Instituce a kulturní zařízení

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Zřejmě nejrevolučnější změnu v oblasti městské kultury v tomto miléniu čeká rožnovské kino Panorama. To v příštích letech nahradí moderní víceúčelové kulturní centrum (VKC). Rozhodnutí radních předcházela zdlouhavá jednání, během nichž se formovaly představy o tom, jak by vlastně mělo VKC vypadat.

„Každý architektonický a stavební počin má několik fází svého vývoje, během kterých dílo vzniká, a na základě kterých jej pak dlouhodobě a spokojeně užívají lidé, pro které byl vytvořen – v našem případě tedy převážně občané města. Na začátku je úvaha, nápad vznikající nejčastěji z obecné potřeby. V určitém momentu je ovšem verbální vyjádření nedostačující, jelikož v lidské rozdílnosti si každý udělá jinou představu. Tady přichází ten vhodný a správný okamžik, pro uchopení myšlenky a její ztvárnění do virtuální budovy, protože jen smyslově vnímatelný výstup nás může posunout blíže k vytyčené metě a ukázat, jestli jdeme správným směrem,“ objasnil smysl architektonické soutěže městský architekt Aleš Jílek.

Kino je v letošním roce svědkem již druhé radikální změny. V loňském roce se s ním po dlouhých desetiletích rozloučila Vlasta Nováková a novým provozovatelem se stal T klub – kulturní agentura. Právě spojení kina a T klubu přineslo zrod myšlenky na VKC.

„Kino samo o sobě je již řadu let v kritickém stavu. Prováděly se v něm vždy jen nezbytně nutné opravy v případě, že hrozily havárie,“ vysvětlila Vičarová.

T klub – kulturní agentura spoustu let pořádá nejrůznější kulturní akce. Přímo v její budově sice funguje malý sál, svou kapacitou je však dle slov Vičarové nevyhovující pro pořádání větších akcí. Ty se pořádají zejména v sále Společenského domu a v restauraci Harcovna, kde však musí agentura platit nájem. Ani tyto prostory však nejsou zdaleka vyhovující. „Pro akce, které pořádáme, nemají tyto prostory z dlouhodobého hlediska dostatečné technické ani kapacitní zázemí. Rovněž podmínky pro účinkující nejsou zcela vyhovující. Velmi ošidné je i to, že jsme prakticky neustále odkázáni na libovůli vlastníků těchto prostor a platíme nájem. Nedávno například nemohl divadelní soubor gymnázia odehrát své představení, protože elektrárenská společnost odpojila sál od přívodu elektřiny a my jsme to nemohli nijak ovlivnit,“ řekla Vičarová.

V moderní víceúčelové budově najde své útočiště kromě kina také Městská knihovna a poputují sem i pracovníci T klubu – kulturní agentury včetně redakce Spektra Rožnovska. Knihovna získá díky větším prostorám hudební oddělení a učebnu výpočetní techniky. Sál poslouží nejen k promítání filmů, ale také pro pořádání koncertů a divadelních představení. V budově by měla vzniknout rovněž výstavní galerie, která v Rožnově doposud chybí. Na své si přijdou také vyznavači méně formální kultury – naleznou zde kavárnu a hudební klub. Počítá se také s klubovnou pro neziskové organizace, kde se budou moci jejich členové scházet. Na tyto požadavky by měla reflektovat vítězná studie.

Na vybudování takto pojatého VKC bude podle prvotních odhadů nutná částka kolem 110 milionů korun. „Je třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o odhad. Teprve až na základě konkrétní studie bude možné vykalkulovat skutečné náklady,“ sdělil Jan Kučera z oddělení projektového řízení MěÚ Rožnov. Třetina přitom připadá na vybudování knihovny, zbývající část na víceúčelové centrum. Podle slov Kučery je čistě na uvážení architektů, zdali využijí stávající budovu, nebo navrhnou postavit zcela novou.

Výměra pozemku, na němž by mělo VKC stát je zhruba 5000 m². Město nežádá nápady architektů zadarmo. Na soutěž uvolnilo 325 tisíc. „Vítěz získá 150 tisíc,“ potvrdil Kučera s tím, že studie umístěná na druhém místě získá 75 tisíc, na třetím pak 50 tisíc.
Provoz kina to v letošním roce nejspíš nijak nepoznamená. „Studie vyhodnotíme na podzim, poté budeme muset zpracovat projektovou dokumentaci pro změnu územního rozhodnutí. Žádost o dotaci podáme až v roce 2009. Na projekt je možné získat až 85 % finančních prostředků z EU,“ informoval Kučera.

Protože se jedná o velký projekt, zorganizovaly dotčené organizace ve spolupráci s vedením radnice veřejné diskusní fórum, které se odehrálo 4. června, příhodně v kině Panorama.

Zde mohli občané města vyjádřit svůj názor na projekt, popřípadě se dotázat na věci související s VKC přímo těch nejkompetentnějších. 

 „Rožnov má velký a nedoceněný kulturní potenciál. Navštěvuji velkou spoustu kulturních akcí, ale tyto nikdy nevyzní tak, jak by měly. Vždy jim něco chybí. Ať už jde o ozvučení či reprezentativnost prostor, jinými slovy o zázemí. Jak účinkující, tak návštěvníci akcí si VKC zaslouží,“ je přesvědčena místostarostka města Markéta Blinková.

Lukáš Martinek

Pozn. redakce: Výstavbu VKC v Rožnově pod Radhoštěm nepustíme ze zřetele a průběžně budeme  naše čtenáře informovat o tom, jak se daří záměr realizovat.

JÁCHYMOV: Dne 7. června 2008 v 15 hodin se veřejnosti  slavnostně otevře muzeum v Jáchymově rozšířené o další výstavní prostory. Stávající expozici z roku 2005 obohatí 3 zbrusu nové výstavní sály a doplnění dozná i přízemní sál s výstavou k dějinám mincování. Návštěvník najde v muzeu ve dvou sálech novou expozici krušnohorského národopisu, jejímž těžištěm se stanou početné ukázky zemědělsko-řemeslnických strojů a nářadí.

Unikátní trojrozměrné předměty budou doplněny historickými fotografiemi s náměty z pracovního života lidu v Krušnohoří.

Jáchymovské radonové lázeňství připomene samostatná místnost s inscenovanou dobovou lékařskou ordinací a obrazovými panely. Dokumentaci mincování oživí figurína středověkého mincíře při práci. Pozornosti návštěvníků by neměla uniknout ani nově instalovaná plastika sv. Prokopa, patrona horníků. Barokní socha světce dříve stávala v cáchovně jáchymovského dolu Svornost a horníci se k ní modlili před sfáráním. Od uzavření muzea v roce 1982 byla poškozená socha uložena v depozitáři. V letech 2007 - 2008 dřevořezbu restauroval renomovaný pražský malíř a sochař Pavel Blatný. Sv. Prokopovi se nyní dostalo důstojného umístění v rámci rozšířeného muzea.

Pracovníci muzea se těší na příznivý ohlas svého díla u domácích i zahraničních návštěvníků.

PhDr. Stanislav Burachovič

Krajské muzeum Karlovarského kraje, p.o.

e-mail: sekretariat@kvmuz.cz, 

www.kmkk.cz, http://www.kvmuz.cz/

LITOVEL: (10 tisíc obyv.) V budově bývalé městské střelnice u řeky Moravy stojí muzeum. Od roku 2004 má podobu organizační složky města. Kromě klasických muzejních činností přináší i další kulturně výchovné aktivity.

Počátky zdejšího muzejnictví spadají do devadesátých let 19. století, kdy byl v Litovli ustaven Národopisný odbor, který v roce 1900 nahradila Místopisná komise městské rady.

Ta se v roce 1906 změnila na Krajinskou muzejní společnost, pod níž přešla správa muzea. U počátku těchto snah stál MUDr. Jan Smyčka, jenž byl velkým sběratelem. Jeho sbírky se staly základem muzejního fondu archeologie. Muzeum se během času několikrát stěhovalo, ale do současných prostor se přemístilo již v roce 1919. O rok později převzalo péči o muzeum a archiv město Litovel. Sbírkový fond se zaměřil zejména na archeologii, numismatiku, národopis, jistě zajímavý byl i soubor 4301 kramářských písní, z nichž nejstarší pocházela z roku 1681. Krajinská muzejní společnost zakoupila v roce 1911 i krápníkové jeskyně v nedaleké Mladči. V padesátých letech bylo město nuceno předat objekt i sbírky do správy Okresního národního výboru v Litovli (ONV). Poté, co tu byl ONV zrušen, přešlo celé muzeum do správy Vlastivědného ústavu v Olomouci (VÚO) a stalo se jeho pobočkou.

Na počátku šedesátých let minulého století se tak veškeré sbírkové fondy přesunuly z Litovle do Olomouce. V roce 1991, na základě zákona o majetku obcí, vyzvalo město Litovel VÚO k vrácení sbírek i objektu. Podařilo se získat zpět pouze budovu. Jednání o sbírkách probíhala během 90. let několikrát, ale pokaždé bez úspěchu. V lednu 1999 došlo k uzavření litovelské pobočky muzea a ani v roce 2002 ji Vlastivědné muzeum v Olomouci (dříve VÚO), jehož zřizovatelem se stal Olomoucký kraj, nemělo zájem znovu provozovat. Také sbírkové předměty nebyly navráceny.

Jak se znovu rodí muzeum

Stav navrácené budovy bývalé městské střelnice, postavené v první čtvrtině 19. století, byl velice špatný, navíc se na něm podepsaly i povodně, které Litovel postihly v létě 1997. Nezbytná celková rekonstrukce proběhla ve dvou etapách. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí muzejní budovy. Depozitář, který nyní muzeum užívá, je umístěn v sousední budově. Na jeho modernizaci se snaží muzejníci zajistit potřebné finanční prostředky. Město Litovel se své muzejní instituce nechtělo vzdát, a tak zastupitelstvo schválilo počátkem roku 2004 zřizovací listinu muzea. Jen díky velkému pracovnímu nasazení se jej podařilo 11. září 2004 slavnostně otevřít. První návštěvníci se tehdy seznámili s dokumentací o řádění přírodních živlů v Litovli – o tornádu a povodních. V únoru 2005 pak byla zpřístupněna stálá expozice Litovelská řemesla 1. poloviny 20. století. V jednotlivých odděleních jsou představena nejrůznější řemesla i s příslušnými nástroji a komentářem. Řadu předmětů zapůjčili či darovali občané z Litovle a z okolí. Expozici během roku vždy doplňuje několik výstav – např. v roce 2005 se sjeli sběratelé z celé republiky na výstavu nazvanou „Ořezávátka, tužky a mazací pryže“. Další se zaměřují na historii i současnost Litovle a blízkého regionu, zájmovou a spolkovou činnost, významná výročí apod. Velký úspěch slavily např. „120 let železnice Červenka – Litovel“ a „Letem pivním světem“. Letos připravilo muzeum mimo jiné i výstavu věnovanou letopočtům v našich dějinách končících číslicí osm. Ve stálé expozici se každoročně o Vánocích na Štěpána pořádá akce Oživlá řemesla, na níž krajkářky, dráteníci, tkalci, ševci předvádějí téměř zapomenuté, dříve běžné dovednosti. Všechny práce spojené s přípravou výstav, sbírkovým fondem, dalšími aktivitami a provozem zajišťují čtyři pracovníci. Navíc o víkendech muzeum funguje i jako informační středisko. Letošní rozpočet je ve výši 1 milion 500 tisíc Kč, z toho na nákup sbírkových předmětů půjde 40 tisíc Kč. V současné době má muzeum kolem 900 sbírkových předmětů dokumentujících zejména vývoj řemesel a 15 „nejcennějších“ z nich je zapsáno v Centrální evidenci sbírek, vedené na ministerstvu kultury. Ve městě dodnes působí továrna, která jako jediná v České republice do dnešních dnů vyrábí gramofonové přístroje, a tak muzeum zvažuje stálou expozici věnovanou například klasickým vinylům a gramofonům ještě dále rozšířit. Muzejní společnost Krajinská muzejní společnost působila v Litovli po celou dobu 1. republiky a měla přes 200 členů. Její činnost skončila násilně v roce 1942 a po 2. světové válce zanikla úplně. V březnu 2004 byla založena Muzejní společnost

Litovelska jako občanské sdružení, jehož cílem je seznamovat občany s historií města a okolí, podílet se na sbírkové činnosti a spolupracovat s litovelským muzeem. Pořádá přednášky, věnuje se propagační a publikační činnosti, průvodcovské službě a organizuje tematické zájezdy. V současné době má přes 30 členů a také nemálo sympatizantů. Zájem projevují všechny věkové kategorie, nejmladšímu příznivci je 10 let. Členský příspěvek činí na rok 100 Kč, pro studenty 50 Kč.

 Eva Veselá