Knihy, literatura, média

„Česká televize přináší divákům premiérové vánoční pohádky už dvacet pět let. Za tu dobu vznikly desítky příběhů, z nichž se mnohé postupně staly téměř součástí našich svátečních rodinných zvyků. V letošním roce se Česká televize vrací k základům této tradice. Režisér Zdeněk Zelenka v Kouzelníku Žitovi rozehraje na Štědrý den klasický pohádkový motiv, podobně jako uznávaný režisér Peter Bebjak, jehož pohádkový debut je již čtvrtým česko-slovenským vánočním příběhem, který divákům nabídneme. Česká televize se pak v podobě Přání k mání vrátí i k žánru rodinné filmové komedie a premiéru, rovněž už počtvrté, připravila i pro sluchově hendikepované děti,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Kořenářka Apolena nalezne v obilném lánu odložené novorozeně. Vezme ho k sobě a dá mu jméno Žito. Tak začíná příběh štědrovečerní pohádky Kouzelník Žito, kterou pro Českou televizi natočil Zdeněk Zelenka. „Chtěl jsem odvyprávět příběh, který by měl nepohádkového hrdinu, kterému ovšem život zkomplikují pohádkové bytosti. A také zlí, pochybní lidé, proti kterým náš hrdina musí napnout všechny své síly, aby na konci zjistil, že boj stál za to a že princezna je ta nejlepší obyčejná holka na světě,“ říká Zdeněk Zelenka, který do role kořenářky Apoleny obsadil Jiřinu Bohdalovou. „Jiřina mi v pohádkách hraje buď odporné babizny, jako tomu bylo v Nesmrtelné tetě či v Boháči a chudákovi, anebo moudré osoby, jako právě v Kouzelníku Žitovi,“ doplňuje režisér. Jako hlavní představitel se v pohádce objeví Denis Šafařík, pro nějž je Kouzelník Žito první velkou rolí: „Kouzelník Žito má hned několik ponaučení. Dobro vždy zvítězí, i přes to, že už se zdá být všechno ztraceno. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. A nakonec, že jeden člověk je silný, ale dva jsou neporazitelní,“ říká. Jako princezna se v nové pohádce objeví Anna Kadeřávková: „Je to milá a hodná duše s velkým srdcem, zároveň tak trochu rebelka. I když je princezna, nosí šaty a korunku, nebojí se dobrodružství, miluje třeba jízdu na koni, kterou jsme často natáčeli. Tu jsem si zamilovala i já,“ říká k natáčení. V dalších rolích se v Kouzelníku Žitovi objeví například Pavel Kříž, Tatiana Vilhelmová, Pavel Liška nebo Petr Kostka.

Další premiérové pohádky České televize se režijně ujal Peter Bebjak, který stál například za úspěšnými projekty Případy prvního oddělení nebo Českým lvem oceněnou minisérií Spravedlnost. V pohádce O zakletém králi a odvážném Martinovi vypráví o tom, jak se princezna Michaela rozhodla najít kouzelnou korunu krále Svaroga, aby s její pomocí uzdravila svého těžce nemocného otce. Hlavní roli si zahrál jeden z nejmladších členů Slovenského národního divadla Richard Autner a začínající herečka Simona Kollárová. „Michaela není úplně typickou představitelkou princezny. Je odvážná, má dobré srdce a nebojí se riskovat svůj vlastní život pro zdraví milovaného otce. Jezdí na koni, umí šermovat, a když si něco vezme do hlavy, nikdo jí to nevymluví,“ říká o své roli.

„Je to film o tom, čeho jsme schopni dosáhnout, když uvěříme sami sobě,“ říká režisér Vít Karas o pohádkové komedii Přání k mání. Hravý, stylizovaný příběh vypráví o nejrůznějších podobách lásky, o trampotách Alberta, jednostranně zamilovaného do sestry svého nejlepšího kamaráda. O Albertových rodičích, tvořících varietní duo, a jejich letité lásce vystavené novým zkouškám. Rodičovská láska pak chybí Albertovu spolužákovi Bosákovi, který touží po jediném – po pozornosti a uznání svého bohatého otce. „Je to film o kamarádství, lásce, o odvaze a odhodlání. O tom, že opravdická kouzla existují a že možnost přát si cokoli může být ohromně krásná, ale i velice nebezpečná,“ popisuje představitel jedné z hlavních rolí Martin Myšička.

O Vánocích nebudou ve vysílání České televize chybět ani Tři oříšky pro Popelku, pohádka, která měla svoji premiéru přesně před pětačtyřiceti lety, 16. listopadu 1973. V následujících letech ji v kinech viděly téměř tři miliony diváků, prodala se do více než třiceti zemí světa a Československá televize ji poprvé odvysílala 24. prosince 1974. Tehdy ji sledovalo 94 % všech diváků u obrazovek.

Už čtvrtým rokem nabídne Česká televize také premiérovou pohádku ve znakovém jazyce. Tuto vánoční tradici Česká televize založila, aby usnadnila přístup k televiznímu vysílání i sluchově hendikepovaným dětem. Díky dabingu si ji ale budou moci užít i děti slyšící. Letošní pohádka nese název Vodníkova princezna a vypráví příběh vodníka Fandy, který si usmyslí, že se ožení pouze se skutečnou princeznou.

Silvestrovský večer se ponese v duchu pocty herci a zpěvákovi Václavu Neckářovi, který letos oslavil své 75. narozeniny. Do pořadu s názvem Hotel Hvězdář mu přijde pogratulovat dvacítka osobností, které se – každá po svém – zhostí nejslavnějších Neckářových písní. Mezi nimi například Jan Cina, Lucie Bílá, Jiří Korn a 4TET, Václav Noid Bárta, Ondřej Ruml, Radek Banga, Thom Artway nebo Debbi. „Je to pro mne obrovská pocta. Kolegové mé písně zpívají skvěle a moc se mi líbí i aranžmá Petra Maláska,“ říká Václav Neckář a dodává: „Že ty písně oslovují i mladou generaci bude asi tím, že jsou melodické a texty mají co říci i dnes, po tolika letech. Brácha říká, že všechno a všechny prověří čas…“

„Je to asi čtrnáct let, co mě Honza požádal, abych zavzpomínal písemně na dobu protektorátu. Pak si to přečetl a říká – no to je materiál, ale vůbec to nemá klenbu, musíme z toho udělat příběh. A já to nedokázal. Tak jsem to nechal deset let u ledu. Potom jsem si to znovu přečetl a už mi to připadalo, jako kdyby to napsal někdo jiný, už jsem to mohl poupravit,“ říká Zdeněk Svěrák o počátcích práce na filmu Po strništi bos. Snímek, na němž se Česká televize koprodukčně podílela, bude uveden v televizní premiéře na Nový rok.

Jen kousek od civilizace se odehrávají každodenní dramata zvířat a rostlin. Bažiny, pralesy, pouště, stepi či džungle velkoměsta, to všechno se dá nalézt i v České republice. Dokazuje to dokumentární film z koprodukce České televize Planeta Česko, který si na Nový rok také odbude svou televizní premiéru. „Když mi bylo řečeno, že jde o přírodovědný film o české přírodě, tak na to se nedalo říct ne! Českou přírodu mám totiž moc rád,“ říká herec Kryštof Hádek, který k filmu namluvil komentář.

Vánoční a novoroční ČT art se zaměří především na hudbu, divadlo a tanec. Nabídne například záznam koncertu legend slovenské populární hudby Slovenští muži vrací úder, na festivalu Zlatá Praha oceněné filmové zpracování opery Bohuslava Martinů Čím lidé žijí, Vánoční koncert komorního orchestru Virtuosi Pragenses z Valdštejnského paláce, vánoční speciál talk show Linka nebo Novoroční koncert České filharmonie.

Vánoce na Déčku budou animované. Děti se mohou těšit na příběhy z dílny Walta Disneyho, na dva díly příběhu o jednom ze sobů světoznámé letky Santa Clause – Sobík Niko a Sobík Niko 2 a na Oscara nominovaný britsko- americký film Piráti!. V sobotu 1. prosince spustí Česká televize už po osmé na webu Déčka interaktivní Adventní kalendář, který návštěvníky provede den po dni předvánoční dobou, vánočními tradicemi i historií nejočekávanějších svátků roku. Výtvarnice Lucie Lomová vytvořila scénu romantického městského nábřeží v čase úplně prvních Vánoc v novém československém státě. Na předvánočním špacíru se tak v davu měšťanů potká Ema Destinová, Eduard Štorch a Tomáš Garrigue Masaryk.

Zdroj: Karolína Blinková, www.ceskatelevize.cz

Slavnostní vyhlášení vítězů a vernisáž výstavy nejlepších komiksů proběhlo 12. 11. v Galerii Jindřišské věže na Praze 1.

„Letošní téma jsme vybrali i vzhledem ke stoletému výročí založení samostatné Československé republiky. V komiksech se hodně objevovalo téma voleb, žáci často pracovali s odpovědností vůči společnosti. Zajímavé bylo, že se v komiksech poměrně intenzivně cestovalo časem do nedemokratických období naší historie nebo se snily sny, ve kterých vystupoval jako průvodce Tomáš Garrigue Masaryk, který prováděl děti po zlomových okamžicích naší historie. Středoškoláci v komiksech zobrazovali i reálné postavy z naší současné politické scény a vyjadřovali se k aktuálním událostem ze světového dění,“ říká Kateřina Sequensová, koordinátorka soutěže ze vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni.

V kategorii 1. stupeň základních škol zvítězil komiks Žabokracie od Kamily Vaníčkové ze základní školy Na Šutce v Praze. V kategorii 2. stupeň základních škol vyhrál komiks Nesouhlas od 4 autorek z Gymnázia Jiřího Gutha-Jarkovského v Praze. V kategorii střední školy zvítězil komiks Kdyby demokracie přestala existovat od My Linh Nguyen ze Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově.

V hlasování veřejnosti vyhrál v celkovém součtu hlasů komiks Ostrov od Markéty Lindákové a Emmy Babákové z Gymnázia Dr. Josefa Pekaře z Mladé Boleslavi, který získal 444 hlasů. Letos se porota rozhodla udělit cenu diváckého hlasování ve všech kategoriích. V kategorii 1. stupeň základní školy zvítězil u veřejnosti komiks s názvem Demokracie Bohouš a Dáša trojice Aneta Borkovcová, Jitka Šimánková a Elektra Josková ze ZŠ a MŠ Louňovice pod Blaníkem. V kategorii střední školy vyhrál Lukáš Klíma ze Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky v Praze s komiksem Milada.

Vítězné komiksy si můžete prohlédnout zde.

Do soutěže bylo letos přihlášeno 258 komiksů, od celkem 461 autorů. Do užšího výběru postoupilo komiksů 40. Výstava vybraných komiksů ze studentské soutěže bude otevřena do 12. listopadu v galerii v Jindřišské věži (Jindřišská 14, Praha 1). Výstavu si zde můžete prohlédnout každý den do 25. listopadu od 10 do 19 hodin. Další informace o výstavě najdete zde.

Zdroj: Nikola Páleníčková, mediální koordinátorka Vzdělávacího programu Varianty spol. Člověk v tísni, www.varianty.cz www.clovekvtisni.cz

Na Moravě a ve Slezsku se i přes nepřízeň osudu dochovaly vzácné uměleckořemeslné předměty zářící nádherou drahých kamenů. V muzeích, galeriích, zámcích, hradech, kostelích a klášterech můžeme obdivovat sošky, nádoby, zbraně, kalichy, relikviáře, monstrance, mozaiky, roucha, nábytek a šperky vytvořené z drahých kamenů. Významné drahokamové artefakty najdeme i v Kroměříži.

Na přednášce si mohou zájemci zakoupit stejnojmennou knihu autora přednášky za výhodnou cenu.

Kniha získala nominaci na Nejkrásnější knihu knižního veletrhu a na cenu Josefa Hlávky za literaturu v oboru neživá příroda.

Vstupné 10 Kč

Zdroj: Muzeum Kroměřížska, www.muzeum-km.cz

Je název výběru parafrází jedné ze slavných Horníčkových knížek Dobře utajené housle?

Název zvukového boxu Dobře odtajněný Miroslav Horníček je velmi volnou parafrází názvu Horníčkovy slavné knihy Dobře utajené housle. Vybrané úvahy autor namluvil počátkem 70. let na gramofonovou desku, která patří k základnímu kánonu mluveného slova, stěžejní nahrávce s M. Horníčkem. Do našeho výběru byl obsah této desky zařazen celý.

Jak je vůbec odkaz M. H. na audio nosičích zpracován? V čem je tento komplet jedinečný?

Zvukových nosičů s hlasem Miroslava Horníčka existuje opravdu celá řada. Od gramofonových desek, které v menší míře začaly vycházet v 50. a 60. letech, v hojnější míře pak od 70. let, přes mnoho kompaktních disků, jež jednak nesystematicky shromažďovaly reedice původních vydaných nahrávek, přes nahrávky nové, až k nahrávkám tu a tam posbíraným z archivů. Tento komplet není pochopitelně zcela vyčerpávající, nemohl obsáhnout veškerý zvukový odkaz tohoto kongeniálního mistra slova a humoru. Systematicky, na jednom místě však soustřeďuje to zásadní, pozapomenuté, díky mnoha objevům a vyspělé technice digitalizace znovu oživené archivní nahrávky, dosud nevydané.

Na třech nosičích je nahráno přes třicet hodin materiálu… Jak náročná to byla práce pro vás jako dramaturga a editora? Jak byste ji laikovi popsal?

Někdy se v životě stane, že vás někdo, či něco takříkajíc osvítí, tedy že vás v pravou chvíli a na pravém místě napadne nosný nápad. Ano, jak říká jiný klasik Jiří Suchý: „Napad mě nápad,“ a to ve chvíli, kdy jsem v létě 2015 sledoval reprízu televizního dokumentu o Miroslavu Horníčkovi. Náhle mi běželo hlavou, že Cimrmani mají svůj komplet, Šimek s Grossmannem, dokonce i tehdy čerstvě trio Šimek, Sobota, Nárožný… Proč by si ho nezasloužil Miroslav Horníček, proč ne třeba v roce 2018, kdy si připomínáme patnáct let od úmrtí, hlavně pak ale 100 let od jeho narození?

Myšlenka nějaký čas uzrávala, čas od času jsem si tak v hlavě skládal, co by v tom kompletu mohlo být, co ne, až jsem se zkraje roku 2016 svěřil producentce Nadě Dvorské. Tu nápad zaujal, nakonec se jí povedlo vyjednat mé angažmá, takže jsem byl pověřen dramaturgií, která obnášela celkovou koncepci od výběru nahrávek přes nezbytné úpravy, až k celkové sestavě kompletu. Naďa Dvorská titul zaštítila coby producentka, zvukař Petr Benesch provedl zvukový mastering všech nahrávek.

V létě téhož roku jsem měl možnost začít probádávat zdigitalizovaný archiv nahrávek divadla Semafor, na jehož audio materiály má vydavatel kompletu výhradní práva. Od října 2017 začala intenzivní práce, která trvala půl roku, zahrnovala spoustu mailových, telefonických, ale i osobních jednání, nalezení zvukaře, jenž komplet, dle mých požadavků, sestaví, provede celkový master, to znamená citlivě ošetřit nahrávky tak, aby byl výsledný zvuk co možná nejčistší, ale zároveň autentický s ohledem na dobu vzniku.

Tady jsem neváhal, oslovil jsem už zmíněného zvukaře Petra Benesche, který má dlouholeté zkušenosti z rozhlasu, ze zvučení a natáčení všemožných přehlídek folkové, trampské a country hudby. Věděl jsem o něm, že má cit pro věc a navíc tvorbu Miroslava Horníčka rád. Společně s producentkou jsme vymysleli, kdo by napsal spolu se mnou jako dramaturgem doprovodné texty, za ty opravdu odborné a erudované odpovídají odborníci na slovo vzatí, Přemysl Rut a Jiří Just.

Proč je u některých nahrávek více verzí téhož?

Co se zdvojených záznamů týče, u předscén Horníčka s Werichem či u známé desky Chvála pohybu, jsem chtěl ukázat i odlišné alternativy. Mnozí posluchači mají slavné předscény spojené s huronským smíchem publika, ale jak zní ve studiové podobě, si dovede představit málokterý z nich.

Naopak Chválu pohybu zná řada pamětníků z gramodesek, dramaturga nevyjímaje, ale záznam s publikem, z Luhačovic, obohacený o zábavné historky, není příliš frekventovaný. Bylo mi zkrátka líto o tyto záznamy komplet ochudit.

Jaké nahrávky patří k opravdovým lahůdkám?

Ke skutečným skvostům určitě patří živé, autentické záznamy různých představení, z těch semaforských bych uvedl recitál H + H (Hegerová, Horníček) z roku 1966, dvě pásma Nocturné a Zavinil to bubínek nebo pořad k 60. narozeninám Miroslava Horníčka z roku 1978. Dále musím jmenovat představení Kantor Barnabáš a žáci darebáci, které s M. Horníčkem mají na svědomí Traxleři, s nimiž často spolupracoval, což dokládají i studiové záznamy v kompletu obsažené.

Co se ani do tak obsáhlého reprezentativního výběru nevešlo?

Každá dramaturgie by měla pracovat s určitým rámcem, vymezením, chcete-li. Od začátku nám, dramaturgovi a producentce, bylo jasné, že se do kompletu nemůže vejít vše. Nechtěli jsme jít cestou, až na drobné výjimky, interpretace ne-horníčkovských textů, takže jsme od začátku věděli, že záměrně nezařadíme četbu z povídek Oty Pavla či Tři muže ve člunu Jerome Klapky Jerome. Byli jsme limitováni licencemi u jiných vydavatelů či subjektů, takže např. z rozhlasu a televize šlo použít jen drobné výjimky licencované vydavatelem kompletu.

Z představení divadla Semafor jsme po zralé úvaze nezařadili pásmo Dva muži někde, což je převážně recitál Pavla Bobka, doplněný několika dialogy M. Horníčka s P. Bobkem a jedním monologem, který byl shodný s monologem z recitálu H + H. Navíc, toto představení je dosti vizuální, ne zrovna nejlépe nasnímané, což např. platí i o verzi Šesti žen z 90. let. (pozn. red. hra autora Jiřího Suchého)

Dalším příkladem nezdvojování je dříve vydaná deska Žáci darebáci a kantor Barnabáš a živá nahrávka Dobře odtajněných houslí. Použité nahrávky jsou ucelenější, rozsáhlejší, nespatřovali jsme důvod zrovna na těchto demonstrovat rozdíly v atmosféře studia a živého představení.

Není ale nikde vyloučeno, že by nemohl vzniknout třeba ještě jeden malý komplet, jenž by zahrnoval nahrávky, které se nevešly, či které se v mezičase objevily až po vydání Dobře odtajněného Miroslava Horníčka, třeba nějaké dramaturgovi dosud „dobře utajené“ materiály ze soukromých sbírek.

Vzkaz posluchačům

Moc bych si přál, aby komplet bavil a těšil posluchače a vyjímal se v jejich sbírkách na čestném místě. Určitě by mě potěšilo, pokud by někdo z posluchačů měl nějaký nevydaný unikát s Miroslavem Horníčkem a chtěl se o něj podělit. Nechť tak učiní, kdo ví, jestli pak záznam nakonec nebude časem vydán, včetně poděkování dárci.

Jakub Kamberský (1983)

Je nevidomý publicista specializující se na mluvené slovo. Absolvoval obor Kulturologie na Filozofické fakultě University Karlovy. Je spoluzakladatelem internetového projektu Panáček v říši mluveného slova, což je katalog všech možných dostupných údajů o existujícím mluveném slovu, natočeném pro rozhlas, ale i mimo něj. Jakub Kamberský rovněž přispívá svými recenzemi do Týdeníku Rozhlas. V současné době působí jako autor, dramaturg a moderátor původní klubové talkshow Trialogy B, kam si měsíc co měsíc zve vždy dvojici hostů ze světa kultury, především herce a rozhlasové tvůrce. Netají se tím, že jeho název vznikl právě pod vlivem nedostižných Hovorů H. Jakub se věnuje i dalším činnostem, kromě pořádání besed s umělci také publikuje (naposlech.cz), pořádá poslechové radiovečery, zasedá v porotách (Prix Bohemia Radio 2011, Audiokniha roku), tvoří dramaturgii sekce rozhlasových seminářů pro festival Šrámkova Sobotka.

O kompletu více zde: https://www.supraphonline.cz/album/392541-dobre-odtajneny-miroslav-hornicek

"Při přípravě festivalu Štěrkovna Open Music se v posledních letech snažíme program okořenit řadou mimořádných projektů. Symphonic Dance Music je jedním z nich. Právě takovými počiny se chceme odlišit od konkurence a nabídnout posluchačům to, co jinde neuslyší," řekl za pořadatele festivalu David Moravec. "Věříme, že spojení špičkového orchestru, špičkového DJ a velmi kvalitní doprovodné kapely vytvoří zážitek, o kterém se bude hodně mluvit a projekt pak zamíří i za hranice Moravskoslezského kraje a ČR," dodal další jednatel společnosti New Wind Production Matěj Ostárek.

Přípravu projektu podporuje Moravskoslezský kraj. "Janáčkova Filharmonie je něco jako rodinné stříbro Moravskoslezského kraje. Jsme upřímně rádi, že její ambice nespočívají jen v bezchybném uvedení klasických titulů. Právě naopak. Náš orchestr hledá nové výzvy a s nimi posunuje své vlastní hranice. Těšíme se, že Moravskoslezský kraj bude s projektem Symphonic Dance Music reprezentovat skvěle i za hranicemi našeho kraje či v zahraničí," řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo.

Projekt Symphonic Dance Music tedy přinese jedinečné propojení špičkového orchestru a DJského umění . Na pódiu se objeví na osm desítek umělců. Celkem se na projektu bude podílet víc jak 110 lidí. Realizační tým zahrnuje nejen orchestr, pro tento účel speciálně sestavenou kapelu a pracovníky techniky a produkce. Připojili se k nim i odborníci na světelné a laserové efekty či autor projekce VJ Martin.

Projekt bude mít premiéru nejpozději v červenci roku 2019 během festivalu Štěrkovna Open Music, který se uskuteční v malebném prostředí Hlučínského jezera v termínu od 25. do 27. července. Tímto speciálním projektem vyvrcholí sobotní program a tedy i celý festival.

Škapa patří do silné generace street artistů, která nastoupila v nově otevřené a uvolněné atmosféře poloviny 90. let. Pracuje s rozličnými médií a formáty. S jeho tvorbou se setkáváme i na obálkách knih, časopisů či coverů CD. Přesto je pro něj i nadále veřejný prostor výzvou, jeho instalace v žižkovském Atriu se stala jedním z lákadel letošního Signal Festivalu. Stejně tak výstava Babylon nabídne intervence do veřejného prostoru zahrady a nejbližšího okolí Galerie Villa Pellé. K výstavě bude vydána i Škapova stejnojmenná monografie. Nedílnou součástí výstavy je i doprovodný program, který najdete na www.villapelle.cz.

Nový projekt BABYLON vzniká opět ve spolupráci s kurátorem Radkem Wohlmuthem a navazuje tak na autorské výstavy postupně rozvíjející příběhovou linku jeho tvorby. Těžiště předchozích projektů spočívalo především ve Škapově zaujetí písmem a postmoderním kódováním. BABYLON odkrývá další výraznou polohu, kterou se tento autor paralelně zabývá – detailní skladebné kompozice malované „kolážovým” způsobem. Po obsáhlé sérii vrakovišť tak svou pozornost upírá na městské struktury, které v sobě metaforicky zachycují komplikovaný civilizační vývoj. Jestliže jsou města obrazem lidského společenství jako celku, pak jednotlivé domy v nich odrážejí pozici individua, které je jako zásadní sociálně – výrazový prvek zpětně formováno. Právě místo, kde člověk vyrůstá, žije a pracuje, pak utváří jeho vztah ke světu. Na výstavě BABYLON se tak symbolicky protnou rozmanité výrazové a tematické linie – racionální a intuitivní organizování prostoru, vizuální kódování, jazyk, písmo či různé jiné způsoby zápisu a formulace myšlenky, které v konečném důsledku vedou až k definování a konstrukci složitých a vrstevnatých útvarů podobných městské infrastruktuře. Bájní babyloňané stavěli svoji věž tak vysoko a pyšně, až je Bůh potrestal zmatením jazyků, po kterém se lidstvo rozprchlo do všech koutů světa. Dnešní proroci opět označují Západ za novodobý Babylon a předpovídají její zánik. V mezičase je ovšem stále možné zaznamenávat dění kolem sebe a také ho interpretovat. Michal Škapa to nyní prostřednictvím své zatím nejobsáhlejší výstavy dělá nejen na ploše všech tří podlaží Galerie Villa Pellé, ale také intervenuje do okolního veřejného prostoru.

Michal Škapa / Tron (nar. 1978) je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do silné generace writerů, která nastoupila v polovině 90. let, a dlouhodobě patří mezi její lídry. Jeho kvality potvrzuje i skutečnost, že se postupně dokázal prosadit i v běžném galerijním provozu. Patří do okruhu autorů legendární pražské Trafačky. V rámci volné tvorby pracuje v rozlišných médiích a formátech od nástěnných maleb - muralů, přes akrylové rukopisné abstrakce, airbrushové figurativní kompozice, po site-specific instalace a prostorové objekty, ale realizuje se i jako grafický designér. Je zakladatelem sítotiskové dílny Analog!Bros a blízkým spolupracovníkem labelu BiggBoss.

Účastnil se zásadních oborových prezentací, ať to byla u nás dosud nepřekonaná mezinárodní přehlídka graffiti a street artu Names (2008), nebo výstava Městem posedlí (2012) v Galerii hl. m. Prahy. Prezentoval Českou republiku na EXPO 2010 v Šanghaji. Mezi jeho zásadní autorské výstavy patří 00 NIC v pražské Trafo Gallery (2011), Ode zdi ke zdi ve státní GAVU Cheb (2012) a přelomový Graffoman v pražské Chemistry Gallery (2014). Především na tento projekt navázal úspěšnou loňskou výstavou Analfabet v Trafo Gallery (2017) doprovázenou prvním velkým katalogem. Rok 2018 byl pro něj ve znamení přípravy zatím největší autorské výstavy Babylon ve Villa Pellé.

Doprovodné programy

1. 12., 15:00, AIRBRUSH PARTY - VEŘEJNÁ TVŮRČÍ DÍLNA

12. 12., 18:00, KŘEST KNIHY BABYLON

10. 1., 18:00, KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA S AUTOREM A KURÁTOREM RADKEM WOHLMUTHEM

26. 1., 18:00, KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA S AUTOREM A KURÁTOREM RADKEM WOHLMUTHEM

V rámci výstavy probíhají doprovodné edukační programy pro školy i širokou veřejnost. Jejich kompletní program je průběžně aktualizován. Další podrobnosti naleznete na webu galerie a na sociálních sítích Villa Pellé, či prostřednictvím newsletteru, k jehož odběru se můžete přihlásit. Změny v programu vyhrazeny.

Michal Škapa – Babylon, 21. 11. 2018 - 27. 1. 2019

pořadatel: Galerie Villa Pellé – Porte z.s.

producent: Vladana Rýdlová

kurátor: Radek Wohlmuth

koncepční spolupráce, produkce: Klára Voskovcová

grafická úprava: Jan Matoušek

www.villapelle.cz

Jaká představení tentokrát Divadlo Dagmar nabídne?

Čtvrtek 15. 11. v 19.30 Prostory I. Sokolov

Pátek 16. 11. v 18.00 Swamplandie

Pátek 16. 11. v 19.30 Marie

Festival Divadla Dagmar byl finančně podpořen městem Příbram.

Rezervace na představení jsou z důvodu omezené kapacity nutná na: bilek@gshpb.cz.

programiiifestivaldivadladagmar2018-web.pdf (584.83 KB)

Fotografie Jindřicha Štreita se soustřeďují na portréty venkovanů při práci i odpočinku, v rodině, s přáteli i během zažitých rituálů v rámci jedné japonské vesničky – Akagi. Zde autor pobýval na podzim roku 1995 díky stipendiu japonské státní kulturní nadace Japan Foundation.

Fotostřípky Konstantina Korovina dokumentují a zachycují především nedotčenou japonskou přírodu a svébytnou japonskou kulturu.

Vernisáž výstavy v Podkroví Horácké galerie: 13. listopadu v 17:00 h