Instituce a kulturní zařízení

<p>CHEB: Možnost realizovat se v oboru novinářském už od školních let nabízí Mediální centrum pro děti a mládež, které vzniklo z neformálních aktivit studentů žurnalistiky.</p> <p>„Někdy člověk začne něco dělat z pouhého nadšení, a jaké je pak jeho překvapení, když se to ´zvrtne´ v něco většího, trvalejšího a prospěšnějšího… Naše občanské sdružení o.s. BALIME vzniklo před pěti lety a založili jsme jej se spolužáky z Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Od počátku směřovalo k audiovizuální tvorbě, s tím, že budeme pořádat rozmanité kulturní akce převážně o médiích a filmech, projekce, besedy s autory filmů a zajímavými hosty, a také točit filmy, které by reflektovaly náš pohled na svět,“ říká ředitelka Mediálního centra, které vzniklo při o.s. Balime, Jana Kofránková. Níže vám sama představí jeho aktivity. </p> <p>Nutno předeslat, že počet dětí, které se v centru angažují, je flexibilní. V současné době je to cca 30 zájemců ve věkovém rozpětí od deseti do šestnácti a od dvaceti do dvaceti šesti let. Stálé jádro tvoří cca 10 dětí. </p> <p>Mezníkem se stal film o „pádu posledních hranic“ v česko-německé koprodukci</p> <p>Chebský Dům dětí a mládeže SOVA dostal z německého Centra pro mládež v Marktredwitz nabídku k realizaci dokumentu, jehož cílem bylo zachytit nálady v českém a německém příhraničí v době vstupu ČR do Shenghenského prostoru, tedy jakýsi poslední symbolický „pád hranic“ mezi národy. Natáčení bylo svěřeno dětem, resp. teenagerům, kterým bylo potřeba poskytnout odborný dohled, čehož jsem se ujala. Dokument, který vznikl, financovalo bavorské ministerstvo školství. Je určen mimo jiné pro výukové účely současných dějin na německých vysokých školách.<br /> Na základě zkušeností, které jsme při této práci získali, jsme pod hlavičkou sdružení založili samostatný subjekt nazvaný MEDIÁLNÍ CENTRUM pro děti a mládež. Měli jsme pouze „know how“, ale nikoli prostory a techniku, a tak jsme uzavřeli partnerství se dvěma chebskými institucemi – Městskou knihovnou a Domem dětí a mládeže, které nám vyšly ve všem vstříc.</p> <p>Naši partneři nás podporují</p> <p>Veškerý výtěžek sdružení putuje na jeho činnost; z darů nebo výsledků vlastní hospodářské činnosti – samozřejmě v omezeném rozsahu (to je většinou natáčení na zakázku – privátních i korporativních projektů) hradíme část nákladů, ale naši partneři nám např. umožňují využívat jejich vybavení, a tím nám velmi ulehčují finanční situaci.<br /> Našim požadavkům vychází vstříc i obec, ale nikoli finančně. Nutno přiznat, že je to částečně naše chyba – na získávání grantů a finančních podpor je třeba hodně velké trpělivosti a opakovaného podávání žádostí, jenže my tuto energii zatím věnovali většinou projektům samotným. Nicméně se nám během posledního roku konečně podařilo připravit tzv. Fundraisingovou strategii, takže se do „shánění“ peněz hodláme co nejdříve pustit. </p> <p>Druhý rok mediální výchovy jako volnočasové aktivity finišuje </p> <p>Během této poměrně krátké doby se nám podařilo získat akreditaci u MŠMT pro „Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti Mediální výchovy“.<br /> Také jsme s knihovnou, která je koordinátorem neziskových organizací v regionu, připravili už dva ročníky jejich prezentace. Máme za sebou i „Mediální dny pro neziskovky“, na které jsme připravili menší školení pro organizace z regionu na téma „Jak komunikovat s médii“. Za zmínku stojí spolupráce s místním muzeem, nebo náš podíl na humanitárním projektu Brýle pro Afriku, který organizovalo SIRIRI o.p.s.<br /> V současné době připravujeme už třetí ročník prezentace neziskových organizací a participujeme na akci, kterou chystá Cheb k výročí 950 let od první zmínky o městě, jejíž součástí je výstava 950 tváří a osudů Chebanů, a další a další aktivity…</p> <p>Děti se učí hlavně praxí v terénu</p> <p>Letošní druhý ročník kurzů žurnalistiky pro děti a mládež jsme odstartovali exkurzí v poslanecké sněmovně. Začátkem tohoto roku jsme začali ve spolupráci s knihovnou vydávat časopis KNIHOVINY a spustili jsme zpravodajsko-publicistický web www.medialnicentrum.eu, takzvané MECY NOVINY, kde zveřejňujeme články dětí, ale i texty našich spolupracovníků a přispěvatelů.<br /> Natáčeli jsme dokument o umírání, lidském zoufalství a o tom, jak důležité je pomáhat. Začátkem tohoto roku jsme pomohli s medializací Tříkrálové sbírky na Chebsku, kterou zde organizuje Farní charita Cheb. Na základě naší spolupráce s charitou jsme pak začali natáčet reportáž o tom, KAM konkrétně peníze ze sbírky jdou a KOMU pomáhají. Naše původně pěti až desetiminutová reportáž se přehoupla do více než půlhodinového dokumentu, který měl premiéru na konci února.<br /> Film s názvem Když cesta je cíl… zachytil rozhovory s lidmi bez domova, lidmi, kteří umírají, ale také neúnavnými dobrovolníky, kteří zasvětili svůj život pomáhání… Pro děti to byl neopakovatelný zážitek a obrovská životní zkušenost, a my připravujeme další projekce a besedy k tomuto filmu.</p> <p>„Kdo by to byl řekl, když jsme s přáteli před pár lety seděli u sklenky vína v jedné ze studentských hospůdek v Praze – Starém Městě, že se nám to všechno takhle vymkne z rukou a místo toho, abychom si točili jen tak, pro svoje potěšení, se budeme věnovat projektům přesahujícím přátelské aktivity několika lidí…,“ končí vyprávění Jana Kofránková.</p>

Institut dokumentárního filmu (IDF) zaměřený na podporu nezávislého a autorského filmu a jeho prosazení na evropské úrovni spouští nový portál. Na nových stránkách naleznete kromě denně aktualizovaného zpravodajství také zatím nejpodrobnější online databáze českých a východoevropských dokumentárních filmů natočených po roce 1989, dokumentárních profesionálů nebo detailní Industry rozcestník – databázi evropských a světových festivalů, grantů, fondů, organizací a institucí, produkčních a distribučních společností, trhů, workshopů, filmových škol a řady dalších položek. Stránky naleznete na adrese: www.DOKweb.net

<p>ÚSTÍ NAD LABEM: S novým rokem 2010 vznikl v novém ústeckém univerzitním areálu i nový – výstavní – projekt Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně s názvem Galerie Rampa.</p> <p>Po Armaturce a Billboardu jde o třetí výstavní projekt FUD, který probíhá v režii studentů.</p> <p>Koncepce Galerie Rampa je zaměřená především na prezentaci studentských projektů a současných trendů mladého umění. Jejím záměrem je jak reflexe aktuálního dění na Fakultě umění a designu (představováním tvorby jednotlivých ateliérů a tvorbou vlastních kurátorských projektů), tak i vytvoření platformy pro studenty dalších vysokých uměleckých škol a mladé umělce z celé České republiky umožňující jim konfrontaci, diskusi a krystalizaci tvůrčích myšlenek.<br /> Kurátorského vedení se pro tento rok ujaly dvě studentky 2. ročníku magisterského kurátorského oboru na FUD UJEP. V příštím kalendářním roce je vystřídají jejich o rok mladší kolegyně.</p> <p>Více o tomto zajímavém počinu na poli uměleckém a kulturním nám prozradila jedna z kurátorek letošních výstav – Klára Raková:</p> <p>Kdo za projektem stojí a proč ten název Rampa?</p> <p>Galerie je součástí výstavního projektu Fakulty umění a designu UJEP a je jí také financována. Název galerie – Rampa – je zde chápan ve smyslu místa, které umožňuje mladým autorům start do prostoru světa, podobně jako odpalovací rampa pro rakety. Tak, jako je slovo rampa ve svém dalším významu pomocným prostředkem pro přemístění něčeho někam či „šikmou komunikací“ spojující různé výškové úrovně, tak pomáhá Galerie Rampa mladým autorům dostat se do povědomí laické i odborné veřejnosti. Jednoduše řečeno znamená cestu z určitého bodu do jiné dimenze.</p> <p>Kdy si galerie odbyla svou premiéru?</p> <p>Rampa měla svou předpremiéru již v listopadu 2009 v podobě výstavy vítězného návrhu jednotného vizuálního stylu Univerzity Hradec Králové, jejímiž autory jsou Jiří Toman a Michal Kukačka, studenti ateliéru Grafický design I. na FUD UJEP. Oba talentovaní grafici stojí také u zrodu vizuálního stylu Galerie Rampa. </p> <p>Co jste připravili na letošní rok?</p> <p>V průběhu letošního roku se zde vystřídá celkem pět výstav se společným jmenovatelem „krajina“. Právě námět krajiny je zásadním tématem v dějinách umění odnepaměti a dodnes neztrácí na své aktuálnosti, neboť je neoddělitelnou součástí každého z nás. Cyklus výstav zahájila krajina Romantická, pokračuje krajinou Sociální, dalšími bude krajina Transformovaná, Intimní a závěrečná Fiktivní.</p> <p>Krajina romantická evokuje nevšední, často až sentimentální náměty. Jak se s touto skutečností vypořádali studenti 21. století? </p> <p>Krajina romantická odkazuje ke krajinářství z doby přibližně před dvěma sty lety, kdy malíři zobrazovali ponuré motivy, ruiny, bouří stižené lesy. Typicky romantickou krajinou jsou např. severní Čechy, labské údolí s Portou Bohemika, a zejména pak České středohoří, které se stalo inspirací i pro německé romantické malíře, z nichž někteří ovlivnili také současné umělce. Romantická krajina je vzorem nespoutanosti a svébytnosti. Je protikladem k organizované a umělé přírodě města, ke krajině sociální. Naše výstava se tímto tématem zabývala spíše po významové stránce. V tvorbě mladých autorů, kteří pracují především s novými médii (digitální fotografie, video), je zachycena touha člověka po spojení s přírodou, únik z městské civilizace do přírody, cestování, vyhledávání dobrodružství a odhalování tajemství a záhad. Jako novodobou podobu romantismu pak lze chápat třeba tramping – s jeho primární láskou k přírodě a k sobě navzájem – spojený se sněním a ideály.</p> <p>Rok 2010 je tedy věnován krajině ve všech jejích podobách a co zajímavého přinese ten příští, to zatím vědí jen studentky, které jsou nyní v prvním ročníku magisterského studia v oboru kurátorství. </p> <p>Galerii ve 4. patře budovy FUD, s možností bezbariérového přístupu, lze navštívit v pracovní dny mezi desátou a osmnáctou hodinou.<br /> Kontakt: galerierampa@seznam.cz, www.fud.ujep.cz.</p>

<p>JÍLOVÉ U PRAHY: Zdejší regionální muzeum otevře všechny tři muzejní štoly: sv. Josefa v Dolním Studeném, sv. Antonína Paduánského v Hrádeckém vrchu a štoly v Halířích.</p> <p>Zahájí tak 3. dubna letošní sezonu. Prvně jmenovaná štola je od muzejní budovy vzdálená 3 kilometry, ale muzeum ji provozuje již sedmým rokem jako nedílnou součást expozice věnované zlatu. Patří do jílovského zlatonosného revíru – Kocourského žilného pásma zakresleného na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského revíru z roku 1718, a není vyloučeno, že těžařské společnosti jen pokračovaly ve starém důlním díle možná již z doby předhusické. Celková délka jejích dosud známých chodeb je 280 metrů a z toho je přístupno 200. </p> <p>Dalším důlním dílem v Kocourském žilném pásmu je štola sv. Antonína Paduánského, na které se pracovalo pouze v letech 1753/1754. V dobových zprávách se píše, že nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili. Štola pak byla nepřístupná přes 250 let. Zabezpečení provedl až mezi lety 2005 – 2007 státní podnik Diamo, poté přešla práva a povinnosti k ní na Regionální muzeum v Jílovém u Prahy a první návštěvníci sem zavítali již v roce 2008. Délka hlavní chodby je podle historických map kolem 170 metrů. Trasa je výjimečná tím, že vede ve dvou úrovních spojených systémem žebříků a povalů, a není osvětlená, takže si příchozí vyzkoušejí skutečné hornické lampy. </p> <p>Třetí a nejmladší štola v Halířích, jejíž ražba proběhla v letech 1949/1950 v rámci průzkumu celého jílovského zlatonosného revíru, svou délkou cca 270 metrů otevřela celé žilné pásmo a podfárala rozsáhlé povrchové zbytky možná až středověkých prací. Její mocnost však byla nepatrná, a tak se výzkumné práce v roce 1951 ukončily. </p> <p>Muzejní štoly se jedna od druhé odlišují umístěním, délkou a stářím, ale dvě věci mají společné. Panuje v nich stálá teplota kolem osmi stupňů Celsia a vstoupit do nich nemůže úplně každý. Vzhledem k charakteru podzemí záleží na průvodci, kdo se do nich podívá a pro koho už by byl sestup do podzemí rizikem. </p> <p>Štoly jsou otevřené od dubna do října o sobotách, nedělích a o svátcích, během prázdnin také od úterý do pátku, od 10 do 17 hodin.<br /> Více informací lze získat v regionálním muzeu na tel. 241950791.<br /> Fax: 241950877<br /> http://www.muzeumjilove.cz/</p>

<p>ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Napříč prostorem a časem se ve Žďáru nad Sázavou odehrává pro naše podmínky výjimečné spojení a dialog velkého ducha barokní architektury a moderní železářské společnosti.</p> <p>Baroko je první etapou racionálního uchopení a plánovitého budování středoevropské krajiny. Zatímco na jiných územích docházelo k této proměně postupně, v Čechách padlo staré téměř naráz a baroko si se strhující razancí sobě vlastní podmanilo většinu významných míst a zároveň vytvořilo velké množství nových. Po celé zemi vznikly působivé stavební komplexy, ale i nespočet drobných staveb, které společně propojují krajinu ve vizuálně i ideologicky jednotně působící celek. </p> <p>Mezi osobnosti, které se na tomto formačním procesu výraznou měrou podílely, patří bezpochyby architekt Jan Blažej Santini Aichel, tvůrce a nejvýznamnější představitel tzv. barokní gotiky. </p> <p>Ve Žďáru nad Sázavou vytváří dnes areálu cisterciáckého kláštera s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře protilehlou dominantu svými komíny a tovarními halami společnost ŽĎAS, a.s., člen skupiny jedné z nejstarších hutních společností ve střední Evropě, Železiarne Podbrezová, a.s. A právě z iniciativy společnosti ŽĎAS vzešel projekt věnovaný velkému architektu a staviteli.</p> <p>Projekt SANTINI vznikl v rámci odboru Marketing ŽĎAS, a.s., oddělení propagace, které kromě vlastní propagace firmy a podpory řady kulturních aktivit ve městě, řídí také samostatné hospodářské středisko společnosti Informační a turistické centrum ITC – Zámek. V jeho gesci se realizují aktivity vázané na osobnost Jana Santiniho Aichla. </p> <p>Základ projektu vytvořila stálá expozice umístěná v prostorách zámku Pocta Santinimu, k níž se v dnešní době již zcela samozřejmě přidružily internetové stránky. Jejich součástí je prostor zaměřený na život tohoto umělce, rodinu, z které vzešel, a zdroje, z kterých čerpal inspiraci. Dále se na nich dočtete o objednavatelích a zadavatelích jeho práce a o vlastní architektuře. Stránky obsahují přehlednou mapu s vyznačenými místy jednotlivých staveb, ze které se dozvíte základní informace a historická fakta, a také si prohlédnout přiložené plány, výkresy a půdorysy staveb. V neposlední řadě se můžete zapojit do diskuse nebo prostřednictvím webového formuláře odeslat otázky, které Vás zajímají.</p> <p>Několik otázek jsem na adresu Informačního a turistického centra odeslala i já, neboť jsem se chtěla dozvědět více o autorech a okolnostech vzniku projektu. Odpovědi mi zaslal Stanislav Růžička, vedoucí odboru propagace ŽĎAS, a.s.:</p> <p>Kdy projekt vznikl, jak dlouho trvaly přípravné práce a v čem spočívaly?</p> <p>V roce 1999 jsme v rámci spolupráce s Dr. Radslavem Kinským, který vlastní Zámek ve Žďáře nad Sázavou, vytvořili Informační a turistické centrum ŽĎAS. Akciová společnost ŽĎAS je největší strojírenskou firmou v regionu a dlouhodobě se stará o rozvoj kultury ve městě. V rámci tohoto hospodaření firmy vznikly postupně nové expozice – Žďárské baroko a Historie rodu Kinských. </p> <p>V roce 2005 dozrála doba a my se rozhodli pro vytvoření nové, moderní expozice Pocta Santinimu, která nahradila původní a zastaralou výstavu Život a dílo J.S.A. Nejprve jsme zmapovali a navázali vztahy se všemi institucemi podílejícími se na správě jednotlivých objektů vytvořených Santinim. Poté jsme začali připravovat podrobný scénář, který už ve své primární podobě počítal se dvěma směry. Stálou výstavou a internetovým projektem. Výstavu jsme slavnostně otevřeli 1. května 2007 a na podzim téhož roku jsme získali do užívání internetový portál. V loňském roce přibyla výstava nazvaná Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze, která koresponduje se Santinim a umožnuje návštěvníkům do hloubky pochopit jeho dobu a prostředí, ve kterém pracoval.</p> <p>Kdo za projektem stojí a odkud vzešla prvotní inspirace?</p> <p>Ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění Karlovy univerzity a především se současným prorektorem UK Prof. Mojmírem Horynou vznikl úvodní projekt a ideový scénář. Stálou výstavu jsme mohli realizovat díky finanční podpoře kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou. Internetový projekt byl následně realizován ve spolupráci se Žďárskou firmou Trinet, a.s.(žďárská společnost poskytující služby v oblasti výpočetní techniky – poznámka redakce) a za finanční podpory ŽĎAS, a.s., tedy naší mateřské firmy.<br /> Spojení výstavy a internetového portálu se ukázalo jako klíčové, neboť oba projekty tak mohly vznikat současně a připravované podklady jsme využili efektivně bez dalších nákladů. Doslova v prvních dnech po spuštění stránek jsme získali první velice pozitivní reakce a zdá se, že se nám podařilo vytvořit naprosto ojedinělý prostor pro studium díla velkého architekta.</p> <p>Kolik lidí na projektu spolupracuje?</p> <p>Jako u každého podobného projektu tvoří základní tým scénárista, textař, grafik a programátor. Protože provozujeme i jazykové verze, tak ještě kolegyně překladatelka. Naštěstí máme lidi ovládající tyto profese v naší blízkosti nebo ve firmě Trinet. Jejich odborné zařazení je sice mnohdy odlišné, ale zaujetí pro projekt je naučilo dalším řemeslům. V současné době dost času zabere průběžná aktualizace stránek a hlavně kategorie otázek a odpovědí. Otázky chodí na moji mailovou adresu, a já mám mnohdy špatné svědomí, jak pomalu reaguji.</p> <p>Kam projekt a jeho autoři směřují, jaké jsou aspirace a cíle?</p> <p>Na základě předchozího povzdechnutí, protože samozřejmě pracujeme především pro naši mateřskou firmu, připravujeme a rádi bychom navázali spolupráci s pracovní skupinou, která by právě tuto studijní a odpovědní kategorii převzala a dále připravovala. Takže doufáme, že již brzy vznikne něco jako facebook klub Santini. Podle mínění odborníků i nadšenců je možné hovořit o Santinim jako největším českém architektovi v historii. Ohlas jeho díla překračuje hranice české kotliny a tak, jak jsou postupně jím vytvořená díla restaurována, je zapotřebí hledat a najít nové cesty k jejich propojení a propagaci.</p> <p>Jaké je finanční zázemí projektu, čerpá podporu z nějakého konkrétního grantu?</p> <p>Vedle podpory kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou máme velikou výhodu, že je projekt provozován pod gescí ITC ŽĎAS, tedy také v přímém kontaktu se stálou výstavou.</p> <p>Spolupracujete s jinými institucemi, případně pomýšlíte či rozvíjíte spolupráci v zahraničí?</p> <p>V dalším rozvoji celého programu SANTINI chceme zapojit do spolupráce instituce ministerstva kultury a ve spolupráci s nimi hledat možnosti pro rozvoj a financování na vyšší úrovni. V připravované pracovní skupině – klubu – facebooku by měli samozřejmě působit studenti, a tak se rýsuje osa mezi středními i vysokými školami, a to vše snad i na mezinárodní úrovni. To už je ale další level, na který se zatím těšíme.</p> <p>Děkuji za odpovědi</p> <p>Kateřina Vedralová</p> <p>Odkazy – internetový portál Santini www.santini.cz, Zámek ŽĎár nad Sázavou www.zamekzdar.cz, ŽĎAS, a.s. www.zdas.cz.</p>