Instituce a kulturní zařízení

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: „Martyrium, které trvalo dva a půl roku, končí." Takto glosoval  rozhodnutí valašskomeziříčského zastupitelstva starosta města Jiří Částečka. Otázka, zdali se do jižního a části západního křídla zámku Žerotínů přestěhuje knihovna, základní umělecká škola, oba subjekty společně nebo úplně někdo jiný, byla minulý týden zodpovězena. S konečnou platností najde v zámku útočiště ZUŠ.

Projekt MÚZA, který na jednom z minulých jednání zastupitelstva města představila ředitelka KZ Gabriela Zelinková, se nakonec mezi zastupiteli těšil největší přízni. Podle něj se zámek promění v multikulturní zařízení (MUZA), a to bez nákladných stavebních úprav. To bylo nakonec zřejmě rozhodující.

V balíku, který bude regionální rada mezi jednotlivé projekty rozdělovat, je totiž pouze 110 milionů korun, což výrazně snižuje šance získat peníze na megalomanské projekty. Z operačních programů lze krýt 85 procent uznatelných nákladů, zbývající část musí pokrýt město ze svých prostředků.

„Prostá selská úvaha mě vede k tomu, že první a třetí podlaží je předpřipraveno pro využití ze strany ZUŠ. Říkám to hlavně proto, že na jeden projekt může být uvolněna dotace maximálně ve výši dvaceti milionů," řekl člen zastupitelstva Vlastislav Navrátil s vědomím, že náklady potřebné pro úpravu zámku pro potřeby ZUŠ byly vyčísleny rovněž na dvacet milionů. Stejného názoru byl také jeho kolega Bohdan Mikušek.

Kromě ekonomické výhodnosti nalezl i další výhody bližší spolupráce KZ – ZUŠ. „Synergické efekty jsou rovněž důležité. Ve spolupráci obou subjektů vidím šanci pořádat kulturní akce - nejrůznější festivaly a koncerty, při kterých by ZUŠ mohla využívat společné prostory KZ a obě nádvoří zámku," vysvětlil Mikušek. „Rozvoj základní umělecké školy je důležitý pro výchovu budoucího publika," dala Mikuškovi za pravdu Zelinková.

O přízeň zastupitelů se ucházel kromě MUZY i projekt Litera. Ten počítal s přestěhováním knihovny do zmiňovaných prostor. Náklady na realizaci tohoto projektu však byly mnohem vyšší, než v případě projektu Zelinkové. Při prvním hlasování chyběl projektu MUZA ke schválení jeden hlas. Po následném dohadovacím řízení už však našel mezi zastupiteli většinovou podporu.

Lukáš Martinek

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ:  Prodej kina Svět do soukromých rukou neposvětili na svém posledním zasedání zastupitelé města Valašského Meziříčí. Souvislost s kinem měl také další jednací bod, ve kterém zastupitelé schválili dotaci na jeho digitalizaci.

Zájem na odkup kina projevilo občanské sdružení Klub Tempo Zašová společně s firmou Motýl Média. Tyto subjekty plánovaly v budově kina zachovat Centrum umění a komunikace, které mělo zahrnovat taneční scénu a taneční školu, grafické studio, digitalizované kino, komunikační agenturu a restauraci. Náklady na kompletní rekonstrukci kina odhadl zástupce Klubu Tempo Zašová Petr Borovička na zhruba 26,5 milionu korun. „Projekt je reálný, udržitelný a zajímavý a pro veřejné dotační tituly, pokud bude mít podporu města," domníval se Borovička, který chtěl větší část projektu financovat z peněz regionálních operačních programů.

Borovičkovo přesvědčení nesdíleli někteří zastupitelé. Proti srsti jim bylo zejména to, že město nemá vypracovanou koncepci kultury. „Pokud bychom měli koncepci kultury, mohli bychom si odpovědět na otázku, zdali se předkládaný projekt může v budově kina uplatnit či ne," uvažoval například Bohdan Mikušek s tím, že odmítá řešit kino, pokud nemá město vyřešenou otázku umístění knihovny a ZUŠ.

Některým zastupitelům rovněž vadilo, že v případě prodeje by se oba subjekty staly soupeřem města v boji o peníze z ROP. Město chce z téže výzvy financovat rekonstrukci jižního křídla zámku Žerotínů.

Zastupitelé ani po dohadovacím řízení nepodpořili záměr na prodej kina. Díky tomu, že kino zůstalo městu, zabývali se zastupitelé také otázkou digitalizace. Ta je podle slov Gabriely Zelinkové, ředitelky Kulturního zařízení, které kino Svět provozuje, aktuální, neboť existuje reálná hrozba, že do dvou let se bez digitální techniky v kině nebude moci promítat. „Letos navíc máme jedinečnou šanci získat padesátiprocentní dotaci ze Státního fondu české kinematografie," informovala zastupitele Zelinková.

Město by na digitalizaci muselo uvolnit prostředky ve výši 1,2 milionu korun a to ještě z letošního rozpočtu, ve kterém se s touto investicí nepočítalo. To některým zastupitelům způsobilo vrásky na čele. „Dostáváme (město) se do role maminky, ke které její dítě vztahuje ručičky bez ohledu na to, co máme v peněžence," našel podobenství k situaci Jan Odstrčil.

Otázku, zdali podpořit digitalizaci či ne, musely ve finále řešit jednotlivé politické kluby v dohadovacím řízení. Zastupitele nakonec zřejmě obměkčilo i to, že ředitelka Zelinková přislíbila část potřebných peněz najít v rozpočtu Kulturního zařízení. „Padesát tisíc lidí, kteří ročně do kina Svět zavítají, si to zaslouží," konstatovala Zelinková.

Digitalizace kina by měla být hotová ještě v tomto roce. Bezprostředně na ni navazuje možnost realizovat v kině Svět trojrozměrnou projekci 3D. Na ni je možné získat peníze z fondu ČEZ.

Lukáš Martinek

PRAHA: Poradní sbor ministra kultury, Rada pro umění (sestavená z nezávislých odborníků, akademiků i zástupců příspěvkových organizací ministerstva), se 8. září sešla na svém druhém zasedání. Zabývala se  Státní operou Praha, výhledy rozpočtu ministerstva i koncepcí účinnější podpory umění.

Ministr kultur Václav Riedlbauch se zasedání krátce zúčastnil a informoval členy Rady o obnovení ratifikačního procesu přijetí Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, o návrhu nových členů Rady Státního fondu kultury předloženého ke schválení poslanecké sněmovně a zejména o návrhu rozpočtu resortu pro příští roky.

„Výhled rozpočtu ve střednědobém horizontu není úplně pozitivní. Zejména růst mandatorních výdajů po roce 2010 omezuje možnosti ministerstva v oblasti podpory kulturních aktivit. Bude na mém nástupci, aby se touto problematikou intenzivně zabýval a hledal další možnosti navýšení těchto prostředků," řekl ministr členům Rady.

„Návrh rozpočtu ministerstva kultury pro příští rok je krácen, ale proporčně. Za velmi důležitou považujeme podporu živého umění a s tou návrh počítá, přičemž Rada připomněla potřebnost podpory v regionech a mezinárodní spolupráce," komentovala fiskální situaci předsedkyně rady pro umění, Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s. - ProCulture a tajemnice Rady uměleckých obcí, a dodala: „Vzhledem k tomu, že není řešeno, co bude po roce 2010, je nutné se rozpočtem dále zabývat."

Ministr od Rady očekává doporučení ohledně prioritních akcí pro příští rok, která by měla ministrovi předložit na svém dalším zasedání, tj. 20. října.

V souvislosti s dotační politikou Rada také doporučila ministerstvu kultury dopracovat systém vyhodnocování podpořených projektů a účinnosti programů, prostřednictvím kterých resort dotace poskytuje.

Rada pro umění se zabývala i situací kolem Státní opery Praha, kdy se Magistrát hlavního města Prahy dosud oficiálně nevyjádřil k možnému převzetí této organizace. „Vzhledem k nedořešenému personálnímu obsazení vedení Státní opery Praha, jde o neúnosné protahování situace, která poškozuje samotnou organizaci, proto doporučujeme věc řešit bez ohledu na vyjádření města Prahy, co nejdříve a bez dalšího prodlení," uvedla Marta Smolíková.

Rada si od ministerstva kultury vyžádala zprávu o plnění Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 za poslední rok a půl. Materiál, který od resortu získala, je podle ní třeba doplnit o některé další informace, zejména o to, jak je materiál propojen s aktuální Státní kulturní politikou ČR 2009 – 2014 a jak Koncepci využívá veřejná správa, které byl materiál rozhodnutím vlády doporučen k využití.

„Dále chceme po ministerstvu určení konkrétní osoby, která bude naplňování koncepce průběžně iniciovat, koordinovat a monitorovat," připomněla Marta Smolíková.

Ambicí Rady pro umění je revize jednotlivých úkolů Koncepce a následné určení priorit, které z ní pro ministerstvo vyplývají. „Vedle toho také vznikne materiál určený zejména veřejnosti, z něhož bude z konkrétních příkladů jasně vyplývat, co se udělalo a kam se česká kultura bude v následujících letech ubírat" vysvětluje Marta Smolíková. Rada pro umění se dohodla na vytvoření dvou pracovních skupin. První z nich se bude zabývat oblastí vědy a výzkumu, resp. možnostmi jak zohlednit specifika oblasti umění při hodnocení výsledků výzkumu a jak do výzkumu zapojit více subjektů. Druhá skupina zaměřená na autorské právo, by měla sledovat vývoj v evropské legislativě a zabývat se problematikou výdajů na autorská práva a možnostmi lepší osvěty pro autory a interprety.

Další jednání Rada pro umění se uskuteční 20. října 2009.

TZ/luk