Knihy, literatura, média

Ve své tvorbě se zaměřujete na poezii – za sbírku básní Větrní jste dostal cenu Magnesia Litera. Čím vás v dnešní digitalizovaně nepoetické době tento – pro mnohé čtenáře okrajový – žánr oslovuje?

Poezií jsem se začal z jakési intuitivní vnitřní potřeby zabývat už asi ve čtrnácti letech a od té doby mě neopustila. V každé době si najde své místo, i když proměňuje své podoby.

 

A jak jste si k poezii našel cestu? „Způsobila“ to nějaká konkrétní sbírka, nebo šlo o pozvolný proces?

V mládí, ale v dospělosti se až jakási potřeba psaní básní ustálila. Šlo a jde o proces velmi pozvolný, domnívám se, že nikdy nekončící.

 

Vzpomínáte na první sbírku poezie, která se vám dostala do rukou a opravdu vás ohromila, nadchla nebo něčím překvapila?

V babiččině knihovničce měla pro mě zvláštní místo sbírka dětských básní Zdeňka Kriebla s tajuplným názvem Stradivárky z neonu. Posměšky na plot. Rozuměl jsem máločemu, ale fascinoval mě řád, symetrie, ale i narachie, které v těch verších panovaly.

 

A „leží“ vám poezie i na nočním stolku, nebo se oddechově věnujete spíš jiné literatuře? Která kniha vás v poslední době zaujala?

Jsem velký fanoušek silných, magických příběhů. Na nočním stolu mám aktuálně Bizarní povídky Olgy Tokarczukové a Safírové ledňáčky Bogdana Trojaka.

 

Byl jste žákem Ludvíka Kundery. Jak vás ovlivnil? Byl a je pro vás dodnes inspirací?

Pan Ludvík byl literárně všestranným mužem, který mě s naprostou samozřejmostí vedl k tomu, že je v pořádku poezii psát, překládat, redigovat i bádat o ní. Vzácný muž, dotek minulého století.

 

Kromě vlastní tvorby se zabýváte i překlady středověkých německých milostných písní. Kolik už jste jich přeložil?

Asi tři písně jsem přeložil před mnoha lety na přání jednoho nakladatele. Projekt ovšem nedopadl.

 

A narazil jste při jejich překladu na nějaký středověký překladatelský oříšek?

Jedna z nejstarších německých milostných písní si rafinovaně zahrává s genderem, kdy není jasné, jestli je mluvčím muž nebo žena. V češtině to bohužel fungovat nemůže, překladatel se musí rozhodnout.

 

Stává se někdy, že je překlad do češtiny „neuskutečnitelný“? Nebo natolik komplikovaný, že musíte kontaktovat autora originálu a překlad s ním konzultovat?

To je docela běžná situace u současné poezie. Překládám pro Drážďanskou cenu lyriky a bez konzultace s autory by básně nebylo často možné vůbec pochopit.

 

Vracíte se – nejen v překladech z němčiny – do světa, ve kterém v Československu žili a tvořili Češi a Němci?

To bylo mé dětství, počátek osmdesátých let na olomouckém sídlišti Povel. Zdejší hřbitovy byly a jsou plné německých jmen. Až mnohem později jsem pochopil, že tuto část Olomouce Němci obývali.

 

Jak vás ovlivňuje vaše dvojjazyčnost?

Dvojjazyčný nejsem, protože němčinu stále vnímám jako cizí jazyk. Ale mám dvojjazyčné děti a rád se jimi nechám opravovat.

 

Jste autorem učebnic češtiny pro děti – můžete přiblížit, jak taková učebnice vzniká a jaké těžkosti musí autor při její tvorbě překonávat?

Učebnice vzniká v pedagogickém nakladatelství a vyžaduje především získání tzv. doložky Ministerstva školství – aby mohla fungovat v systému právě jako učebnice.

 

Vdechl jste do učebnic i něco ze své poetiky?

Mé první básně pro děti vznikaly právě do učebnic, takže předpokládám, že ano.

 

Vyučujete tvůrčí psaní… Myslíte, že se dá spisovatelskému „řemeslu“ naučit?

Jistě, stejně jako jakémukoli umění. Velkou výhodou je ovšem talent.

 

Máte nějaký oblíbený tvůrčí trik či fígl, který doporučujete svým studentům?

Krátit!

 

Nedávno jste přijal pozvání k rezidenčnímu pobytu v Literárním domku broumovského kláštera. Jaký význam pro vás tento pobyt měl? A vyhýbáte se, či naopak vítáte setkání se čtenáři?

V Broumově jsem pobýval v tandemu s ilustrátorem Matějem Formanem a společně jsme tvořili jakousi básnickovýtvarnou mapu celého kraje. V tomto ohledu jsou rezidenční pobyty nenahraditelné jako místo inspirace, kontemplace, ale i klidu na práci, ke které se spisovatel v běžném provozu dostane zřídka. S broumovskými čtenáři jsme se setkali na besedě v klášterní kavárně a myslím, že setkání bylo oboustranně obohacující.

 

 

Vizitka

Radek Malý (*1977, Olomouc) je bohemista, básník, překladatel, autor knih pro děti a vysokoškolský pedagog. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval bohemistiku a germanistiku, kde byl žákem spisovatele Ludvíka Kundery. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena a dvou ocenění Magnesia Litera. Je autorem šesti básnických sbírek: Lunovis, Vraní zpěvy, Větrní, Malá tma, Světloplaší a Všehomír. Pro děti napsal knihy František z kaštanu, Anežka ze slunečnic, Kam až smí smích, Poetický slovníček dětem v příkladech, Příhody matky Přírody, Listonoš vítr, Moře slané vody, Kamarádi z abecedy a Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky.  Je autorem antologií německé poezie Držíce v drzých držkách cigarety a Malé lalulá, dále autorského Slabikáře s ilustracemi Matěje Formana a spoluautorem učebnice českého jazyka a literatury pro 1. stupeň základních škol.

Po diskuzích s nejasným výsledkem o dalším směřování bylo rozhodnuto, že se Ověřeno zapojí do inkubátoru a následného akcelerátoru sociálních inovací Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU (projekt Sociální inovace v knihovnách). A tak vznikl deFacto workshop. Tedy metodika a soubor materiálů pro realizaci lekce mediální výchovy, kterou může využít každá knihovna pro realizaci tematického s cílovou skupinou mládež. Design workshopu vznikal ve spolupráci s designérem Braňo Frkem a kromě Ondřeje Hudečka se na tvorbě obsahu podílela Dita Lánská. Workshop je určen primárně pro žáky druhého stupně a pracuje s jejich přímým zapojením do lekce. Jedná se tak o jeden z workshopů, na kterém je mobilní telefon lektorem na začátku přímo vyžádán. Nikoli k odložení, ale naopak k aktivnímu využití účastníky. Vytvořená metodika je zájemcům volně dostupná na odkazu bit.ly/deFacto1. Cílem deFacto workshopu není naučit, jak ověřovat informace, ale spíše upozornit účastníky, že v online prostředí více než kde jinde platí, že je potřeba přemýšlet o tom, co vidím a také před tím, než to sdílím.

Lekci ocenila i knihovnická organizace Public Libraries 2030, která workshopu udělila první cenu v soutěži projektů, které se věnují mediální gramotnosti. Autoři projektu mají v plánu projekt dále rozvíjet, materiály aktualizovat a pracovat na metodice pro další cílové skupiny, např. seniory. Workshop de Facto Ondřej aktivně prezentuje na knihovnických konferencích, například Knihovny současnosti, semináři zemědělských knihoven, ve spolupráci s organizací Transitions proběhla prezentace učitelům a knihovicím z Bosny. V letošním roce se uskutečnily dva webináře pro knihovníky a členy MAP Čáslavsko a další se chystají.

Slavnostní ceremoniál spojený s předáním ceny MARK 2020 byl přesunut na rok 2021 z důvodu aktuální epidemiologické situace.

„Ilustrace v současné době nabývá na popularitě a zažívá období rozmachu. Již dávno není jen výsadou knih, dnes na ni narážíme takřka všude – v médiích, v online i offline komunikaci, v produktovém designu... A právě tuto rozmanitost současné ilustrace chce sympozium v Broumově ukázat a přiblížit její fenomén široké veřejnosti. Naším dlouhodobým cílem je vytvořit ze sympozia opakovanou akci s tradicí, která bude respektovaná v odborné obci, a věříme, že s druhým ročníkem jsme tomu o krok blíže. Zároveň chceme narušit koncentraci uměleckých akcí v Praze a nalákat fanoušky ilustrace k výletu do regionu,“ uvádí za organizační tým sympozia Žaneta Vávrová.

Sympozia se účastní Patrik Antczak, Dana Ledl (Myokard), Nikola Logosová a Marek Rubec. Jiří Grus a polská ilustrátorka Aleksandra Cieślak se zapojují do programu sympozia i veškerých aktivit z domácí karantény. Ilustrátoři stráví v broumovském klášteře dvoutýdenní pobyt nejen prací v ateliérech. Čeká je program, který je seznámí s místní historií, kulturou i krajinou. Projdou si broumovský klášter od sklepa až po půdu a vydají se po stopách kulturně-historického dědictví města. Prostřednictvím předtočených workshopů, online promítání či městských intervencí představí současnou ilustraci i veřejnosti.

Účastníci sympozia představí své realizace během zakončení 5. prosince, které budou soustředěny do veřejně dostupných míst ve městě. Vernisáž bude probíhat video formou, ve které jednotliví ilustrátoři představí výsledky své práce.

Doprovodný program probíhá letos bez účasti veřejnosti pouze online formou:

V sobotu a v neděli dopoledne bude probíhat promítání animovaných filmů pro děti: nový animovaný seriál Kosmix – Velké dobrodružství malého robota, příběhy lesních trnků Až po uši v mechu a nová medvědí pohádka Mlsné medvědí příběhy. Těšit se můžete také na online workshop s Markem Rubcem Nakresli si svého hrdinu nebo Veselé stříhání s Alfabetou s Patrikem Antczakem. Od neděle se každý den v 16 hodin představí jeden ilustrátor formou rozhovoru. V sobotu potom celá série rozhovorů vyvrcholí video prohlídkou vernisáže.

Sympozium pořádá neziskový spolek Czech Illustrators a festival ilustrace LUSTR ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov. Více informací najdete na www.sympoziumilustrace.cz. O vizuální styl se postaral Michal Bačák, účastník loňského sympozia.

Sympozium podpořili Královéhradecký kraj, Státní fond kultury, HOBRA, Polský institut v Praze, Město Broumov, GRUND ČR, Koh-i-noor Hardtmuth CZ, Lokart, Čumění, Tiskárna Broumov.

 

 

 

 

Z mnoha článků upozorněme aspoň na několik z nich. Hned v úvodu je medailon rakousko-uherského ministra války Edmunda von Krieghammer, jenž se shodou okolností narodil v Lanžhotě. Na dalších stránkách najdeme rozsáhlý rozhovor s hercem Lukášem Příkazkým, spjatým se Strážnicí. Nechybí ani pozoruhodný příběh prosté vesnické dívky, „hraběnky Verunky“, kterou s oblibou maloval Josef Mánes. V aktuálním čísle Malovaného kraje končí minisérie přehledně objasňující vývoj folkloru na Podluží od 19. století do současnosti nebo cyklus o archeologických výzkumech na Pohansku. Pojednáno je též o pořadu k 50. výročí existence souboru Kunovjan. Připomenuto je i půlstoletí od úmrtí zakladatele časopisu Fanoše Mikuleckého. Dva příspěvky se pak váží k malířům – břeclavskému Cyrilu Urbanovi a k Aleši Černému, proslavenému svého času svými rychlými črtami z Podluží. V seriálu zasvěceném dětským souborům tentokrát přišla řada na tvrdonickou Pomněnku, v dalším, orientovaném na pozapomenuté lidové písně, na baladu Vydala matka. Součástí obsahu je rovněž pravidelný tradiční recept, výběr z obsahů obecních periodik vycházejících na Slovácku, blok anekdot i dvoustrana poezie.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Kniha propojuje nejnovější odborné poznatky o hře s praktickou inspirací a zkušeností rodiny se čtyřmi dětmi a je určena všem rodičům, učitelům a průvodcům dětí. Svobodná hra má v rozvoji dětí zásadní význam. Učí je tvořit, plánovat, rozhodovat se, dávat a brát, naslouchat druhým, vyjednávat, kontrolovat své impulzy, překonávat překážky. Dává jim smích a radost ze života. Dovoluje dětem, aby objevily své silné stránky a staly se samy sebou. Kniha obsahuje 850 fotografií a je vhodná pro rodiče a děti (0-12 let), vychovatele, pro školky.

 

Proč si přečíst tuto knihu:

1. Podíváte se na „obyčejnou“ dětskou hru z mnoha úhlů a objevíte, jak geniálním vynálezem pro lidský rozvoj hraní je.

2. Zjistíte, jak dnešní dětství hubne a co vše děti ztrácejí, když nemají dost příležitostí řídit svou vlastní svobodnou hru.

3. Objevíte, že čím jednodušší jsou hračky, tím různorodější hru nabízejí, a naopak čím uklizenější je hřiště, tím monotónnější je hraní.

4. Dozvíte se, kde dětem v hraní nepřekážet, a naučíte se, jaký je rozdíl v roli hlídače, ředitele a herního průvodce.

5. Než vyzkoušíte všech 500 startérů-tipů svobodného hraní, začnete hravě vymýšlet své vlastní.

 

Vydalo nakladatelství Smart Press, k dostání na: https://www.smartpress.cz/svobodna-hra, Formát 210 x 210, Počet stran: 312,  MOC 599 Kč

Obsah knihy a ukázka přiloženy.

 

Vítězná knihovna v kategorii „základní knihovna“ obdrží diplom a finanční ohodnocení ve výši 70 000,- Kč. Dále jsou uděleny další 2 diplomy.

V r. 2020 v kategorii „základní knihovna“ obdržela hlavní cenu Knihovna Halenkov za vytvoření otevřeného a inspirativního prostoru pro všechny obyvatele obce, spolupráci s vedením obce, výborné výsledky při plnění knihovnických standardů, propagaci čtenářství mezi mládeží a spolupráci se spolky a sdruženími v obci.

Diplomy obdrží Obecní knihovna Jaroměřice za příkladnou komunitní a knihovnickou práci, vytvoření příjemného místa pro setkávání a neformální vzdělávání lidí všech generací a promyšlenou a inspirativní rekonstrukci prostor knihovny a Místní lidová knihovna Kostomlaty pod Milešovkou za mimořádný přínos knihovny k rozvoji komunitního života v obci, inspirativní a kreativní náplň činnosti knihovny, která je výsledkem dlouholeté profesionální práce knihovníků.

Vítězná knihovna či fyzická osoba v kategorii „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ obdrží diplom + finanční ocenění ve výši 70 000 Kč. Další knihovna či fyzická osoba obdrží diplom.

V kategorii „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ byla hlavní cenou oceněna Městská knihovna v Praze za projekt CENTRAL jako rychlou centrální katalogizační službu, šetřící knihovnicím a knihovníkům čas, který mohou věnovat více svým čtenářům a čtenářkám, diplomem pak Městská knihovna v Poličce za projekt Centrum technického vzdělávání _Půda – moderní učebny pro zájmové vzdělávání v oblasti výuky digitálních technologií a jazyků s dobrou dostupností pro všechny.

ZDROJ

Vojtěch Martínek je veřejnosti znám především jako spisovatel, šíře jeho zájmů a pracovních zkušeností však byla mnohem pestřejší. Působil jako novinář, literární historik, středoškolský učitel, dramaturg, knihovník, komunální politik či rozhlasový pracovník. Všechny tyto tváře Vojtěcha Martínka budou představeny na putovní výstavě, která je připravována ve vědecké knihovně, či v jubilejních novinách dostupných zdarma v tištěné podobě i k online stažení.

„Zájemcům o život a dílo Vojtěcha Martínka bych ráda doporučila také nově vzniklý portál www.vojtech-martinek.cz, který je nabitý informacemi o tomto autorovi. Portál obsahuje mimo jiné i pracovní listy pro žáky a studenty, které přivítají zejména pedagogové. Kdokoliv si zde může stáhnout rovněž několik e-knih,“ sdělila Monika Oravová z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Jakub Ivánek a jeho kolegové z Centra regionálních studií Filozofické fakulty Ostravské univerzity připravují online přednášky týkající se života a díla Vojtěcha Martínka, které doplňují zmíněný portál. „Každý formát má své výhody. Zatímco na webu se snažíme podat informace o jednotlivých dílech a místech tzv. v kostce, přednášky přinesou více ukázek a povídání o jednotlivých knihách. Zase však nemohou plně nahradit obrazovou a mapovou složku portálu, která se snaží přiblížit prostor Martínkova života a díla pomocí interaktivní mapy a množství fotografií, často z osobního života spisovatele,“ říká Jakub Ivánek z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Přednášky budou dostupné na YouTube kanálu Moravskoslezské vědecké knihovny od začátku prosince. Tyto aktivity určené k připomenutí Martínkovy osobnosti finančně podpořilo Statutární město Ostrava i Ministerstvo kultury ČR.

Knihovna rovněž vydala v listopadu audioknihu nazvanou O královně Života, která je určena nevidomým a slabozrakým a obsahuje soubor 31 pohádek Vojtěcha Martínka. Ve studiu Českého rozhlasu Ostrava ji načetla členka činohry Národního divadla moravskoslezského Anna Cónová. Příběhy jsou inspirovány různými evropskými motivy a náměty, mají spád a zajímavé dějové linky. „CD vychází v edici Regionální audioknihy, kterou knihovna vydává již šestým rokem. Zdarma bude zasláno do všech zvukových knihoven pro zrakově handicapované v České republice. Tato audiokniha vznikla stejně jako v minulých letech díky finančnímu přispění Moravskoslezského kraje,“ doplnila informaci Monika Oravová z Moravskoslezské vědecké knihovny.

Projekt LOOKING THROUGH představí nejnovější díla mladé a úspěšné slovenské umělkyně Lucie Tallové (*1985), která v Pragovce vytvoří site-specific instalaci koncipovanou speciálně tak, aby si ji návštěvník mohl prohlédnout zvenčí skrze z převážné části prosklenou stěnu galerie Entry, k čemuž výmluvně poukazuje již samotný název projektu.

Základním principem výstavy bude architektonicky odvážné řešení, v němž Lucia Tallová do industriálního prostoru galerie umístí na míru vytvořené – jakoby regálové – dřevěné konstrukce, opakující svým rozvržením rastr původních oken budovy.  Toto dělení prostoru pak určí umístění maleb, drobných, niterně laděných instalací, tvořených z předmětů intimní povahy: starých, nalezených fotografií i fotografických alb, knih či třeba porcelánu.

Východiska Lucie Tallové tak můžeme spatřovat v přímých odkazech k muzeálnímu výstavnictví a expozicím vzácných sbírkových předmětů.  Hlavním tématem výstavy Lucie Tallové je však paměť, uchovávání a vytrácení vzpomínek a jejich proměna či manipulace v čase. Kurátorka výstavy Lucie Miklošková dodává: „Lucie Tallová usiluje o propojení mezi rozpracovanými tématy a materiálem. Téma archivu odkazuje nejen ke sbírání starých fotografií, alb, pohlednic, ale i knih, porcelánu, kamenů, různých bizarních objektů či nábytku. Ty se stávají pracovním materiálem, z kterého vznikají nové příběhy, kombinující realitu a fikci. Do maleb a objektů vstupuje použitím symbolů ženskost, nostalgie a sentiment.“ Výstava potrvá v Pragovka Gallery Entry od 1. 12. do 31. 12.  a bude přístupná k pohledu zvenčí 24 h denně a také v online variantě na stránkách Pragovky.

Výstava LOVE or FIGHT představí nejnovější tvorbu malíře a rezidenta Pragovky Ladislava Vlny (*1976). Ladislav Vlna pracuje vlastní jedinečnou technikou “metalurgické malby”, kterou zdokonaluje a vyvíjí posledních 15 let. „Obrazy se do ocelových desek vypalují ohněm bez přidání jakýchkoli jiných materiálů. Kresba se ručně vyrývá a barvy jsou žíháním dobývány ze samého nitra oceli a její podstaty. Iluze vznikající odrazem světla od povrchu takto zpracovaného ocelového materiálu vytváří pravdivý a komplexní obraz o složitosti a vnitřní kráse znázorněného objektu,“ dodává Ladislav Vlna. Kurátorem výstavy bude Petr Hájek. Ladislav Vlna (*1976) pochází z Třebíče, vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a poté pražskou Akademii výtvarných umění.

V případě obou výstav se můžeme těšit kromě zahájení formou online streamingu také na doprovodný online program ve formě rozhovorů s umělci a kurátorskou prohlídkou, který v průběhu výstavy bude postupně uveřejňován na facebooku Pragovka Gallery.

V Pragovce také již od 4. 11. do 31. 12. probíhá výstava Kryštofa Kaplana (*1987) s názvem Korporealita, jejíž 3D model si můžete prohlédnout zde: http://www.pragovkaonline.com/korporealita/

Zahájení prvních dvou výstav můžete shlédnout na facebookovém profilu Pragovka Gallery: https://www.facebook.com/pragovkagallery

S odstupem zhruba týdne budou výstavy po zahájení přístupné navíc také v 3D variantě na stránkách  Pragovky: http://www.pragovka.com/en/online-gallery

 

Pro podrobné informace a aktualizace sledujte stránku: https://www.facebook.com/pragovkagallery/

Tradiční moderátorská dvojice charitativních koncertů Jan Potměšil a Ester Janečková provede diváky každou adventní nedělí od 17:30 na programu ČT1. „Letošní ročník se kvůli koronavirové pandemii musí obejít bez diváků, kteří nám určitě budou při moderaci chybět. Věřím ale, že ti, co nás budou sledovat z televizních obrazovek, tuto změnu skoro ani nepocítí. Byla bych ráda, kdybychom jim zprostředkovali stejnou slavnostní atmosféru jako v minulých ročnících,“ říká Ester Janečková ke koncertům, které pomohou potřebným. Během nich se diváci Jedničky mohou těšit na vystoupení Anety Langerové, Marie Rottrové, Věry Martinové, Iva Kahánka, Jaroslava Svěceného nebo skupiny Hradišťan.

Jubilejní ročník zahájí koncert 29. listopadu v Tereziánském sále Břevnovského kláštera na podporu společnosti Dolmen, provozující chráněné bydlení pro dospělé s mentálním postižením a poruchami autistického spektra v Libereckém a Karlovarském kraji. Následující neděli se rozezní Loreta pro společnost Pestrá zabývající se výcvikem asistenčních psů pro lidi s různými hendikepy a specifickými potřebami. Třetí koncert na Vyšehradě bude věnovaný pardubickému centru pro osoby s tělesným postižením Křižovatka a celou sbírku završí hudební podvečer v neděli 20. prosince v karlínském kostele Cyrila a Metoděje pro mateřskou a základní školu pro děti s kombinovaným postižením Smilling Crocodile. O den dříve, v sobotu 19. prosince od 20:15 hodin, se ještě rozehraje mimořádný koncert v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Jeho výtěžek rozdělí Charita ČR mezi neúplné rodiny, na které tvrdě dopadá současná situace a s ní spojená omezení.

Pod patronaci si letošní koncerty vzali Václav Hudeček, Jakub Bažant, Jitka Čvančarová, Leona Machálková, Nora Fridrichová a Lea Surovcová. Slavné osobnosti pomohou s představením činností jednotlivých neziskových organizací. „Měl jsem tu čest uvádět první Adventní koncerty tehdy Československé televize s paní Martou Kubišovou, výjimečnou a přitom mimořádně pokornou osobností. Zažil jsem úžasnou atmosféru vlídnosti všech ‚lidí zvonkových‘, kteří v době adventu pomáhali. Po třiceti letech jsem se stal patronem těchto koncertů a jsem za to rád. Také proto, že pomoc druhým se prostřednictvím sportovní charity stala důležitou součástí mého života," říká sportovní novinář a letošní patron Jakub Bažant.

Diváci mohou neziskovým organizacím pomoci příspěvkem zaslaným prostřednictvím dárcovské zprávy v hodnotě 30, 60 nebo 90 korun (DMS ADVENT 30, 60 nebo 90), darem online na portálu www.darujspravne.cz nebo telefonicky v průběhu každého z charitativních podvečerů. Libovolnou částku lze poslat přímo na transparentní účet Adventních koncertů České televize (692692692/0800).

Předvánoční sbírka Adventní koncerty České televize rozdělila od počátku svého vzniku 217 milionů korun mezi 120 neziskových organizací. Loňské Adventní koncerty České televize přinesly podpořeným institucím doposud druhou nejvyšší částku v historii vysílání pořadu 10,5 milionu korun. V roce 2018 se vybrala rekordní částka více než 11 milionů korun.

www.ceskatelevize.cz

Adam Plachetka, jeden z nejznámějších operních pěvců světa, se již podruhé pustil do muzikálových vod. Na novém CD Music Man, které vyšlo 2. listopadu, nazpíval ty nejznámější melodie ze světových i klasických muzikálů, jako je My Fair Lady, Jesus Christ Superstar, Bídníci nebo Zpívání v dešti. „Mám moc rád muzikály. Je to žánr, ve kterém se se svým hlasem můžu plnohodnotně uplatnit, pokud se vyberou dobré kusy. Na albu Music Man jsem pracoval poslední dva roky. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Jindry jsme natáčeli na přelomu letošního června a července,“ popsal Adam Plachetka a dodal: „Album Music Man je vlastně můj splněný sen. Jsou na něm písně, které nejsou přímo ušité na můj hlas, ale právě díky tomu jsem měl možnost odhalovat i jeho další polohy. Byla to pro mne velká výzva. Třeba hospodský Thénardier v Bídnících nebo Herodes z Jesus Christ Superstar jsou písně, kde se víc mluví, než zpívá. Na to moc nejsem zvyklý. Ale myslím, že to dopadlo skvěle,“ pochvaluje si.

Na křtu nové desky bývají běžně desítky lidí a hostů, v současné době však nebylo možné se sejít ve větším počtu. Zároveň však Plachetka nechtěl sebe ani fanoušky ochudit o tento slavnostní moment, proto se rozhodl křest zorganizovat alespoň živě přes své sociální sítě. Naštěstí na to nebyl sám. Jako kmotra si na střechu Lucerny pozval svého kamaráda, herce a zpěváka Vojtu Dyka. Ten je podle vlastních slov sám velkým fanouškem Adama a zároveň i muzikálů. Zahrál si mimo jiné titulní roli v úspěšném muzikálu Legenda jménem Holmes o nejznámějším britském detektivovi.

„Moc mne potěšilo, když mě Adam požádal, abych se stal kmotrem jeho nové muzikálové desky. Byla to jedna z nejkrásnějších akcí, které jsem kdy zažil. Na albu je spousta melodií, na kterých jsem sám vyrůstal. Když jsem si CD pouštěl, častokrát jsem měl opravdu husí kůži z celé té radosti a kvality, která na albu je. Podle mého názoru Adam Plachetka dokazuje, že je momentálně jedním z největších hlasů v Evropě, vlastně i na světě. Zároveň fandím i tomu, když se umělec pustí někam trochu jinam, mimo svou komfortní zónu, a to se Adam pustil opravdu hodně,“ vysekl poklonu svému kolegovi Vojta Dyk.

Když došlo na samotný akt pokřtění alba, oba umělci ukázali, že si vzájemně notují i humorem. Jak originálně dodrželi dostatečný rozestup? Adam Plachetka se chopil dlouhé lopaty, položil na ni CD a natáhl ji směrem k Dykovi. Ten se smíchem desku polil šampaňským a Plachetka si ji přitáhl zpátky. „Teď si opravdu připadám jako správný lopaťák,“ smál operní velikán.

A co Vojta Dyk popřál novému CD i Adamovi? „Nové desce bych samozřejmě popřál, aby se co nejvíce prodávala, tím spíše teď před Vánoci to bude krásný dárek. A Adamovi přeji, aby si jeho muziku, nejen tu, která je na této krásné desce, lidé mohli co nejdříve poslechnout i naživo. Vlastně nám všem umělcům přeji, abychom mohli to, co máme tak rádi, předávat dál. To nás v této době tíží asi nejvíce,“ uzavřel Vojta Dyk.

Nové CD Adama Plachetky MUSIC MAN vydává Radioservis.