Instituce a kulturní zařízení

PRAHA: V jižním křídle budovy Národního technického muzea (NTM) vzniká unikátní expozice astronomie, která ukáže rozsáhlou sbírku přístrojů, dokumentů a map od 16. století až po současnost. Hlavní myšlenkou projektu je struktura vesmíru a jeho vzájemně propojené prostory, díry a ovály. Expozice zabere více jak dvě stě metrů čtverečních a zájemci zde mezi exponáty najdou např. meteorit o váze 81 kg, jenž byl nalezen roku 2005 v Argentině na území Campo del Cielo. //„Celá místnost bude ponořená do tmy, z níž bude zářit téměř dvě stě unikátních astronomických předmětů. Ve sbírkovém fondu pro tuto expozici máme ty nejvýznamnější historické vědecké přístroje z astronomie, které nemají obdobu v žádném jiném muzeu,“// přibližuje chystanou výstavu ředitel Národního technického muzea Horymír Kubíček. **Dokončení expozice je naplánováno na konec srpna.** Návštěvník se ocitne jako ve vesmíru, když vstoupí do prostoru plného svítících předmětů, které budou představovat hvězdy. Prosklené ovály s vizuální prostupností, mezi kterými se návštěvník ocitne, jsou navrženy z ohýbaných dělených skel přes dva metry vysokých. Ocitne se v prostoru děleném pouze skleněnými stěnami, podtrhující mnohovrstevnatost vnímání vystavených předmětů. //„Další rovinou bude zprostředkování textových a vizuálních informací vztahujících se k exponátům. Vedle klasických popisků vzniknou i nejrůznější formy projekcí. Ty se promítnou přímo na sklo a jejich obsahem bude například animovaný nebo hraný příběh, přibližující fungování vystaveného přístroje,“// dodává k expozici Kubíček. Podobu novému prostoru vtiskl architektonický ateliér Projektil architekti, s.r.o. v čele s architektem Romanem Brychtou. Popiska k fotografiím č. 1: Armilární sféra je zasazena do zdobeného podstavce, který je vybaven kompasem stupnicemi se směry, větry a kalendářem. Přístroj je konstruován jako geocentrický model vesmíru. Zemský glóbus o průměru 3,8 cm má kartografické zobrazení, které odpovídá druhé polovině 16. století. Kolem Země se otáčejí tři sféry: měsíční, sluneční (nese obraz Slunce) a hvězdná, na níž jsou zobrazeny pozice 8 jasných hvězd. Arminální sféra je vynikající ukázkou renesančního uměleckého řemesla. Ačkoliv není signována, svým stylem, způsobem rytí i výzdobou napovídá, že jde o velmi kvalitní práci tehdejší přední dílny, srovnatelnou s výtvory Erasma Habermela. Popiska č. 2 – Pohled do připravované expozice Astronomie

<p>JABLONEC NAD NISOU: Konference českých a polských kulturních institucí Euroregionu Nisa si klade za cíl podpořit spolupráci kulturních institucí obou zemí.</p> <p>Konference je určena subjektům, které se zabývají pořádáním kulturních akcí a mají zájem o příhraniční spolupráci. Může se jednat o Kulturní centra, muzea nebo domy kultury. V rámci programu dostanou účastníci příležitost k vzájemnému představení a navázání kontaktů pro případnou spolupráci.<br />
K stejnému účelu může posloužit také plánovaný katalog, který poskytne přehledný seznam jednotlivých hostů, krátkou charakteristiku jejich instituce a kontaktní údaje. Přílohou katalogu se také stane seznam kulturních amatérských skupin nebo souborů regionu otevřených využít nabídky k mezinárodní spolupráci.</p> <p>Vstup na konferenci, která se uskuteční v Eurocentru v Jablonci nad Nisou v pátek 24. září 2010 bude zdarma a přístup zajištěn všem zájemcům na základě přihlášky.</p> <p>Vyplněné přihlášky pro kulturní instituce a amatérské subjekty, které naleznete v přílohách, přijímá Alena Vítová z Eurocentra v Jablonci nad Nisou, a.vitova@eurocentrumjablonec.cz.</p>

LUHAČOVICE: V závěru loňského roku vydala PhDr. Irena Voštová ve spolupráci s luhačovickým nakladatelstvím Atelier IM významné dvojjazyčné dílo Textil v lidové tvorbě (Textile folk art). Jeho autorem je univerzitní profesor Antonín Václavík (1891 – 1959), náš významný národopisec. Narodil se v Pozlovicích u Luhačovic a jako jedinému (a nejmladšímu) ze sedmi dětí mu rodina umožnila studium. K celoživotnímu zájmu o lidovou kulturu jej přivedl o pět let starší bratr František, s nímž se věnoval etnografickému výzkumu a záchrannému sběru s úmyslem založit v Luhačovicích krajinské muzeum. To bylo opravdu koncem první světové války otevřeno jako Prozatímní muzeum Slováckého Zálesí. Poté vznikla Muzejní společnost v Luhačovicích, která navázala na sběratelskou a dokumentační práci Václavíkových na luhačovickém Zálesí. Duší společnosti byl v době jejího zrodu právě profesor Václavík. Jako správce tohoto muzea se svým nadšením, odbornými znalostmi a neúnavnou prací nejvíce zasloužil o rozmnožování sbírek a inicioval další muzejní aktivity, především veřejné přednášky, ale také sběr mizejících lidových písní nebo publikační činnost v oblasti lidové výtvarné kultury a lidových obyčejů. Vyvrcholením pak bylo v roce 1930 vydání regionální národopisné monografie Luhačovské Zálesí, jíž Antonín Václavík završil dvacetiletý výzkum svého rodného kraje. Jejích 672 stran obsahovalo bohatou obrazovou přílohou a na zpracování textové části se kromě něho podílela řada dalších autorů. Dosud nedoceněný význam má přiložená kolekce dokumentárních fotografií architektury luhačovického Zálesí, které A. Václavík pořídil převážně v průběhu dvacátých let 20. století na svých výzkumných a sběrných cestách ve spolupráci s luhačovickými fotografy. O tři roky později (v r. 1933) se A. Václavík stává docentem národopisu na brněnské Masarykově univerzitě. Během válečných let pak působí jako odborný pracovník ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a uspořádává sbírky jak zdejší, tak i v dalších muzeích na Slovácku a Valašsku. Po skončení druhé světové války je jmenován řádným profesorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a ředitelem semináře pro etnografii a etnologii. Průběžně se i nadále věnuje publikační činnosti. Na sklonku života (v roce 1956) mu vychází reprezentativní publikace Volkskunst und Gewebe/Textile folk art, určená pro zahraničí. Studii i s rozsáhlou fotodokumentací autor tehdy zpracoval pro nakladatelství cizojazyčné literatury ARTIA. V češtině však byla tato kniha patřící do celoevropské pokladnice lidového umění vydána po více než půl století jen díky náhodě, a to když byl v roce 2007 v autorově pozůstalosti nečekaně objeven původní český rukopis. Text se naštěstí zachoval v nezměněné podobě, bez dodatečných editorských zásahů. Druhé vydání knihy Textil v lidové tvorbě, tentokrát s podtitulem Lidové umělecké textilie v Čechách, tedy vyšlo až v roce 2009. Jsou v něm soustředěny nejtypičtější krojové prvky a užitkový textil ve výtečných fotoreprodukcích našich předních fotografů třicátých let, a to ze 130 obcí a městských krajových oblastí ČSR. Autor se nevěnuje pouze popisu, ale na základě práce s tvůrcem proniká do tajů výšivky, ornamentu, barevnosti a podává návody k jednotlivým druhům stehů a k práci s různým materiálem. Nejplodnější statí je kapitola zabývající se srovnáváním slovanských ornamentů v lidovém výtvarném umění. Komparace přivádějí autora k novým úvahám a závěrům, které knihu obohacují. Publikace formátu A4 (ISBN: 978-80-85948-71-4) má 382 stran, z toho 272 černobílých a barevných fotografií. Její součástí je též 300 vyobrazení výšivek, z nichž některé jsou datované rokem 1800, a dále fotografie z rodinného alba. Obsahuje také francouzské a německé resumé a trojjazyčné popisky obrázků. Kniha vyšla s přispěním Ministerstva kultury ČR a Zlínského kraje k padesátému výročí autorovy smrti a devadesátému výročí založení Masarykovy univerzity v Brně, kde prof. A. Václavík vedl až do roku 1959 katedru etnologie. Za cenu 470 Kč (včetně manipulačního poplatku) si ji můžete objednat na adrese: ATELIER IM, nakladatelství Podhradí 77 box 31 763 26 Luhačovice

<p>BRNO: Počátkem srpna se na uvolněné parcele v centru města začnou stavět základy divadla, které má sloužit studentům Janáčkovy akademie múzických umění.</p> <p>Divadelní budovu v Orlí ulici navrhly společně architektonické kanceláře Archteam a RadaArchitekti a v roce 2004 s ní uspěly v architektonické soutěži. Po jednáních s památkáři a po průtazích kvůli výběrovému řízení na stavební firmu se letos na konci května škole konečně podařilo uzavřít smlouvu se sdružením firem Unistav a OHL ŽS, které soutěž na stavbu budovy vyhrály. Podle jejich plánů by škola měla být příští rok v létě hotová. Ministerstvo školství za ni zaplatí celkem tři sta milionů korun, z toho padne bezmála 118 milionů korun na vybavení potřebnou technikou. Další výdaje jsou spojené s nákupem pozemků a přípravou projektu.</p>