Náměstkyně primátora města Jihlavy, akademická malířka Irena Wagnerová, je pověřená dohledem nad odborem školství, kultury a tělovýchovy. V dubnu minulého roku iniciovala historicky první konferenci o kultuře v Jihlavě, které předcházela anketa mezi občany. Sešli se tu zástupci vedení města a tvůrci kulturních akcí, aby prodiskutovali a připomínkovali koncepci nové kulturní politiky města na léta 2008 – 2011. My jsme se paní Wagnerové zeptali, jak se jí s odstupem roku jeví společně přijatá východiska a jaké konkrétní projekty se v hlavním městě Vysočiny připravují.
Média jste informovala, že nová kulturní politika města Jihlava se bude měnit dle výsledků ankety mezi občany. Přinesla tato nějaké poznatky a jak byly zapracovány do „Koncepce…“?
Ano, po zveřejnění dokumentu „Koncepce jihlavské kultury a kulturních aktivit statutárního města Jihlavy v letech 2008 – 2011“ (schválena Radou města 13. 9. 2007) a následném vypracování nového dotačního plánu, jsme vyhodnotili anketu a uspořádali další setkání s odbornou kulturní veřejností. Smysluplné připomínky jsme zapracovali a na případné nejasnosti jsme hned na místě odpovídali. Nové podněty z těchto dvou setkání (např. volání po kulturním webu či centrálním předprodeji vstupenek ) se snažíme realizovat. Záhy spustíme kulturní web, který bude sloužit nejen k lepší informovanosti občanů, ale i k tomu, aby si jednotliví organizátoři a pořadatelé mohli ověřit, zda se právě jejich akce nepřekrývá s jinou stejného zaměření. To se v minulosti často stávalo.
Jaký model v dotační politice kulturních akcí uplatňuje město Jihlava?
Snažíme se grantovými penězi spravedlivě přispívat tak, aby byly spokojeny všechny věkové skupiny, a pokrýt tak nejrůznější typy a žánry kulturních aktivit, zejména však podporujeme nekomerční projekty.
Koncem ledna Rada města Jihlavy pozastavila přijímání žádostí o poskytnutí finanční podpory kulturním projektům. Proč? Byla pak opětovně řízení nastartována?
Pozastavit podávání žádostí jsme byli nuceni z nedostatku financí. Z rozpočtu města na rok 2008 bylo do konce minulého roku uvolněno na kulturu celkem 9 milionů korun. Protože ty byly už v lednu bezezbytku rozděleny, požadovali jsme navýšení. Jednání posledního dubnového Zastupitelstva města odsouhlasilo nový rozpočet a schválilo navýšení prostředků pro kulturu o dalších 2,5 milionu korun. 2. května 2008 jsme tedy zveřejnili nové výzvy k žádostem o následující granty: průběžný grant, vzdělávací grant, grant pro reprezentaci města v ČR i v zahraničí a grant na činnost hudebních klubů. Vyhlášen již byl také grant Výtvarná Jihlava na podporu sochařského sympozia. Celkem bude v Jihlavě na grantech rozděleno 11, 5 milionů korun a pokoušíme se pokud možno uspokojit všechny žadatele.
V dokumentu „Koncepce jihlavské kultury…“ se mluví o dvou dominantních pilířích
místní kultury: osobnost a dílo Gustava Mahlera a fenomén dokumentárního filmu. V souvislosti s prvním, se uvažovalo o vytvoření nové příspěvkové organizace města spojené s odkazem G. Mahlera, která by spravovala pamětní expozici a výstavní prostory v Domě GM.
Městské zastupitelstvo neschválilo záměr zřídit příspěvkovou organizaci města s odkazem G. Mahlera. Nechci zde spekulovat o důvodech, nicméně se nám vzápětí podařilo zpracovat koncepci, jak naše plány na zviditelnění odkazu Gustava Mahlera přece jen naplnit. V domě G. Mahlera, který jsme začlenili pod kancelář primátora, zamýšlíme vybudovat kulturní centrum s aktivitami vážícími se ke jménu G. Mahlera. Právě budovaná recepce bude sloužit nejen k prodeji vstupenek do expozic v Domě GM, ale výhledově jako centrální předprodej vstupenek na všechny kulturní a společenské akce. Dále nabídne propagační materiály, suvenýry, bibliografii a CD s Mahlerovou hudbou, umělecké předměty a katalogy výstav. Toto kulturní centrum by mělo Jihlavanům i dalším návštěvníkům zprostředkovat nejen kulturní pořady (koncerty a výstavy), ale i umožnit studium o skladateli a o jeho době. Původní záměr střetávání české, židovské a německé kultury je pro nás nadále velkou prioritou. Setkávání muzikantů, dirigentů (jedním ze zajímavých projektů, který byl podpořen grantem, jsou dirigentské kurzy) a výtvarníků je hlavní nosnou myšlenkou našeho záměru.
Zveřejnili jste i záměr zbudovat park Gustava Mahlera, kde by stála skladatelova socha od Jana Koblasy.
Co se týká parku a sochy GM, práce na obou projektech jsou již v plném proudu. Tam, kde se má rozkládat, v místech bývalé synagogy, probíhá nyní archeologický průzkum. Dochované základy budou začleněny do vzhledu parku a je vyhlášeno výběrové řízení na stavební práce. V případě sochy má již prof. Jan Koblasa dokončenou studii pro následné odlévání.
Je možné při úvahách o financování projektů spojených se jménem GM pomýšlet na evropské dotace?
S evropskými dotacemi samozřejmě počítáme, a to nejen na vybudování parku, ale i pro aktivity v Domě GM.
Jednou z akcentovaných jihlavských kulturních priorit je cílená podpora dokumentárnímu filmu.
Aktivity Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jihlava (koná se každoročně koncem října) pořadatelé neustále obohacují a rozšiřují, což město s potěšením kvituje. Akce je podporována tříletým grantem, jenž město Jihlava průběžně navyšuje.
Médiím jste řekla, že rozpracovaný projekt přebudovaní jihlavského kina Dukla na Centrum dokumentárního filmu, potřebuje ke svému dokončení ještě 55 mil. Kč. Máte vyhlídky na nějaké partnerství?
V kině Dukla již rekonstrukce na vybudování Centra dokumentárního filmu probíhá a já doufám, že stavební firma ji dokončí tak, aby byl letošní festival již v novém. Město vše zatím financuje ze svého rozpočtu, máme ale zažádáno o evropskou dotaci, pomoc přislíbilo ministerstvo kultury.
Jak daleko pokročily snahy upravit stávající kino Sokol na divadelní sál se zázemím pro alternativní kulturu?
V současné době probíhají jednání o formě žádosti o evropské dotace na rekonstrukci kina Sokol a o podobě partnerské smlouvy se sokolskou jednotou. TJ Sokol má zpracovanou studii a město tento projekt zařadilo do svého Integrovaného plánu rozvoje.
V „Koncepci“ mluvíte rovněž o nutnosti obnovy kulturní infrastruktury v souvislosti s neexistencí vlastního kulturního stánku. Padlo už v kontextu naznačených úvah (koupě stávající budovy PRIORU v centru města, nová stavba na zelené louce…) už nějaké rozhodnutí?
Zatím ne, v současné době má město příliš mnoho rozpracovaných projektů, a tak výstavba či rekonstrukce vlastního kulturního stánku není prioritou. Nicméně blížící se obnova kostela Povýšení sv. Kříže a jeho následné využití pro kulturní účely je určitou alternativou.
Kolik bude adaptace kostela stát a kdo ji zaplatí?
Máme již zpracovanou studii i projektovou dokumentaci, požádali jsme o dotaci z norských fondů, město má ale vyčleněny finance pro případ, že by muselo rekonstrukci hradit samo.
Dalšími zajímavými idejemi jsou: vybudování Centra environmentální výchovy s planetáriem v Jihlavě a hvězdárny v katastru příměstské obce Vysoká.
V případě Centra environmentální výchovy a planetária jsou již hotové projektové dokumentace a město se stane investorem a následně i provozovatelem (Jihlava je zřizovatelem ZOO, na jejímž území budou oba projekty realizovány). Co se hvězdárny ve Vysoké týče, převzal tento projekt kraj Vysočina.
V souvislosti s oznámením, že město zřídí speciální webový portál, který bude informovat o veškeré kulturní nabídce, se ptám, jde o stránky KAM v JIHLAVĚ?. Pokud ano, máte zpětnou vazbu, jak je občané navštěvují a přijímají?
Připravovaný nový kulturní portál bude souviset s již provozovaným webem „Kam v Jihlavě?“. Podle ohlasů občanů si myslím, že jsou s touto nabídkou spokojeni, ale jak jsem již říkala, jde taky o službu jednotlivým organizátorům. Protože je vždy co zlepšovat, tak jsme za každou reakci vděční a konstruktivní připomínky zpracováváme.
Redakce magazínu Místní kultura gratuluje k ocenění v soutěži Zlatý erb.
Děkuji za gratulaci, jsem ráda, že se nám tohoto ocenění dostalo, neboť to je jedna z podob zpětné vazby, která dokládá, že když jsou dobré nápady akceptovány, přináší to prospěch všem.
Děkuji za rozhovor
Mária Uhrinová
ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Městská knihovna kromě běžné knihovnické činnosti věnuje velkou pozornost i vzdělávacím a kulturním akcím. Nachází nová, aktuální a zajímavá témata a díky tomu se stále více dostává širšího povědomí zdejších občanů. 
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Poklad osmdesáti unikátních zlatých mincí bude za mimořádných bezpečnostních opatření od 15. května zpřístupněn v hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti (Smetanovy sady). “Výstava s názvem Zlaté mince evropského středověku bude otevřena bez vernisáže, protože chceme zabránit nepřehledným situacím, které bývají důsledkem shromáždění většího počtu lidí na takových akcích. Vedou nás k tomu bezpečnostní důvody. Cena některých mincí, kupříkladu ražby normanských králů, Nikajského císařství či renesančních papežů je vpodstatě nevyčíslitelná. I to je důvodem, proč výstava potvrvá pouze deset dnů,“ upozorňuje archeolog Slovákého muzea v Uherském Hradišti Miroslav Vaškových. 
Ceny Ministerstva kultury za rok 2008 za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury se udělují: jako ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů, nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti divadla, hudby a výtvarného umění a architektury.
SVITAVY: Městské muzeum a galerie, Máchova alej l, zve na slavnostní zahájení nové expozice „Hledání hvězdy Davidovy“, které se zde uskuteční 29. dubna v 15 hodin. Letos 28. dubna uplynulo 100 let od narození Oskara Schindlera, zachránce téměř dvanácti set židovských životů v průběhu 2. světové války. 
ČESKÝ TĚŠÍN: Přestože prochází hlavní budova Muzea Těšínska v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň svým návštěvníkům v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 zajímavou stálou expozici věnovanou zdejší historii. Exponáty vypovídají o každodenním životě předešlých generací (vybavení domácnosti, tradiční nářadí nebo těšínský kroj). 
