný příspěvek na stravu a provoz.<br />
V programu jsou vycházky, besedy rázu duchovního, ale i světského. Na každý den je citát z písma, který pan farář Jožka napíše, na krbu vystaví, ať si každý medituje dle svého, nebo se zapojí do rozboru.<br />
Jezdí sem zejména křesťané, ovšem náboženství tu nikdo nikomu nevnucuje, a jisté základy tu pochytí i nevěřící. Ostatně jakýkoli rozbor Písma má obecnou platnost, nemusí být jen křesťanskou záležitostí. </p> <p>Už jednatřicet roků se na faře schází členové Skupiny XXVI. Příslušníci různých církví, ale i nevěřící. Literární autoři prózy, nebo poezie, či jejich přátelé, příznivci. Tak tomu bylo i na začátku Adventu. Debaty, někdy až politické, někdy nekonečné. Mnohé řeči o čtení a psaní. Společný pěší výlet, hlavně ale autorské čtení, které přineslo náležitou rozmanitost; od filozofujícího pojednání, přes povídky, po poezii ve verši volném, či vázaném. Upoutal i limerik.<br /> A jak se snáší světový náhled církevní, s občanským? Dobře. Skupina tu zažila už jedenatřicet setkání. </p> <p>(http://www.dltm.cz/…a-prichovice)</p>