Na návštěvě v Jůlinčině zahrádce

<p>PRAHA: Máte rádi brčálově zelenou a k tomu hejno včel a motýlů, ježka, hluchavku a ptačinec žabinec? Tak to musíte nakouknout k Jůlince do zahrádky! Tam se vám totiž bude moc líbit. Tak krásně pohádkově zarostlá zahrádka se totiž hned tak někde nevidí. Půvabná kniha Jůlinka z jedlé zahrádky od Terezy Václavkové Víznerové vychází již podruhé. Autorka příběhu a ilustrací mi v rozhovoru prozradila více podrobností.</p> <p>Co vás přivedlo ke psaní a ilustrování dětských knih? </p> <p>Když měl syn dva roky, hledala jsem něžný a jednoduchý příběh, jako Polámal se mraveneček. Chtěla jsem, aby všechna zvířátka z pohádky o Jůlince z veselé zahrádky mohl potkat ve skutečnosti, na zahradě a aby je chránil. Dospělým jsem se snažila vzkázat, aby nevnímali přítomnost bodláků a hmyzu v zahradě jako společenskou ostudu.<br /> Zalíbila se mi možnost něco předat, vytvořit podle svého. K ilustrování jsem měla blízko, ale až nyní zjišťuji, o čem vznik knížky vlastně je. Jůlinka z jedlé zahrádky volně navazuje na knihu Jůlinka z veselé zahrádky a je pro předškolní děti. V příběhu je skryto přání, abychom šetrně pěstovali rostliny, ať už bydlíme kdekoli a pustili k tomu i děti.</p> <p>Jak dlouho tato kniha vznikala?</p> <p>Čistého času možná pár týdnů. Od první ilustrace (plechovky sušenek) až po finální padesátistránkový výtisk uběhl asi rok a čtvrt a podílel se na ní skvělý tým Veroniky Hudečkové z nakladatelství Verzone. S recepty pomáhala kamarádka a odbornice na permakulturu Katka Hora.</p> <p>V knize se objevují vtipné názvy léčivých rostlin. Kdybyste sama měla znovu pojmenovat nějakou rostlinu, kterou byste si vybrala a jaký název byste jí dala?</p> <p>Stovky let zavedené lidové názvy si netroufám přejmenovávat, dnes už mají neduhy takové nepoetické názvy. Zajímavá byla příprava holandské Jůlinky. Lidové názvy se v překladu liší. Divizně říkají královská svíce, bršlici znají jako kohoutí nohu a třeba pampelišce říkají koňská kytka.</p> <p>Pěstovala jste nějaké rostlinky v dětství? </p> <p>V dětství jsem sázela z toho, co jsem našla v krmení pro andulky. Nejzábavnější byly slunečnice, otáčely se za sluncem.</p> <p>Jak moc věříte v léčivou sílu bylin dnes?</p> <p>V bylinky věřím, jen si myslím, že člověk nemůže chtít zázraky, když celým tělem přijímá třeba i nevědomě kde co.</p> <p>Jste nadšenou zahradnicí. Jak byste popsala vaši zahradu?</p> <p>Zahrada, na které jsem vyrůstala, byla dokonale vyvážená. Každé roční období zde bylo co jíst. Mám ráda zahrady divoké a tajemné. </p> <p>Co na zahradě pěstujete jaké roční období máte ve vaší zahradě nejraději</p> <p>Nasázela jsem rakytníky, aronii, těším se, až ponese ontario, které jsme z neznalosti kdysi porazili. Letos prvně budu sázet i v komunitní zahradě v centru města, na Vinohradech v Praze. Jsem na to moc zvědavá.<br />
Jaro je osvěžující na práci v zahradě, miluji zpěv sýkorek. Nejraději jím zeleninu hned na zahradě, takže mám ráda i období sklizně.</p> <p>Je v dnešní době těžké vydávat knihy?</p> <p>Vydat knihu není těžké. První Jůlinku jsme vydaly se sestrou Rozálií samy, na vlastní náklady a povedlo se. Nyní spolupracuji s nakladatelstvím Verzone, a je to také velmi příjemná spolupráce. Myslím si, že na trhu je dostatek kvalitních knih a mnoho dalších kvalitních knih ještě určitě vznikne. </p> <p>Na jakých dalších projektech pracujete?</p> <p>Chystám ilustrace k hravým básničkám Tomáše Rorečka „Sloni a jiní oni“ a pohádku „Ufon Eda“. Spolu s cestovatelem Danem Přibáněm zvažujeme pokračování pohádky „Jak Egu dojel až na konec světa.“ Zajímavá bude výstava Nejlepší knihy dětem, kam se k naší radosti v loňském roce dostala právě i „Jůlinka z jedlé zahrádky“. Dále se chystá cestovatelský pořad na pokračování, který koncem května uvede Radio Junior s premiérou audio knihy „Jak Egu dojel až na konec světa.“</p> <p>Můžete čtenářům prozradit na závěr nějaký lahodný bylinkový recept, který se již do knížky nevešel?</p> <p>Do knížky jsem vybrala takové recepty, při kterých se děti neopaří, nezraní, ale samozřejmě existuje mnoho dalších lahodných receptů, které vyžadují složitější postup a vaření. Inspirujte se v nové Květinové kuchařce Jany Vlkové, právě vychází. Věřím v neroubované ovocné stromy, v sílu jedlého plevele a v bio semínka.</p> <p>****<br /> Příběh Jůlinka z jedlé zahrádky od Terezy Václavkové Víznerové je nadčasový a potěší všechny generace od těch úplně nejmenších, kterým je knížka primárně určena, až po dospělé. Roztomilý příběh o malé holčičce, která se skamarádí se zvířátky ze své zahrady a díky nim rovněž objeví kouzlo zahradničení, je úžasnou inspirací pro všechny rodiče, kteří by dětem chtěli předat chuť starat se o vlastní zahradu a pěstovat si rostliny ze semínek. Děti se při jejím čtení naučí, jak si například připravit lektvary z léčivých bylin a dospělí se můžou zasnít a zavzpomínat na svoji nejmilejší zahradu. Kniha má vynikající uměleckou úroveň, když ji rozevřete, budete mít pocit, že cítíte vůni bylin a teplo, které zahřívá semínka k růstu.</p> <p>Více informací na: www.terezavaclavkova.com<br />
Knihu Jůlinka z jedlé zahrádky je možné zakoupit na www.verzone.cz</p>