Instituce a kulturní zařízení

PARDUBICE: Budova bývalé reálky na Komenského náměstí byla postavena v roce 1865 podle návrhu známého architekta Františka Schmoranze. V roce 2003 uvažoval Pardubický kraj o přestavbě této nemovistosti  na galerii současného umění (Místní kultura r. 2003, č. 6. str. 48).  Od tohoto záměru však ustoupil a v roce 2006 vyhlásil veřejnou anonymní architektonickou soutěž na nejvhodnějš rekonstrukci objektu. Zvítězil návrh ing. arch Pavla Maleře, CSc a ing. arch. Petra Maleř, jejichž dílem je i projektová dokumentace.

Na základě tohoto návrhu by se budova měla stát Krajským společenským domem (pracovní název). Předpoklad realizace tohoto záměru je rok 2010. Náklady na přestavbu se odhadují  na 222 milionů Kč a kraj by rád získal dotaci. V přízemí budovy se počítá s prostory pro veřejnost, a to včetně univerzálního přednáškového sálu s kapacitou pro cca 100 osob. Své místo by tu měly najít  i výstavní galerijní plochy a zázemí, kde by se odehrávaly kulturněspolečenské akce.

V dalších dvou patrech a podkroví vzniknou kanceláře pro potřeby Krajského úřadu Pardubického kraje. Změny zaznamená i okolí budovy vznikem pasáže pro pěší a cyklisty a po dohodě s městem Pardubice se počítá také s úpravou celého prostoru Komenského náměstí.

ev

Článek "Pardubická reálka není kulturní památkou" + foto najdete zde

STARÉ MĚSTO: Památník Velké Moravy patří mezi nejvýznamnější národní kulturní památky naší vlasti. Byl postaven v letech 1959 – 1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské – kostela Na Valách. Areál památníku bohužel dodnes nebyl dostavěn do původně plánované podoby a rozsahu. V důsledku toho současná stálá expozice již nevyhovuje standardním potřebám domácích i zahraničních návštěvníků. Dispozice objektu rovněž neumožňuje zveřejňování výsledků nových archeologických výzkumů, konání vědeckých pracovních setkání a v neposlední řadě neposkytuje téměř žádné zázemí pro návštěvníky a badatele.

Vzhledem k významu Uherskohradišťska pro etnogenezi Slovanů, dějiny Velké Moravy a počátky křesťanství v naší zemi přistoupil Zlínský kraj, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Moravské zemské muzeum v Brně k přípravě rekonstrukce a dostavby památníku. Vedle nezbytných oprav střechy, elektroinstalace a oken zde dojde k modernizaci stálé expozice, vybudování moderního prezentačního a obslužného zázemí i vhodných prostor pro vědecko-výzkumné středisko s centrálními studijními depozitáři, odbornou tematickou knihovnou, studijními prostory a zázemím archeologického výzkumu. Vznikne tak ojedinělé Archeologické centrum Velké Moravy středního Pomoraví. V kontextu vznikajícího nového náměstí s kostelem sv. Ducha ve Starém Městě a bezprostřední blízkosti areálu Památníku Velké Moravy s archeologickými pracovišti se tak nabízí jedinečná příležitost ke zrodu významného duchovně-kulturního centra, oslovujícího odbornou i laickou veřejnost nejen naší republiky.

V rámci rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje se rovněž plánuje propojení významných slezských, moravských a slovenských archeologických lokalit formou mezinárodní turistické stezky „Od Velké Moravy k počátkům české státnosti“, přičemž jejím pilotním pracovištěm se stane právě Památník Velké Moravy. Staré Město se tak zařadí mezi velmi atraktivní cíle českých i zahraničních turistů a dostane impulz pro svůj další rozvoj.

Rekonstrukce a dostavba památníku si vyžádá velké finanční prostředky. Ty se snaží poskytnout Zlínský kraj, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Moravské zemské muzeum v Brně ze svých i cizích zdrojů. Realizace první etapy začne v srpnu letošního roku a potrvá do konce roku 2009. Jde o rekonstrukci objektu památníku a o instalaci nové multimediální expozice. Podařilo se nám získat podporu ze Zlínského kraje ve výši 13,602 milionu Kč. Podpora grantu z Islandu, Lichtenštejnska v rámci Finančního mechanismu EHP a norského finančního mechanismu (zkráceně Norské fondy) představuje 13,307 milionu Kč. Druhá etapa bude obsahovat přístavbu Památníku Velké Moravy s výstavními sály pro aktuální krátkodobé výstavy, přednáškovými sály, zázemím pro dětské programy, informačním centrem atd. Svůj domov zde najde i Archeologické centrum Velké Moravy středního Pomoraví – půjde o specializovanou knihovnu, studijní depozitáře a pracovny archeologů. Termín realizace a způsob financování není dosud znám. Zvažuje se období let 2010 – 2015 a finanční krytí by mohlo být s podporou strukturálních fondů EU, Zlínského kraje a státního rozpočtu.

PhDr. Ivo Frolec,

ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti

ROŽĎALOVICE: Tomuto malebnému městečku v nymburském okrese vévodí především barokní kostel svatého Havla z 18. století a barokně přestavěný renesanční zámek. Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a bible Melantriška. Zatímco Melantrich z Aventina vešel ve známost spíše obsahem svých knih, o čtyři století později naopak jiný slavný rodák − knihař a výtvarník Jenda Rajman − proslavil Rožďalovice jedinečnými knižními vazbami v dílně, kterou založil spolu se svým otcem v roce 1925. A právě v ní dnes najdeme originální muzeum.

Díky svému umění poznal umělecký knihař Jenda Rajman řadu známých českých výtvarníků, hlavně malířů. Jeho knihařskou dílnu navštěvoval například Cyril Bouda, velmi často na návštěvě pobýval grafik Karel Kinský nebo malíř a grafik Pavel Šimon. Mistr Rajman se hojně stýkal i s Antonínem Majerem (1882 − 1963), který si velmi oblíbil rožďalovická zákoutí a měl tu svůj letní ateliér. Přátelství ho též pojilo s Maxem Švabinským, který ale Rožďalovice nikdy nenavštívil. (Zuzana Švabinská-Vejrichová však v roce 2002 převzala záštitu nad vznikem Nadačního fondu Jendy Rajmana.)

Rajman v těchto dobrých časech zaměstnával tři dělníky a k ruce měl tři učedníky. Poslední učnicí byla jeho dcera Blanka Hančarová-Rajmanová, která je dnes pokračovatelkou více než 120leté knihařské rodinné tradice.

Ale vraťme se ještě do roku1953, kdy se dílna dostala pod rožďalovické komunální služby, které do ní již dále neinvestovaly a paradoxně ku prospěchu ji ponechaly v nezměněném stavu. A tak zde najdeme všechny původní stroje, jako je například řezačka z roku 1900 nebo tzv. zlatička, což je vlastně lis na výzdobu desek knih, v němž se zdobící rytiny dříve ohřívaly dřevěným uhlím před tím, než se buď pouze teplem, nebo přes zlatou fólii vypálily do kožené desky. Chloubou dílny je také skříň s poličkami, kde je vystaven doslova poklad − soubor „tlačítek“, tedy raznic, jimiž se zdobí desky knih. Mají nejrůznější tvary, formy, styly i slohy, tak jak je shromáždily čtyři generace knihařů.

Dnes je provozovatelem muzea a knihařské dílny v původních prostorách společnost Rajmanova dílna, s.r.o., založená v roce 2003, spolu s Nadačním fondem J. R. (správcem jeho uměleckého a řemeslného odkazu). Jedním z podnikatelských záměrů je projekt nazvaný Svaž si svoji knihu, který umožní poznat klasické postupy vazby knih. Zájemce obdrží čtyři nesvázané archy s vytištěnými Rajmanovými vzpomínkami na rok 1945 v Rožďalovicích, sám si navrhne desky a svou knihu si vlastnoručně sváže. Samozřejmě že si každý může pod vedením zkušené knihařky svázat i jakoukoli svou knihu. Pro zájemce a turisty zdaleka  je hned vedle luxusní apartmán, který nabízí Rajmanova dílna, s.r.o.

Rodina dcery knihaře, paní Hančarové, má ještě v plánu uspořádat trvalou expozici kreseb, maleb a zápisů významných hostů, kteří je tu jako poděkování zanechali v Knize návštěv. Na tradici tvůrčích setkání, kdy dílna bývala malým kulturním a osvětovým centrem, chce rodina také navázat.

O dalším podnikatelském záměru a o jeho financování jsme si povídali s předsedou správní rady Nadačního fondu J. R. Ing. Pavlem Hančarem.

"V současné době jsou opraveny dvě z celkem tří sousedních budov, jichž Mistr Rajman užíval. Domek pro učedníky se změnil v ubytování pro turisty s luxusně vybaveným bytem a garáží. Druhá budova je zrekonstruovaná knihařská dílna s malou expozicí krásných knižních vazeb. Třetí, největší budova na svou opravu teprve čeká. Záměrem rodiny je zbudovat v prvním podlaží expozici krásně vázaných knih, kreseb a maleb vážících se k Rajmanově dílně, rodině či obecně k Rožďalovicím a výstavu právě založené sbírky starých pohledů a fotografií městečka. V prvním patře by pak měly vzniknout další ubytovací kapacity pro větší skupiny turistů a v podkroví pak archiv a depozitář nevystavených věcí," předestírá plány do budoucna P. Hančar a pokračuje informacemi o tom,  co je pro jejich uskutečnění nezbytné, tedy o finančních prostředcích: "Rekonstrukce byla dosud financována ze soukromých rodinných zdrojů, na úpravu třetí nemovitosti se pokusíme získat podporu z tzv. evropských fondů. Středočeský kraj nám přispěl na propagaci částkou 50.000 Kč, Nadační fond pak každý rok dostává finanční dary od právnických i fyzických osob. Také se těšíme podpoře současného vedení Rožďalovic a Středočeský kraj nám s Polabským muzeem v Poděbradech, které spravuje, přislíbily spolupráci při plánovaném budování velké expozice v domě, který zatím není opraven."

Do muzea je možno zavítat ve všední dny od 10 do 16 hodin, v turistické sezoně pak od středy do neděle ve stejný čas.

Eva Horníčková

MNÍŠEK POD BRDY: Od 1. července až do konce srpna probíhá na hradě Křivoklátě projekt nazvaný NASLEPO HRADEM, díky kterému mají nevidomí a slabozrací možnost seznámit se s hradem netradičním způsobem. Po určené trase se zde totiž konají speciální interaktivní prohlídky se zaměřením na smyslové vnímání jako sluch, čich či hmat.

Tento ojedinělý projekt i nadále pokračuje, ale již v rozšířené podobě, tentokrát je určen i pro hluchoslepé.

Další takto zpřístupněnou památkou je zámek v Mníšku pod Brdy. Slavnostní zahájení prohlídek pro hluchoslepé proběhne 8. srpna od 14.30 hodin a v tento den bude vstupné pro hluchoslepé i zrakově postižené zdarma.

Prohlídky budou probíhat také v srpnu a v září, ale je nutné se objednat předem na tel. čísle 733 609 151 nebo na http://www.prohlidky-pamatek.cz/ , kde se také dozvíte více informací o projektu.

Dopravní spojení z Prahy je linkovými autobusy ze stanice Na Knížecí nebo Smíchovské nádraží.