Knihy, literatura, média

<p>FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Ve Frenštátě pod Radhoštěm se objevila už druhá miniknihovna v podobě soví budky. Hnědá budka vyzdobená malovanými obrázky stojí od pondělí 27. dubna 2015 přímo u nástupiště nově vybudované vlakové zastávky ve středu města.</p> <p>Díky miniknohovně si lidé mohou zpříjemnit cestování vlakem. Knihy v soví budce jsou k zapůjčení zdarma. První soví budka, kterou instalovali pracovníci knihovny v centru v roce 2013, se stala skutečným hitem, a tak se dá očekávat, že i druhá bude hojně využívána.<br />
První miniknihovna je umístěna v blízkosti současného dočasného sídla knihovny, a to na Dolní ulici, kousek pod náměstím. Pro druhou byla vybrána lokalita zajímavá již ze dvou hledisek. Je umístěna v blízkosti vlakové zastávky Frenštát pod Radhoštěm město, ale taky v těsné blízkosti Gymnázia a Střední školy elektrotechniky a informatiky Frenštát pod Radhoštěm.<br />
Proč právě tady? „Rádi bychom se přiblížili studentům. Chceme jim ukázat, že knihovna není místo, kde si lze půjčit jen knihu. Naše aktivity sahají mnohem dál,“ říká knihovnice Daniela Tejčková. A nová vlaková zastávka? „Ta nám dala možnost zapojit naši miniknihovnu do projektu Městské knihovny Mikulov a ČD – Kniha do vlaku. Chceme, aby se o nás vědělo, aby se o nás psalo, abychom byli navštěvováni.“<br />
Stejně jako ta první, dostala i nová miniknihovna název „Soví budka“. Název přišel zcela spontánně, a to krátce po instalaci v září 2013. Nazvali ji tak místní obyvatelé. Název se pak automaticky přenesl i na druhou. Je to především zásluhou zdařilého a líbivého designu paní Zuzany Kalinové, která miniknihovně navrhla a namalovala „kabát“ v podobě soviček. Obě miniknihovny jsou přístupné 24 hodin denně. Knihy si může půjčit libovolný čtenář, ale je zapotřebí je opět vrátit.<br />
Kdy? Doba vrácení je individuální. Jednoduše, až knihu přečtete. „Máte-li doma nějaké nadbytečné knihy, vložte je jednoduše do miniknihovny. Věřte, že uděláte radost mnohým. Knihy se totiž v miniknihovně otáčejí velmi rychle,“ dodala na závěr Daniela Tejčková.</p> <p>Ing. Edita Golová<br />
vedoucí knihovny</p> <p>Městská knihovna<br />
Dolní 504, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm<br />
tel.: 727 878 486, 601 345 373<br />
E-mail: edita.golova@mufrenstat.cz<br />
www.knihovnafrenstat.cz<br />
Facebook: Městská knihovna Frenštát pod Radhoštěm</p>

<p>PRAHA: Letošní mezinárodní hokejový šampionát v Praze a Ostravě tentokrát inspiroval i redakci časopisu Dějiny a současnost. Aktuální vydání přináší jako hlavní téma „Československý lední hokej“.</p> <p>„Prostřednictvím sportu je možné říct víc než jen to, v jaké formě je to které sportovní družstvo. Příležitostí, jak dát tomuto sportu opět další rozměr, je v současné světové geopolitické situaci nesčetně.“ Šéfredaktorka časopisu Iveta Coufalová ve svém editorialu k tématu dále uvádí: Fandit ‚svému‘ týmu v kotli na tribuně či u televizních obrazovek v obýváku, hospodě nebo na náměstí se stává téměř vlasteneckou povinností, podstatou – mnohdy mimoděčnou a neuvědomělou – identifikace – s národem, se státem… Zkrátka sounáležitost s ‚národním‘ týmem je dnes téměř totéž jako například na přelomu 18. a 19. století zakoupení nejnovější knihy v ‚národním‘ jazyce. A o symboličnosti některých utkání v době studené války, obzvláště po roce 1968, se asi netřeba v českém (resp. československém) kontextu zmiňovat…“<br />
S počátky hokejového sportu v českých zemích i na Slovensku seznamuje čtenáře článek „Od ‚mušketýrů‘ po úspěšné reprezentanty“. Dozvíte se zde například, kdy se poprvé začalo s takzvanou kanadou, neboli současným ledním hokejem, jak začaly vznikat první sportovní hokejové kluby nebo o založení Českého svazu hokejového a také Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG), která byla předchůdkyní dnešní Mezinárodní hokejové federace (International Ice Hockey Federation, IIHF). Nechybí ani důležité počátky československé reprezentace na mezinárodních turnajích.<br />
Štvanice a Tesla Aréna. Oba nejstarší pražské hokejové stadiony jsou nebo byly něčím výjimečné – jejich historie, stejně jako historie českého sportu, dokazuje, že kreativita a entuziasmus zdejších architektů a inženýrů hrály i za extrémních podmínek významnou roli a že je stále na co navazovat.<br />
Další příspěvky přibližují hokejová družstva v armádě a v neposlední řadě vnímání hokejových utkání diváky televizními, filmovými i divadelními.</p>

<p>ČR: Hlavním tématem časopisu je výzkumný projekt Filantropie a české elity 2014, který pro Nadaci VIA provedla agentura STEM. Přinesl zajímavé údaje o vztahu k dobročinnosti napříč českou populací.</p> <p>Výzkum se mimo jiné zaměřil na rozdíly v přístupu k filantropii s ohledem na společenské postavení. Ukázal například, že mezi běžnými lidmi se za filantropa označuje 66 % osob, mezi elitami je jejich počet dokonce 90 %. Další výsledky z projektu najdete uvnitř jarního čísla.</p> <p>Rubrika věnovaná významným filantropům v českých dějinách představuje praotce českých mecenášů hraběte Františka Antonína Šporka, který se kromě péče o své poddané a rozsáhlým kulturním aktivitám, musel zabývat i bojem s inkvizicí.<br />
V reportáži se dozvíte o pozoruhodné organizaci Vteřina poté, kterou založily dnes již dospělé děti, které si prošly dětskými domovy, aby zlepšily život a změnily osud těch, kteří mají stejně nesnadný start do života.</p> <p>O časopise zde včetně možnosti stáhnout jej v souboru pdf. </p> <p>Magazín je neprodejný, rozšiřuje jej Nadace VIA a její partneři.</p> <p>Pokud máte o odebírání časopisu zájem, kontaktujte prosím Martinu Vošahlíkovou, která Vás zařadí do databáze odběratelů. Časopis Vám bude zasílán zcela zdarma.</p> <p>ZDROJ

<p>PRAHA: Máte rádi brčálově zelenou a k tomu hejno včel a motýlů, ježka, hluchavku a ptačinec žabinec? Tak to musíte nakouknout k Jůlince do zahrádky! Tam se vám totiž bude moc líbit. Tak krásně pohádkově zarostlá zahrádka se totiž hned tak někde nevidí. Půvabná kniha Jůlinka z jedlé zahrádky od Terezy Václavkové Víznerové vychází již podruhé. Autorka příběhu a ilustrací mi v rozhovoru prozradila více podrobností.</p> <p>Co vás přivedlo ke psaní a ilustrování dětských knih? </p> <p>Když měl syn dva roky, hledala jsem něžný a jednoduchý příběh, jako Polámal se mraveneček. Chtěla jsem, aby všechna zvířátka z pohádky o Jůlince z veselé zahrádky mohl potkat ve skutečnosti, na zahradě a aby je chránil. Dospělým jsem se snažila vzkázat, aby nevnímali přítomnost bodláků a hmyzu v zahradě jako společenskou ostudu.<br /> Zalíbila se mi možnost něco předat, vytvořit podle svého. K ilustrování jsem měla blízko, ale až nyní zjišťuji, o čem vznik knížky vlastně je. Jůlinka z jedlé zahrádky volně navazuje na knihu Jůlinka z veselé zahrádky a je pro předškolní děti. V příběhu je skryto přání, abychom šetrně pěstovali rostliny, ať už bydlíme kdekoli a pustili k tomu i děti.</p> <p>Jak dlouho tato kniha vznikala?</p> <p>Čistého času možná pár týdnů. Od první ilustrace (plechovky sušenek) až po finální padesátistránkový výtisk uběhl asi rok a čtvrt a podílel se na ní skvělý tým Veroniky Hudečkové z nakladatelství Verzone. S recepty pomáhala kamarádka a odbornice na permakulturu Katka Hora.</p> <p>V knize se objevují vtipné názvy léčivých rostlin. Kdybyste sama měla znovu pojmenovat nějakou rostlinu, kterou byste si vybrala a jaký název byste jí dala?</p> <p>Stovky let zavedené lidové názvy si netroufám přejmenovávat, dnes už mají neduhy takové nepoetické názvy. Zajímavá byla příprava holandské Jůlinky. Lidové názvy se v překladu liší. Divizně říkají královská svíce, bršlici znají jako kohoutí nohu a třeba pampelišce říkají koňská kytka.</p> <p>Pěstovala jste nějaké rostlinky v dětství? </p> <p>V dětství jsem sázela z toho, co jsem našla v krmení pro andulky. Nejzábavnější byly slunečnice, otáčely se za sluncem.</p> <p>Jak moc věříte v léčivou sílu bylin dnes?</p> <p>V bylinky věřím, jen si myslím, že člověk nemůže chtít zázraky, když celým tělem přijímá třeba i nevědomě kde co.</p> <p>Jste nadšenou zahradnicí. Jak byste popsala vaši zahradu?</p> <p>Zahrada, na které jsem vyrůstala, byla dokonale vyvážená. Každé roční období zde bylo co jíst. Mám ráda zahrady divoké a tajemné. </p> <p>Co na zahradě pěstujete jaké roční období máte ve vaší zahradě nejraději</p> <p>Nasázela jsem rakytníky, aronii, těším se, až ponese ontario, které jsme z neznalosti kdysi porazili. Letos prvně budu sázet i v komunitní zahradě v centru města, na Vinohradech v Praze. Jsem na to moc zvědavá.<br />
Jaro je osvěžující na práci v zahradě, miluji zpěv sýkorek. Nejraději jím zeleninu hned na zahradě, takže mám ráda i období sklizně.</p> <p>Je v dnešní době těžké vydávat knihy?</p> <p>Vydat knihu není těžké. První Jůlinku jsme vydaly se sestrou Rozálií samy, na vlastní náklady a povedlo se. Nyní spolupracuji s nakladatelstvím Verzone, a je to také velmi příjemná spolupráce. Myslím si, že na trhu je dostatek kvalitních knih a mnoho dalších kvalitních knih ještě určitě vznikne. </p> <p>Na jakých dalších projektech pracujete?</p> <p>Chystám ilustrace k hravým básničkám Tomáše Rorečka „Sloni a jiní oni“ a pohádku „Ufon Eda“. Spolu s cestovatelem Danem Přibáněm zvažujeme pokračování pohádky „Jak Egu dojel až na konec světa.“ Zajímavá bude výstava Nejlepší knihy dětem, kam se k naší radosti v loňském roce dostala právě i „Jůlinka z jedlé zahrádky“. Dále se chystá cestovatelský pořad na pokračování, který koncem května uvede Radio Junior s premiérou audio knihy „Jak Egu dojel až na konec světa.“</p> <p>Můžete čtenářům prozradit na závěr nějaký lahodný bylinkový recept, který se již do knížky nevešel?</p> <p>Do knížky jsem vybrala takové recepty, při kterých se děti neopaří, nezraní, ale samozřejmě existuje mnoho dalších lahodných receptů, které vyžadují složitější postup a vaření. Inspirujte se v nové Květinové kuchařce Jany Vlkové, právě vychází. Věřím v neroubované ovocné stromy, v sílu jedlého plevele a v bio semínka.</p> <p>****<br /> Příběh Jůlinka z jedlé zahrádky od Terezy Václavkové Víznerové je nadčasový a potěší všechny generace od těch úplně nejmenších, kterým je knížka primárně určena, až po dospělé. Roztomilý příběh o malé holčičce, která se skamarádí se zvířátky ze své zahrady a díky nim rovněž objeví kouzlo zahradničení, je úžasnou inspirací pro všechny rodiče, kteří by dětem chtěli předat chuť starat se o vlastní zahradu a pěstovat si rostliny ze semínek. Děti se při jejím čtení naučí, jak si například připravit lektvary z léčivých bylin a dospělí se můžou zasnít a zavzpomínat na svoji nejmilejší zahradu. Kniha má vynikající uměleckou úroveň, když ji rozevřete, budete mít pocit, že cítíte vůni bylin a teplo, které zahřívá semínka k růstu.</p> <p>Více informací na: www.terezavaclavkova.com<br />
Knihu Jůlinka z jedlé zahrádky je možné zakoupit na www.verzone.cz</p>

<p>PRAHA: 21. mezinárodní knižní veletrh a literární festival proběhne na Výstavišti v Holešovicích ve dnech<br /> 14. – 17. května 2015. Čestným hostem je EGYPT.</p> <p>Témata:<br />
Fotografie a kniha<br />
Světoví knižní šampioni pro mladé čtenáře<br />
Literární diaspora a Češi ve světě</p> <p>Záštitu poskytli:<br />
ministr kultury ČR, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR, hlavní město Praha, městská část Praha 7</p>

<p>BYSTŘICE POD HOSTÝNEM: Rokem 1974 je datován vznik Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem (v počátku pod názvem Ozvěny). Během čtyřicetileté existence si vytvořil širokou obec čtenářů, a tak je vcelku přirozené, že ke každoročně vydaným dvanácti číslům jmenovaného titulu přibyla (2004) samostatná řada Edice Zpravodaje.</p> <p>Každý svazek věnuje pozornost jednomu tématu patrnému většinou již z formulace názvu publikace – např. Historie poštovnictví v Bystřici pod Hostýnem, Hostýn v dávnověku, Občané podhostýnského regionu v zahraničním odboji 1939 – 1945, Obrazy z dějin Hostýna, Odkaz Michaela Thoneta…, Portrétista František Ondrůšek, Z pamětí Inocence Krutila, podhostýnského rodáka.<br />
Jubilující redakce v prosinci 2014 představila nový svazek Krajina pro let stvořená mapující historii a současnost létání v Bystřici pod Hostýnem a nejbližším okolí. Základ pro vznik publikace zpracoval bývalý vojenský pilot a nynější publicista Josef Voltr, který již dříve věnoval pozornost sportovnímu bezmotorovému létání plachtění v Bystřici pod Hostýnem. Editorka sborníku Ilona Musichina obohatila jeho původní studii o vzpomínky pamětníků (Karel Appl, Jaroslav Hanák, František Kotas, Milan Obkráčil, Petr Piták, Hugo Sapper, Alois Stibor, Bohumil Šindelek st., Josef Škarpich, Vlastimila Vybíralová, Leopold Zicháček). Shromážděné texty doplnila dokumentárními fotografiemi z tvorby Jaroslava Michálka a archivních zdrojů. Na sto šestnácti stranách se tak podařilo informovat o průkopnících regionálního letectví, představit působnost leteckých modelářů, připomenout původní letiště pod Chlumem u Bílavska a informovat o jeho současné obnově.<br />
Přestože tradice létání není tak dlouhověká jako jiné obory lidské činnosti, především zásluhou rychlého technického pokroku jsme si zvykli vnímat současnou leteckou dopravu jako samozřejmost. Při příznivém počasí můžeme v jedné chvíli sledovat i více než deset strojů rozptýlených (v rozdílných výškách) do různých směrů. Nepochybně k tomu přispěla nedávná existence dopravního letiště v Holešově a vojenského letiště v Přerově, svůj podíl na frekvenci pohybu blýštivých „ptáků“ na obloze má i sportovní letiště v Kroměříži.<br />
Sborník je záslužným obohacením regionální literatury. Přispívá k nahlédnutí do zákulisí života v oblacích a zasluhuje si pozornost nejen odborné, ale i široké veřejnosti.</p>

<p>PRAHA: Již tuto středu 29. dubna 2015 vystoupí na Jarním GALA pro Struny podzimu brilantní britský houslový virtuos Daniel Hope. Tuto výjimečnou událost bude ze Španělského sálu Pražského hradu živě od 19:30 přenášet Český rozhlas Vltava.</p> <p>Daniel Hope je umělcem rozkročeným mezi žánry i staletími a v tomto duchu společně s prestižním orchestrem L´Arte del mondo připravil i svůj program pro galavečer Strun podzimu. Španělský sál rozezní v precizním provedení díla velikánů světové hudební literatury – Dvojkoncert pro dvoje housle Johanna Sebastiana Bacha či dva z koncertů Čtvera ročních dob Antonia Vivaldiho, ale i soudobá autorská úprava tohoto ikonického díla od Maxe Richtera či Sonáta pro sólové housle Erwina Schulhoffa.<br />
V tuto chvílí zbývají na koncert poslední vstupenky. Je možné je zakoupit ve Vstupenkovém centru Strun podzimu – Palackého 1, on-line na www.strunypodzimu.cz nebo v sítích Perfect System a Ticketpro. V ceně vstupenky je welcome drink před začátkem koncertu.<br />
Výtěžek z koncertu bude stejně jako v předchozích letech využit k financování nadcházejícího ročníku festivalu Struny podzimu. Každý, kdo si zakoupí vstupenku, tak získá mimořádný zážitek a zároveň podpoří festival, jenž právě letos slaví 20 let své existence. </p> <p>Více na www.strunypodzimu.cz a v přiložené TZ.</p> <p>Silvie Marková<br />
Struny podzimu / Strings of Autumn<br />
Public relations<br />
M: (+420) 604 748 699<br />
E: press@strunypodzimu.cz<br />
www.strunypodzimu.cz, facebook, myspace, youtube</p>

<p>JIŘÍKOV: Významné poutní místo Filipov znovu přibližuje česko-německá publikace. Od dubna 2015 je možné si koupit brožuru „Filipov – Philippsdorf. 13. 1. 1866“ z pera literární historičky Marie Rút Křížkové a salesiána P. Benno Beneše.</p> <p>Publikace na 96 stranách pojednává o zjevení Panny Marie ve Filipově dne 13. ledna 1866, uzdravení Magdaleny Kade a o osudech poutního místa ve Filipově v 19. až 21. století. Třetí opravené vydání textu zajistila Římskokatolická farnost Jiříkov. O aktuální fotografickou přílohu se postaral fotograf Jiří Stejskal, Ivo Šafus a Petr Wittgruber.<br />
Publikace je k dostání v bazilice minor ve Filipově, v rumburské Loretě a v informačních středicích v Českém Švýcarsku.</p> <p>Mgr. Klára Mágrová<br />
projektová manažerka<br />
Římskokatolická farnost Jiříkov<br />
Náměstí 5/2, 407 53 Jiříkov<br />
mobil: +420 724 072 525<br />
e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz</p>